Možná to taky znáte. Přejdete na nízkosacharidovou stravu, zařadíte víc masa, vajec, živočišných výrobků, shodíte při tom spoustu přebytečných kil, máte spoustu energie – na práci, rodinu, cvičení, na cokoli – cítíte se skvěle. Pak přijde kontrola u praktického lékaře. Změří vám cholesterol a bác – máte ho vysoký, hlavně ten zlý LDL a musíte s tím něco dělat. Pravděpodobně si vyslechnete přednášku o tom, jak byste zase měli omezit ty zlé živočišné nasycené tuky, zařadit celozrnné potraviny atd. A možná dostanete i nabídku na předpis statinů. Co na tom, že ostatní ukazatele máte skvělé a další rizikové faktory nemáte? Holt LDL je vysoký, tak je třeba s tím něco dělat. Ben Bikman v lekci číslo 137 ze série přednášek o metabolismu vysvětluje, že tak jednoduché to není.
Výška je již dlouho považována za ukazatel celkového zdraví a dobré kondice. V průběhu času a napříč celým světem platí, že populace, které mají přístup ke kvalitním zdrojům bílkovin – zejména z masa a mléčných výrobků – bývají vyšší. Souvislost mezi průměrnou výškou populace a konzumací kvalitních bílkovin a živin není pouhou náhodou; má své kořeny ve výživové vědě zabývající se růstem a vývojem. Pojďme se podívat, jak se tento vztah projevoval v historii a v různých zemích, a to na základě rozsáhlého souboru vědeckých studií.
Určitě jste mnohokrát slyšeli nebo četli, že snížení příjmu soli je nezbytné pro prevenci vysokého krevního tlaku a kardiovaskulárních onemocnění. Ono to ale není tak jednoduché. V nedávné epizodě podcastu Revolution Health Radio se funkční lékař Chris Kresser zabývá historií doporučení nízkého příjmu sodíku a zkoumá výzkum, který formoval moderní výživová doporučení o soli. Od raných studií na zvířatech až po rozsáhlé mezinárodní analýzy s daty naznačujícími, že jak velmi nízký, tak velmi vysoký příjem sodíku může zvyšovat kardiovaskulární riziko. Chris vysvětluje zásadní roli, kterou sodík hraje v těle, jak může přísné omezení sodíku aktivovat hormonální stresové reakce a proč jsou citlivost na sůl, příjem draslíku, funkce ledvin a faktory životního stylu rozhodující pro určení správného přístupu ke konzumaci soli.
Opravdu potřebujeme vlákninu pro regulaci krevního cukru, hubnutí, zdravější střeva, vyprazdňování a zdravé srdce? Kde vlastně vlákninu najdeme a na jaké druhy se dělí? A jak do toho všeho zapadají SCFA (nebojte, v článku se dozvíte, co to je)? Všem běžně zmiňovaným přínosům vlákniny se před pár lety koukla na zoubek americká nutriční terapeutka Judy Cho v obsáhlém článku. Která tvrzení obstála a která se rozsypala?
Těžko dnes najdete člověka, který nikdy neslyšel o tzv. modrých zónách. Jde o několik oblastí na Zemi, kde se lidé dožívají neobvykle dlouhého věku v relativním zdraví a dobré kondici. Člověk, který tyto zóny původně určil, celý koncept zpopularizoval a dokázal ho dobře zpeněžit. V několika aspektech životního stylu uhodil hřebíček na hlavičku. Aktivní styl života, silná komunita, pohyb na sluníčku a v čisté přírodě pomáhají dlouhověkosti. Kde se úplně netrefil, bylo vykreslení stravy obyvatel modrých zón jako převážně rostlinné. Na téma skutečné stravy obyvatel modrých zón najdete další články na blogu tady (článek od Dr. Cate Shanahan) a tady (od Diany Rodgers). Brian Sanders porovnal tři populační údaje o zdraví se stravou různých národů a jako nejzdravější se ukázaly být národy, které svou tradiční stravu staví na základních živočišných potravinách. Vzhledem k podílu konzumace červeného masa jde tedy spíš o červené zóny. Lidé se tam dožívají nejvyššího věku ve zdraví a v porovnání se zbytkem světa tyto národy trpí nižší mírou výskytu obezity.
Pokud patříte mezi lidi, kteří si občas dopřejí trochu alkoholu, mohlo by se vám hodit pár rad, jak to udělat, aby zážitek s alkoholem byl co možná nejpříjemnější a s minimem neblahých následků. Přesně o tom je další z článků Marka Sissona. Zvlášť před oslavami spojenými s koncem roku můžou tyto rady přijít vhod.
Možná už tušíte, že se srdečními chorobami to není tak jednoduché, jako že když budete jíst hodně masa, stoupne vám onen zlý cholesterol, ten vám ucpe tepny a dostanete infarkt nebo mrtvici. Bohužel tento jednoduchý příběh pravděpodobně stále uslyšíte od většiny lékařů. Dr. Mason jde dál. V nejnovější přednášce vysvětluje, proč tato 60 let stará povídačka neplatí. A přidává i podrobné vysvětlení skutečných příčin aterosklerózy (kornatění tepen). Nakonec nabízí i několik praktických tipů jak tomuto procesu zabránit nebo ho aspoň zpomalit. Jde o jednu z jeho nejdelších přednášek, ale určitě stojí za shlédnutí.
Alkohol se dá pít různě a jeho účinky hodně záleží na kontextu. Záleží co pijete, kolik, s přáteli nebo sami, v jakou denní dobu, s jídlem nebo bez, atd. Mark Sisson ve svém novém článku rozebírá proč nesouhlasí s názorem, že jakákoli dávka alkoholu je škodlivá. Ve druhé části pak přidává seznam několika příznivých účinků mírné konzumace alkoholu. V tomto příspěvku si můžete přečíst kompletní překlad první části Markova článku a stručné shrnutí druhé části (která je placená).
Vláknina a zdraví je desítky let staré téma. Jak je to s naší potřebou vlákniny? Musíme ji denně přijímat, abychom byli zdraví? Nebo to jde i bez ní? Pokud ano, jak je možné, že ve studiích vyšší příjem vlákniny koreluje s lepším zdravím? Co když větší vliv na zdraví, než samotný příjem vlákniny má něco jiného, mnohem jednoduššího? Brian Sanders v tom má jasno. A ve svém novém článku na toto téma vůbec nešetří odborníky na výživu, kteří klientům stále doporučují nějaké minimální denní množství vlákniny. Sám bych až tak kritický nebyl, ale v podstatě s Brianem souhlasím. Proto vám přináším svůj překlad jeho nového článku.
Hypotéza o nasycených tucích způsobujících vysokou hladinu cholesterolu, který vede k srdečním onemocněním, je stále populární. Přitom už před 50 lety vznikly dvě studie, které ji vyvrací. Bohužel, jejich autoři své nálezy na dlouhá léta pohřbili. Trvalo přes 40 let než původní data někdo nalezl a zanalyzoval. Nejen o těchto studiích, které by měly být hřebíčky do rakve cholesterolové hypotézy, píše Dr Malcolm Kendrick ve své knize The Clot Thickens.
