Recenze: The Clot Thickens

Když budete jíst hodně potravin obsahujících živočišné tuky a cholesterol, stoupne vám cholesterol v krvi, začne se usazovat v tepnách a vy si tak přivodíte aterosklerózu a časem třeba i infarkt nebo mrtvici. Tak aspoň praví široce rozšířená tzv. cholesterolová teorie vzniku kardiovaskulárních onemocnění. Doktor Malcolm Kendrick v knize The Clot Thickens (česky něco jako sraženina roste) detailně vysvětluje, proč cholesterolová teorie hodně pokulhává. A navrch nabízí alternativní tzv. trombogenní teorii vzniku aterosklerózy. Samozřejmě, že se dočtete i jak své srdce udržovat zdravé. Vše je podané velmi čtivou a pro laika srozumitelnou formou. Lehký humor, často namířený do řad lékařů a vědecké komunity, je už jen třešničkou navrch.

Pokud vás zajímá netradiční pohled na vznik srdečních onemocnění a srdeční zdraví obecně, tuhle knihu byste si neměli nechat ujít.

O autorovi

Dr. Malcolm Kendrick je skotský praktický lékař. Kromě pacientů ve své praxi se věnuje i vzdělávání jak laické veřejnosti, tak lékařů. Stál u vzniku několika vzdělávacích platforem. Je jedním z prvních členů centra pro medicínu založenou na důkazech (Centre for Evidence Based Medicine) v Oxfordu a Mezinárodní sítě cholesterolových skeptiků (The International Network of Cholesterol Sceptics – THINCS). Druhá zmíněná organizace slučuje vědce, lékaře a výzkumníky, kteří sdílejí názor, že cholesterol nezpůsobuje kardiovaskulární onemocnění (KVO). Jeho dlouhodobý zájem o epidemiologii kardiovaskulárních onemocnění vedl k několika publikacím v žurnálech jako je BMJ, Medical Hypotheses, Pulse a PharmacoEconomics.

Kromě několika knížek si jeho texty můžete přečíst i na blogu drmalcolmkendrick.org. Jak sám píše na blogu, jeho cílem je vyvážit stále hlasitější zdravotnickou lobby, která se snaží lidi strašit téměř čímkoli. Pokud můžu soudit, v jeho poslední knize – The Clot Thickens – mu to vyvažování jde celkem dobře. Pozorný čtenář po jejím dokončení může dojít k osvěžujícímu poznání, že osud jeho srdce neleží v rukou lékařů nejrůznějších specializací. A že sám může pro zdraví svého srdce udělat víc než kdokoli jiný.

Jak to všechno začalo

Doktor Kendrick se dlouhá léta snažil přijít na to, co mají společného všemožné rizikové faktory vzniku aterosklerózy (zvětšování tloušťky stěn větších tepen v těle, což v důsledku vede ke snížení průtoku takto postižených cév). A protože těchto rizikových faktorů je dnes popsaných přes tisíc, odpověď mu stále unikala. Jak můžou tak rozdílné věci jako třeba kouření a revmatoidní artritida způsobovat srdeční onemocnění? Dokud hledal společné vlastnosti všemožných rizikových faktorů, nikam to nevedlo. Tohle prostě cholesterolová teorie vzniku aterosklerózy nedokáže vysvětlit.

Zlom nastal v okamžiku, kdy mu nějaký lékař poradil, aby se přestal zaměřovat jen na společné vlastnosti rizikových faktorů a začal zkoumat i proces vývoje aterosklerózy. Vypadla mu z toho procesní teorie vzniku. Co to znamená?

V knize používá přirovnání k situaci, kdy se snažíte zjistit, jak může kamínek u cesty i plechovka fazolí vést ke zrezivělé karoserii auta. Pokud zkoumáte jen jejich vlastnosti, zjistíte, že jejich jediná společná vlastnost je, že jsou tvrdé. Když se ale zamyslíte, jak působí na auto, bude jasné, že oba tyto předměty můžou poškrábat lak, což pak vede k rezivění. Čili mají společný proces působení. A podobným způsobem dokázal Dr. Kendrick vysvětlit, jak každý z toho tisíce rizikových faktorů aterosklerózy přispívá k jejímu rozvoji. Zatím nenašel jediný faktor, jehož mechanismus působení by tzv. trombogenní teorie vzniku aterosklerózy nedokázala vysvětlit.

Nic nového pod sluncem

Záhy po tomto prozření se Malcolm začal pídit po důkazech, které by podpořili či vyvrátili tuto procesní teorii vzniku kardiovaskulárních onemocnění. A ejhle, ono se ukázalo, že ani zdaleka nebyl prvním, koho něco podobného napadlo. Už v roce 1852 s touto myšlenkou přišel jistý Karl von Rokitansky. V šedesátých, sedmdesátých a devadesátých letech se ji snažilo oživit několik lékařů a výzkumníků a ale všichni skončili se zničenou kariérou a s nálepkou podivínů za to, že se odvážili zpochybnit tolik uznávanou cholesterolovou hypotézu.

Co tedy říká ta trombogenní teorie?

Mechanismus vzniku aterosklerotických plátů podle trombogenní teorie

Tato hypotéze dělá z krevních sraženin a srážlivosti klíčové hráče v rozvoji kardiovaskulárních onemocnění. Následuje popis mechanismu, který jsem převzal ze 4. kapitoly knihy.

Prvním krokem je poškození endotelu (vnitřní vrstva cév). Ať už k němu došlo jakkoli působením čehokoli. Poté se vytvoří krevní sraženina, aby zakryla poškozené místo. Jakmile se sraženina stabilizuje, začne se pomalu zmenšovat.

Pak přijdou endoteliální progenitorové buňky (EPB), které zakryjí sraženinu. Tím ji v podstatě zabudují do cévní stěny.

Nato se dostaví makrofágy (nebo se vyvinou z EPB, které už na místě jsou). Ty odstraní zbytky krevní sraženiny, která tím pádem zmizí. Tak vypadá normální zdravý proces.

Problémy nastanou – a objeví se aterosklerotický plát, který dál bude růst – když:

• Dochází ve větší míře k poškození endotelu.
• Vzniklá krevní sraženina je větší nebo hůře odbouratelná, než je obvyklé.
• Opravný systém je nějak poškozený.

A to je všechno.

Jakýkoli faktor, který zvyšuje riziko KVO bude způsobovat jeden z výše vyjmenovaných bodů. Nebo možná všechny tři. Když několik faktorů současně způsobuje poškození vašich tepen, aterosklerotické pláty porostou rychleji.

Dobrou zprávou je, že pokud vám správně fungují ochranné mechanismy, můžete rozvoj KVO zpomalit. Možná dokonce zvrátit.

Co dalšího se dočtete

Už ve 40stránkovém úvodu knihy se dočtete mimo jiné, proč nasycený tuk nemůže zvedat hladinu LDL nebo proč cholesterol nezpůsobuje srdeční onemocnění. Autor vše podrobně a pro laiky srozumitelně vysvětluje a svá tvrzení podkládá odkazy na příslušné zdroje.

Celá kniha se kromě obsáhlého úvodu skládá ze dvou dalších hlavních částí.

Část 1 – proces vzniku kardiovaskulárních onemocnění

V této přibližně stostránkové části Dr. Kendrick podrobně vysvětluje trombogenní teorii vzniku aterosklerózy a působení klíčových aktérů. Podrobně vám objasní, jak k tvorbě cévního plaku přispívá několik z hlavních rizikových faktorů KVO. Podrobně se věnuje např. faktorům, jako je kouření, zvýšený krevní tlak, chronické onemocnění ledvin, revmatoidní artritida, vážná psychická onemocnění, lupus, užívání steroidů, časté migrény. Ale probíraných faktorů je mnohem víc.

Pro představu, jak Dr. Kendrick píše, odcituji vám ve zbytku odstavce kousek ze shrnutí první části knihy.

Zkoumáním různých rizikových faktorů do posledního detailu nemůžete najít odpovědi na otázky kolem vzniku KVO. Místo toho se musíte ptát co ty faktory dokážou způsobit. Takto můžete najít pojítko mezi obrovským množstvím faktorů, které na první pohled nemají vůbec nic společného.
Například:

• Kouření
• Olovo/jiné těžké kovy
• Výfukové zplodiny
• Zvýšený krevní tlak
• SLE (systémový lupus erythematodes)
• Migrény
• Zvýšená hladina krevního cukru
• Bakteriální infekce
• Parodontální onemocnění
• Avastin/bevacizumab
• Plicní embolie
• Chronické onemocnění ledvin
• Srpkovitá anémie
• Lp(a)
• Hughesův syndrom
• COVID19
• Steroidy/kortizol
• Zátěž/stres
• Kurděje/nedostatek vitaminu C

Všechny položky na tomto seznamu zvyšuje riziko KVO, protože způsobují jednu ze tří věcí. V některých případech dokonce všechny najednou:

• Poškozují glykokalyx/endotel
• Vytvářejí větší krevní sraženiny, které se hůře rozpouštějí
• Narušují opravný proces

Abyste pochopili KVO, nesmíte se dívat po tom, co je způsobuje, ale hledat, jak se to děje.

Část 2 – co můžete dělat pro snížení rizika KVO?

Tato mnohem praktičtější část knihy prozrazuje strategie pro posílení zdraví srdce. Autor popisuje, co všechno můžeme dělat pro podporu zdraví ve vztahu ke každé fázi vzniku aterosklerózy. Čili pro posílení cévní výstelky (endotelu), omezení faktorů stimulujících srážlivost a k podpoře odbourávání krevních sraženin.

A můžeme toho dělat opravdu hodně – od zdravé stravy, přes pohyb, omezení stresu až po různé doplňky.

Opět přikládám ukázku z konce této části knihy.

Nečekám, že se někdo bude řídit vším, co jsem tu doporučil. Já sám to určitě nedělám. Aspoň ne každý den. Upřímně, na to jsem příliš líný.

Napadlo mě končit připomenutím studie prováděné v UK, kde výzkumníci zkoumali spoustu různých faktorů shromážděných praktickými lékaři o jejich pacientech – dohromady o 378,256 pacientech zkoumaných po více než 10 let. … zanalyzovali téměř 50 různých faktorů.

Ta studie se jmenovala „Může strojové učení s využitím běžných klinických dat zlepšit předpovídání kardiovaskulárních rizik?“ Tady je 10 nejsilnějších nalezených rizikových faktorů seřazených od nejrizikovějších (číslo 1) po nejméně rizikové (číslo 10).

1. Chronická obstrukční plicní nemoc
2. Předepsané perorální kortikosteroidy
3. Věk
4. Závažné mentální onemocnění
5. Jihoasijský původ
6. Předepsaná imunosupresiva
7. Socioekonomický status 3. kvintil
8. Socioekonomický status 4. kvintil
9. Chronické onemocnění ledvin
10. Socioekonomický status 2. kvintil

Když si odmyslíte věk, se kterým nic nenaděláte, zbývá nám v první desítce pouze pár různých faktorů. S chronickou obstrukční plicní nemocí na prvním místě. Ale, ale, kdo by to byl řekl? Já ne, dokud jsem neviděl tuto studii.

Pak tam máme steroidy a další imunosupresiva (steroidy jsou imunosupresiva) a vážná mentální onemocnění. Tyto tři mají v podstatě stejný mechanismus působení. Ten se točí kolem dysfunkce kotizolu/HPA-osy spojené s inzulinovou rezistencí. To vše pak úzce souvisí s chronickým onemocněním ledvin.

Kde je LDL? No, skončil na 46. místě …. ze 48. V podstatě neměl vůbec žádný význam. Žádný. Napsal jsem autorům studie dotaz, proč zapomněli zmínit tuto naprostou absenci účinku LDL. Odpověď byla mistrovským dílem v umění zamlžování. …

Myslím, že to hlavní, co tento seznam ukazuje, je, že není moc věcí, kterých by se většina lidí měla bát. Nevdechujte fakt hnusné toxické věci. Držte svůj kortizol nízko a svou HPA-osu zdravou tím, že budete klidní a budete udržovat dobré vztahy s přáteli a rodinou. Věnujte se cvičení, které vás nejvíc baví, choďte ven na sluníčko… prostě choďte ven. Jezte místní, přirozené potraviny.

Pokud jde o doplňky, tady jsou ty, které pokládám za nejdůležitější:

• Vitamin D – v zimě
• Vitamin C
• Draslík
• Hořčík
• L-arginin/citrulin

Když už máte diagnostikované srdeční onemocnění

• Chondroitin sulfát
• Thiamin
• Koenzym Q10
• Zvažte Viagru…
• Zvažte aspirin, nízké dávky (75 mg denně), obzvlášť, pokud máte poruchu srážlivosti
• Pokud je to možné, vyhýbejte se dlouhodobému užívání nesteroidních léků
• Pokud je to možné, vyhýbejte se dlouhodobému užívání inhibitorů protonové pumpy.

Když máte cukrovku

• Nízkosacharidová strava
• Krátké intenzivní cvičení
• Omezte alkohol
• Zvažte chelatační terapii

A jako vždycky, usmívejte se, buďte vděční na to, co máte, a dělejte věci, díky kterým ze sebe budete mít dobrý pocit. Dobrovolnictví, připojte se k nějakému klubu, potkávejte lidi. Starejte se o sebe.

A… pokud máte vážný zdravotní problémy, nevyhýbejte se standardní zdravotní péči. Nechci, abyste si mysleli, že standardní medicína nemá žádná řešení, nic, z čeho byste mohli mít užitek. Pokud máte infarkt – dostaňte se do nemocnice. Pokud se váš krevní tlak nebo cukr vymyká kontrole – běžte k lékaři. Věřím, že model kardiovaskulárních onemocnění, který používají, je nesprávný. Nicméně, spousta zdravotnických postupů pořád funguje.

Jak se mi četla

Zdraví srdce je téma velmi důležité, leč pokud nejste lékař, zdravotník nebo magor do vlastního zdraví, nijak extra lákavé. Přesto se Malcolmu Kendrickovi povedlo napsat velmi čtivou knihu na toto téma.

Velkou zásluhu na tom má jeho neutuchající snaha veškerý lékařský žargon přeložit tak, aby dané téma pochopil jakýkoli laik, který po jeho knize sáhne. Častokrát v knize vyjadřuje frustraci z odborného žargonu používaného v mnoha studiích, přestože i ty se dají napsat tak, aby jim rozuměl i člověk, co nemá tři tituly před a dva za jménem. Lékařský a odborný slovník, který je schopný jednu a tu samou věc pojmenovávat třemi různými názvy, je často terčem humorných poznámek, kterými autor vůbec nešetří. Lehký humor je něco, s čím se při čtení této knihy budete potkávat od začátku do konce, takže se snad párkrát i od srdce zasmějete (to je pro něj taky zdravé).

Kniha je dobře strukturovaná a větší kapitoly jsou rozložené do několika menších podkapitol. Takže pokud máte podobně jako já problém odložit knihu, dokud nedočtete kapitolu, tento titul se vám bude líbit.

Když je třeba některé téma blíže ilustrovat, autor nabídne příslušný a srozumitelný obrázek, tabulku nebo graf.

Knihu jsem četl v anglickém originále. Český překlad bohužel nikdo nevydal. Můžete si ji koupit v papírové verzi, jako e-book nebo jako audioknihu. Pokud vám angličtina nedělá potíže, určitě bych vám ji doporučil.

Četli jste ji? Jak se vám líbila?

Zaujala vás a rádi byste si ji přečetli v češtině? Zkuste napsat vašemu oblíbenému nakladateli.

PS: Pokud byste měli nutkání psát do komentářů, že nějaká trombogenní teorie je naprostá blbost, počkejte s tím, dokud si knihu sami nepřečtete.

Chcete mít energie na rozdávání, skvělou náladu a tělo, ve kterém se budete cítit fajn a které vás nezradí? Můžete!
Nebojte se požádat o pomoc.

Rád vám pomůžu na vaší jedinečné cestě ke zdraví a pohodě. Nemusí to být žádná velká věda, dřina a odříkání. Jde to i jednoduše.
Chce to jen správné informace a parťáka, který vás vyslechne, podpoří a poradí, když bude potřeba.

Zarezervujte si zdarma nezávazný 30minutový hovor, kde zjistíte, jak vám jako váš kouč můžu pomoct.
Nebo si sami zkuste, jak skvěle se můžete cítit už za pár týdnů v rámci 21denní výzvy.