Recenze: Lore of Nutrition

Řekli byste, že v dnešní době všichni lékaři pracují na základě nejnovějších vědeckých poznatků, vědcům a akademikům jde výhradně o hledání pravdy a o nových poznatcích jsou ochotní a schopní rozumně diskutovat? Omyl! Aspoň v oblasti výživy to neplatí, jak dokládá příběh uznávaného jihoafrického profesora, který se kvůli obhajobě nízkosacharidové stravy dostal až před soud.

Než se pustím do samotné recenze, pokusím se vysvětlit název této knihy. Lore je anglický výraz pro soubor znalostí a domněnek o daném tématu. Nutrition je výživa. Takže kdybych název měl přeložit do češtiny, do čehož se mi ale vůbec nechce, vypadlo by ze mně něco jako Co víme o výživě. Jestli se někdy dočkáme českého překladu, jsem moc zvědavý, jaký název nakladatel zvolí.

Shrnutí

Dnes začnu netradičně shrnutím, abyste se v dalším textu mohli orientovat.

Kniha popisuje napínavý příběh o tom, jak se vlivní dietetici, lékaři a akademici (přímo či skrytě podporovaní velkými výrobci potravin a léků) pokusili zničit kariéru uznávaného vědce, který si dovolil veřejně vystoupit proti zažitým výživovým doporučením.

Kdyby se to opravdu nestalo, byl by to jen těžko uvěřitelný, absurdní příběh. Tím vědcem byl Tim Noakes a jeho odvaha ho stála 3 roky strávené u soudu, který v dubnu roku 2017 vyhrál.

Dozvíte se, jak nevinný tweet rozpoutal soudní proces, kdo za ním stál, a jak se tím žalující strana pokusila jednou provždy zastavit rozmach nízkosacharidové stravy (LCHF, v Jihoafrické Republice zvané Banting), kterou právě Tim Noakes v Jihoafrické Republice zpopularizoval.

O autorovi

Tahle kniha má autory dva.

Tím prvním, a zároveň hlavní postavou celého příběhu, je profesor Tim Noakes, jihoafrický vědec, lékař a vášnivý běžec, dnes emeritní profesor sportovních věd na Univerzitě v Kapském Městě a jeden ze světově nejuznávanějších jihoafrických vědců vůbec. Za dobu své vědecké kariéry vydal přes 750 publikací a článků. Je také autorem několika knih, mimo jiné Lore or Running, která se stala jakousi celosvětovou biblí běžců. V češtině si (zatím) můžete přečíst jeho knihy Revoluce v opravdovém jídle a Superjídlo pro superděti.

Po celou svou kariéru doporučoval pro atlety výživu založenou na vysokých dávkách sacharidů. Vše v souladu oficiálními stravovacími doporučeními Jihoafrické Republiky, které se v podstatě shodovaly s těmi platnými v USA. Když se mu v prosinci roku 2010 do rukou dostala kniha The New Atking for New You, popisující LCHF stravu, přes svůj zdravý skepticismus jí přečetl a krátce na to, na základě předložených důkazů, kompletně přehodnotil své znalosti o výživě. Sám na sobě si vyzkoušel přínosy LCHF stravy a brzy se stal jejím nejhlasitějším zastáncem ve své zemi. A byla to právě kniha Revoluce v opravdovém jídle, jejíž je spoluautorem, která nastartovala obrovskou popularitu Bantingu. To se některým lidem hodně nelíbilo, a tak začali vymýšlet, jak profesora Noakese zdiskreditovat.

O Timově charakteru svědčí i to, že později veřejně prohlásil:

Jestli máte Lore or Running, vytrhněte z ní kapitolu o výživě.

Přiznat, že člověk léta lidem radil něco, co mohlo škodit jejich zdraví, asi nebude nic lehkého. Tim Noakes je jedním z těch, co to dokázali, a za to má můj obdiv.

Druhým autorem je Marika Sboros, zkušená jihoafrická novinářka, která jako jediná navštívila každičký den soudního projednávání. Když jí Tim nabídl, aby s ním naspala tuto knihu, neváhala ani vteřinu.

Obsah a struktura

Kniha je rozdělená do 3 hlavních částí. V první Tim popisuje svou cestu k LCHF stravě a její popularizaci, která ho dovedla až před soud.

V druhé části Marika popisuje samotný proces, její účastníky a celý průběh.

Ve třetí části profesor Noakes nabízí stručný přehled vědeckých důkazů o přirozenosti a přínosech LCHF stravy.

Každá kapitola knihy je uvedena trefným citátem. Jeden příklad za všechny:

Je těžké člověka o něčem přesvědčit, když jeho výplata závisí na tom, že to chápat nebude.

– Upton Sinclair, americký spisovatel

Část I: Low-carb revoluce

První část napsal Tim Noakes a postupně v ní popisuje, jak se k LCHF ve svých 61 letech dostal, jak mu tato strava změnila život k lepšímu a rozhodl se o ní říct světu. Jedním z jeho motivů byl i fakt, že o tomto výživovém směru se vůbec neučilo (nejen) na jihoafrických lékařských fakultách.

Vzhledem k tomu, že v té době byl váženým vědcem, kterému spousta lidí naslouchala, mnohým jeho kolegům, ale i lékařům a dietetikům se nelíbilo, když veřejně obhajoval LCHF stravu. Hodně lidí mu totiž naslouchalo víc než lékařům a dietologům, kteří se drželi zažitého systému prosazování nízkotučné vyvážené stravy a předepisování léků na vysoký tlak, cholesterol a další civilizační neduhy. Popularita Bantingu vystřelila po vydání knihy Revoluce v opravdovém jídle koncem roku 2013.

V únoru 2014 položila jedna kojící maminka na twitteru profesoru Noakesovi, jako spoluautorovi zmíněné knihy, tuhle otázku:

Je LCHF strava v pořádku pro kojící maminky? Bojím se, že všechny ty mléčné výrobky+květák = prdíky??

Tim jí odpověděl:

Dítě nejí ty mléčné výrobky a květák. Pouze zdravé tučné mateřské mléko. Klíčové je zvykat dítě na LCHF.

Tenhle nevinný tweet stačil k tomu, aby ho jistá dietoložka obvinila z neprofesionálního chování u Rady Zdravotnických profesí Jihoafrické Republiky. Původně dvoudenní slyšení před touto radou se nakonec zvrtlo ve tříletý proces.

V tom proti profesoru Noakesovi a jeho týmu stála jako žalující strana Asociace Dietologů Jihoafrické Republiky. A jelikož neměli jakékoli vědecké důkazy, že by byla LCHF strava pro matky nebo děti jakkoli nebezpečná, nechali si vyrobit systematickou revizi studií, která právě takové důkazy měla poskytnout. Co na tom, že tato revize byla plná chyb, manipulovala s daty a její výsledky byly opačné v porovnání s nedávnou revizí, která zkoumala to samé? Žalující strana se konečně měla o co opřít a celý proces se mohl rozjet.

Část II: Výživa u soudu

V této části Marika Sboros sezení po sezení popisuje, jak se celý proces vyvíjel. Nebojte, není to žádná nuda. Chvílemi jsem si připadal, jako divák na tenisovém utkání, co jen tak tak stíhá sledovat, jak se hra přelévá ze strany na stranu.

Dočtete se tu, co se dělo při jednotlivých slyšeních procesu, který byl několikrát odročován. Jak obrovské sumy žalující strana byla ochotná zaplatit za elitní advokáty nebo jak se Tim Noakes sám obhajoval. Mimochodem, díky skvělé práci lidí z Neslazeno.cz (děkujeme) se na nejzajímavější části výpovědi profesora Noakese, opatřené českými titulky, můžete sami podívat.

Zajímavou kapitolou je i ta s výpověďmi Timových expertních svědků, které Marika nazývá Andělé. Pařila mezi ně americká žurnalistka a autorka skvělé knihy Tuk: Velké Překvapení, Nina Teicholz. Dalším andělem byla britská výzkumnice věnující se obezitě a specialistka na veřejné zdraví, Dr Zoë Harcombe. Posledním andělem byla novozélandská akademička věnující se výživě Dr Caryn Zinn. Všechny Timovi přiletěly na pomoc ze třech kontinentů bez nároku na jakýkoli honorář. Stejně tak jeho obhájci žádný honorář nechtěli.
Tito andělé ve svých výpovědích poskytly, neprůstřelné argumenty ve prospěch LCHF stravy a žádná z nich nemusela ze svých argumentů jakkoli ustupovat.
Možná i proto působil až lehce absurdně popis výpovědí svědků obžaloby, kteří měli mnohem menší expertízu a v několika případech jejich výpověď žalující straně spíš uškodila.

Vystřízlivění pro nejednoho čtenáře přijde při popisu konfliktu zájmů (ať už zjevných nebo skrytých) spousty účastníků procesu na žalující straně. Lékaři a vědci hájící zájmy organizací sponzorovaných velkými výrobci potravin a léčiv spíš než pacientů a veřejného zdraví. Někdy bylo těžko uvěřitelné kam až jsou při tom ochotni zajít.

Tato část knihy končí závěrečnými argumenty obou stran a samotným rozsudkem.

Část III: Věda

V poslední a nejstručnější části knihy se opět Tim Noakes věnuje dvěma tématům.

Zaprvé, proč je LCHF strava pro člověka přirozená a jak a proč nám naopak škodí moderní vysoce zpracovaná strava založená na sacharidech. Předkládá příklady mnoha různých etnik z celého světa, která ještě donedávna jedla přirozenou stravu a jejich příslušníci netrpěli žádnými civilizačními chorobami. Jakmile ale přešli na moderní stravu, během několika málo desítek let se u nich vyvinuly ty samé civilizační choroby, které sužují obyvatele „západního světa“.

Druhá kapitola této části se věnuje tomu, co Tim Noakes nazývá Nejhorší chyba v historii medicíny. Označuje tak přijetí stravovacích doporučení pro Američany v roce 1977. Jak dokládá, tato doporučení byla přijata pouze na základě tzv. hypotézy vztahu stravy a srdce, kterou v té době už nějakou dobu usilovně prosazoval Ancel Keys, a podle které cholesterol usazený v cévách pocházel z tuku v jídle. Bylo to poprvé, kdy bylo Američanům oficiálně doporučeno vzdát se živočišných tuků a nahradit je semínkovými oleji a bohatým příjmem sacharidů v podobě cereálií a nejrůznějších potravin z obilí. Přirozeným důsledkem snížení obsahu tuků v potravinářských výrobcích bylo, že ho výrobci nahradily kvanty cukru, aby zákazníkům chutnaly. A na pořádný průšvih bylo zaděláno.

Nejenže tato hypotéza nebyla nikdy prokázána, ale v době přijetí těchto doporučení už existovaly studie, které ukazovaly na cukr, jako na hlavní příčinu nejen srdečních onemocnění, ale i dalších civilizačních chorob.
Profesor Noakes tu předkládá hlavní důkazy ze své obhajoby, dokládající, že příčinou srdečních onemocnění není cholesterol, ale inzulínová rezistence v kombinaci se stravou bohatou na sacharidy.

Pro mě osobně to byla asi nejzajímavější část celé knihy.

Jak se mi četla

Jelikož český překlad ještě není k dispozici (a že by si ho tato kniha zasloužila), pustil jsem se odvážně do anglického originálu. Přiznám se, že při čtení předmluvy obou autorů jsem měl pár slabých chvilek, kdy jsem si říkal, jestli se na to nevykašlat. Oba totiž v předmluvě používali neuvěřitelně květnatou angličtinu, za kterou by se nemusel stydět ani Shakespeare. Snad při každé druhé větě jsem sahal po slovníku. Naštěstí si tento styl oba nechali pouze pro předmluvu a ve zbytku knihy používali civilnější vyjadřování.

Kniha je přehledně členěná a hezky rozvíjí celý příběh ze dvou různých pohledů. Marika je zkušená novinářka, takže od ní nejde čekat nic jiného než poutavé podání faktů.

Tim při psaní zjevně využil své mnohaleté zkušenosti lektora a mentora a na jeho kapitolách to jde znát. Lehce a srozumitelně podává veškerá vědecká témata.

Celý text je navíc výborně ozdrojovaný (seznam použité literatury vydá na 45 stránek), takže pokud čtenáře jakékoli téma víc zaujme, bude vědět, kam se obrátit.

Hodnocení

I když místy tato kniha připomínala absurdní drama (nebo možná právě proto?), osobně se mi moc líbila a doporučil bych ji každému, kdo se zajímá o své zdraví.

Patří mezi ty knihy, které člověku pomůžou uvědomit si, že ani doktor neví všechno, může se mýlit nebo prostě jen nesledovat nejnovější vývoj v oboru. A že ani akademické kruhy neobývají jen čestní vědci, kteří se za každých okolností snaží dobrat pravdy, ale jsou mezi nimi i takoví, kteří neváhají výsledky výzkumu přizpůsobit zadání sponzora.

Jo, a taky by to měla být povinná četba pro všechny praktické lékaře.

Četli jste ji? Jak se vám líbila? Zaujala vás recenze a rádi byste si tuto knihu jednou přečetli? Napište do komentářů.

Hledáte tipy na zajímavé čtení? Mrkněte na další moje recenze.

Chcete bez každodenního cvičení, diet, pilulek a koktejlů shodit přebytečná kila, přestat bojovat s jídlem a začít si užívat spoustu energie a pevnější zdraví? Zarezervujte si zdarma nezávazný 30minutový hovor, kde zjistíte, jak vám s tím můžu jako kouč pomoct.

Pokud zrovna nehledáte kouče, ale sami na sobě chcete zapracovat a cítit se líp, zkuste 21denní výzvu, ať v tom nejste úplně sami.