Možná to taky znáte. Přejdete na nízkosacharidovou stravu, zařadíte víc masa, vajec, živočišných výrobků, shodíte při tom spoustu přebytečných kil, máte spoustu energie – na práci, rodinu, cvičení, na cokoli – cítíte se skvěle. Pak přijde kontrola u praktického lékaře. Změří vám cholesterol a bác – máte ho vysoký, hlavně ten zlý LDL a musíte s tím něco dělat. Pravděpodobně si vyslechnete přednášku o tom, jak byste zase měli omezit ty zlé živočišné nasycené tuky, zařadit celozrnné potraviny atd. A možná dostanete i nabídku na předpis statinů. Co na tom, že ostatní ukazatele máte skvělé a další rizikové faktory nemáte? Holt LDL je vysoký, tak je třeba s tím něco dělat. Ben Bikman v lekci číslo 137 ze série přednášek o metabolismu vysvětluje, že tak jednoduché to není.
Výška je již dlouho považována za ukazatel celkového zdraví a dobré kondice. V průběhu času a napříč celým světem platí, že populace, které mají přístup ke kvalitním zdrojům bílkovin – zejména z masa a mléčných výrobků – bývají vyšší. Souvislost mezi průměrnou výškou populace a konzumací kvalitních bílkovin a živin není pouhou náhodou; má své kořeny ve výživové vědě zabývající se růstem a vývojem. Pojďme se podívat, jak se tento vztah projevoval v historii a v různých zemích, a to na základě rozsáhlého souboru vědeckých studií.
Určitě jste mnohokrát slyšeli nebo četli, že snížení příjmu soli je nezbytné pro prevenci vysokého krevního tlaku a kardiovaskulárních onemocnění. Ono to ale není tak jednoduché. V nedávné epizodě podcastu Revolution Health Radio se funkční lékař Chris Kresser zabývá historií doporučení nízkého příjmu sodíku a zkoumá výzkum, který formoval moderní výživová doporučení o soli. Od raných studií na zvířatech až po rozsáhlé mezinárodní analýzy s daty naznačujícími, že jak velmi nízký, tak velmi vysoký příjem sodíku může zvyšovat kardiovaskulární riziko. Chris vysvětluje zásadní roli, kterou sodík hraje v těle, jak může přísné omezení sodíku aktivovat hormonální stresové reakce a proč jsou citlivost na sůl, příjem draslíku, funkce ledvin a faktory životního stylu rozhodující pro určení správného přístupu ke konzumaci soli.
Možná už tušíte, že se srdečními chorobami to není tak jednoduché, jako že když budete jíst hodně masa, stoupne vám onen zlý cholesterol, ten vám ucpe tepny a dostanete infarkt nebo mrtvici. Bohužel tento jednoduchý příběh pravděpodobně stále uslyšíte od většiny lékařů. Dr. Mason jde dál. V nejnovější přednášce vysvětluje, proč tato 60 let stará povídačka neplatí. A přidává i podrobné vysvětlení skutečných příčin aterosklerózy (kornatění tepen). Nakonec nabízí i několik praktických tipů jak tomuto procesu zabránit nebo ho aspoň zpomalit. Jde o jednu z jeho nejdelších přednášek, ale určitě stojí za shlédnutí.
Alkohol se dá pít různě a jeho účinky hodně záleží na kontextu. Záleží co pijete, kolik, s přáteli nebo sami, v jakou denní dobu, s jídlem nebo bez, atd. Mark Sisson ve svém novém článku rozebírá proč nesouhlasí s názorem, že jakákoli dávka alkoholu je škodlivá. Ve druhé části pak přidává seznam několika příznivých účinků mírné konzumace alkoholu. V tomto příspěvku si můžete přečíst kompletní překlad první části Markova článku a stručné shrnutí druhé části (která je placená).
Vláknina a zdraví je desítky let staré téma. Jak je to s naší potřebou vlákniny? Musíme ji denně přijímat, abychom byli zdraví? Nebo to jde i bez ní? Pokud ano, jak je možné, že ve studiích vyšší příjem vlákniny koreluje s lepším zdravím? Co když větší vliv na zdraví, než samotný příjem vlákniny má něco jiného, mnohem jednoduššího? Brian Sanders v tom má jasno. A ve svém novém článku na toto téma vůbec nešetří odborníky na výživu, kteří klientům stále doporučují nějaké minimální denní množství vlákniny. Sám bych až tak kritický nebyl, ale v podstatě s Brianem souhlasím. Proto vám přináším svůj překlad jeho nového článku.
Co je to inzulínová rezistence? Proč způsobuje nebo zhoršuje téměř každé z dnešní spousty chronických onemocnění? Co ji způsobuje? A hlavně, jak se jí zbavit? Tohle všechno zjistíte z knihy Dr. Bikmana Why We Get Sick (česky něco jako Z čeho jsme nemocní).
O bílkovinách koluje spousta mýtů, které od jejich konzumace můžou mnoho lidí odradit. A to je velká škoda, protože většina z nás jich konzumuje spíš málo než příliš moc. Obzvlášť dospívající děti a starší lidé potřebují přijímat větší množství bílkovin. A živočišné zdroje bílkovin patří k těm vůbec nejvýživnějším potravinám. Po přečtení tohoto článku bořícího 5 nejčastějších mýtů o bílkovinách už se jich nebudete bát.
Pokud nějakou dobu sledujete lowcarb, keto nebo dokonce carnivore scénu, určitě jste mnohokrát slyšeli, že ovoce nám škodí, protože fruktóza. Nick Nrowitz tohle téma rozebral v jednom ze svých výborných videí a článků a poukázal na zajímavý mechanismus, díky kterému nám určité množství glukózy z ovoce pravděpodobně neškodí. Jak to funguje a jaká dávka fruktózy je bezpečná zjistíte v dnešním překladu Nickova článku.
Nová studie z roku 2025 zjistila ochranný vztah mezi mléčnými výrobky a zdravím srdce. Ale nikdy to není tak jednoduché... připravte se ... tohle bude doBrie!
