Pokud se zajímáte o zdravou stravu, v posledních dvou týdnech jste mohli zaregistrovat zprávy o nové studii, která podle některých měla jednou provždy vyvrátit mýtus o škodlivosti konzumace červeného masa. Pikantní na tom je, že autoři studie stále věří, že červené maso škodí zdraví, a svou studií to chtěli dokázat.
Je tato studie opravdu tak světoborná a přináší definitivní odpověď? Nebo je to jen další kousek v dlouhé řadě prací, které nic nového nepřinesly? Přečtěte si, co o ní napsal Mark Sisson.
Studená sprcha, ponory do vany s ledovou vodou nebo do jezera, ve kterém si nejdřív musíme vysekat díru do ledu. Zimní procházka bez bundy, ranní venkovní rozcvička při teplotách pod nulou nebo jen stažení termostatu na nižší teplotu, než by se nám líbilo. Pokud vás mrazí už jen při čtení tohoto seznamu metod terapie chladem, pak právě vy můžete mít z otužování největší užitek. Otužování nás totiž umí posílit jako na těle, tak na duchu. Jaké konkrétní přínosy získáte? Jaká jsou rizika? A není to všechno jenom nejnovější módní trend? Všechno se dozvíte v dnešním článku.
Máte rádi maso, ale pod tlakem mediální masáže a přesvědčování od známých nebo rodinných příslušníků už to nedáváte a chystáte se masa raději vzdát? Vždyť přece chcete ochránit zvířata i životní prostředí. Proti tomu nemůže nikdo nic namítat. Jenže když se na vegetariánství a veganství podíváte trochu zblízka, zjistíte, že není tak zelené, jak se tváří. A to, že na talíři se zeleninou nevidíte žádnou krev, zdaleka neznamená, že při jejím pěstování nezemřelo žádné zvíře. Takový talíř dokonce pravděpodobně stál víc životů, než kdybyste si dali steak z krávy chované na pastvě. Existuje spousta dobrých důvodů, proč jíst maso. Pojďme se na ně podívat.
Pokud nepatříte mezi miliardáře, pravděpodobně jste laboratorně pěstované maso ještě neochutnali. A jestli jste o něm ještě ani neslyšeli, pravděpodobně se to brzy změní. Stojí za ním totiž obrovský kapitál a skvělý marketing. Podle samotných výrobců i spousty novinářů je to budoucnost výroby a konzumace masa, která je šetrná ke zvířatům, životnímu prostředí i spotřebě energie. Ale když se podíváte kousek hlouběji pod marketingové fráze, zjistíte, že ono to laboratorně pěstované maso zas tak růžové není.
Co dělat, když si podvrtnete kotník nebo natáhnete sval? Opravdu můžete jen čekat, až si s tím tělo samo poradí, a když bude nejhůř, slupnout ibuprofen? Studie ukazují, že ve skutečnosti můžete pro urychlení hojení dělat mnohem víc. Mark Sisson nabízí rovnou 7 tipů pro rychlejší hojení.
Rucking je v podstatě chůze s těžkým batohem na zádech. Všichni to asi známe z několikadenních turistických výletů, kdy nosíme napěchovanou krosnu o váze menšího dítěte. Ale napadlo vás někdy schválně si takhle naložit třeba na vycházku se psem? K čemu je to dobré a jak na to se dozvíte z dnešního článku.
Stává se vám někdy, že ve stresu bezmyšlenkovitě sáhnete po jídle, o kterém víte, že vám nepomáhá, a pak si to vyčítáte? I když víte, že toho budete litovat, nemůžete si pomoct? Vězte, že v tom nejste sami. Zkušená Primal koučka Erin Power vám dnes poradí, co s tím můžete dělat.
Slyšely už jste pojem „Modré zóny“? To je pět oblastí po celém světě, ve kterých se nadprůměrný počet obyvatel dožívá více než 100 let. Dodnes tyto oblasti zkoumají týmy vědců, kteří se snaží zjistit, jaké tajemství stojí za dlouhověkostí tamních obyvatel. Záhy po objevení těchto zón Dan Buettener ve stejnojmenné knize označil převážně rostlinnou stravu za jeden z faktorů dlouhověkosti. Tahle myšlenka se rychle ujala a dnes vám většina lidí řekne, že obyvatelé modrých zón jedí málo masa a hodně zeleniny. Diana Rodgers ve svém nedávném článku rozebrala dostupné vědecké důkazy, aby ukázala, že často je to naopak a obyvatelé těchto oblastí ve skutečnosti jí více živočišných potravin než jejich sousedé.
Obiloviny neobsahují žádné živiny, které bychom minimálně ve stejné kvalitě nemohli získat z jiných potravin, zato obsahují látky, které nám škodí, a představují velkou nálož sacharidů. Bez nich je nám líp. Pokud se je přesto rozhodneme jíst, důležitá je správná příprava. Tohle je ve zkratce Primal pohled na obiloviny. Více čtěte v dnešním kompletním průvodci.
Škrob obecně nemá mezi příznivci nízkosacharidové stravy dobré jméno. Většina škrobů se v našem těle rychle rozloží na glukózu, zvedne hladinu krevního cukru a vzápětí inzulinu a z toho neplyne nic dobrého. Existuje ale jeden speciální druh škrobu, který my sami strávit nedokážeme, dostane se tak až do tlustého střeva, kde nakrmí prospěšné bakterie. A to zase chceme. Jde o tzv. rezistentní škrob a dnes se o něm dozvíte všechno potřebné.
