Když budete jíst hodně potravin obsahujících živočišné tuky a cholesterol, stoupne vám cholesterol v krvi, začne se usazovat v tepnách a vy si tak přivodíte aterosklerózu a časem třeba i infarkt nebo mrtvici. Tak aspoň praví široce rozšířená tzv. cholesterolová teorie vzniku kardiovaskulárních onemocnění. Doktor Malcolm Kendrick v knize The Clot Thickens (česky něco jako sraženina roste) detailně vysvětluje, proč cholesterolová teorie hodně pokulhává. A navrch nabízí alternativní tzv. trombogenní teorii vzniku aterosklerózy. Samozřejmě, že se dočtete i jak své srdce udržovat zdravé. Vše je podané velmi čtivou a pro laika srozumitelnou formou. Lehký humor, často namířený do řad lékařů a vědecké komunity, je už jen třešničkou navrch.
Pokud vás zajímá netradiční pohled na vznik srdečních onemocnění a srdeční zdraví obecně, tuhle knihu byste si neměli nechat ujít.
Opravdu potřebujeme vlákninu pro regulaci krevního cukru, hubnutí, zdravější střeva, vyprazdňování a zdravé srdce? Kde vlastně vlákninu najdeme a na jaké druhy se dělí? A jak do toho všeho zapadají SCFA (nebojte, v článku se dozvíte, co to je)? Všem běžně zmiňovaným přínosům vlákniny se před pár lety koukla na zoubek americká nutriční terapeutka Judy Cho v obsáhlém článku. Která tvrzení obstála a která se rozsypala?
Posledních 14 dní jsem testoval CGM CareSens Air, abych si vyzkoušel, jak tyto přístroje fungují, ale hlavně se dozvěděl víc o svém metabolismu. Před měsícem jsem se z analýzy DNA dočetl, že mám nejsilnější běžný genetický faktor pro cukrovku typu 2, středně zvýšenou inzulínovou rezistenci při vysokém příjmu sacharidů a špatně toleruji vysokosacharidovou stravu s vysokým glykemickým indexem. Takže nízkosacharidová strava je pro mě logická volba. Potvrdila mi CGM měření tyto předpoklady? A jaká byla moje zkušenost s CGM? Čtěte dál.
Ne všechno můžete ovlivnit. Hlavně u dětských pacientů diagnóza rakoviny bolí. Pořád ale platí, že vlastní zdraví máte velmi významně ve svých rukou. A je pouze na vás, zda zvolíte aktivní prevenci nebo odevzdaný přístup. Rakovina má řadu možných příčin. Článek nejen na základě knihy "Lži, které jsem učil na medicíně" amerického lékaře a dlouholetého univerzitního profesora Roberta Lufkina srozumitelně rekapituluje ty hlavní.
Svět, ve kterém dnes žijeme, je z evolučního hlediska pro člověka naprosto neznámé prostředí. Oproti tomu, jak se naše tělo vyvíjelo po 99,9 % času, co je člověk na Zemi, je dnes snad všechno jinak. Současné jídlo je na hony vzdálené tomu, co lidé jedli před pouhými 200 lety, natož před dvanácti tisíci lety a celou hlubší minulost.
Hýbeme se, nebo spíš nehýbeme, úplně jinak. Životní prostředí je mnohem horší, a dokonce i naše společenské vztahy prošly obrovskou proměnou. Smutné je, že co ještě před pár desítkami let bylo výjimečné (např. procento lidí s nadváhou nebo autoimunitním onemocněním) nebo dokonce nemyslitelné (např. domácí roboti na všemožné práce), to dnes lidi pokládají za normální.
Překvapí pak někoho, že naše těla (geneticky z velké části zaseknutá v době kamenné) všechny ty změny často nezvládají a spousta lidí podléhá nejrůznějším fyzickým nebo psychickým onemocněním? Jak si v takovém světě zachovat zdraví, vitalitu a psychickou pohodu? Možná je cestou nebýt normální, být zvídavý a nebát se jít proti zaběhnutým trendům.
Těžko dnes najdete člověka, který nikdy neslyšel o tzv. modrých zónách. Jde o několik oblastí na Zemi, kde se lidé dožívají neobvykle dlouhého věku v relativním zdraví a dobré kondici. Člověk, který tyto zóny původně určil, celý koncept zpopularizoval a dokázal ho dobře zpeněžit. V několika aspektech životního stylu uhodil hřebíček na hlavičku. Aktivní styl života, silná komunita, pohyb na sluníčku a v čisté přírodě pomáhají dlouhověkosti. Kde se úplně netrefil, bylo vykreslení stravy obyvatel modrých zón jako převážně rostlinné. Na téma skutečné stravy obyvatel modrých zón najdete další články na blogu tady (článek od Dr. Cate Shanahan) a tady (od Diany Rodgers). Brian Sanders porovnal tři populační údaje o zdraví se stravou různých národů a jako nejzdravější se ukázaly být národy, které svou tradiční stravu staví na základních živočišných potravinách. Vzhledem k podílu konzumace červeného masa jde tedy spíš o červené zóny. Lidé se tam dožívají nejvyššího věku ve zdraví a v porovnání se zbytkem světa tyto národy trpí nižší mírou výskytu obezity.
Pokud patříte mezi lidi, kteří si občas dopřejí trochu alkoholu, mohlo by se vám hodit pár rad, jak to udělat, aby zážitek s alkoholem byl co možná nejpříjemnější a s minimem neblahých následků. Přesně o tom je další z článků Marka Sissona. Zvlášť před oslavami spojenými s koncem roku můžou tyto rady přijít vhod.
Minulé pondělí jsem k velké radosti všech tří spolubydlících ukončil týdenní sardinkový půst. Inspirovala mě k němu zkušenost Nicka Norwritze. Když jsem s ním začal, chtěl jsem jen zjistit, jestli se mi za týden podaří pohodlně shodit pár kilo tělesného tuku bez ztráty svalové hmoty. Jak to probíhalo a jaké byly výsledky? Čtěte dál.
Možná už tušíte, že se srdečními chorobami to není tak jednoduché, jako že když budete jíst hodně masa, stoupne vám onen zlý cholesterol, ten vám ucpe tepny a dostanete infarkt nebo mrtvici. Bohužel tento jednoduchý příběh pravděpodobně stále uslyšíte od většiny lékařů. Dr. Mason jde dál. V nejnovější přednášce vysvětluje, proč tato 60 let stará povídačka neplatí. A přidává i podrobné vysvětlení skutečných příčin aterosklerózy (kornatění tepen). Nakonec nabízí i několik praktických tipů jak tomuto procesu zabránit nebo ho aspoň zpomalit. Jde o jednu z jeho nejdelších přednášek, ale určitě stojí za shlédnutí.
Alkohol se dá pít různě a jeho účinky hodně záleží na kontextu. Záleží co pijete, kolik, s přáteli nebo sami, v jakou denní dobu, s jídlem nebo bez, atd. Mark Sisson ve svém novém článku rozebírá proč nesouhlasí s názorem, že jakákoli dávka alkoholu je škodlivá. Ve druhé části pak přidává seznam několika příznivých účinků mírné konzumace alkoholu. V tomto příspěvku si můžete přečíst kompletní překlad první části Markova článku a stručné shrnutí druhé části (která je placená).
