Vláknina a zdraví je desítky let staré téma. Jak je to s naší potřebou vlákniny? Musíme ji denně přijímat, abychom byli zdraví? Nebo to jde i bez ní? Pokud ano, jak je možné, že ve studiích vyšší příjem vlákniny koreluje s lepším zdravím? Co když větší vliv na zdraví, než samotný příjem vlákniny má něco jiného, mnohem jednoduššího? Brian Sanders v tom má jasno. A ve svém novém článku na toto téma vůbec nešetří odborníky na výživu, kteří klientům stále doporučují nějaké minimální denní množství vlákniny. Sám bych až tak kritický nebyl, ale v podstatě s Brianem souhlasím. Proto vám přináším svůj překlad jeho nového článku.

Trochu hlouběji a z jiného úhlu se Brian vláknině věnoval v jednom ze svých starších článků. Jeho překlad najdete tady.

Toto je můj překlad původního článku ze Substack blogu Briana Sanderse, který najdete tady. Pod čarou začíná překlad.

EN: This is a translated article. Here you can find the original post.

Je to jedna z mých prvních vzpomínek spojených s jídlem: „Jezte vlákninu. Dělejte všechno pro to, abyste měli dost vlákniny.“
Říkala to babička. Říkali to učitelé. Lékaři, dietologové, oborníci na výživu… dokonce i pošťák to říkal.

Problém je ale v tom, že vláknina není živina, kterou musíte přijímat. Nemá žádnou výživovou hodnotu. Je to z velké části nestravitelná hmota. Přesto tento mýtus přetrvává a donekonečna ho opakují právě ti odborníci, jejichž úkolem je rozumět potravinám.

A těm pořád nerozumí.

Celá jejich práce stojí na tom, že mají rozumět výživě, a přesto se ukazuje, že nechápou ani její základy.

Dovolte mi to dokázat.

**To neznamená, že jsem proti vláknině, prosím čtěte dál.**

Vláknina: žádná kouzelná přísada

Ano, rozpustná vláknina může fermentovat na kyselinu máselnou a vyživovat vaši střevní sliznici. Stejně tak to ale umí i kolagen z živočišných potravin. Stejně tak ketony. Statisíce lidí na masožravé stravě již prokázaly, že vláknina není nezbytná.

Proč tedy všechny studie ukazují, že „vláknina je dobrá“?

Protože vláknina je zástupným znakem konzumace základních potravin.

Pokud jíte více vlákniny, znamená to, že jíte méně ultra zpracovaných potravin. To je ten skutečný přínos – ne samotná vláknina.

To správné doporučení zní: je dobré jíst nezpracované, základní potraviny. Ale to není doporučení, které lidé dostávají. Místo toho odborníci říkají: „Musíte sníst 25 až 35 gramů vlákniny denně.“

To je podobné jako byste si mysleli, že fanoušci rozhodují o vítězství fotbalového týmu.

Vláknina a fotbaloví fanoušci

Když je fotbalový tým skvělý, přitahuje spoustu fanoušků. Když hraje dobře, stadion je hlučný. Ale tým nevyhrává proto, že má fanoušky. Je to přesně naopak.

Přesto odborníci na výživu v podstatě říkají: „Týmy potřebují více fanoušků, aby vyhrávaly. Pokud lidem zaplatíme, aby si přišli sednout na tribuny, budeme častěji vyhrávat.“

To je šílenství. Kupování fanoušků nevytvoří lepší tým. Dobré týmy mají více fanoušků… a ti jsou hlasitější, když tým hraje skvěle. Fanoušci nezajistí vítězství ani dobré akce. Stejně jako konzumace vlákniny jen kvůli vláknině nezajistí zdraví.

Vláknina je důsledkem konzumace zdravé stravy, nikoli její příčinou.

Celozrnné výrobky: stejná chyba

Vyplňoval jsem dotazník týkající se screeningu rakoviny a byla v něm otázka: „Kolik porcí celozrnných výrobků sníte za týden?“

Co je to za nesmyslnou otázku? Kdybych do svého jídelníčku přidal více celozrnných výrobků, ve skutečnosti by se moje výživa zhoršila. Nahradil bych jimi potraviny jako maso, vejce, kysané zelí a nakládanou zeleninu, které jsou všechny zdravější než obiloviny.

Ano, celozrnné výrobky vypadají ve studiích „zdravě“. Ale jen proto, že lidé, kteří je konzumují, mají tendenci méně kouřit, méně pít, více cvičit a vyhýbat se nezdravému jídlu. To je to, co ovlivňuje výsledky, nikoli nějaká mystická síla celozrnných výrobků. Jedná se o další zdroj vlákniny, kterému tito vědci nerozumí.

Celozrnný chléb je samozřejmě lepší než bílý chléb. Ale co když ho srovnáte se steakem, vejci nebo fermentovanou zeleninou? Pak je to krok zpět.

Ovoce, zelenina a červené maso

V onom dotazníku byla i otázka: „Kolik porcí ovoce a zeleniny denně sníte?“

Opět je to irelevantní. Jím potraviny bohaté na živiny. Přijímám vitamín C, rozpustnou vlákninu a antioxidanty, aniž bych se snažil dosáhnout nějakého uměle stanoveného čísla. Ovoce a zelenina mohou pomoci s objemem, krátkodobým nasycením a poskytnout některé vitamíny, ale neexistuje žádná minimální denní dávka. Cílem by mělo být přijímat dostatek bílkovin a postarat se, aby zbytek mého talíře tvořily základní potraviny.

A pak nastoupila těžká váha: „Jezte méně červeného masa.“ Průzkum se také ptal, zda nejím příliš červeného masa, a za to mě penalizoval.

To je další případ zkreslení zdravých uživatelů. Po celá desetiletí lidé, kteří dbali na své zdraví, omezovali konzumaci červeného masa, protože jim bylo řečeno, že je nezdravé. Tito lidé také více cvičili, méně kouřili a obecně se rozhodovali lépe. Jedli základní potraviny a živočišné bílkoviny získávali z kuřecího masa, ryb nebo jiných živočišných zdrojů.

Lidé, kteří naopak ignorují zdravotní doporučení, jsou ti, kteří jedí hodně červeného masa A spoustu zpracovaných potravin – takže samozřejmě mají horší výsledky. Existuje extrémně malé množství lidí, kteří se stravují zdravě a jedí červené maso a základní potraviny (Sapien). Tato skupina se na scéně objevila teprve nedávno (a nikdo nás nestuduje).

Když tedy studie ukazují, že konzumenti červeného masa mají horší výsledky, není to kvůli červenému masu. Ale spíš kvůli životnímu stylu.

Neexistuje žádný výživový důvod, proč se vyhýbat červenému masu. Ve skutečnosti je to jedna z nejvýživnějších potravin na planetě. Každý týden přijímat všechny ty biologicky dostupné a kompletní bílkoviny bychom měli považovat za dobrou věc.

Na čem opravdu záleží

Odpověď je jednoduchá: jezte základní potraviny, zejména živočišného původu.

Maso, vejce a mořské plody jsou nejvýživnější a biologicky nejlépe využitelné potraviny, jaké kdy lidé jedli. Obsahují kompletní bílkoviny, hemové železo, vitamíny skupiny B, cholin, DHA, kreatin, zinek, selen a desítky dalších nezbytných látek, které rostliny buď neobsahují, nebo poskytují v méně kvalitní formě. Jedná se o stavební kameny života.

Pokud sestavíte svůj jídelníček na základě výživných živočišných potravin a přidáte zeleninu a ovoce, sacharidy ze základních potravin a fermentované potraviny, automaticky pokryjete všechny základní potřeby. Nemusíte se příliš zabývat gramy vlákniny nebo kvótami ovoce a zeleniny.

V čem byste měli být důslední je vyhýbání se zpracovaným potravinám. Což je jediný bod, který odborníci na výživu zcela opomíjejí.

Zpracované potraviny: skutečný problém

Jedna studie za druhou potvrzuje škodlivost těchto potravin. Ultra zpracované potraviny nahrazují skutečné živiny prázdnými, rafinovanými kaloriemi. Narušují signály sytosti a vedou k přejídání. Zaplavují stravu rostlinnými oleji, rafinovanou moukou a přidanými cukry, které pouze způsobují metabolický chaos.

Jedna studie NIH (Kevin Hall, 2019) porovnávala lidi, kteří se stravovali ultra zpracovanými potravinami, s lidmi, kteří se stravovali nezpracovanými potravinami. Kalorie, bílkoviny, tuky, sacharidy, cukr a vláknina byly stejné. Jediným rozdílem byla úroveň zpracování. Výsledek? Lidé, kteří se stravovali zpracovanými potravinami, snědli denně o 500 kalorií více, přibrali na váze a zhoršily se jim metabolické ukazatele – a to vše za pouhé dva týdny.

To je ten skutečný problém. A ne příjem vlákniny, kvóty celozrnných výrobků nebo červené maso. Nepřítelem jsou zpracované potraviny, protože vnášejí do vašeho jídelníčku prázdné kalorie a vytlačují skutečnou výživu. Jsou základní příčinou metabolických onemocnění.

O tomto by se mělo mluvit.

Pamatujte …

Pokud nerozumíte tomuto mechanismu, nerozumíte výživě. A skutečnost, že téměř celý výživový establishment to chápe špatně, je šílená.

Jejich prací je rozumět potravinám, ale už desítky let zaměňují korelaci za kauzalitu. Je to tak zlé, že by se skoro dalo myslet, že to dělají úmyslně.

Nedělejte tedy tu chybu, že budete poslouchat mainstreamové autority, které ani nerozumí svému vlastnímu oboru.

Založte svůj jídelníček na základních, výživných potravinách převážně živočišného původu. Za každou cenu se vyhýbejte zpracovaným nezdravým potravinám. Zbytek už se vyřeší sám.

– Brian