Odkud se berou emise metanu?

Na světe je dnes moc krav, které vydechují a prdí metan. Takže když je pobijeme a místo masa všichni přejdeme na více rostlinnou stravu, zachráníme tím světové klima. Takhle nějak si to asi představují politici, kteří v různých částech světa buď už přímo nařizují farmářům snižovat svá stáda skotu nebo zavádějí tak likvidační politiky, že farmářům nezbývá než místo chovu dobytka raději na pastvinách vysazovat stromy a prodávat uhlíkové odpustky opravdovým emitentům skleníkových plynů. Skutečnost je ale úplně jiná a samotné krávy žádné nový uhlík do atmosféry nepřidávají. Jsou totiž součástí pradávného uhlíkového cyklu. Toto téma skvěle popsala Diana Rodgers (autorka úžasné knihy Sacred Cow) v krátkém článku, jehož překlad si dnes můžete přečíst.

Toto je můj překlad původního článku ze stránek Global Food Justice Alliance, který najdete tady. Pod čarou začíná překlad.

EN: This is a translated article. Here you can find the original post.

Jedním z dnešních nejkřiklavějších novinových titulků je, že krávy ničí planetu.

Emise metanu pocházejí z anaerobního rozkladu organických materiálů (například ze zbytků z kuchyně, které vyhodíte na kompost) a v případě výroby potravin také z trávení přežvýkavců. Ačkoli k produkci metanu přispívá mnoho faktorů, ve všeobecném povědomí jsou největšími zloduchy pasoucí se zvířata. My bychom rádi ukázali, že dělat si starosti s produkcí metanu z jakéhokoli biologického procesu je redukcionistické, protože metan produkovaný biologickým procesem je součástí systému, nevnáší do systému žádné čisté vstupy a co je možná nejdůležitější, je produkován živými organismy! Podívejme se na to blíže.

Krávy nový uhlík netvoří

Je důležité si uvědomit, že metan vypouštěný dobytkem je součástí přirozeného neboli „biogenního“ koloběhu uhlíku, zatímco fosilní paliva nikoli. Fosilní paliva pocházejí z „prastarého“ uhlíku, který byl po miliony let uzamčen pod zemí, a když ho vytěžíme, přidáme do atmosféry nový uhlík, který tam přetrvá tisíce let.

V případě skotu se v rámci jejich trávicího procesu přeměňuje stávající uhlík ve formě trávy a jiných vláknitých materiálů na metan. Metan je pak vydechován a přibližně po 10 letech se opět rozkládá na molekuly vody a oxidu uhličitého. CO2 a H2O se vracejí zpět do oběhu, podporují růst další trávy, a cyklus pokračuje.

Významným zdrojem metanu je skutečně i průmyslová živočišná výroba s jejími lagunami na hnůj, ale ty pocházejí převážně z produkce vepřového a vajec a z mlékárenského průmyslu. Ve velkochovech hovězího dobytka se laguny na hnůj obecně nepoužívají. A přestože dobytek metan vydechuje, jedná se pouze o přirozený vedlejší produkt jeho trávicího procesu. K určitému rozkladu rostlinné hmoty a produkci metanu by docházelo, i kdyby se nenacházela v trávicím traktu skotu. Skot také recykluje živiny. Přeměňuje trávu a další rostliny, které mají pro člověka malou výživovou hodnotu, na vysoce kvalitní bílkoviny a zároveň zlepšuje kvalitu naší půdy.

Koncentrované zvířecí výkaly z velkochovů jsou úplně jiným environmentálním problémem než výkaly, moč a kopyta dobytka rozptýlené na pastvinách v přírodním systému. V dobře řízených systémech bez velkého množství antibiotik nebo léků podávaných zvířatům se znovu vytvářejí velké populace hovniválů. Tito hovniválové pomáhají rozkládat hnůj a nedávné studie zjistily, že pomáhají zmírňovat emise metanu z něj. Jak to dělají? Metanu se daří v prostředí s nízkým obsahem kyslíku. Když se hovniválové provrtávají hnojem, zajišťují cirkulaci kyslíku, čímž zabraňují tvorbě metanu.

Správný chov dobytka uhlík ukládá do půdy a tvoří zdravějí půdu

Při správném chovu mohou krávy ve skutečnosti pomáhat vázat uhlík v půdě. Při chůzi a pastvě skot močí a kálí na trávu. Toto přirozené hnojivo vyživuje mikroorganismy v půdě, čímž zvyšuje biologickou rozmanitost a vytváří zdravější půdu pro rostliny i zvířata. Přemístěním dobytka z čerstvě spasené pastviny získá půda čas na vstřebání tohoto hnojiva a zároveň rostliny dostanou čas na obnovu a udržení zdravého kořenového systému.

Pečlivě řízená pastva také stimuluje růst rostlin a pomáhá zajistit, aby jeden druh rostliny nemohl převládnout na pastvině a zastínit ostatní pícniny. Čím více druhů trávy je na pastvině, tím zdravější je půda.

Naproti tomu kontinuální pastva – termín používaný pro označení situace, kdy je dobytku dovoleno pást se, kde chce a kolik chce – může vyčerpat biomasu kořenů rostlin, zvětšuje obnaženou půdu v křehkých oblastech, snižuje zásoby organického uhlíku v půdě a může přispívat k erozi a zhutnění půdy a snižovat její schopnost zadržovat vodu. Jak v důsledku nadměrné pastvy, tak špatného pěstování plodin se odplavují sedimenty z erodované půdy. Když se sedimenty organické hmoty dostávají do anaerobních vodních toků, uvolňují skleníkové plyny. Oblasti, jako je mrtvá vodní zóna Mexického zálivu, a také klesající počet severoamerických opylovačů jsou příkladem toho, co se může stát v důsledku eroze půdy.

Opravdu chováme moc přežvýkavců?

Nezapomínejme také, že do poloviny 19. století se v Severní Americe pohybovalo odhadem 30 až 60 milionů bizonů, více než 10 milionů losů, 30 až 40 milionů jelenů běloocasých, 10 až 13 milionů mul a 35 až 100 milionů praturů a karibu. Přesto se zdá, že to nikdo nebere na vědomí, když uvádí současné „devastující“ počty býložravců. Podle článku publikovaného v časopise Journal of Animal Science činily emise metanu v předkolumbovské Americe asi 84 % současných emisí.

V konečném důsledku je skot rozhodujícím článkem ve vztahu mezi půdou, rostlinami, srážkami a slunečním svitem. Bez dobytka, který udržuje pastviny spasené a produkuje přirozené hnojivo, by mnohé pastviny stagnovaly a ovládlo by je jen několik málo druhů rostlin. Dobře obhospodařovaný dobytek může vytvořit zdravější půdu a rozmanitější rostlinstvo. To vede k lepšímu životnímu prostředí pro volně žijící živočichy a snižuje závislost na syntetických vstupech, jako jsou hnojiva. Více informací o tom, jak dobře obhospodařovaný skot zlepšuje ekosystém, naleznete zde.

Dodatek

Pokud vás zajímá, jak může správný chov dobytka zamezit zhoršování klimatu, mrkněte na tento článek od Allana Savoryho. Řešení už máme desítky let, ale z nějakého důvodu se do něj politikům nechce. Není k tomu třeba žádných úžasných nových technologií, ani na tom nikdo nezbohatne. Stačí k tomu správný chov přežvýkavců v oblastech, které se postupně mění ze zelených pastvin na pouště.

Chcete mít energie na rozdávání, skvělou náladu a tělo, na které se můžete spolehnout a budete si v něm cítit fajn? Můžete!
Nebojte se požádat o pomoc.

Rád vám pomůžu na vaší jedinečné cestě ke zdraví a pohodě. Nemusí to být žádná velká věda, dřina a odříkání. Jde to i jednoduše.
Chce to jen správné informace a parťáka, který vás vyslechne, podpoří a poradí, když bude potřeba.

Zarezervujte si zdarma nezávazný 30minutový hovor, kde zjistíte, jak vám jako váš kouč můžu pomoct.
Nebo si sami zkuste, jak skvěle se můžete cítit už za pár týdnů v rámci 21denní výzvy.