Vláknina a zdraví je desítky let staré téma. Jak je to s naší potřebou vlákniny? Musíme ji denně přijímat, abychom byli zdraví? Nebo to jde i bez ní? Pokud ano, jak je možné, že ve studiích vyšší příjem vlákniny koreluje s lepším zdravím? Co když větší vliv na zdraví, než samotný příjem vlákniny má něco jiného, mnohem jednoduššího? Brian Sanders v tom má jasno. A ve svém novém článku na toto téma vůbec nešetří odborníky na výživu, kteří klientům stále doporučují nějaké minimální denní množství vlákniny. Sám bych až tak kritický nebyl, ale v podstatě s Brianem souhlasím. Proto vám přináším svůj překlad jeho nového článku.
Co je to inzulínová rezistence? Proč způsobuje nebo zhoršuje téměř každé z dnešní spousty chronických onemocnění? Co ji způsobuje? A hlavně, jak se jí zbavit? Tohle všechno zjistíte z knihy Dr. Bikmana Why We Get Sick (česky něco jako Z čeho jsme nemocní).
O bílkovinách koluje spousta mýtů, které od jejich konzumace můžou mnoho lidí odradit. A to je velká škoda, protože většina z nás jich konzumuje spíš málo než příliš moc. Obzvlášť dospívající děti a starší lidé potřebují přijímat větší množství bílkovin. A živočišné zdroje bílkovin patří k těm vůbec nejvýživnějším potravinám. Po přečtení tohoto článku bořícího 5 nejčastějších mýtů o bílkovinách už se jich nebudete bát.
Pokud nějakou dobu sledujete lowcarb, keto nebo dokonce carnivore scénu, určitě jste mnohokrát slyšeli, že ovoce nám škodí, protože fruktóza. Nick Nrowitz tohle téma rozebral v jednom ze svých výborných videí a článků a poukázal na zajímavý mechanismus, díky kterému nám určité množství glukózy z ovoce pravděpodobně neškodí. Jak to funguje a jaká dávka fruktózy je bezpečná zjistíte v dnešním překladu Nickova článku.
Nová studie z roku 2025 zjistila ochranný vztah mezi mléčnými výrobky a zdravím srdce. Ale nikdy to není tak jednoduché... připravte se ... tohle bude doBrie!
Když se řekne „superpotravina“, co vás napadne jako první? Tipuji, že něco rostlinného původu. Není divu, když do nás už dlouhá léta ze všech stran hustí, jak je jednou tahle bobule, podruhé tohle semínko, jindy zase tenhle džus nejlepší pro hubnutí, zdraví a kdo ví co ještě. Málokdo si pak uvědomí, že pokud jde o zdraví, víc než na nějakých „superpotravinách“ (které někdy skutečně můžou pomoct řešit nějaký jeden konkrétní zdravotní problém), záleží na tom, co tvoří základ našeho jídelníčku. A ať už se to někomu líbí nebo ne, faktem zůstává, že většina základních živočišných potravin obsahuje víc kvalitních a pro naše tělo dobře stravitelných živin než rostlinné potraviny. Přesto vám 9 z 10 lidí na ulici řekne, že zdravější je rostlinná strava než živočišná. V jednom ze svých Substack příspěvků zkouší Brian Sanders rozptýlit mýtus o rostlinných potravinách jako všeléku na veškeré neduhy.
LDL cholesterol většina lidí zná jako ten špatný cholesterol, který ucpává cévy a způsobuje srdeční onemocnění. Kromě toho, že sám o sobě je to velmi špatný prediktor rozvoje srdečních onemocnění, má LDL cholesterol v těl i spoustu důležitých funkcí. Je tedy jeho vysoká hladina vždycky špatně nebo může mít i nějaké přínosy? A může záležet i na širším kontextu? O tom všem ve své přednášce na Youtube mluví doktor Nadir Ali. Dovolil jsem si obsah přednášky sepsat do článku, doplnit odkazy na zmiňované studie a přidat pár zajímavých obrázků z přednášky. Věřím, že se po přečtení článku budete na LDL dívat úplně jinak.
Nástup zemědělství byl pro lidstvo přelomovým okamžikem. Možná to byl také náš největší omyl. O zemědělské revoluci si většinou povídáme jen v tom dobrém. Jak pomohla uživit větší množství lidí, kteří se mohli usadit, vymysleli díky zemědělství spoustu nových nástrojů a postupů a třeba se mohli i více začít věnovat umění. Málokdy ale slyšíme o stinných stránkách přechodu od lovu a sběru potravy k zemědělství. Tahle změna lidem přinesla i podstatné zhoršení zdravotního stavu, hladomory, velké třídní rozdíly a války. Proto Jared Diamond neváhal tuto významnou změnou pro lidstvo označit za nejhorší chybu v našich dějinách. Jaké argumenty ho k tomu vedly? Dnes vám nabízím překlad jeho legendárního článku, který letos oslaví 25 let, a ve kterém se všechno dozvíte.
Všichni tak nějak víme, že když moc jíme, zvětšují se nám tukové zásoby na těle. Může za to jen vyšší příjem energie než je náš výdej? Pomáhá ona stará rada "Míň jez a víc se hýbej"? Nebo za ukládání tuku můžou i hormony? A škodí nám nějak tělesný tuk? Jaké množství tělesného tuku je neškodné a od jaké hranice tuk začne spouštět různá chronická onemocnění? Co je to inzulinová rezistence a jak se jí vyhnout?
Tohle všechno velmi srozumitelně vysvětluje doktor Ben Bikman ve své 40minutové prezentaci (můžete se na ni podívat tady). Dnes vám nabízím překlad toho nejdůležitějšího z Benovy skvělé přednášky (i s obrázky). Ucelenější a zároveň srozumitelnější vysvětlení tématu najdete jen těžko.
Po tom, co se dozvěděl o přínosech nízkosacharidové stravy, prohlásil profesor Tim Noakes o své knize Lore of Running následující: „Jestli máte Lore or Running, vytrhněte z ní kapitolu o výživě.“ Po přečtení dnešního článku možná taky dospějete k názoru, že známá kniha Modré zóny by si zasloužila úplně to samé. Když už byste se do jejího čtení pustily, rozhodně by stálo za to, pozorně si přečíst celý obsah kapitol a závěrečné shrnutí kapitol spíš ignorovat. Vydavateli knihy se totiž povedlo do závěrečných shrnutí dostat výživová doporučení, která si často protiřečí s obsahem samotných kapitol. Jak to v praxi vypadá a jak je něco takového vůbec možné ve svém článku osvětluje doktorka Cate Shanahan. A podobně opatrný přístup by si zasloužil nejnovější dokuseriál o modrých zónách z dílny Netflixu.
