Recenze: Pravda o soli

„Sůl způsobuje vysoký krevní tlak a ohrožuje zdraví srdce“. Kdo by tuhle poučku neznal? Doktor James DiNicolantonio vám v knize Pravda o soli vysvětlí, že tohle vlastně nikdy neplatilo, a že pravda o soli je v podstatě opačná. Ukáže vám, že spoustě lidí naopak prospěje vyšší příjem soli.

O autorovi

Dr. James DiNicolantonio je doktor farmacie a kardiovaskulární výzkumník. V odborné literatuře publikoval přes 200 vědeckých prací na téma výživy a zdraví. Před kanadským senátem vypovídal o příčinách obezity a zhoubném vlivu rafinovaných sacharidů a cukru na zdraví.

Ve snaze rozluštit dopady solení na krevní tlak a zdraví srdce recenzoval přes 500 publikací. A došel k šokujícímu závěru. Že naprostá většina z nás nepotřebuje svůj příjem soli omezovat. Většině z nás by naopak prospělo, kdybychom solili víc.

Celý příběh o tom, jak jsme nespravedlivě začali sůl zatracovat a udělali z ní viníka vysokého krevního tlaku a onemocnění srdce pak sepsal do této útlé knížky.

Obsah a struktura

Pravda o soli je poměrně tenká knížka s jednoduchou strukturou. Mezi úvodem a epilogem najdete všeho všudy 8 kapitol. Ty postupně rozvíjí příběh démonizace soli, volně přechází k jejím všemožným přínosům až nakonec nabízí pár rad k nastavení optimálního příjmu soli.

Každá z těchto kapitol je rozčleněná do několika menších podkapitol, které ale v obsahu nenajdete.

O struktuře knihy vám nejlepší představu poskytne obsah na této fotce.

V kratičkém úvodu autor shrne současný tristní stav informovanosti o soli. Spousta lékařů totiž stále radí pacientům striktně omezovat její příjem, aby snížili krevní tlak a chránili své srdce. Že tento postoj přiživují média dokládá titulky z několika známým amerických magazínů. Dál už se jen dozvíte, jak s knihou pracovat a co vás vlastně čeká.

Výlet do historie

V první kapitole se dozvíte, že démonizace soli začala před více než sto lety s příchodem „hypotézy o soli a krevním tlaku“. Přestože tato hypotéza nikdy nebyla prokázána jako pravdivá, v 70. letech minulého století ovlivnila tvorbu prvních výživových doporučení pro Američany. A postupně se rozšířila do dalších zemí. Nepřipomíná vám to příběh démonizace nasycených tuků? I tady vystupují ambiciózní vědci, kteří věří své hypotéze natolik, že nejsou schopni kritického myšlení. Když mají vliv na tvorbu vládních doporučení, je zaděláno na průšvih.

Druhá kapitola osvětlí, že dostatečný příjem soli je pro člověka životně důležitý. Autor vás provede lidskou evolucí a ukáže, že jako druh jsme sůl vždycky potřebovali a přirozeně ji získávali z potravy. Ať už to bylo v podobě ryb a vodní vegetace před moha miliony let nebo z masa zvířat v ne tak dávné historii. Mimo jiné autor v rychlosti nastíní důležitost soli pro rozmnožování.

Ve třetí kapitole vás autor vezme na cestu do historie démonizace soli. Dozvíte se, že v podstatě až do začátku 20. století lidé nijak svůj příjem soli neomezovali. Dokládá to příklady ze starověkého Říma a postupně se dostává k Evropanům, kteří v 16. století denně konzumovali 40 gramů soli a v 18. století dokonce 70 gramů (hlavně v podobě solených ryb). Dává i extrémní příklad průměrného příjmu soli ve Švédku v 16. století, který se blížil až 100 gramům denně.

Dál Dr. DiNicolantonio volně přechází k dlouhému výčtu vědců, kteří přišli s hypotézou o soli a krevním tlaku a dlouhá léta ji živili. Autor u každého z nich poukazuje na chyby, kterých si při svém výzkumu dopustili.

Kapitolu zakončuje konstatováním, že soustředění na sůl jako hlavní příčinu vysokého krevního tlaku znamenalo doslova volňásek pro cukr. Ten mezitím mohly potravinářské společnosti ládovat téměř do všechno v neskutečném množství.

Vliv soli nejen na krevní tlak

Ve čtvrté kapitole se dozvíte, co skutečně způsobuje vysoký krevní tlak a proč sůl není oním viníkem. Autor tu probírá i vliv sodíku na důležité hormony a skladbu krevních lipoproteinů („cholesterolu“).

V kratičké páté kapitole doktor DiNicolantonio popisuje stav vnitřního hladovění, jehož prapříčinu vidí v nízkém příjmu soli. Ve zkratce říká, že nízký příjem soli vede k vyšší hladině inzulínu, která časem způsobuje inzulínovou rezistenci. Ta vede k vysokým hladinám glukózy v krvi a postupnému ukládání tuku do orgánů a tam, kde nemá, co dělat.

V šesté kapitole se dozvíte, jak může konzumace soli pomoct při boji se závislostí na cukru. Nejdřív vám autor vysvětlí, proč sůl není návyková, a že s jejím přebytkem se naše tělo dokáže velmi dobře vyrovnat. Pak už následuje popis mechanismu, jak konzumace soli může pomáhat zbavit se závislosti na cukru, který je na rozdíl od soli silně návykový.

Kapitola sedm představuje koncept solného termostatu. Tedy jakýchsi mechanismů, kterými naše tělo reguluje správnou hladinu sodíku v tkáních, ukládá nebo vylučuje jeho přebytek a v případě nedostatku sahá do uložených zásob a dělá všechno pro to, abychom si přisolili. Mimo jiné se tu dočtete o různých činnostech nebo skupinách osob, které by mohly těžit z vyššího příjmu soli. Namátkou třeba sport, saunování, těhotné a kojící ženy, osoby konzumující hodně cukru, lidé s onemocněním ledvin nebo zánětlivým onemocněním střev. Samozřejmě u každé skupiny autor vysvětluje mechanismus, jakým jim sůl může pomáhat.

Jednoduchý návod na konec

V poslední kapitole autor předkládá 5 jednoduchých kroků, které vám pomůžou dostat sůl zpět do jídelníčku v dostatečném množství.

Užitečnou částí této kapitoly je seznam nejznámějších druhů solí s rozborem obsažených minerálních látek. Vedle klasické bělené jodizované stolní soli se tu dočtete třeba o keltské mořské, himalájské růžové, himalájské černé nebo havajských solích. Osobně si z tohoto seznamu odnáším dojem, že nemá cenu kupovat tyto drahé soli. Jejich obsah minerálních látek je totiž tak malý, že nepokryjí naše potřeby těchto látek, i kdybychom solili sebevíc. Prostě málo muziky za hodně peněz.

Epilog je pak kratičkým shrnutím nejzásadnějších myšlenek celé knihy. V příloze jedna najdete zajímavou časovou přímku významných událostí ve spojitosti se solí a cukrem. Příloha 2 je půlstránkový seznam léků, které můžou zvyšovat potřebu soli. Příloha 3 obsahuje krátkou tabulku s obsahem soli v nejběžnějších potravinách, ze kterých u nás seženete možná půlku.

Jak se mi četla

Kniha je určena pro širokou veřejnost a tomu odpovídá volnější styl psaní. Četla se mi dobře, i když párkrát jsem měl pocit, že překlad trošku zaškobrtnul. Ale nebylo to nic moc rušivého.

Text je relativně slušně ozdrojovaný. Ke všem podstatným tvrzením o zhoubných důsledcích nedostatku soli nebo naopak přínosech dostatečné konzumace soli najdete v závěrečných poznámkách odkaz na příslušnou literaturu.

Kdybych chtěl hledat hnidy, pár bych jich našel. Někdy jsem měl pocit, že základní myšlenku autor omílá už snad popáté. Při čtení úvodu se mi zdálo, jako by se autor snažil naznačit, že adekvátní příjem soli nás vyléčí z většiny civilizačních chorob. Například jako příznivci nízkosacharidového stravování mi přišlo přehnané tvrzení, že díky vyššímu příjmu soli se můžeme vypořádat s nadváhou. Když jsem tohle četl, pozvedl jsem obočí a říkal si něco jako, jestli to nebude spíš omezením příjmu sacharidů.

Až na těch pár silných tvrzení, která mi v ten okamžik přišla zvláštní (později je autor vysvětlil), a pár pasáží s lehce kostrbatým překladem nemám knize co vytknout.

Hodnocení

Celkově vzato jsem rád, že se mi takto knížečka dostala do rukou. Pomohla mi pochopit, jak moc důležitá pro nás sůl je. Možná ještě důležitějším poznáním bylo, že až na pár výjimek naprosté většině lidí vyšší konzumace soli prospěje, a není třeba se jí bát.

Doporučil bych ji komukoli, kdo stále věří, že vysoký krevní tlak způsobuje příjem soli, a proto je potřeba nejíst jí víc než čajovou lžičku denně. Pokud jste to vy, tahle kniha vám otevře oči. Za cenu kolem 200 korun je to dobrá koupě.

Četli jste ji? Jak se vám líbila? Zaujala vás recenze a rádi byste si tuto knihu jednou přečetli? Napište do komentářů.

Hledáte tipy na zajímavé čtení? Mrkněte na moje další recenze.

Chcete bez každodenního cvičení, diet, pilulek a koktejlů shodit přebytečná kila, přestat bojovat s jídlem a začít si užívat spoustu energie a pevnější zdraví? Zarezervujte si zdarma nezávazný 30minutový hovor, kde zjistíte, jak vám s tím jako kouč pomůžu.

Pokud zrovna nehledáte kouče, ale sami na sobě chcete zapracovat a cítit se líp, zkuste 21denní výzvu, ať v tom nejste úplně sami.