Léčba pandemie neinformovanosti o COVID-19 mRNA vakcínách pomocí medicíny založené na důkazech

Dnes vám přináším ne úplně stručný přepis posledního dílu podcastu Peak Human, kde známý britský kardiolog Aseem Malhotra dává přednášku o skutečných přínosech Covid-19 vakcín, škodách, které způsobují a hlubším problému vlivu farmaceutických společností na naše životy.

Doktor Malthotra zpočátku neměl žádné pochybnosti o bezpečnosti a účinnosti nových mRNA vakcín, ale pod vahou stále přibývajících důkazů postupně musel svůj názor na ně otočit téměř o 180 stupňů.

Po této úpravě názorů strávil devět měsíců přezkumem dostupných dat o mRNA vakcínách a své nálezy publikoval ve dvoudílné práci nazvané stejně jako tento článek. Přečíst si ji můžete tady (část 1) a tady (část 2). Je to lékař praktikující medicínu založenou na důkazech, takže v jeho práci ani prezentaci nenajdete žádné konspirační teorie, ale pouze ověřitelná fakta. V tomto článku najdete textový přepis jeho velmi důležité přednášky.

Tento díl podcastu měl nezvyklou podobu přednášky, která proběhla v texaském Sapien centru a byl z něj pořízený i videozáznam. Ten najdete pouze na platformě Rumble, protože na Youtube se stále o těchto věcech nesmí mluvit.

Na webu podcastu najdete odkaz pro poslech přes Spotify a další podcastové platformy.

Článek jsem psal v době, kdy ještě videozáznam nebyl zveřejněný pouze podle zvukového záznamu. Promiňte mi tedy prosím případný nesoulad mezi videem a výpisky.

Jedná se o velmi důležité informace, které by měl znát každý, ať už si momentálně o covid vakcínách myslí cokoli. Proto jsem se rozhodl nabídnout formou tohoto článku přepis alespoň nejdůležitějších bodů přednášky.

I když se jedná o jednoznačně nejdelší článek na blogu, zároveň ho považuji za jeden z nejdůležitějších a moc a moc doporučuji jeho přečtení.

Pokud rozumíte anglicky, raději se rovnou podívejte na samotnou přednášku.

Jestli s vámi postoje doktora Malhotry rezonují a také vám připadá důležité šířit tyto informace, prosím o sdílení článku.

Kdo je Aseem Malhotra 

Doktor Aseem Malhotra je praktikující kardiolog, který vystudoval v rámci anglického Národního Zdravotnického Systému (NHS). Je i hostujícím profesorem medicíny založené na důkazech na Bahiana School of Medicine and Public Health v brazilském Salvadoru. Je světově uznávaným odborníkem v oblasti prevence, diagnostiky a léčby srdečních onemocnění. Je čestným členem rady kliniky metabolické psychiatrie na lékařské fakultě Stanfordovy univerzity v Kalifornii a zkoušejícím na univerzitě v Heartfordshire ve Velké Británii. Je také zakládajícím členem organizace Action on Sugar a byl hlavním představitelem kampaně upozorňující na škody způsobené nadměrnou konzumací cukru ve Spojeném Království, zejména na jeho roli při vzniku cukrovky 2. typu a obezity.

Následují podrobné výpisky k obsahu podcastu. Uváděné orientační časy se vztahují k videonahrávce.

00:30 – Představení

• Dr. Aseem je praktikujícím kardiologem od roku 2001.
  • Zpočátku se zaměřoval na hlavní příčiny chronických onemocnění, na chybné vědecké poznatky o nízkotučné stravě a cholesterolu a na výskyt obezity a srdečních chorob. 
  • Poté se zaměřil na některé nedostatky lékařského systému. 
• Globálně máme velmi populaci hodně nadužívající léky.
• Třetí nejčastější příčinou úmrtí jsou léky na předpis, které pacientům podávají jejich lékaři.
• Dvě největší překážky v tom, aby lidé mohli žít nejdravěji, jak by chtěli jsou velcí výrobci ultra-zpracovaných potravina a farmaceutické společnosti.

04:03 – Jak se změnily názory doktora Malhotry 

• Obezita je hlavním rizikovým faktorem úmrtí na COVID-19. Více než 90 % úmrtí na COVID nastalo v zemích, kde má více než polovina obyvatel nadváhu nebo je obézní. 
• Stejně jako mnozí další lékaři i Dr. Aseem zastával názor, že vakcíny jsou téměř bezpochyby prospěšné. Vycházel toho, že tradiční vakcíny jsou velmi bezpečné.
• Pod váhou důkazů o přínosech a rizicích mRNA vakcín svůj názor na účinnost a bezpečnost mRNA vakcín otočil téměř o 180 stupňů.
• Chápe jako svou povinnost lékaře informovat veřejnost o přínosech a rizicích covid vakcín. Obecně, pokud se důkazy změní, měli by o tom lékaři informovat. O to se doktor Malhotra snaží svými dvěma nedávnými pracemi.

08:18- Rámec pro zbytek diskuse 

• Pokud se nezaměříme na podstatu problému, většina řešení, se kterými přijdeme, bude špatná.
• Prvním z důvodů, proč spousta lidí stále nevidí to, o čem je celá přednáška, je strach. Strach zatemňuje kritické myšlení.
• Druhým je, že se mnoho z nás uchýlilo k záměrné slepotě ve snaze vidět vakcíny jako bezpečné.
  • Úmyslná slepota v podstatě znamená, že člověk na základě svého názoru udělá rozhodnutí, a pak zavírá oči před veškerými ostatními informacemi, které jsou s tímto názorem v rozporu, aby neměl důvod o svém přesvědčení pochybovat.
  • Změnit svůj názor je jeden z nejděsivějších zážitků, kterým si člověk může projít.
• Stephen Hawking jednou prohlásil, že „Největším nepřítelem vědění není neznalost, ale iluze vědění.“
• Pro většinu lidí je největší hodnota v životě jejich zdraví.
• I když Světová zdravotnická organizace mnoho nedostatků, s jejím popisem zdraví dr. Aseem souhlasí.
  • Definice zdraví dle WHO: „Zdraví je stav celkové fyzické a mentální pohody a ne pouhá nepřítomnost nemoci nebo slabosti.“
  • Fyzické a mentální zdraví jde ruku v ruce. Jedno bez druhého mít nemůžete.
• Doktor Aseem devět měsíců psal velmi detailní práci, kterou nakonec publikoval v časopise Journal of insulin resistance. Najdete ji tady.
  • Vybral si tento časopis, protože to byl jediný, který ho nechal publikovat 10 000 slov, a jeden z mála, které nepřijímají peníze od farmaceutických společností.

13:28 – triáda medicíny založené na důkazech

• Doktoři chtějí ty zlepšit vyhlídky svých pacientů. To znamená omezovat rizika, léčit nemoci a ulevovat od utrpení. 
• Aby dosahovali optimálních výsledků, spoléhají lékaři na svou klinickou expertízu a znalosti, nejlepší dostupné vědecké důkazy, a také berou v úvahu pacientovy individuální preference a hodnoty. Tak vzniká tzv. informovaný souhlas. Pokud jedna z těchto tří složek není optimální, dostanete buď horší výsledek pro pacienta nebo dokonce pacientovi uškodíte.
  Problémem je, že z medicíny založené na důkazech se stala pouhá iluze.
  Pokud lékaři zakládají svá rozhodnutí na základě zkreslených a zkorumpovaných informací, výsledky pro pacienty budou špatné.
• Existuje sedm hlavních důvodů, proč jsou informace, které se dostanou k lékařům, často zkreslené a nesprávné.
• Ovlivněné financování výzkumu (výzkum financovaný, protože pravděpodobně bude výdělečný, namísto toho, že by mohl být prospěšný pro pacienty).
• Neobjektivní informování o výsledcích výzkumu v lékařských časopisech.
• Neobjektivní letáky pro pacienty.
• Neobjektivní zpravodajství v médiích.
• Komerční střety zájmů.
• Obranná medicína (to je praxe, kdy lékař nepředepisuje tu nejúčinnější léčbu nebo přípravek pro pacienta, ale raději takovou, která minimalizuje riziko, že by ho pacient mohl žalovat).
• Lékařské osnovy, které mediky neučí, jak chápat a dál předávat zdravotnické statistiky.

15:35 – jak přežít informační nepořádek v medicíně

• John Ioannidis je profesor medicíny na Stanfordské univerzitě a světově nejcitovanější výzkumníku v medicíně na celém světě. Ve své práci nazvané Jak přežít informační nepořádek v medicíně vznáší několik velmi důležitých bodů:
  1. Velká část publikovaných výsledků výzkumu je nespolehlivá, nepřináší pacientům žádný přínos nebo je neužitečná pro rozhodování příslušných institucí.
  2. Většina zdravotníků si tohoto problému NENÍ VĚDOMA.
  3. Také jim chybí potřebné znalosti, aby mohli sami zhodnotit spolehlivost a užitečnost výzkumných prací v medicíně.
  4. Pacienti a jejich rodiny často postrádají relevantní, přesné důkazy a zkušené vedení v době, kdy musí rozhodnout o medicínských zákrocích.  

• Také zmiňuje, že „Neznalost tohoto problému i na nejvyšších úrovních akademického a klinického vedení je hluboká.“
  Ze osobní zkušenosti doktora Malhotry většina lidí, kteří rozhodují o celospolečenských zdravotnických opatřeních (těch, které vídáváte v médiích) si není vědoma těchto systémových chyb ve zdravotnictví.
• Ve své práci s názvem Proč je většina publikovaných výzkumných zjištění nepravdivá také uvádí, že „Čím větší jsou finanční a jiné zájmy a předsudky v určité vědecké oblasti, tím menší je pravděpodobnost, že výsledky výzkumu budou pravdivé.“

18:30 – korupce medicíny ze strany farmaceutických firem

• Celou přednášku doktora Malhotry nazvanou Big Food & Big Pharma Killing for Profit? a odpřednášenou v Evropském parlamentu najdete tady.
• Ve své přednášce poukazuje na následující:
  • Farmaceutické společnosti a společnosti vyrábějící zdravotnické prostředky mají jako podnikatelé smluvní povinnost dosáhnout zisku a vykázat dividendu pro akcionáře prodejem svých výrobků.
  • Nejsou povinni prodávat spotřebitelům (pacientům a lékařům) tu nejlepší léčbu, i když by si to mnozí z nás přáli.
  • OPRAVDOVÝ SKANDÁL:
    1. Regulační orgány nedokážou zabránit pochybení ze strany průmyslu.
    2. Lékaři, instituce a časopisy, které mají odpovědnost vůči pacientům a vědecké integritě, se kvůli finančním výhodám spolčují s průmyslem. Situace je tak špatná, že čestní lékaři už nemůžou provozovat čestnou medicínu.

19:20 – Do očí bijící pochybení farmaceutického průmyslu

• Většina z velkých světových výrobců léků spáchala do očí bijící podvody. 
• V letech 2009 až 2014 bylo mnoho farmaceutických společností nuceno zaplatit vysoké pokuty za zatajování údajů o škodlivosti jejich přípravků, zkreslování informací, nesprávné vykazování výsledků výzkumu a mnoho dalších pochybení.
  • Problémem je, že ve většině případů i po zaplacení pokut tyto společnosti stále vykázaly zisk.
  • Nikdo nebyl pokutován a nikdo nešel do vězení. Důsledky jejich přestupků minimální, pokud vůbec nějaké.
  • V současném systému nic nebrání tomu, aby se toto chování opakovalo.
  • Více o těchto přestupcích se dočtete tady.
• Podle Petera Doshiho jsou dnes léky na předpis třetí nejčastější příčinou smrti (po onemocněních srdce a rakovině). Jedním z důvodů je, že výsledky výzkumu léků (placené samotnými výrobci) velmi nadhodnocují jak přínosy, tak bezpečnosti těchto přípravků.
• Aby se tato praxe změnila, pokuty farmaceutickým společnostem by musely být tak vysoké, že by jim hrozil bankrot. a nejvyšší manažeři těchto společností by měli být osobně zodpovědní, takže by jim hrozilo vězení, pokud by vědomě páchali tyto zločiny.

21:15 – Ale co všechny ty život zachraňující léky?

• Od roku 1850 se průměrná délka života v západním světě prodloužila ze 40 na 80 let.
  • Když jsem se na jedné přednášce na Stanfordské univerzitě zeptal mediků (u vzdělaných Evropanů bych dostal podobnou odpověď) o kolik let se podle nich prodloužila délka života díky modernímu zdravotnickému systému od roku 1850, průměrně odhadli, že medicíně vděčíme za přibližně 32 let z celkových 40 let delšího života. 
  • Ve skutečnosti je to pouze kolem 3,5 až 5 let.
  • Za zbylých 35 – 36,5 let vděčíme čisté pitné vodě, bezpečnostním pásům v autech, bezpečnějším potravinám, čistšímu a bezpečnějšímu prostředí apod.
  • Ve společnosti je stále zažitý mýtus, že za delší život může z velké části moderní medicína a léky.
• Výzkumy ukazují, že v posledních několika desetiletích došlo ve farmacii jen k velmi málo inovacím.
  • Z asi 1000 nových léků schválených ve Francii mezi lety 2002–2011 byla více než polovina pouhými kopiemi starých léků, v porovnání s nimiž nepřinášely žádné přínosy. 15,6 % z nových léků pacientům víc škodilo než pomáhalo a skutečně inovativních léků bylo pouze kolem 8 %.
  • Z 667 nových léků schválených v USA agenturou FDA mezi lety 2000 a 2008 bylo skutečné inovativních pouze 11 %. 75 % byly v podstatě kopie starých léků. Jedním z důvodů pro tento nedostatek inovací je fakt, že farmaceutické společnosti utrácejí téměř 20krát víc peněz za marketing než za výzkum nových molekulárních entit.
• Seniorní editorka časopisu The New England Journal of Medicine, doktorka Marcia Angell prohlásila: „Již není možné důvěřovat většině publikovaných klinických výzkumů ani se spoléhat na úsudek důvěryhodných lékařů či autoritativní lékařské pokyny. Tento závěr, k němuž jsem pomalu a neochotně dospěla během dvou desetiletí, kdy jsem působila jako redaktorka časopisu The New England Journal of Medicine, mě nijak netěší.“
• Richard Horton, šéfredaktor časopisu The Lancet ve svém editorialu v roce 2015 napsal, že „Možná až polovina publikovaných prací je nepravdivá.“
• Několik nedávných skandálů zahrnuje i univerzity, které kryjí pochybení při medicínském výzkumu.
  Richard Smith, bývalý šéfredaktor časopisu British Medical Journal líčí v jednom svém článku příhodu ze schůzky s mnoha akademiky z britských institucí, kde se zeptal „Kolik z vás ví o kolegovi, který zfalšoval data nebo se dopustil nějakého podvodu?“ Třetina z obecenstva zvedla ruku. Pak se zeptal „Kdo z vás to nahlásil?“ Všichni dali ruce dolů.
• Pro akademiky plyne z publikování vědeckých prací spousta moci a prestiže. Je tak na ně vyvíjen tlak, aby publikovali co nejvíc.

• Jedním z nejhorších případů škody způsobené zfalšovanými výsledky výzkumu je holandský vědec, který byl shledán vinným z padělání výsledků několika prací o betablokátorech (léky, které umí zpomalit tep a snížit tak krevní tlak) ve velmi specifické indikací během nesrdečních operací. Podařilo se mu ovlivnit doporučení Evropské Kardiologické Asociace, aby každý pacient, který není kardiakem, dostával před operací betablokátory, což by mělo zlepšit jeho vyhlídky. Nakonec zjistily, že výsledky jeho prací byly zfalšované a byl vyhozen z práce. A bylo odhaduje se, že kvůli jeho podvodu v Evropě zbytečně zemřelo kolem 800 000 lidí. A to se jedná jen o jeden lék v jedné specifické indikaci. Většina lidí o tomto vůbec neví, takže nevzniká tlak na změnu systému.
• Čelíme pandemii předepisování léků a nedostatku zájmu o úpravu životního stylu, která může být mnohem dostupnější a mnohem účinnější než spousta léků třeba na cukrovku, krevní tlak nebo srdeční choroby.
• Mnoho zákroků a léků, které dnes používáme jsou pouhým mrháním penězi a časem lékařů a nijak nepřispívají k prevenci vzniku daného onemocnění.

29:00 – statistická gramotnost

• Existuje mnoho způsobů, jak vyjádřit přínos léku. Relativní snížení rizika (RRR), Absolutní snížení rizika (ARR) nebo Potřebný počet léčených osob (NNT).
  • Například RRR u statinů je u pacienta s cukrovkou typu říká, že během následujících 4 let má o 48 % nižší riziko mrtvice.
  • To zní docela působivě. Ale co to ve skutečnosti znamená?
  • Když se podíváte na data ze studie, která došla k tomuto číslu, zjistíte, že 4leté studie se účastnilo 1000 lidí ve skupině s placebem. 28 z nich za tu dobu mělo mrtvici. Ve skupině lidí, kteří brali statiny, dostalo mrtvici 15 lidí.
  • Takže v absolutních číslech se počet lidí s mrtvicí snížil o 13 z 1000. Relativní snížení rizika je o 48 % (z 28/1000 na 15/1000)
  • Ale absolutní snížení rizika bylo o pouhých 1,3 % (13/1000).
  • 1,3 % se dá jinak vyjádřit jako 1 ze 77, což je Potřebný počet léčených osob.
  • Doktor Malhotra tedy svým pacientům s cukrovkou typu 2 říká, že když další 4 roky budou poctivě brát statiny, existuje šance 1 ze 77, že nedostanou mrtvici. Což také znamená, že existuje šance 76 ze 77, že tyto léky nebudou mít žádný přínos. Tomuto se říká transparentní komunikace o rizicích a přínosech.

• Předkládání informací o relativních rizicích léků místo absolutních rizicích může vést k tomu, že lékaři přeceňují přínosy lékařských zákroků.
• Když se podíváte do lékařských časopisů, zjistíte, že tam často míchají tyto veličiny. Takže klinické zkoušky prezentují přínosy léků v relativních číslech, ale rizika v absolutních číslech.
  • Například pokud by přípravek snížil riziko rozvoje choroby A z 10 na 7 z 1000, ale zvýšil riziko vzniku onemocnění B ze 7 na 70 z 1000, článek v lékařském časopise by mohl informovat o přínosu 30 % snížení rizika onemocnění s pouhým 0,3 % rizikem vedlejšího účinku. Tohle není medicínská věda, ale marketingová praktika.
• Tímto trpěla třetina článků publikovaná ve třech známých časopisech mezi lety 2004 a 2006. Bohužel to přetrvává dodnes.
• Toto nerovné prezentování údajů o přínosech a škodách pravděpodobně vede ke zveličování přínosů a snižování význam škod.
• Jeden ze světově nejuznávanějších výzkumníků v oblasti medicínské statistiky, Gerd Gigerenzer, ve svém článku z roku 2009 prohlásil „Domnívám se, že abychom chránili pacienty před zbytečným znepokojením a manipulací, je naší etickou povinností zajistit, aby každý lékař i pacient chápali rozdíl mezi absolutním a relativním rizikem.“

32:25 – účinky strachu a stresu

• Pokud lidé nebudou rozumět prezentovaným číslům, politici můžou využít jejich strachu a manipulovat s nimi ve prospěch svých politickým a finančních zájmů.
• Jeden průzkum v USA ukázal, že 50 % dospělých věřilo, že jejich riziko hospitalizace s COVIDem bylo 50 %, přičemž skutečné riziko bylo menší než 1 %.
  • Problémem je, že pacienti pak berou víc léků a zákroků, které mají jen minimální, pokud vůbec nějaký, přínos.
  • Přitom máme důkazy o tom, že při tzv. společném rozhodování lékaře a pacienta (při otevřené komunikace lékaře s pacientem) bývají pacienti konzervativnější, mají méně lékařských zákroků a berou méně léků, ale přitom to pro ně nemá horší důsledky. A zdravotnictví při tom ušetří.

34:20 – skutečný dopad vakcín 

• Doktor Malhotra byl ze začátku zastáncem COVID vakcín, nicméně důkazy přednesené jeho kolegy ho přiměly, aby vakcíny začal zkoumat více do hloubky.
  • V dodatku původní publikace obhajující vakcínu společnosti Pfizer se uvádí, že v očkované skupině došlo ke čtyřem srdečním zástavám a ve skupině s placebem pouze k jedné.
  • Aseemův otec, který se do té doby těšil skvělému zdraví a nejevil žádné známky srdečního onemocnění, měl také po očkování zástavu srdce. Při posouzení otcova zdravotního stavu po pitvě zjistil, že u něj došlo k rychlému zhoršení kardiovaskulárního zdraví, které začalo přibližně v době očkování.
• Názor na vakcíny ho přiměly změnit tři události, které se staly v rychlém sledu.
  • Zavolal novinář, který psal článek o drastickém dosud nevysvětleném nárůstu srdečních příhod ve skotských nemocnicích od začátku očkování proti COVIDu. Zpočátku se domníval, že je to způsobeno silným psychickým stresem. 

• Pak doktor Stephen Gundry publikoval tento článek. V podstatě u svých pacientů zjistil, že 8 týdnů po očkování mRNA vakcínami se jejich riziko infarktu v následujících pěti letech zvýšilo z 11 % na 25 %. To je obrovský nárůst. Doktor Malhotra říká „Kdybych se dnes rozhodl kouřit denně 40 cigaret, přestal cvičit, nacpával se nekvalitním jídlem, špatně spal a stresoval se, za 8 týdnů bych se ani nepřiblížil k takovému nárůstu rizika infarktu.“
• Poté měl telefonát od kardiologa působícího v prestižní britské instituci, který mu řekl, že náhodou zjistili, že u pacientů, kteří dostali vakcínu v porovnání s neočkovanými dochází k obrovskému nárůstu kardiovaskulárních zánětů. Na interní schůzce se dohodli, že toto zjištění nebudou publikovat, protože by to mohlo ohrozit jejich financování ze strany farmaceutických společností.
• Poté, co Dr. Malhotra svá zjištění a podezření, že se děje něco nezvyklého, zveřejnil, se mu dostalo nečekané negativní odezvy od spousty lékařů, kteří ho obviňovali z poškozování pověstí lékařů a některých institucí šířením antivax informací. Tehdy se rozhodl napsat svůj článek.

49:00 – Aseemův pohled na prezentovaná data

• Původní Pfizer klinická zkouška účinnosti jejich vakcíny neukázala žádné statisticky významné snížení rizika úmrtí na COVID nebo snížení celkové úmrtnosti. (Zkoušky se účastnilo přes 40 000 lidí po dobu 6 měsíců.)
• Důvodem je, že protilátky produkované vakcínami zůstávají pouze v krvi a nedostanou se na sliznice dýchacích cest. Tudíž nikdy nemůžou zabránit tomu, že byste se nakazili.
  • Americký úřad FDA v květnu 2021 vydal dokument, kde upozorňuje, že test na protilátky není vhodným ukazatelem, na jehož základě můžeme posuzovat imunitu nebo relativní snížení rizik COVIDu. Obzvláště po očkování. 
• Možné přínosy vakcín:
  • Ve Velké Británii spočítali u jednotlivých kmenů viru Potřebný počet léčených osob (NNT) k tomu, aby zabránili jednomu úmrtí na COVID. U kmene delta to ve věkové kategorii 80+ bylo 230 lidí. Ve věkové kategorii 40-49 10 000 lidí. U omikronu v kategorii 80+ 7 300 a v kategorii 40-49 167 000 očkovaných. Tady si můžete prohlédnout celou tabulku se všemi věkovými kategoriemi.
  • Tato čísla jsou však zkreslená předpojatostí zdravých uživatelů. Jedinci, kteří se rozhodli nenechat se očkovat, navzdory všem předpisům a doporučením, také mnohem méně celkově dbají na své zdraví. Jednoduše s větší pravděpodobností všelijak zbytečně riskují své zdraví.
  • John Ioannidis ve své práci vydané v BMJ napsal, že odhady účinnosti vakcín na základě nerandomizovaných studií můžou být falešné. Přesto právě tyto odhady uvidíte v televizi. 
• Překvapivě většina lékařských autorit získává informace o vakcínách proti COVIDu z mainstreamových médií a zdrojů, jako je BBC. Přitom studie ukazují, že většina těchto zdrojů přináší nepravdivé nebo zkreslené údaje.
• Problém s výzkumem je, že z většiny je placený farmaceutickým průmyslem.
  • Jak je to s regulací léků?
    Sociolog Donald Light napal „To, co dnes máme, je přesný opak důvěryhodných organizací nezávisle a přísně posuzujících léky. Nejsou přísné, nejsou nezávislé, jsou selektivní a zatajují údaje. Lékaři a pacienti si musí uvědomit, jak hluboce a do jaké míry nelze regulačním orgánům pro léky důvěřovat, dokud jsou v zajetí financování ze strany průmyslu.“
  • Pro ilustraci, mezi lety 2006-2019 devět z deseti bývalých komisařů americké FDA po skončení úvazku v FDA skončilo na lukrativní pozici u některé z farmaceutických společností.

1:00:00 – škody způsobené vakcínami

• Za nejpádnější důkaz o škodách způsobovaných vakcínami doktor Malhotra považuje studii několika vážených lékařů, kteří nejsou sponzorováni farmaceutickými společnostmi, která přezkoumala původní data sesbíraná během klinických zkoušek společností Pfizer a moderna, na jejichž základě byly vakcíny schváleny. Jejich zjištění byla šokující:
  • Zjistili, že očkovaní účastníci zkoušek měli vyšší riziko, že budou trpět závažnými vedlejšími zdravotními následky (hospitalizace, trvalé zdravotní postižení apod.) než lidé, kteří očkovaní nebyli a nakazili se původním Wuchanským kmenem viru. Čili už od začátku bylo pravděpodobnější, že vakcíny způsobí víc škody než užitku a nikdy neměly být schváleny. 
  • Míra výskytu závažných vedlejších účinků v prvních dvou měsících po očkování byla nejméně 1 z 800 očkovaných.
    Odborníci se domnívají, že skutečně nahlášené případy závažných vedlejších účinků představují jen kolem 10 % skutečných případů.
    Pro srovnání míra výskytu závažných vedlejších účinků u jiných vakcín je přibližně 1 ze 2 000 000.
  • Navíc v minulosti byly vakcíny stahovány z výroby už když se vyskytly závažné vedlejší účinky u 1 ze 100 000 lidí (např. vakcína proti prasečí chřipce z roku 1976).
    Je jasné, že tyto vakcíny by nikdo neměl dostávat a měly by být staženy.
• Když byly vakcíny uváděny na trh Světová zdravotnická organizace dokonce vydala publikaci se seznamem možný závažných vedlejších účinků sestavený na základě 4 zdrojů dat: použité technologie, studií na zvířatech, samotného viru a jeho spike proteinu a vedlejších účinků vakcín. Byla na něm všechna možná srdeční onemocnění a se všemi se dnes doktor Malhotra setkává u svých pacientů.
  Spousta lékařů dodnes neví, jak závažné vedlejší účinky tyto vakcíny můžou mít. 
• Mechanismus poškození už je dobře známý. Spike protein vstříknutý do těla v něm zůstává až 4 měsíce a může se dostat do spousty různých orgánů (mozek, srdce, ledviny, vaječníky, varlata), kde buď může mít přímý toxický účinek nebo vyvolá autoimunitní reakci. 
• Izraelská studie z dubna tohoto roku ukázala, že ve srovnání s předchozím rokem v roce 2021 došlo u lidí ve věku 16-29 let k 25 % nárůstu infarktů a srdečních zástav, které mají spojitost s očkováním, ale nemají souvislost s COVIDem.
  K podobným závěrům došli vědci i v jiných zemích.
• Od začátku pandemie mají ve Velké Británii 30 000 nadúmrtí kvůli kardiovaskulárním nemocem.
• Co je důležité si zapamatovat:
  • Vakcíny v podstatě nechrání proti nákaze.
  • Byla ochrana vakcín před závažným průběhem nákazy původním kmenem viru 1 ze 119? Nevíme, protože Pfizer neposkytl původní data, která by to mohla potvrdit nebo vyvrátit.
  • Přirozená imunita je velmi silná. Navíc, pokud už jste si Covidem prošli a poté dostanete vakcínu, máte téměř třikrát větší riziko závažných vedlejších účinků.
  • Původní klinické zkoušky vakcín neukázaly žádné snížení úmrtnosti na Covid nebo celkové úmrtnosti.
  • Randomizované klinické zkoušky, na jejichž základě byly tyto mRNA produkty povolené, naznačily více vážných vedlejších účinků vakcín (1 z 800) než hospitalizací s původním smrtelnějším kmenem viru.
  • V nejlepším případě můžou vakcíny ve věkové kategorii 80+ ochránit 1 člověka z 230 u Delta varianty a 1 ze 7300 u Omikronu. 
  • U lidí pod 50 let je potřeba vakcínu podat 10 000 lidem, aby zabránila jednomu úmrtí kvůli Covidu.
  • Systém žlutých karet (kam zdravotníci ve Velké Británii hlásí vedlejší účinky) ukazuje bezprecedentní mírů závažných vedlejších účinků způsobených vakcínami.
  • Jen podle nahlášených dat se do pár měsíců od očkování projeví závažný vedlejší účinek vyžadující hospitalizaci u 1 z 1000 očkovaných mRNA vakcínou (tohle číslo je pravděpodobně mnohem nižší než skutečný počet poškozených).

1:08:00 – kde je jádro problému?

• Moderní strava podporuje obezitu. Pokud se nám podaří zlepšit naše stravovací prostředí, lidé se přirozeně začnou lépe rozhodovat při výběru potravin a sníží jeden z nejdůležitějších rizikových faktorů negativních účinků nejen covidu, kterým je špatné metabolické zdraví. To ale vyžaduje, aby byly zdravé potraviny dostupnější a ty nezdravé ultra zpracované naopak méně dostupné.
• Psychologický stres zvyšuje riziko infarktu stejnou měrou jako obezita a kouření. Zaměstnání s platem, ze kterého lidé sotva vyžijí, a nemůžou si dovolit zdravější potraviny, je obrovský zdroj stresu.
• Co tedy ovlivňuje naše rozhodování v otázkách zdraví? Říkáme tomu komerční faktory zdraví. Jde o strategie a přístupy přijímané soukromými společnostmi za účelem podpory produktů a rozhodnutí, která škodí zdraví. To se vztahuje i na farmaceutický průmysl. Velké korporace určují výši platu pro lidi, ovlivňují tržní, marketingové i politické praktiky. Ve výsledku vydělávají na nezdravých lidech.
• Jakým způsobem korporace uplatňují svou sílu:
  • Mají sílu ovlivňovat rozhodování politiků a institucí.
  • Mají sílu vytvářet ve společnosti povědomí o problémech a potenciálních problémech pomocí ovlivňování narativu.
  • Mají sílu zabránit rozdmýchání konfliktu mezi zájmy mocných a těmi, na které je síla uplatňována.
    Doktor Malhotra říká „Lékaři, pacienti a veřejnost neví, co se opravdu děje, a dokonce ani neví, že neví.“
  • Tohle všechno uplatňují např. pomocí lobbingu v politice i u zdravotnických organizací, finančními příspěvky na různé kampaně, ovlivňováním preferencí veřejnosti, filantropickými aktivitami (např. vliv Nadace Billa a Melindy Gatesových, který ovlivňuje politiky, média a instituce po celém světě a zároveň investuje do vývoje vakcín a výrobců ultra zpracovaných potravin).
  • Obrovský vliv mají korporace na médii, které ukazují jednu verzi pravdy, která se nakonec ani není pravdou.
  • Ovlivňují vzdělávání zdravotníků i medicínský výzkum. Většina výzkumu na lékařských univerzitách je financována výrobci léků.
  • Právní prostředí a omezení závazků akcionářů. Pfizer se mohl vyvázat z odpovědnosti za případné škody způsobené jejich vakcínami ve spoustě států po celém světě. Pokud by jejich přípravky byly tak bezpečné a účinné, proč by tohle museli dělat?
  • Roztroušení opozice, umlčování a dehonestace odborníků i veřejnosti s jiným než oficiálním názorem.
• Jedním příkladem chování farmaceutických firem je skandál s lékem Vioxx. To byl lék firmy Merck na snížení zánětu, který měl míň dráždit žaludek než ibuprofen. Později se ukázalo, že u pacientů zdvojnásoboval riziko srdečních chorob a doktor John Abrams odhadl, že tento lék ve Spojených Státech vedl k úmrtí asi 60 000 lidí. I přes vysokou pokutu uloženou soudem na něm do jeho stažení z trhu výrobce pravděpodobně vydělal.
  Děsivé je, co se ukázalo u soudu. Z interních e-mailů společnosti zjistili, že hlavní výzkumník věděl o zvýšeném riziku srdečních onemocnění, ale napsal, že je sice škoda, že toto riziko existuje, ale že léku se na trhu povede dobře stejně jako výrobci. Takové chování farmaceutických společností plně vyhovuje popisu psychopatického chování.
• V poslední době byl doktor Malhotra několikrát umlčen na Facebooku. Začal zkoumat, kdo určuje, jaké lékařské informace tam může sdílet a jaké ne, a zjistil, že Facebook nedávno začal spolupracovat s farmaceutickou společností Merck.
  Informace na spoustě sociálních médiích jsou nakloněna jednostranným názorům a lidé jako doktor Malhotra jsou démonizováni a některým jsou jejich účty zablokovány. 
• Abychom tyto problémy vyřešili:
  • Poskytnout lidem jasné a pravdivé informace.
  • Pak tyto informace musíme široce rozšířit. Ideálním jsou pro tento účel stále mainstreamová média a sociální sítě, přestože dnes to tam jde jen těžko.
  • Zároveň tyto informace musíme dostat k politikům. Ti můžou ovlivňovat zákony a nařízení. Spousta z lidí, kteří ovlivňují přijímání právních předpisů si neuvědomuje, že můžou rozhodovat na základě zkreslených či nepravdivých informací, které dostali.
  • Když se změní důkazy, musí se tomu přizpůsobit i lékaři a obhájci veřejného zdraví. O to se svou činností právě teď doktor Malhotra snaží.
  • Pozornost médií k otázkám veřejného zdraví je účinnější než snahy soukromých subjektů o prosazení změn zákonů a předpisů.
  • Musíme přijmout, že i když není bezpečné říkat pravdu, ještě nebezpečnější je neříkat ji a problém nechat bobtnat. Říkat pravdu je ale správné a to jediné, co teď můžeme dělat.
  • Jedním z řešení by mohlo být nastavení zákonů tak, aby bylo překrucování vědeckých poznatků mnohem více právně postihovatelné, než je dnes. 
• Výrobci léků by neměli být jakýmkoli způsobme zapojení do jejich testování.
• Výsledky klinických zkoušek na lidech musí být veřejně přístupné.
• Regulační úřady by neměly přijímat finance od výrobců léků.
• Vzdělávání lékařů by nemělo být sponzorováno farmaceutickým průmyslem.
• Jako společnost bychom si měli připomenout, co je v životě opravdu důležité a nesoustředit se jen na ekonomický výkon. Mahatma Gandhi kdysi řekl „Opravdovým bohatstvím je zdraví, a ne kousek zlata nebo stříbra.“