Chcete se podílet na blogu? Napište mi.
Jestli se aspoň trochu zajímáte o výživu, asi jste si všimli, že stále častěji se mluví o tzv. carnivore stravě. Do češtiny bychom tento termín mohli přeložit nejspíš jako masožravá strava. V zahraničí obliba tohoto stravovacího stylu pořád roste, a kromě toho, že má hromadu odpůrců, narůstá i tábor lidí, kteří na něj nedají dopustit. Mezi nimi se najde i pár doktorů, kteří celkem zajímavě argumentují ve prospěch carnivore stravy.
Už od doby, kdy jsem se o masožravém stravování poprvé doslechl, mě lákala myšlenka vyzkoušet si ho na vlastní kůži (nebo spíš střeva). Jen si to představte – ládujete se šťavnatými steaky, vejci na všechny způsoby, dopřáváte si křupavou slaninku a vyzrálé sýry, a přitom se cítíte úžasně, sršíte energií, doslova vnímáte, jak se vám zlepšuje zažívání a z těla ustupují záněty. I takhle nějak vypadají osobní výpovědi některých vyznavačů carnivore stravy.
Obhájci tohoto stylu stravování argumentují i tím, že právě živočišná strava lidem jako druhu umožnila osídlit většinu kontinentů a bohatý příjem tuků a cholesterolu ve stravě pomohl k růstu mozku. Někteří vědci dokonce přišli s důkazy o tom, že zemědělská revoluce před 10 tisíci lety vedla k podvýživě a nedostatku některých důležitých živin, což vedlo mimo jiné ke snížení průměrné výšky člověka, a dokonce ke zmenšení mozku. Nakonec, dnes už jen málokdo pochybuje o tom, že živočišná strava je vydatnějším a biologicky dostupnějším zdrojem bílkovin a řady důležitých vitamínů než strava rostlinná.
Pak je tu druhý tábor těch, kteří si carnivore stravu nikdy nevyzkoušeli, ale upřímně vás budou varovat, že nejspíš do pár měsíců dostanete kurděje, protože vám bude chybět vitamín C a spousta dalších vitamínů a minerálních látek.
Jak lépe zjistit, kdo má pravdu, než osobním experimentem? Takže jsem si načetl a naposlouchal základní informace, nakoupil maso a pak skončil na antibiotikách. Ale to trochu předbíhám.
Nejčastější definice carnivore stravy dovoluje jíst červené maso (raději tučnější kousky), drůbež, ryby, vejce, máslo, tučné sýry a smetanu/šlehačku (pokud nemáte problém s trávením mléčných výrobků). Jako ochucovadlo používat pouze sůl a pít jenom vodu a možná kávu. A to je všechno. Nebát se tuků, jíst, když máte hlad, a do sytosti.
Co se týká úpravy, můžete jíst maso smažené (na špeku, sádle, másle, ghí), pečené, vývary, co vás napadne.
Spousta zastánců carnivore v poslední době obhajuje něco, čemu se anglicky říká „nose to tail“, čili jíst ze zvířete všechno „od čukmáku po ocas“. To znamená nevyhýbat se ani vnitřnostem, kostem (do vývarů), chrupavkám atd. To by mělo zajistit maximální přísun potřebných mikroživin. Zastánci carnivore říkají, že čerstvé maso má dostatečné množství vitamínu C, a kurděje tudíž nehrozí. Podle Dr. Paula Saladina se údajně v komunitě takto stravujících lidí žádné takové případy nevyskytují.
Poznámka: pokud vás zajímá, jak se Dr. Saladino staví k nejčastějším argumentům kritiků carnivore stravy (nejčastěji zmiňují možný nedostatek důležitých živin, popřípadě vlákniny), doporučuji poslechnout tento podcast, kde se ke všem těmto námitkám vyjadřuje.
Spousta lidí na této stravě skončí kvůli onemocnění zažívacího traktu jako je ulcerózní kolitida nebo Crohnova choroba nebo různá autoimunitní onemocnění typu artritida, lupénka nebo ekzémy. Velké množství lidí s podobnými problémy sdílí své pozitivní zkušenosti s touto stravou. Když se nad tím trošku zamyslíte, tak jde v podstatě o jednu z nejpřísnějších vyřazovacích diet, kdy z jídelníčku odstraníte veškeré potraviny, které můžou spouštět různé záněty a jiné problémy v těle. Jakmile přestanete jíst to, co vašemu tělu škodí, organismus se může začít hojit. Tohle je úžasná schopnost našeho těla, kterou si spousta lidí stále neuvědomuje a raději sahá po lécích, které často jen zalepí symptomy, ale neřeší příčiny problémů.
Taky vám připadá úžasné, že tam, kde si moderní medicína neporadí, často pomáhá „pouhá“ změna jídelníčku?
Pokud si i trochu hlídáte kvalitu surovin a neládujete se velkým množstvím uzenin, dodáte tělu dostatek bílkovin, kvalitní tuk a, jak se zdá, i veškeré potřebné mikroživiny.
Mě žádné podobné problémy netrápí, ale carnivore jsem si stejně chtěl vyzkoušet, tak nějak ze zvědavosti.
Svůj první carnivore experiment jsem začal středečním obědem (první jídlo dne) ve formě na másle restovaných vepřových jater ochucených růžovou solí. Voňavá játra, ze kterých po zakrojení vytékala růžová šťáva byla vynikající. Za dvě hodiny se mi udělalo slabo a začalo mě bolet v krku. Až ve mě hrklo, jestli jsem se těmi játry nepřiotrávil. Po chvíli mi došlo, že jsem spíš něco chytil o dva dny dřív na venkovním divadelním představení, kde bylo na malém prostoru namačkáno pár tisíc lidí.
Po prvotním šoku z nastupující nemoci jsem začal řešit, jak dál. Co teď? Mám se na to vykašlat a pokračovat až budu zdravý? Maso nakoupené, nebyla by škoda toho teď nechat? Ale co, budu pokračovat a aspoň uvidím, jak na carnivore stravě bude fungovat oslabené tělo.
O dva dny později mi lékař potvrdil, že šlo o nějakou bakteriální infekci a na základě CRP testu mi na týden předepsal antibiotika. Takže se mi experiment rozšířil ještě o vliv carnivore stravy na střeva vyčištěná antibiotiky.
Stoprocentně carnivore moje strava nebyla, ale tak z 95 % ano. Jediná jídla, která byla mimo tento jídelníček, byl kousek ovocné želatiny z narozeninového dortu, který jsem na sobotní oslavě dojídal po naší menší princezničce, a mistička domácích borůvek s kopou šlehačky. Pak to byla cibulka, pepř a tymián, který jsem dal do masových koulí. Zbytek jídelníčku tvořilo jen maso, vejce a sýry. Co se týká nápojů, byla to hlavně voda, ale každý den jsem si dal i zelený nebo černý čaj nebo kávu.
Většinou jsem jedl dvakrát denně, buď ráno a večer nebo kolem poledne a večer a hlad jsem neměl.
K snídani jsem si dával buď vejce se slaninou (to si smlsly i děti) nebo zbytky z předešlého dne jako byly karbanátky (pouze ze směsi vepřového a hovězího masa, soli a tymiánu) nebo masové koule (ten samý základ jako karbanátky s přidáním smažené cibulky a trochy nastrouhaného eidamu).
K obědu nebo večeři to zase bylo smažené nebo pečené mleté maso (karbanátky nebo masové koule), kterého jsem uvařil víc, takže jsem to pak jedl dva dny. Jednou jsem si připravil hovězí steak (asi potřetí v životě) a měl z něj 2 chody. Chuťově byl výborný, ale jelikož byl trochu vyšší a propečený medium rare, bojoval jsem s ním asi půl hodiny a panty mě bolely až do večera.
Když už jsem byl v tom experimentování, vyzkoušel jsem i kuřecí srdíčka na způsob guláše (na sádle, troše cibulky, s paprikou, pepřem a solí). Na zjemnění jsem přidal i trochu šlehačky. Masové jídlo za pár korun, které jsem potom jedl taky dva dny (zbytek rodiny srdíčka neokouzlila). Každý měsíc to asi vařit nebudu, ale jestli se do carnivore zase někdy vrhnu, na zpestření jednou za čas si je rád dám.
Po týdnu mi připadlo, že jako zkouška toho, jak carnivore zvládnu to stačilo, a navíc mi bylo líto nejíst všechnu tu zeleninu a ovoce, co zrovna dozrávalo na zahrádce – cukety, rajčata, borůvky, ostružiny.
Týden je strašně krátká doba na ověření vlivu jakéhokoli stylu stravování na zdraví. Ale o to mi ani nešlo. Spíš jsem si chtěl vyzkoušet, jak je tato strava náročná na přípravu a finance, jak mi bude chutnat a jak se na ni budu cítit.
Nejvíc mě asi překvapilo, jak bylo toto stravování jednoduché. Na začátku jsem si řekl, že budu jíst jen maso, vejce, sýry a neměl jsem problém se toho držet. Sladkosti ani zelenina nebo ovoce mě nelákaly. Chutě na sladké sice nemám ani na běžné Primal stravě, ale když jdu kolem kuchyňské linky s miskou cherry rajčátek, tak si zobnu, nebo si dám hrst oříšků nebo strouhaného kokosu. Po ničem z toho jsem během carnivore týdne netoužil.
Na víkendové oslavě jsem si dal dva kousky grilovaných kuřecích steaků a byl jsem naprosto spokojený. I když vypadal úchvatně a byl plněný jogurtovo tvarohovou směsí, narozeninový dort mě vůbec nelákal.
Dalším překvapením bylo, že to nemusí stát ani moc peněz. Ano, lidé, kteří jedí skoro samé steaky, asi utratí pár set denně. Já jsem ale většinou jedl nějak upravené mleté maso (kombinace vepřového a hovězího), vejce, špek, slaninu a sýr. Při dvou jídlech denně odhaduji, že jsem se vešel do 150 korun za den (žádnou kalkulaci jsem si nedělal).
Přestože jsem byl 5 dní z týdne na antibiotikách, zažívání fungovalo naprosto normálně. Cítil jsem se dobře a energie jsem měl dost (s výjimkou druhého dne nemoci, kdy jsem proležel většinu dne).
Mám pocit, že jsem během toho týdne spálil i něco uloženého tuku.
Jako první osobní zkušenost s carnivore stravou ten týden hodnotím jednoznačně pozitivně. A až budou vhodnější podmínky (čili dojde domácí zelenina a ovoce), rád si to zase zopakuji a možná i na delší dobu.
Dokážu si tento typ stravování představit i jako účinnou hubnoucí dietu.
Máte vlastní zkušenost s carnivore stravováním? Co vám na něm vyhovuje a co vám naopak nesedlo? Podělte se s námi v komentářích.
Rádi byste se dozvěděli víc o různých druzích tuků a cholesterolu? Požádejte si zdarma o e-mailový kurz Nebojte se tuků.
Chcete bez každodenního cvičení, diet, pilulek a koktejlů shodit přebytečná kila, přestat bojovat s jídlem a začít si užívat spoustu energie a pevnější zdraví? Zarezervujte si zdarma nezávazný 30minutový hovor, kde zjistíte, jak vám s tím můžu jako kouč pomoct.
A pokud zrovna nehledáte kouče, ale sami na sobě chcete zapracovat a cítit se líp, zkuste 21denní výzvu, ať v tom nejste úplně sami.
Úvodní fotka je od Markus Spiske temporausch.com z Pexels.