Angus McIntosh – Proč podporovat regenerativní zemědělství

Co je to regenerativní zemědělství? V čem se liší a jaké má výhody oproti tomu konvenčnímu? Jak to vypadá v praxi a proč bychom mu měli věnovat pozornost?

Tohle všechno probírá Angus McIntosh ve své TEDx přednášce. Je sice primárně určená pro Jihoafrickou Republiku, kde má Angus svou regenerativní farmu, ale principy, na které poukazuje, jsou platné celosvětově. Protože Angus má celkem výrazný přízvuk, se kterým si neporadí ani AI překladač, nabízím vám přepis jeho přednášky do češtiny. Pokud rozumíte anglicky, určitě mrkněte na video. Jestli ne, nezoufejte, v dnešním článku najdete téměř kompletní přepis přenášky.

Další články na téma regenerativního zemědělství tady na blogu najdete pod tagem regenerativní zemědělství.

Angus McIntosh je člověk, který se v roce 2008 vzdal slibné kariéry burzovního makléře v Londýně, koupil pozemek v Jihoafrické Republice, vybudoval tam regenerativní farmu a od té doby se snaží ozdravovat nejen půdu, ale i okolní komunitu. Ve své 16minutové TEDx přednášce z roku 2019 popisuje výhody regenerativního zemědělství oproti tomu konvenčnímu.

Na přednášku můžete mrknout tady. Pod čarou už začíná přepis samotné přednášky. V nadpisu najdete časovou značku k videu, kdybyste si dané téma chtěli poslechnout přímo od Anguse.

00:00 kravaťák a bosonožec

Angus otevírá sdělením, že přednáška bude o tom, jak se od nošení drahých kravat (kravaťák) dostal k chození na boso (bosonožec). Pak sdílí historku, jak ještě jako juniorní makléř v Goldman Sachs zaslechl povídání staršího kolegy, který se zrovna vrátil z drahého kuchařského kurzu slavného šéfkuchaře. Ten kolega zmínil hlášku kuchařské celebrity: „Nechat své děti jíst v McDonald‘s je projevem nenávisti.“ Když to Angus slyšel prvně, myslel si o tom své, ale dnes věří, že ten kuchař měl naprostou pravdu.

Místo nabídky přestěhovat se do Tokia se rozhodl vzít rodinu a přestěhovat se do města Stellenbosch v Jihoafrické Republice, kde si postavili farmu z jílu vykopaného na pozemku.

Toto rozhodnutí udělal po přečtení knihy Michaela Pollana s názvem Všežravcovo dilema (The Omnivore’s Dilemma). Tam ho inspirovalo setkání autora s dnes už slavným regenerativním farmářem Joelem Salatinem. Tehdy se rozhodl, že bude regenerativní farmář stejně jako Joel.

02:22 skutečné náklady konvenčního zemědělství

Ještě jako kravaťák by Angus řekl, že to, co vidíte na obrázku, je nejlepší způsob, jak produkovat hovězí maso a nakrmit široké masy lidí. Dnes ví, že ze všech možných úhlů pohledu je to špatně. Pokud by do ní byly započítány všechny skutečně související náklady, cena takového hovězího by byla desetkrát vyšší. Kravaťák by se zeptal: „Skutečné náklady čeho?“ Mezi tyto nezahrnuté náklady patří zánětlivá onemocnění, rezistence vůči antibiotikům, nehumánní zacházení se zvířaty, ničení životního prostředí jak produkcí krmiva pro taková zvířata, tak způsobem porážky zvířat ve velkochovech.

Dobytek jsou býložravci, nikoli obilnožravci. Takže když dostávají nevhodné krmivo, vede to k přebytku omega6 mastných kyselin, což podporuje záněty. Antibiotika se podávají lidem, ale také zvířatům ve velkochovech. Dokonce celých 90 % antibiotik je podáváno zvířatům.

Na obrázku tedy vidíte levnou potravu, za kterou platíme vysokou cenu.

04:15 úbytek lesů

Na druhém obrázku vidíte, co se stalo s lesy v Mosambiku od roku 2000. Kravaťák by vám řekl, že tento kombinovaný útok Mosambiku a Číny na tamní lesy je velmi úspěšný, a že je to nezbytná součást rozvoje jakékoli země. Původní staré lesy s tvrdým dřevem přináší slušné množství cizí měny a mohou tak být nahrazeny borovicovými plantážemi pro efektivní produkci dřeva a papíru. Přitom vysazování původních dřevin je jedním ze základních kamenů regenerativního zemědělství.

04:50 úbytek živin

Kravaťák věří, že když si dá jablko denně nebude muset k doktorovi (anglicky „An apple a day keeps the doctor away.“) Angus ale zjistil, že obsah živin v konvenčně pěstovaných potravinách posledních sto let pořád klesá. Na svých pozemcích vidí neustále se zvyšující vitalitu. Pravidelně si nechává dělat rozbor vzorků půdy a pokaždé se prokáže vyšší obsah živin. Více živin v půdě znamená zdravější rostliny, zdravější zvířata, zdravější lidi a zdravější společnost.

05:22 monokultury

Kravaťák by vám řekl, že tato fotka obilné sklizně je nádhernou ukázkou efektivity. Ale bosonožec ví, že je to jinak. Prvním přírodním zákonem je zákon rozmanitosti. Monokulturní pěstování pouze jedné plodiny na velké ploše tento zákon porušuje. Tudíž jediným způsobem, jak takovou monokulturu udržet při životě, je díky toxické kombinaci umělých hnojiv, herbicidů, pesticidů, fungicidů, larvacidů (a jednoho dalšího -cidu, jehož jméno jsem nepochytil, pozn. překladatele). Tohle všechno prospívá výrobcům zemědělských chemikálií, ale určitě ne farmářům nebo spotřebitelům.

Navíc tento systém bere uhlík vázaný v půdě a uvolňuje ho do atmosféry. Regenerativní zemědělství dělá přesný opak. Angusova farma je první farma na světě, která dostává uhlíkové kredity za to, že zvyšuje obsah uhlíku uloženého do pastvin, kde se pase jeho dobytek.  

06:24 vypalování pralesů

Kravaťák by vám řekl, že tohle je další příklad toho, jak by se země měla rozvíjet. Využít přirozené zdroje a pak je nahradit moderními efektivními plodinami. Nic nevystihuje lidskou nadutost a hloupost lépe než tento obrázek. Je na něm část brazilského deštného pralesa, která byla vykácena, aby místo ní mohla být vysazená sója. Tu posílají do Číny, kde vyextrahovaný olej používají na smažení a k výrobě margarínu, a vylisovaný zbytek přemění na zdroj bílkovin pro kuřata, vegany a vepře. Celosvětově každou hodinu každého dne odstraníme 36 fotbalových hřišť deštného pralesa. Ničíme tuto krajinu, abychom mohli zasadit plodiny pro produkci čtyři surovin – kukuřice, sóji, cukru a palmového oleje.

7:33 veganství

Veganskému hnutí musíme poděkovat za vášnivou opozici klecového chovu zvířat. Ale pokud tento životní styl vezmete za svůj z ekologických důvodů, jste úplně mimo. Zaprvé, brazilský deštný prales se všemi svými živočišnými a rostlinnými druhy je nahrazován monokulturami sóji. Zadruhé, jediným způsobem, jak pěstovat veganské potraviny, je za použití umělých hnojiv. Cornellova univerzita nedávno zveřejnila zprávu, podle které američtí výrobci dusíkatých hnojiv vypustí do ovzduší třikrát víc metanu než všechna ostatní průmyslová odvětví v USA dohromady. Veganská strava zhoršuje environmentální krizi.

Chcete mít energie na rozdávání, skvělou náladu a postavu jako ze žurnálu?
Můžete! Stačí jen vědět, jak na to, a chtít pro to něco udělat.
Nebojte se požádat o pomoc.

Rád vám pomůžu na vaší jedinečné cestě ke zdraví a pohodě. Nemusí to být žádná velká věda, dřina a odříkání. Jde to i jednoduše.
Chce to jen správné informace a parťáka, který vás vyslechne, podpoří a poradí, když bude potřeba.

Zarezervujte si zdarma nezávazný 30minutový hovor, kde zjistíte, jak vám jako váš kouč můžu pomoct.
Nebo si sami zkuste, jak skvěle se můžete cítit už za pár týdnů v rámci 21denní výzvy.

08:22 půda a zvířata

Tento obrázek zachycuje esenci regenerativního zemědělství. Na celé ploše fotky byla vysetá naprosto stejná semena. Fotka byla pořízena 6 týdnů poté, co se napravo od Angusova prstu pásla prasata. Vlevo od prstu se nikdy nepásla. Ukazuje to pozitivní vztah mezi správně chovanými zvířaty a obnovou půdy. Základem regenerativního zemědělství je spousta zvířat na malé ploše po krátkou dobu následovanou dlouhým odpočinkem pozemku.

09:08 chov slepic

96 % nosnic v Jihoafrické Republice žije v kovových klecích. Až v pěti patrech nad sebou má po celý život každá slepice životní prostor velký jako papír A4. Zastříhávají jim zobáky, aby zabránili stresem vyvolanému kanibalismu.

Oproti tomu, regenerativní model produkce vajec se nazývá venkovní produkce vajec. Neplést s podvodem na spotřebitele zvaným volný chov. Slepice ve volném chovu žijí v hale. Takže nemají volnost pohybu po pastvině. Navíc, protože jejich životní prostor je neměnný, jsou celý život v kontaktu se svými exkrementy, a tudíž jsou pod vyšším tlakem nemocí.

Na Angusově farmě se slepice přes den volně prochází po pastvinách a na noc se před predátory schovají do pojízdných kurníků (anglicky egg mobile). Každý z jeho dvaceti pojízdných kurníků každý den přesouvají na další pastvinu, což pastvě zajistí adekvátní hnojení a zabrání to přehnojení a nadměrnému spásání. Pak spasenou část pastviny nechají 6 týdnů odpočinout, než tam pustí jakákoli další zvířata. To zajistí, že koloběh uhlíku, vody a živin nebude narušený.

10:44 chov prasat

Na obrázku vidíte místo, kde vaše slanina začíná svou cestu k vám. Angus ví pouze o třech farmách v zemi, které nepoužívají tyto kóje pro březí prasnice. Ta je v kóji se svými selaty 28 dní a pak selata odeberou. Ji pak naženou do inseminační kóje. Pět dní na to přijde do říje. V tom okamžiku naženou do uličky před kójí několik kanců, aby ji stimulovali a inseminátor zezadu provede umělou inseminaci. O 115 dní později vrhne další selata a zhruba v té době se prasata z předešlého vrhu stanou vaší slaninou. Tohle je podle kravaťáka jediný způsob, jak chovat prasata.

Na Angusově farmě nenajdete žádné kóje pro prasata. Na farmě mají i svá jatka a jsou jediným řeznictvím v zemi, které do výrobků z vepřového nepřidává dusičnany a dusitany.

10:55 odpad

Ti z vás, co někdy navštívili konvenční chov prasat, budou vědět, že zpracování jejich odpadu může být velký problém. Odpad je lidský konstrukt, příroda nezná odpad. Angus na své farmě vyzkoušel pěstovat dýně na pastvinách, kterými prošla prasata. Vše, co museli udělat, bylo srovnat zem, zasít semínka a zalévat je. Úroda byla bohatá.

V Jihoafrické Republice každý měsíc zabijí 19 milionů brojlerů. 85 % jejich peří rozemelou a přimíchají do krmení pro kuřata. Na Angusově farmě začali peří používat jako mulč ve vinohradech. Tmavě zelená plocha na obrázku je ta, kde použili peří jako mulč. Na světle zelené ho nepoužili. Rozbory půdy potvrzují, co vidíte na obrázku.

13:09 lidé

Regenerativní zemědělství je silně závislé na lidské práci. Pracuje tam mnohem víc lidí než strojů. Proto je to skvělá příležitost, jak vyrábět pracovní místa. Kravaťák by vám řekl, že jediný způsob, jak udržet zaměstnance šťastné je díky pravidelnému platu. Bosonožec zjistil, že jen výplata nestačí. Angus zaměstnancům platí víc než kterýkoli z jeho sousedů. K tomu jim dává placenou dovolenou navíc, na farmě mají skupinku pro ty, kteří chtějí cvičit, a třikrát týdně dělají ranní kruh, kde společně zpívají a trochu se protáhnou.

13:48 glyfosát

Dokonce i kravaťák má problém uvěřit tomu, že musíme naše jídlo stříkat tak nebezpečnými jedy, že lidé, kteří to provádí, musí nosit tuto ochrannou výbavu. Glyfosát je aktivní složka nejužívanější chemikálie všech dob. Jihoafrická republika je jedinou zemí na světě, kde základní potraviny byly geneticky upraveny tak, aby odolaly tomuto jedu. Jedna z mnoha patentovaných vlastností glyfosátu je to, že funguje jako chelát mikroživin. To znamená, že se váže na mikroživiny, čímž je znepřístupní našemu trávení, a proto všichni Jihoafričané trpí nedostatkem mikroživin.

Na dalším obrázku vidíte korelaci zvýšeného výskytu vyjmenovaných nemocí se zvýšeným využíváním „Roundup-ready“ plodin (geneticky upravené tak, aby odolaly glyfosátu). Korelace je téměř perfektní. Obě sady dat počínají začátkem devadesátých let minulého století, kdy byly představeny Roundup-ready plodiny. Na obrázku jsou tyto nemoci a poruchy: autismus, demence, celiakie, střevní infekce, rakovina štítné žlázy, rakovina jater, rakovina močového měchýře, rakovina slinivky, rakovina ledvin, selhávání ledvin, cukrovka, obezita.

Skupina lidí, kteří ve stravě přijímají největší dávku glyfosátu jsou vegani.

15:10 co si vyberete?

Co by na to všechno řekl kravaťák? Asi by vyslal stejnou podpásovku, jako všichni ostatní: „Jak jinak chcete nakrmit svět? Kolem roku 2050 to bude 9 miliard lidí.“ Na to mám jednoduchou odpověď: „Pane kravaťáku, váš systém nekrmí svět. Spíš svět znečišťuje a způsobuje, že jsou lidé nemocní.“ Léčba rakoviny je největší a nejrychleji rostoucí specializace v medicíně. Otázka, kterou byste si, pane kravaťáku, měl položit zní: „Jak můžeme pomoct regenerativnímu ekologickému zemědělství nakrmit svět?“ Protože regenerativní ekologické zemědělství produkuje nutričně bohaté potraviny, vytváří pracovní místa a léčí Zemi.

Podle Anguse existují pouze dva druhy zemědělců – regenerativní a destruktivní.

Wendell Berry (americký spisovatel, ekologický aktivista a farmář) prohlásil, že zprostředkovaně jsme všichni farmáři. Myslel tím, že kdykoli jíte, vybíráte si svého farmáře. Takže to nejlepší, co můžete udělat pro naši budoucnost na této planetě, je být náročným spotřebitelem a podporovat regenerativní a ekologické zemědělství.

Vyberete si přístup kravaťáka nebo bosonožce?

Volba je na vás.

Víte o nějaké regenerativní farmě v České Republice nebo na Slovensku? Podělte se, prosím, o své tipy v komentářích.