Všichni se občas ptáme „Co bych měl jíst?“, ale stejně důležitá – ne-li ještě důležitější – otázka zní „Jak bych měl jíst?“. Tohle je základní premisa knihy, jejíž název by se dal přeložit jako Jez jako člověk, od experimentálního archeologa a šéfkuchaře Billa Schindlera. Správná příprava časem prověřenými metodami dokáže pro člověka jinak nestravitelné potraviny přeměnit ve výživné jídlo. Bill během své kariéry vysokoškolského učitele archeologie procestoval celý svět a zdokumentoval tradiční postupy zpracování nejrůznějších potravin od obilí, přes mléčné výrobky, maso, až po brouky nebo třeba využití popela při přípravě jídla.
Stává se vám někdy, že ve stresu bezmyšlenkovitě sáhnete po jídle, o kterém víte, že vám nepomáhá, a pak si to vyčítáte? I když víte, že toho budete litovat, nemůžete si pomoct? Vězte, že v tom nejste sami. Zkušená Primal koučka Erin Power vám dnes poradí, co s tím můžete dělat.
Napadlo vás někdy, že to, jestli budeme zdraví a fit, nezáleží ani tak na našich genech nebo věku, ale spíš na našem chování? Jestli si budeme užívat pevného zdraví a pohody až do pozdního věku je mnohem méně výsledkem náhody (sem si klidně dosaďte slovíčko „genů“) a mnohem více výsledkem vědomého každodenního procesu rozhodování. Stojí za tím desítky rozhodnutí, která děláme každý den. Rozhodnutí tak malinkých a zdánlivě nevýznamných, že si je často ani neuvědomujeme.
Když nám tohle docvakne, najednou zjistíme, že my sami máme největší vliv na své zdraví. Není to náš lékař, geny zděděné po předcích, nebo osud. My sami si můžeme zvolit, jestli budeme zdraví, energičtí a spokojení nebo ne. A pak pro to něco udělat. Anebo taky ne. Co si zvolíte?
Slyšeli jste někdy anglický výraz "nose-to-tail"? A co třeba český "od rypáku po ocas"? Označuje to styl stravování, kdy ze zvířat jíme skoro všechno, co se sníst dá. Dřív to bývala samozřejmost a při takové domácí zabíjačce se nevyhodilo skoro nic. Dnes je většina z nás zvyklá jíst jen svalovinu. Při představě, že bychom mohli jíst nějaké orgány nebo dokonce věci jako jsou vepřové nožky, na mnohé z nás jdou mdloby. A to je velká škoda.
Slyšely už jste pojem „Modré zóny“? To je pět oblastí po celém světě, ve kterých se nadprůměrný počet obyvatel dožívá více než 100 let. Dodnes tyto oblasti zkoumají týmy vědců, kteří se snaží zjistit, jaké tajemství stojí za dlouhověkostí tamních obyvatel. Záhy po objevení těchto zón Dan Buettener ve stejnojmenné knize označil převážně rostlinnou stravu za jeden z faktorů dlouhověkosti. Tahle myšlenka se rychle ujala a dnes vám většina lidí řekne, že obyvatelé modrých zón jedí málo masa a hodně zeleniny. Diana Rodgers ve svém nedávném článku rozebrala dostupné vědecké důkazy, aby ukázala, že často je to naopak a obyvatelé těchto oblastí ve skutečnosti jí více živočišných potravin než jejich sousedé.
Obiloviny neobsahují žádné živiny, které bychom minimálně ve stejné kvalitě nemohli získat z jiných potravin, zato obsahují látky, které nám škodí, a představují velkou nálož sacharidů. Bez nich je nám líp. Pokud se je přesto rozhodneme jíst, důležitá je správná příprava. Tohle je ve zkratce Primal pohled na obiloviny. Více čtěte v dnešním kompletním průvodci.
Škrob obecně nemá mezi příznivci nízkosacharidové stravy dobré jméno. Většina škrobů se v našem těle rychle rozloží na glukózu, zvedne hladinu krevního cukru a vzápětí inzulinu a z toho neplyne nic dobrého. Existuje ale jeden speciální druh škrobu, který my sami strávit nedokážeme, dostane se tak až do tlustého střeva, kde nakrmí prospěšné bakterie. A to zase chceme. Jde o tzv. rezistentní škrob a dnes se o něm dozvíte všechno potřebné.
Když začínáte s Primal stravou, jasnou volbou je vyřadit z jídelníčku obiloviny, přidaný cukr a průmyslově vyráběné semínkové oleje. Dalším krokem je zaměřit se na výživné potraviny s minimem antinutrientů, čili maso, vejce, mléčné výrobky, zeleninu, ovoce, trochu ořechů a semínek. Až potud není moc co řešit.
Ale co luštěniny? Jsou Primal nebo ne? A proč?
Co na luštěniny říká Mark Sisson, samotný autor Primal Blueprint?
Čtěte dál.
Kdo by nemiloval palačinky? Vzdali jste se jich při přechodu na primal, paleo nebo lowcarb stravu, protože jste nenašly opravdu dobrý recept na "zdravější" palačinky? Na internetu najdete hromadu receptů z kokosové mouky, z ořechů semínek, sýrů a spousty dalších roztodivných surovin. Ale žádný z těch, které jsem vyzkoušel, nebyl důstojnou náhradou tradičních palačinek. Ty, které vám dnes ukážu, jsou k nerozeznání od těch tradičních a přitom jsou 100 % primal. Jsou chuťově vynikající, jednoduché, rychlé, ohebné a přitom pevné, z dostupných surovin a k nerozeznání od běžných. Co víc si od zdravějších palačinek přát?
Konec roku může být dost náročný i v normálních letech, natož když je celý svět vzhůru nohama. V dnešním mimořádném (a letos posledním) článku najdete několik konkrétních tipů, jak se v tuto dobu trochu uvolnit a svátky si víc užít. I když tento článek měl přijít už začátkem adventu, snad vám i teď aspoň trochu pomůže.
