O modrých zónách jste určitě už slyšeli. Nebo o nich dokonce viděli i nedávný dokument z produkce Netflixu. Možná ale nevíte, že jediná americká "modrá zóna", město Loma Linda, se na seznam dostala jen proto, že redaktoři National Geographic do článku Dana Buettnera o těchto zónách, chtěli dostat i nějaké místo v USA. Místo je to velmi zajímavé. Loma Linda se stala kolébkou vegetariánství, ne kvůli zdraví, ale z náboženských důvodů. Církev Adventistů sedmého dne v současnosti vlastní obchodní značku Blue Zones a slušně na ní vydělává. Kromě toho ji ale využívá i k šíření své stravovací doktríny – maso a živočišné výrobky jsou špatné, rostlinná strava očišťuje – po celém světě. Umožňuje jim to celosvětová síť zdravotnických a vzdělávacích zařízení, která provozují. Historii, současnost a obrovský vliv Loma Lindy skvěle popsala Belinda Fettke ve čtvrtém díle série článků o modrých zónách.
Možná to taky znáte. Přejdete na nízkosacharidovou stravu, zařadíte víc masa, vajec, živočišných výrobků, shodíte při tom spoustu přebytečných kil, máte spoustu energie – na práci, rodinu, cvičení, na cokoli – cítíte se skvěle. Pak přijde kontrola u praktického lékaře. Změří vám cholesterol a bác – máte ho vysoký, hlavně ten zlý LDL a musíte s tím něco dělat. Pravděpodobně si vyslechnete přednášku o tom, jak byste zase měli omezit ty zlé živočišné nasycené tuky, zařadit celozrnné potraviny atd. A možná dostanete i nabídku na předpis statinů. Co na tom, že ostatní ukazatele máte skvělé a další rizikové faktory nemáte? Holt LDL je vysoký, tak je třeba s tím něco dělat. Ben Bikman v lekci číslo 137 ze série přednášek o metabolismu vysvětluje, že tak jednoduché to není.
Výška je již dlouho považována za ukazatel celkového zdraví a dobré kondice. V průběhu času a napříč celým světem platí, že populace, které mají přístup ke kvalitním zdrojům bílkovin – zejména z masa a mléčných výrobků – bývají vyšší. Souvislost mezi průměrnou výškou populace a konzumací kvalitních bílkovin a živin není pouhou náhodou; má své kořeny ve výživové vědě zabývající se růstem a vývojem. Pojďme se podívat, jak se tento vztah projevoval v historii a v různých zemích, a to na základě rozsáhlého souboru vědeckých studií.
Určitě jste mnohokrát slyšeli nebo četli, že snížení příjmu soli je nezbytné pro prevenci vysokého krevního tlaku a kardiovaskulárních onemocnění. Ono to ale není tak jednoduché. V nedávné epizodě podcastu Revolution Health Radio se funkční lékař Chris Kresser zabývá historií doporučení nízkého příjmu sodíku a zkoumá výzkum, který formoval moderní výživová doporučení o soli. Od raných studií na zvířatech až po rozsáhlé mezinárodní analýzy s daty naznačujícími, že jak velmi nízký, tak velmi vysoký příjem sodíku může zvyšovat kardiovaskulární riziko. Chris vysvětluje zásadní roli, kterou sodík hraje v těle, jak může přísné omezení sodíku aktivovat hormonální stresové reakce a proč jsou citlivost na sůl, příjem draslíku, funkce ledvin a faktory životního stylu rozhodující pro určení správného přístupu ke konzumaci soli.
Jakmile doma jednou rozjedete výrobu kefíru, brzy nato začnete přemýšlet, co všechno byste z něj mohli připravit. Mezi nejjednodušší dobroty, které dělám pravidelně patří kefírový termix. V základní variantě vám k jeho výrobě stačí tři suroviny. A příprava nemůže být jednodušší.
Když budete jíst hodně potravin obsahujících živočišné tuky a cholesterol, stoupne vám cholesterol v krvi, začne se usazovat v tepnách a vy si tak přivodíte aterosklerózu a časem třeba i infarkt nebo mrtvici. Tak aspoň praví široce rozšířená tzv. cholesterolová teorie vzniku kardiovaskulárních onemocnění. Doktor Malcolm Kendrick v knize The Clot Thickens (česky něco jako sraženina roste) detailně vysvětluje, proč cholesterolová teorie hodně pokulhává. A navrch nabízí alternativní tzv. trombogenní teorii vzniku aterosklerózy. Samozřejmě, že se dočtete i jak své srdce udržovat zdravé. Vše je podané velmi čtivou a pro laika srozumitelnou formou. Lehký humor, často namířený do řad lékařů a vědecké komunity, je už jen třešničkou navrch.
Pokud vás zajímá netradiční pohled na vznik srdečních onemocnění a srdeční zdraví obecně, tuhle knihu byste si neměli nechat ujít.
Opravdu potřebujeme vlákninu pro regulaci krevního cukru, hubnutí, zdravější střeva, vyprazdňování a zdravé srdce? Kde vlastně vlákninu najdeme a na jaké druhy se dělí? A jak do toho všeho zapadají SCFA (nebojte, v článku se dozvíte, co to je)? Všem běžně zmiňovaným přínosům vlákniny se před pár lety koukla na zoubek americká nutriční terapeutka Judy Cho v obsáhlém článku. Která tvrzení obstála a která se rozsypala?
Posledních 14 dní jsem testoval CGM CareSens Air, abych si vyzkoušel, jak tyto přístroje fungují, ale hlavně se dozvěděl víc o svém metabolismu. Před měsícem jsem se z analýzy DNA dočetl, že mám nejsilnější běžný genetický faktor pro cukrovku typu 2, středně zvýšenou inzulínovou rezistenci při vysokém příjmu sacharidů a špatně toleruji vysokosacharidovou stravu s vysokým glykemickým indexem. Takže nízkosacharidová strava je pro mě logická volba. Potvrdila mi CGM měření tyto předpoklady? A jaká byla moje zkušenost s CGM? Čtěte dál.
Ne všechno můžete ovlivnit. Hlavně u dětských pacientů diagnóza rakoviny bolí. Pořád ale platí, že vlastní zdraví máte velmi významně ve svých rukou. A je pouze na vás, zda zvolíte aktivní prevenci nebo odevzdaný přístup. Rakovina má řadu možných příčin. Článek nejen na základě knihy "Lži, které jsem učil na medicíně" amerického lékaře a dlouholetého univerzitního profesora Roberta Lufkina srozumitelně rekapituluje ty hlavní.
Svět, ve kterém dnes žijeme, je z evolučního hlediska pro člověka naprosto neznámé prostředí. Oproti tomu, jak se naše tělo vyvíjelo po 99,9 % času, co je člověk na Zemi, je dnes snad všechno jinak. Současné jídlo je na hony vzdálené tomu, co lidé jedli před pouhými 200 lety, natož před dvanácti tisíci lety a celou hlubší minulost.
Hýbeme se, nebo spíš nehýbeme, úplně jinak. Životní prostředí je mnohem horší, a dokonce i naše společenské vztahy prošly obrovskou proměnou. Smutné je, že co ještě před pár desítkami let bylo výjimečné (např. procento lidí s nadváhou nebo autoimunitním onemocněním) nebo dokonce nemyslitelné (např. domácí roboti na všemožné práce), to dnes lidi pokládají za normální.
Překvapí pak někoho, že naše těla (geneticky z velké části zaseknutá v době kamenné) všechny ty změny často nezvládají a spousta lidí podléhá nejrůznějším fyzickým nebo psychickým onemocněním? Jak si v takovém světě zachovat zdraví, vitalitu a psychickou pohodu? Možná je cestou nebýt normální, být zvídavý a nebát se jít proti zaběhnutým trendům.
