Chcete se podílet na blogu? Napište mi.
Chtěli byste, aby se vaše děti (a s nimi i celá rodina) hýbaly víc, ale netušíte, jak s tím začít? Pak je právě vám určená kniha Grow Wild. Je to praktická příručka, jak rozhýbat děti a celou rodinu nejen doma, ale i v přírodě, ve škole a vlastně kdekoli jinde. Zjistíte, že kvalitní pohyb můžete přidat do situací a činností, kde jste si to vůbec nedokázali představit.
Grow Wild (česky něco jako Vyrůstej divoce) má na svědomí Katy Bowman, biomechanička, která se už dlouhá léta zabývá tím, jak se v dnešní sedavé společnosti víc a líp hýbat. Lékem na dnešní sedentarismus totiž není cvičení (to prostě nestačí), ale zařazení pohybu do všech oblastní každodenního života. Jak vypadá její domácnost si můžete prohlédnout na tomto videu. Katy vás provede domem i zahradou a vysvětlí, k čemu slouží nejroztodivnější úpravy nábytku ve vnitřních i vnějších prostorách jejího domu.
Ve svých předešlých knihách se Katy věnovala různým tématům spojeným s pohybem – jak pohyb působí na celé tělo dokonce až na úrovni buněk, proč a jak chodit naboso, co dělat proti bolesti zad, jak stárnout v pohybu, správné držení těla atd.
Grow wild je Katyina nejnovější kniha a celou ji zaměřila na děti. Lépe řečeno na hledání způsobů, jak dětem umožnit víc pohybu, a dokonce je v něm podporovat. A to nejen doma, ale i ve škole, ve volném čase, na oslavách, na procházce. Prostě kdykoli a kdekoli.
Smutným faktem zůstává že každá další generace se hýbe míň než jejich rodiče. Dnešní doba prostě pohybu moc nepřeje.
Katy proto pojala tuto knihu jako praktický návod pro všechny rodiče, prarodiče, učitele a vychovatele, jak děti přimět v častějšímu a různorodějšímu pohybu. Kniha krásně ladí s Primal přístupem k pohybu, jehož základem je častěji se hýbat.
Než se dostanu k samotnému obsahu, za zmínku stojí velká nálož fotografií, kterými je takto kniha prošpikována. Všechno jsou to fotky buď z rodinného archivu samotné autorky nebo od lidí, kteří její práci dlouhodobě sledují a rádi jí poskytly fotky zachycující pohyb v jejich životě.
První kapitola knihy se jmenuje Stack your life for more movement čili Přeskládejte (nebo vrstvěte) svůj život pro více pohybu. Co to znamená?
Základním principem, se kterým se při čtení setkáte, je výběr aktivit, které vám dovolí splnit co největší množství vašich potřeb najednou.
Všichni máme základní fyziologické potřeby, jako je jídlo, pohyb, odpočinek. Potřebujeme si i hrát, trávit čas s rodinou, učit se nové dovednosti, pracovat, být součástí nějaké společnosti. A potřebujeme mít i kontakt s přírodou.
Abychom uspokojili potřebu jíst, můžeme si sami doma něco uvařit. Když ale pozveme známé na večeři, uspokojíme kromě jídla i potřebu být ve společnosti a trávit čas s rodinou. Když místo večeře doma uspořádáme grilovací party na zahradě, můžeme si navíc i hrát, a trávit čas v přírodě.
Další kapitoly se pak věnují osmi oblastem života, které nějakým způsobem ovlivňují naše možnosti pohybu. Často náš pohyb, bohužel, omezují jako bychom byly v nějaké přihrádce, která nás určitým způsobem svazuje a nedovolí nám pohnout se za její okraj.
Napadlo vás někdy jako moc kultura ovlivňuje, kde a jak se můžeme hýbat? Kultura je po přírodě tím největším prostředím, ve kterém se každý den pohybujeme. Kultura zahrnuje všechno fyzické, co ovlivňuje skupinu lidí – jídlo, příbory, kterými ho jíme, stůl, na kterém jíme; kalendáře a nápisy na zdech i zdi samotné – ale kultura není omezena jen na tyto fyzické věci. Zahrnuje i postoje, hodnoty, přesvědčení a chování sdílené skupinou lidí.
Pro naši současnou kulturu je typický sedentarismus – tendence hýbat se co neméně a užívat si pohodlí moderních výdobytků. Když se chceme najíst, stačí nám párkrát přejet prstem po obrazovce telefonu a jídlo nám do hodiny přistane na prahu domu. Práce pro spoustu z nás představuje osm hodin sezení v super pohodlném křesle, které nás podpírá ze všech stran, a při tom jen ťukáme do klávesnice a mačkáme tlačítka myši. Po práci se pak přesuneme z pohodlného křesla na pohodlný gauč a tam před televizí strávíme zbytek dne. V lepším případě to proložíme hodinou pečlivě naplánovaného a strukturovaného cvičení někde ve fitku.
Problémem je, že naše tělo potřebuje mnohem víc pohybu a mnohem míň pohodlí, aby mohlo správně fungovat. Malé děti to vědí, a když jim dáme prostor jsou schopné řádit celý den a jsou zdánlivě k neutahání. Pak se nají, lehnou do postele, během pár minut spí jak dřevo a ráno jsou zase odpočaté a připravené užít si další den.
Místo toho, abychom děti v pohybu podporovali, je ale začínáme omezovat už od útlého věku. Řekli jste někdy svým dětem něco jako „Neběhej tu!“, „Nevrť se!“, „Přestaňte blbnout!“ nebo něco podobného? Už tímto děti učíme, že hýbat se není v pořádku. Pak tu máme spoustu kulturních norem, zvyklostí a nařízení – ve škole se sedí v klidu v lavici, na ulici se neběhá, na trávník se nestoupá, přes plot se neleze, při čekání ve frontě stojíme v klidu a jsme zticha atd. Tohle všechno jsou další způsoby, jak našim dětem odmalička vštěpujeme, že pohyb není žádoucí. Nakonec jim dovolíme hýbat se jen v hodinách tělocviku nebo ve sportovních kroužcích, kde je pohyb omezen na pár izolovaných cviků.
Katy nabízí spoustu otázek k zamyšlení o našich kulturních představách a očekáváních. Například, opravdu je nutné, aby lidé ve frontě nebo čekárně jen nehybně stáli nebo seděli? Je něco divného na sezení na zemi? Kde se vlastně děti můžou volně hýbat?
Kromě toho nabízí i praktické rady, jak děti podporovat v pohybu. Často jim třeba zakazujeme volný pohyb na některých místech. Proč jim tedy na jiných místech zase pohyb vysloveně nedoporučit? Třeba pomocí cedulek, značek a nápisů, které upozorňují na plochy vyhrazené k pohybu nebo k němu přímo vybízejí.
Oblečení může děti omezovat v pohybu přímo fyzicky (např. upnuté rifle, ve kterých se dítě nemůže ani pořádně rozkročit). Další omezení můžou souviset s kulturou a tím, co od oblečení očekáváme. Například do školy má dítě chodit řádně oblečené. My rodiče nechceme, aby si dítě toto „slušné“ oblečení ušpinilo nebo dokonce roztrhlo. Proto svým ratolestem vtloukáme do hlav, že v takovém oblečení nemají blbnout a než si půjdou hrát, ať už doma nebo venku, mají se nejdřív převléct do něčeho „na lítačku“.
Katy tu představuje spoustu praktických rad, jak děti oblékat, aby se mohly volně hýbat téměř za každé situace. Dokonce dostanete i typy, jak dítě obléknout třeba na školní výlet do přírody v zimě (v lesních školkách je tohle každodenní rutina).
Samostatná kapitolka je věnována obuvi a chození naboso. Stejně jako zbytek těla i chodidlo potřebuje volnost pohybu a cítit, po čem chodíme. Proto jsou vhodné minimalistické boty. Ty ale často stojí hromadu peněz, které si třeba nemůžete dovolit dát za pár bot, ze kterých vaše ratolest za půl roku vyroste. Katy dává skvělý tip na koupací boty, které stojí pár stovek a děti v nich můžou běhat celé léto. A když si do nich dají ponožky, tak dokonce od jara až do podzimu.
I při přípravě jídla můžete vymyslet spoustu způsobů, jak se víc hýbat. Začít můžete u samotných surovin. Můžete si jít nasbírat ovoce na zahradu nebo do lesa. Nebo si můžete vypěstovat zeleninu nebo bylinky na zahrádce. Když nemáte zahrádku, existuje možnost samosběru různých druhů ovoce.
I do samotné přípravy jídla můžete děti zapojit. Moderní kuchyně většinou bývá přizpůsobena jen dospělým. Proto se nebojte dětem trochu pomoc třeba tím, že jim vyhradíte nižší stolek, kde vám s vařením můžou pomoct. Když se vy sami chcete v kuchyni víc hýbat, můžete si třeba přeskládat přihrádky tak, aby nejčastěji používané nádobí bylo buď hodně nízko nebo hodně vysoko a vy se tak museli častěji shýbat nebo natahovat.
Když máte uvařeno a je čas k jídlu, můžete vyměnit vysoký stůl se židlemi za nízký stůl, u kterého můžete sedět (nebo klečet, dřepět …) na zemi, na polštářku atd.
Můžete podpořit místní farmáře, častěji nakupovat od nich a u té příležitosti se třeba projít po jejich farmě (pokud vám takovou prohlídku umožní). Děti se tak něco naučí a líp budou chápat odkud jejich jídlo pochází a kolik práce za ním stojí.
Na konci této kapitoly najdete hromadu praktických tipů na přípravu nebo sběr potravin v různých ročních obdobích – od sběru lesního ovoce, přes přípravu salátů z jedlých bylin až po výrobu nejrůznějších sirupů a čajů.
Tady se dozvíte, jak nás formují naše příbytky. Uvědomíte si, že uspořádání bytu, domu a jeho okolí má obrovský vliv na naše možnosti nebo nutnost pohybu. Napadlo vás třeba jak obrovský vliv na nás má moderní nábytek? Třeba obyčejná židle nebo gauč. Pravděpodobně dva nejvyužívanější kusy nábytku ve většině domácností. Nutí nás dlouhé hodiny sedět v jedné poloze bez možnosti aktivace svalových skupin, které zapojujeme při stání nebo třeba dřepění. Řešením může být dynamičtější prostředí, kde kromě u tradičního stolu můžeme některé aktivity dělat u nižšího stolku, u kterého se dá sedět. A proč by se na zemi děti nemohly i učit nebo psát domácí úkoly?
Kromě toho se tu dozvíte i o přínosech nošení nemluvňat v šátku třeba při domácích pracích místo jejich odkládání do postýlek, sedaček nebo chodítek.
Zjistíte i jak upravit byt, aby děti měly víc příležitostí k pohybu, ať už je to lezení, skákání, šplhání, visení nebo běhání.
Tato kapitola by mohla být nejpřínosnější pro učitele a provozovatele škol. Zase tu najdete hromadu tipů, jak ve škole umožnit dětem více pohybu. Už na chodbě může vzniknout bezpečný dynamický prostor, kde děti můžou třeba skákat nebo lozit po zdi. Ve třídách pak vedle tradičních lavic můžou k sezení sloužit i různé polštáře. A proč by vlastně děti měly celou hodinu jen sedět? Co třeba využít polohovatelné stoly? Nebo se dokonce sebrat a hodinu mít venku před školou nebo na školní zahradě?
Dočtete se i jak přivést víc přírody do vyučování i proč a jak věnovat víc času vzdělávání o přírodě.
Tady se dozvíte, jak můžete děti i ve volném čase podporovat v různorodém pohybu, který pomáhá rozvíjet kardiovaskulární zdraví, sílu a výdrž, ohebnost, postavu, mrštnost, rovnováhu, rychlost, sílu a rekce. Je fajn uvědomit si, že i pokud dítě navštěvuje nějaký sportovní kroužek, často tam má jen omezený výčet pohybů, který může přetěžovat určité části těla a zanedbávat jiné.
A opět tu najdete hromadu konkrétních návrhů, jak můžete děti motivovat k všestrannějšímu pohybu ve formě procházek, skákání, lezení, šplhání, házení, chytání, míření, vodních aktivit nebo různých her v přírodě.
Co si představíte, když se řekne oslava s dětmi? Spoustu vymýšlení, příprav a pak uklízení nepořádku? Katy opět nabízí zajímavé tipy, jak si jakékoli oslavy zpříjemnit třeba tím, že je uspořádáte venku. Do příprav můžete zapojit i samotné děti. Ty můžou třeba připravit dekoraci nebo část jídla. Můžete k tomu přidat nějakou venkovní pohybovou aktivitu.
Nebo třeba můžete uspořádat zahradní party, kam si mají účastníci donést vlastní (nebo část společného) občerstvení.
Poslední kapitola je věnována všem těm, kteří kromě rodičů pomáhají s výchovou dětí. Vedle prarodičů to můžou být třeba starší sourozenci, sousedé, rodinní známí, paní na hlídání nebo třeba vedoucí kroužků. Všichni tito lidé hrají obrovskou roli při výchově dítěte a od každého z nich se dítě něco učí. Určitým způsobem nás může „vychovávat“ i příroda kolem nás nebo nejrůznější obrazovky, u kterých děti tráví čas.
Z této knihy mám trochu rozporuplné pocity. Na jednu stranu obsahuje obrovské množství skvělých rad pro kohokoli, kdo chce, aby se víc hýbala celá jeho rodina. Moc tomu pomáhá i úžasný výběr fotografií, které dobře ilustrují předkládaná témata.
Na druhou stranu mě kniha nenadchla tak, abych ji zhltnul jedním dechem. Na čtení jsem sice v posledních měsících neměl moc času, ale i tak mi dočíst knihu trvalo déle, než jsem čekal. Možná to bylo sušším stylem psaní, který mě prostě nechytl. Nevím.
Tím ale nechci knihu jakkoli shazovat. Pořád je to skvělý návod, jak dostat víc výživného pohybu nejen do života dětí, ale celé rodiny.
A kdo ví, vám se třeba bude číst líp.
Mimochodem, tato kniha zatím není dostupná v češtině, ale kdybyste si chtěli přečíst jinou z Katyiných knih o pohybu v jazyce, který je vám bližší, můžete sáhnout po Celým tělem naboso nebo po Rozhýbej svou DNA (slovensky).
Četli jste nějakou knihu od Katy Bowman? Co na ni říkáte?
Máte tip na jiné kvalitní zdroje na téma přirozený pohyb?
Podělte se s námi v komentářích.