Můj osobní experiment s eTRF a delším půstem

Během tří měsíců jsem si střihnul osobní experiment s eTRF (brzké zkrácené jídelní okno) a trochu neplánovaně následoval další experiment s delším půstem. Proč jsem to dělal, jak to všechno dopadlo a jaká cenná odhalení mi oba experimenty daly? Čtěte dál.

Bude mi eTRF vyhovovat?

V půlce října loňského roku jsem napsal článek eTRF aneb jak hubnout díky pořádné snídani. Po jeho přečtení jste mohli nabýt dojmu, že mě tento přístup nadchnul. A opravdu to tak bylo. Na papíře celý koncept jedení podle cirkadiánního rytmu vypadal úžasně. A tak jsem se tou dobou vrhnul do experimentování s tímto přístupem k jídlu, a dokonce jsem Billa Lagakose začal podporovat na platformě Patreon.

V praxi to vypadalo asi takto:

• Ráno pořádná primal snídaně, protože ráno se tělo líp vypořádá s kalorickou náloží. A kdo by se rád po ránu dobře nenajedl, že?
• Kolem poledne (plus mínus 2 hodiny) menší oběd.
• Mezi 15. a 18. hodinou nějaká večeře, což bylo i poslední jídlo dne.

Prvních pár dní až týdnů to celkem fungovalo. Snídaně jsem si užíval a dařilo se mi večer nejíst. Postupně se to ale začalo zvrtávat s večerním zobáním k nějakému seriálu. Tady kousek salámu, tam hermelín nebo kus dobré klobásy. Prostě něco dobrého k zakousnutí ke skleničce vína.

Když jsem viděl svou fotku z rodinného výletu pár dní před koncem roku, připadal jsem si tam nějak opuchlejší. Na Silvestra jsem po měsících vlezl na váhu a ejhle … o 5 kilo víc, než je posledních pár let moje normální váha.

Tak tento experiment se moc nevyvedl.

Jak dlouhý půst snesu?

Co teď s tím? Vždycky jsem si chtěl vyzkoušet nějaký delší půst, tak proč ne hned od 1.1. Uvidíme, jak dlouho vydržím a nějaké to kilo určitě shodím.

Do klasického mokrého půstu (žádné jídlo, jen nekalorické nápoje) jsem se tedy vrhnul hned od 1.1. Neměl jsem cíl vydržel nějaký konkrétní počet dní. Dával jsem tomu volný průběh s tím, že až se v tom nebudu cítit dobře, půst ukončím.

Jak už to tak bývá nejhorší z hlediska hladu byl první den. Ne, že bych trpěl nesnesitelnými pocity hladu. Ostatně, to se lidem, kteří tělo naučí účinně spalovat tuky v podstatě nestává (zdravím všechny primal, paleo, lowcarb, keto, carnivore strávníky). Během dne se ale párkrát ozval mírný pocit hladu, který jsem po zbylé dny půstu v podstatě neznal.

Čeho jsem si ale všiml hned první den odpoledne byla horší tolerance těla k chladu. Na odpolední procházce mi byla zima, přestože jsem byl oblečený dost na to, aby mi za normálních okolností bylo dobře. Třetí den půstu to samé – musel jsem se obléct o poznání víc, aby mi venku nebyla zima. Taky jsem měl skoro pořád ledové ruce. Když se držím svého obvyklého režimu s přerušovanými půsty, chlad snáším velmi dobře. Během delšího půstu se mi to nevedlo ani trochu.

Další pozorování přišlo po druhé noci půstu, kdy jsem se častěji budil. Třetí noc bylo jasné, že můj spánek při půstu taky trpí.

Co mi ale na půstu chybělo ze všeho nejvíc byl požitek z dobrého jídla. Přestože jsem ani čtvrtý den neměl hlad, už jsem neviděl žádný důvod v půstu pokračovat a po třech a půl dni jsem ho ukončil.

Nejsem žádný zkušený fanoušek delších půstů, takže pořád ještě nevím, jak je elegantně a bez následků ukončit. Tentokrát jsem si dal polévku ze silného vývaru v naději, že to střeva udrží. No nepovedlo se a zažívání pomalu startovalo asi dalších 24 hodin. Pak už bylo všechno v pořádku.

Váha mi ukázala, že za tři a půl dne jsem se zbavil oněch přebytečných pěti kil, což bylo příjemné zjištění.

Síla osobního experimentu

Tyto dva malé osobní experimenty mě dovedly ke dvěma jednoduchým zjištěním:

• eTRF mi nefunguje,
• dlouhé půsty mi nesedí

Od té doby jsem se vrátil k osvědčenému přístupu přerušovaných půstů, kdy většinou jím dvě jídla denně cca mezi polednem a osmou večer. Další, co si z těchto experimentů odnáším, je rozhodnutí, že až si příště budu chtít dát nějaký intenzivnější půst, zvolím raději den suchého půstu. Ten má podle některých lidí podobný účinek jako tři dny vodního půstu. A přitom se nebudu muset připravit o požitek z dobrého jídla na tak dlouhou dobu.

Jo, a taky už Billa Lagakose nepodporuji na Patreonu.

To, že mi eTRF nesedlo, neznamená, že to nebude fungovat třeba vám. A právě v tom tkví síla osobního experimentu. Ať už jakýkoli (nejen) stravovací koncept vypadá na papíře sebelíp, a třeba je i podpořen hromadou studií, nikdo vám nezaručí, že bude fungovat i vám. A platí to samozřejmě i opačně – když na nějaký přístup spousta lidí nadává, ale pro jiné funguje výborně, neodepisujte ho bez osobní zkušenosti.

Proto je fajn zkoušet a experimentovat, než se do něčeho pustíte naplno nebo to naopak rovnou zatratíte na základě zkušeností jiných lidí.

A co vy? Zkoušeli jste eTRF? Fungovalo vám? A jak to máte s půsty? Podělte se prosím o své zkušenosti v komentářích.

Chcete bez každodenního cvičení, diet, pilulek a koktejlů shodit přebytečná kila, přestat bojovat s jídlem a začít si užívat spoustu energie a pevnější zdraví? Zarezervujte si zdarma nezávazný 30minutový hovor, kde zjistíte, jak vám s tím jako kouč pomůžu.

Pokud zrovna nehledáte kouče, ale sami na sobě chcete zapracovat a cítit se líp, zkuste 21denní výzvu, ať v tom nejste úplně sami.