Chcete se podílet na blogu? Napište mi.
Vítejte na největším českém blogu o životním stylu podle zásad Primal Blueprint.
Najdete tu články o jídle, půstech, pohybu, cvičení, spánku, stresu, sluněnění a dalších tématech souvisejících nejen s Primal, ale i Paleo, lowcarb, Ancestral Health (zdraví předků) a dalšími příbuznými tématy.
POZOR: Máte co říct k tématu Primal, paleo, ancestral health a chcete se podílet na tomto blogu? Napište mi.
Ne všechno můžete ovlivnit. Hlavně u dětských pacientů diagnóza rakoviny bolí. Pořád ale platí, že vlastní zdraví máte velmi významně ve svých rukou. A je pouze na vás, zda zvolíte aktivní prevenci nebo odevzdaný přístup. Rakovina má řadu možných příčin. Článek nejen na základě knihy "Lži, které jsem učil na medicíně" amerického lékaře a dlouholetého univerzitního profesora Roberta Lufkina srozumitelně rekapituluje ty hlavní.
Svět, ve kterém dnes žijeme, je z evolučního hlediska pro člověka naprosto neznámé prostředí. Oproti tomu, jak se naše tělo vyvíjelo po 99,9 % času, co je člověk na Zemi, je dnes snad všechno jinak. Současné jídlo je na hony vzdálené tomu, co lidé jedli před pouhými 200 lety, natož před dvanácti tisíci lety a celou hlubší minulost. Hýbeme se, nebo spíš nehýbeme, úplně jinak. Životní prostředí je mnohem horší, a dokonce i naše společenské vztahy prošly obrovskou proměnou. Smutné je, že co ještě před pár desítkami let bylo výjimečné (např. procento lidí s nadváhou nebo autoimunitním onemocněním) nebo dokonce nemyslitelné (např. domácí roboti na všemožné práce), to dnes lidi pokládají za normální. Překvapí pak někoho, že naše těla (geneticky z velké části zaseknutá v době kamenné) všechny ty změny často nezvládají a spousta lidí podléhá nejrůznějším fyzickým nebo psychickým onemocněním? Jak si v takovém světě zachovat zdraví, vitalitu a psychickou pohodu? Možná je cestou nebýt normální, být zvídavý a nebát se jít proti zaběhnutým trendům.
Těžko dnes najdete člověka, který nikdy neslyšel o tzv. modrých zónách. Jde o několik oblastí na Zemi, kde se lidé dožívají neobvykle dlouhého věku v relativním zdraví a dobré kondici. Člověk, který tyto zóny původně určil, celý koncept zpopularizoval a dokázal ho dobře zpeněžit. V několika aspektech životního stylu uhodil hřebíček na hlavičku. Aktivní styl života, silná komunita, pohyb na sluníčku a v čisté přírodě pomáhají dlouhověkosti. Kde se úplně netrefil, bylo vykreslení stravy obyvatel modrých zón jako převážně rostlinné. Na téma skutečné stravy obyvatel modrých zón najdete další články na blogu tady (článek od Dr. Cate Shanahan) a tady (od Diany Rodgers). Brian Sanders porovnal tři populační údaje o zdraví se stravou různých národů a jako nejzdravější se ukázaly být národy, které svou tradiční stravu staví na základních živočišných potravinách. Vzhledem k podílu konzumace červeného masa jde tedy spíš o červené zóny. Lidé se tam dožívají nejvyššího věku ve zdraví a v porovnání se zbytkem světa tyto národy trpí nižší mírou výskytu obezity.
Pokud patříte mezi lidi, kteří si občas dopřejí trochu alkoholu, mohlo by se vám hodit pár rad, jak to udělat, aby zážitek s alkoholem byl co možná nejpříjemnější a s minimem neblahých následků. Přesně o tom je další z článků Marka Sissona. Zvlášť před oslavami spojenými s koncem roku můžou tyto rady přijít vhod.
Minulé pondělí jsem k velké radosti všech tří spolubydlících ukončil týdenní sardinkový půst. Inspirovala mě k němu zkušenost Nicka Norwritze. Když jsem s ním začal, chtěl jsem jen zjistit, jestli se mi za týden podaří pohodlně shodit pár kilo tělesného tuku bez ztráty svalové hmoty. Jak to probíhalo a jaké byly výsledky? Čtěte dál.
Možná už tušíte, že se srdečními chorobami to není tak jednoduché, jako že když budete jíst hodně masa, stoupne vám onen zlý cholesterol, ten vám ucpe tepny a dostanete infarkt nebo mrtvici. Bohužel tento jednoduchý příběh pravděpodobně stále uslyšíte od většiny lékařů. Dr. Mason jde dál. V nejnovější přednášce vysvětluje, proč tato 60 let stará povídačka neplatí. A přidává i podrobné vysvětlení skutečných příčin aterosklerózy (kornatění tepen). Nakonec nabízí i několik praktických tipů jak tomuto procesu zabránit nebo ho aspoň zpomalit. Jde o jednu z jeho nejdelších přednášek, ale určitě stojí za shlédnutí.
Alkohol se dá pít různě a jeho účinky hodně záleží na kontextu. Záleží co pijete, kolik, s přáteli nebo sami, v jakou denní dobu, s jídlem nebo bez, atd. Mark Sisson ve svém novém článku rozebírá proč nesouhlasí s názorem, že jakákoli dávka alkoholu je škodlivá. Ve druhé části pak přidává seznam několika příznivých účinků mírné konzumace alkoholu. V tomto příspěvku si můžete přečíst kompletní překlad první části Markova článku a stručné shrnutí druhé části (která je placená).
Posledních pár let jsem občas dumal nad otázkou, jestli se dnes můžeme přiblížit omega6/omega3 poměru, který měli naši prapředci. A jaký poměr asi mám já po více než deseti letech na Primal stravě (v posledních letech převážně živočišné)? Inspirován kamarádem biohackerem, který si pravidelně nechává z krve měřit snad všechno, co se měřit dá, jsem se v dubnu rozhoupal k prvnímu měření pár základních ukazatelů. A protože laboratoř nabízí i tuto možnost, připlatil jsem si za měření složení mastných kyselin v krvi (včetně onoho poměru omega6/omega3). Ve výsledkové zprávě jsem se dočetl, že mám dost málo omega3 (ALA, EPA, DHA). Protože jsem zároveň měl i málo omega6, vycházel mi relativně slušný poměr o6:o3 o hodnotě 6,1. Co s ním dokázala udělat krabička sardinek denně po dobu několika měsíců? Čtěte dál.
Vláknina a zdraví je desítky let staré téma. Jak je to s naší potřebou vlákniny? Musíme ji denně přijímat, abychom byli zdraví? Nebo to jde i bez ní? Pokud ano, jak je možné, že ve studiích vyšší příjem vlákniny koreluje s lepším zdravím? Co když větší vliv na zdraví, než samotný příjem vlákniny má něco jiného, mnohem jednoduššího? Brian Sanders v tom má jasno. A ve svém novém článku na toto téma vůbec nešetří odborníky na výživu, kteří klientům stále doporučují nějaké minimální denní množství vlákniny. Sám bych až tak kritický nebyl, ale v podstatě s Brianem souhlasím. Proto vám přináším svůj překlad jeho nového článku.
Nedávno jsem slyšel o případu aktivního muže, který byl pět let na carnivore (masožravé) stravě, hladiny cholesterolu měl odpovídající LMHR fenotypu (nízké triacylglyceroly, vysoký HDL a super vysoký LDL) a přesto ve 45 letech dostal infarkt. Tento příběh mě přiměl zamyslet se nad vlastním pohledem hlavně na LDL „cholesterol“, který mám dlouhodobě zvýšený. Jestli vás zajímá, k čemu jsem došel, čtěte dál.
