Chcete se podílet na blogu? Napište mi.
Moderní život v téměř sterilním prostředí nás sice může ochránit před spoustou nepříjemných infekcí, na druhé straně ale omezuje rozmanitost naší střevní mikroflóry. A právě ta se v posledních letech ukazuje být velmi důležitá pro fyzické i psychické zdraví. Jak z toho ven? Řešením můžou být probiotika. Jak ta v jídle, tak ve formě doplňků stravy.
Toto je můj překlad původního článku z Mark’s Daily Apple, který najdete tady. EN: This is a translated article. Here you can find the original post. Pod čarou začíná překlad.
UPOZORNĚNÍ: článek zjevně částečně slouží jako reklama na Primal Probiotika, která Mark Sisson vyrábí. Kromě toho, ale obsahuje i spoustu užitečných informací a podnětných myšlenek. Proto jsem se vám ho rozhodl nabídnout.
Po velkou většinu lidské historie (a prehistorie) měli muži, ženy a děti téměř neustálý kontakt s okolním přírodním prostředím. Chodili po holé zemi. Hráli si v prachu. Vyhrabávali kořínky a larvy. Jedli holýma rukama. Zvířata kuchali v přírodě a pak si jen utřeli ruce do trávy. Nic nebylo sterilní. Nástroje pro sterilizaci prostředí neexistovaly. Mohli jste si tak maximálně uvařit vodu. Bakterie byly všude a lidé je neustále přijímali v potravě. Dokonce i jako děti. Kojenci v předindustriální době byli kojeni téměř čtyři roky, takže v mateřském mléce měli stálý zdroj probiotických bakterií po slušnou část svého ranného života.
Po nástupu zemědělství a chovu zvířat se změnila lidská strava, ale styk s prostředím moc ne. Každý den byli v kontaktu se zemí a/nebo zvířaty (a bakteriích v nich). A taky pravidelně konzumovali probiotické bakterie v podobě fermentovaných potravin – minimálně posledních 10 000 let. Z medu dělali medovinu, z obilí pivo, z ovoce víno, z alkoholu ocet.
Víme, že kysané mléčné výrobky byly nedílnou součástí kultur, které konzumovali mléko, protože kysání je přirozený výsledek uchovávání mléka bez ledničky. Vezměte čerstvé mléko a nechte ho pár dní při pokojové teplotě, a ono se začne srážet a fermentovat. Přidejte zvířecí žaludek a můžete vyrábět sýr. Přidejte určité kmeny bakterií a můžete vyrábět jogurt nebo kefír. Prostě jde o to, že fermentace mléka – a tudíž konzumace mléčných probiotik – byla nevyhnutelná v předindustriálních společnostech konzumujících mléko.
V oblastech, kde mléko nekonzumovali (i některých, kde ano), lidé fermentovali rostliny. Kimči, kysané zelí, pickles (kvašená zelenina, pozn. překladatele), čatní, sójová omáčka, miso a natto jsou jen několika příklady z mnoha set.
Tím vším chci říct tohle: probiotika v jakékoli formě byla nedílnou součástí lidského vývoje… až dodnes.
A dnes? Žijeme sterilní životy.
To všechno chápu. Existují dobré důvody, proč tohle všechno dělat, a musím přiznat, že raději budu mít čistou vodu, čisté potraviny a antibiotika, než je nemít. Ale má to i nevýhody a nechtěné důsledky. Žijeme ve sterilním světě, ale naše střeva tomu nejsou uzpůsobená. Potřebují hostit širokou škálu bakterií.
Hippokratés, otec medicíny, řekl, že „všechny nemoci začínají ve střevech“. Jasným příkladem jsou zažívací potíže, které jsou v post-industriálním světě tak běžné. Zácpa, průjem, nadýmání a obecně problémy s trávením trápí desítky milionů lidí. Roste počet potravinových intolerancí a alergií, které také mají spojitost se zdravím střev.
Dokonce i zdravotní problémy, které si intuitivně nespojujeme se zdravím střev, jako je autismus nebo senná rýma nebo dokonce srdeční onemocnění, můžou ve skutečnosti mít spojitost s funkcí našich střev nebo zažívání.
Minimálně od biblických časů (a pravděpodobně ještě déle) lidé spojují pocity se střevy. „I’ve got a gut feeling…“ nebo „I feel it in my gut.“ (dva do češtiny těžko přeložitelné anglické výrazy, které znamenají něco jako „Cítím to ve střevech.“, pozn. překladatele). Ačkoli bývá vnímáno jako „pouhá metafora“, něco na tomto spojení je, a někdy ho můžeme cítit dost reálně. Vzpomínáte, jak jste se poprvé drželi za ruce s tou krásnou holkou nebo pohledným klukem? Cítili jste šimrání motýlů ve střevech. Nebo jak jste si museli odběhnout na záchod těsně před svou přednáškou pro spolužáky na vysoké? Ve střevech jste cítili nervozitu a napětí.
Rostou důkazy o tom, že bakterie v našich střevech můžou vyrábět a syntetizovat neuropřenašeče, jako je serotonin a GABA, a dokonce i pohlavní hormony, jako testosteron. Dokonce jsme identifikovali skutečnou fyziologickou cestu vedoucí ze střev do mozku a zpět. Přidejte k tomu fakt, že zdraví střev pravděpodobně hraje roli v depresi, úzkosti a dalších podobných stavech, a najednou to vypadá, že nedostatek kontaktu s probiotickými bakteriemi může být příčinou nárůstu (nebo k němu aspoň přispívá) psychických zdravotních problémů.
Základem zdravých střev musí být strava: 1) Jíst fermentované potraviny, které dodají probiotické bakterie a 2) jíst rostlinné a živočišné potraviny, které dodají prebiotické látky pro nakrmení a podporu těchto bakterií. Tak to lidé dělali po desítky tisíc let – od přijímání půdních a živočišných bakterií s jídlem, které jsme jako sběrači jedli, až po přímou výrobu a konzumaci fermentovaných potravin. A měl by to i dál být hlavní způsob příjmu probiotik.
Ale své místo mají i probiotika ve formě doplňků stravy. Samotná strava asi nedokáže vyvážit sterilní prostředí, které jsme si vytvořili. Samotné jídlo nedokáže nahradit těch několik let kojení, o které jste přišli, špínu, se kterou jste si nehráli, antilopí střeva, která jste nezpracovali holýma rukama, neošetřenou vodu, kterou jste nepili. Teď tohle všechno možná děláte, ale co před deseti lety? Nebo když jste byli děti?
Evolučně nové okolnosti si pro obnovení rovnováhy často žádají evolučně nové odpovědi.
A probiotika nejsou ani tak „nová“. Je zjevné, že jsme uzpůsobeni konzumaci probiotik v jídle, a probiotické doplňky stravy využívají stejné mechanismy trávení, zvlášť pokud je užíváte s jídlem. Dávkování se může zdát vysoké. Primal Probiotika, která vyrábím (a užívám), obsahují 5 miliard jednotek tvořících kolonie (CFU, měřítko bakterií, které přežijí trávící proces a založí kolonie ve střevech) prospěšných bakterií v jedné dávce – ale to přesně odpovídá (nebo dokonce ani nedosahuje) dávkám probiotik v běžných fermentovaných potravinách.
Jeden mililitr kefíru může mít až 10 miliard CFU.
Sklenička jogurtu může obsahovat až 500 miliard CFU.
Lžíce šťávy z kysaného zelí může obsahovat 1,5 bilionu CFU. Kimči na tom asi bude podobně.
Jediný gram půdy může obsahovat skoro 10 bilionů CFU. Zkonzumovat gram zeminy je snadné, pokud jíte potraviny (a pijete vodu) přímo ze země.
Samozřejmě, Primal Probiotika nejsou jedinou možností. Dokonce ani nemusí být tou nejlepší možností, pokud vás trápí obtíže, se kterými lépe pomůžou jiné bakteriální kmeny (tomu se budu věnovat v příštích článcích). Ale Primal Probiotika jsem navrhl jako dobrá obecná všestranná probiotika, obzvlášť pro Primal, keto a další podobně smýšlející lidi, žijící v moderním světe.
Například jsem přidal svůj oblíbený kmen Bacillus subtilis, což je ten samý kmen, který se nachází v nattu, tradiční japonské fermentované sóji. B subtilis míří na mnoho potíží, kterým v moderní době čelíme. Pomáhá rozkládat fytázu ve střevech a měnit ji na inositol, důležitou živinu pro mozek, lepší náladu a boj se stresem. Pomáhá měnit vitamín K1 (z rostlin) na vitamín K2 (silnější živočišná forma vitamínu). Může dokonce hydrolyzovat pšeničné a mléčné bílkoviny, takže budou méně alergenní.
Je tam i Bacillus clausii, nedílný prvek přirozené imunity (PDF) – části imunitního systému, která bojuje s patogeny, toxiny a dalšími útočníky. Přirozená imunita je prastará imunita; jde o stejný systém, který využívají nižší organismy jako zvířata, rostliny, houby a bakterie. Je základem toho, čemu říkáme imunitní reakce. Vtipné je, že B. clausii má tak silný vliv na naši přirozenou imunitu, že jeden by si mohl myslet, že B. clausii je vrozenou součástí naší střevní mikroflóry.
Do nejnovější verze jsem přidal i malé množství prebiotického substrátu. Používám čistý bramborový škrob (kvůli rezistentnímu škrobu) a směs fruktooligosacharidů a galaktooligosacharidů. Dávky prebiotik jsou dost nízké na to, aby nezhoršovaly jakékoli střevní problémy nebo FODMAP intolerance, a dost vysoké na to, aby probiotikům dodaly dost potravy, aby mohly vzkvétat.
Znovu opakuji, že Primal Probiotika brát nemusíte. Já si myslím, že představují perfektní kombinaci kmenů pro potřeby většiny lidí, zvlášť v kombinaci s pravidelným příjmem fermentované zeleniny, jako je kysané zelí, a fermentovaných mléčných výrobků typu jogurt, sýry a kefír. Samotné kmeny v probiotikách nejsou nějak výjimečné. Najdete je i jinde, pokud budete hledat specifická probiotika. Nakonec, možná ani žádné probiotické doplňky nepotřebujete. Jestli potřebujete probiotické doplňky bude záležet na vaší osobní zdravotní historii, úrovni sterilnosti po celý váš život (například, zda jste vyrostli na farmě, kde jste pili čerstvé mléko), a množství fermentovaných potravin, které jíte.
Ale je dobré mít je po ruce.
Tak to by pro dnešek stačilo. Odkud berete probiotika? Myslíte, že pro dobré zdraví jsou nezbytné? Jaké přínosy vám probiotika přináší, ať už ta z jídla nebo z doplňků stravy?
Díky za přečtení. Opatrujte se.
Chcete bez každodenního cvičení, diet, pilulek a koktejlů shodit přebytečná kila, přestat bojovat s jídlem a začít si užívat spoustu energie a pevnější zdraví? Zarezervujte si zdarma nezávazný 30minutový hovor, kde zjistíte, jak vám s tím můžu jako kouč pomoct.
Pokud zrovna nehledáte kouče, ale sami na sobě chcete zapracovat a cítit se líp, zkuste 21denní výzvu, ať v tom nejste úplně sami.
Úvodní foto je od JESHOOTS.COM z Unsplash.