LDL cholesterol většina lidí zná jako ten špatný cholesterol, který ucpává cévy a způsobuje srdeční onemocnění. Kromě toho, že sám o sobě je to velmi špatný prediktor rozvoje srdečních onemocnění, má LDL cholesterol v těl i spoustu důležitých funkcí. Je tedy jeho vysoká hladina vždycky špatně nebo může mít i nějaké přínosy? A může záležet i na širším kontextu? O tom všem ve své přednášce na Youtube mluví doktor Nadir Ali. Dovolil jsem si obsah přednášky sepsat do článku, doplnit odkazy na zmiňované studie a přidat pár zajímavých obrázků z přednášky. Věřím, že se po přečtení článku budete na LDL dívat úplně jinak.
Po předešlém článku o HIIT trénincích tu mám další z oblasti kondice a cvičení, tentokrát věnovaný dechu a správné technice dýchání. Optimální dýchání využijete nejen při sportu, ale doslova 24 hodin denně, ať už děláte cokoli (ano, týká se to i spánku). Správné dýchání vám vedle lepších sportovních výkonů pomůže snížit stres, zlepšit trávení, krevní tlak a celkově být víc v pohodě. Naučte se správně dýchat.
Upečte si super jednoduché, a přitom výborné masové kuličky. Nebo si uplácejte dvě šišky stejně skvělé sekané.
Ořechy jsou velmi oblíbené v různých nízkosacharidových stravavacích stylech (kromě těch čistě živočišných). Jsou ale Primal? Jaké živiny vlastně obsahují a jaké mají přínosy a rizika? Odpovědi najdete v tomto kompletním průvodci ořechy od Marka Sissona.
Nástup zemědělství byl pro lidstvo přelomovým okamžikem. Možná to byl také náš největší omyl. O zemědělské revoluci si většinou povídáme jen v tom dobrém. Jak pomohla uživit větší množství lidí, kteří se mohli usadit, vymysleli díky zemědělství spoustu nových nástrojů a postupů a třeba se mohli i více začít věnovat umění. Málokdy ale slyšíme o stinných stránkách přechodu od lovu a sběru potravy k zemědělství. Tahle změna lidem přinesla i podstatné zhoršení zdravotního stavu, hladomory, velké třídní rozdíly a války. Proto Jared Diamond neváhal tuto významnou změnou pro lidstvo označit za nejhorší chybu v našich dějinách. Jaké argumenty ho k tomu vedly? Dnes vám nabízím překlad jeho legendárního článku, který letos oslaví 25 let, a ve kterém se všechno dozvíte.
Všichni tak nějak víme, že když moc jíme, zvětšují se nám tukové zásoby na těle. Může za to jen vyšší příjem energie než je náš výdej? Pomáhá ona stará rada "Míň jez a víc se hýbej"? Nebo za ukládání tuku můžou i hormony? A škodí nám nějak tělesný tuk? Jaké množství tělesného tuku je neškodné a od jaké hranice tuk začne spouštět různá chronická onemocnění? Co je to inzulinová rezistence a jak se jí vyhnout?
Tohle všechno velmi srozumitelně vysvětluje doktor Ben Bikman ve své 40minutové prezentaci (můžete se na ni podívat tady). Dnes vám nabízím překlad toho nejdůležitějšího z Benovy skvělé přednášky (i s obrázky). Ucelenější a zároveň srozumitelnější vysvětlení tématu najdete jen těžko.
HIIT je zkratka anglického High Intensity Interval Training čili vysoce intenzivní intervalový trénink. Bývá základem populárních domácích ale i skupinových cvičebních programů, jako je třeba CrossFit, různé kruhové tréninky nebo cvičení na všelijakých trenažérech. Typický HIIT trénink vyžaduje určitý počet opakovaní vysoce intenzivního cvičení po přesně danou dobu. Intenzivní cvičení se střídá s odpočinkovými intervaly o určité délce. K čemu je to dobré a jak na to zjistíte v tomto článku.
Po tom, co se dozvěděl o přínosech nízkosacharidové stravy, prohlásil profesor Tim Noakes o své knize Lore of Running následující: „Jestli máte Lore or Running, vytrhněte z ní kapitolu o výživě.“ Po přečtení dnešního článku možná taky dospějete k názoru, že známá kniha Modré zóny by si zasloužila úplně to samé. Když už byste se do jejího čtení pustily, rozhodně by stálo za to, pozorně si přečíst celý obsah kapitol a závěrečné shrnutí kapitol spíš ignorovat. Vydavateli knihy se totiž povedlo do závěrečných shrnutí dostat výživová doporučení, která si často protiřečí s obsahem samotných kapitol. Jak to v praxi vypadá a jak je něco takového vůbec možné ve svém článku osvětluje doktorka Cate Shanahan. A podobně opatrný přístup by si zasloužil nejnovější dokuseriál o modrých zónách z dílny Netflixu.
To, co se dělo během pandemie Covidu v uplynulých letech, bylo za situace, kdy vlády jednotlivých zemí zcela dobrovolně (ne)respektovaly doporučení WHO a kdy různí odborníci měli možnost více či méně otevřeně kritizovat nesmyslnost nebo přehnanost různých opatření. Teď si představte, že by generální ředitel WHO mohl ze své vůle vyhlásit stav pandemie jen na základě události s potenciálem pandemie, vlády členských zemí by byly zavázány plnit závazná doporučení WHO včetně omezení přeshraničního pohybu, karantény svých občanů, povinného očkování a podávání dalších léčiv nebo cenzury názorů, které jsou v rozporu s oficiálními informacemi WHO. Mně to připadá jako recept na katastrofu. Už roce 2025 by to mohla být smutná realita, pokud WHO dokáže přesvědčit většinu členských států k přijetí dvou zásadních dokumentů během Světového zdravotnického shromáždění letos v květnu.
Statistiky říkají, že 80 % lidí opustí svá novoroční předsevzetí během prvních pár měsíců v roce a koncem roku je úspěšných jen 10 % těch, kteří si nějaké předsevzetí dali. Podobnou zkušenost s neúspěchem má asi většina z nás. Čím to a jak být úspěšnější? Čtěte dál.
