Dr. Paul Mason – skrytá pravda o statinech

Máme vysoký cholesterol (ať už to znamená cokoli), lékař nám předepíše statiny, ty nám srazí hladinu cholesterolu, a tím nás ochrání před různými srdečními chorobami. Taková je teorie, které věří nejen většina pacientů, ale i spousta samotných lékařů. Jak je to ale se statiny ve skutečnosti? Opravdu jsou tak účinné? Komu pomáhají a komu ne? Jak je to s jejich vedlejšími účinky? A má vůbec snížení hladiny LDL nějaký vliv na délku života?
Odpovědi nejen na tyto důležité otázky najdete v další skvělé přednášce doktora Paula Masona nazvané Skrytá pravda o statinech. Dnes vám nabízím její přepis. Dozvíte se i jak se zachoval objevitel prvního statinu, když mu lékař zjistil zvýšenou hladinu LDL.

Tohle je druhá ze tří přednášek doktora Masona na posledním ročníku australské nízkosacharidové konference Low Carb Down Under. Na přepis první přednášky nazvané „Pravda o vysokém cholesterolu“ se můžete podívat tady.

Dr. Paul Mason je australský praktický lékař se zaměřením na sport, cvičení a nemoci z povolání. Po letech léčby pacientů s pomocí nízkosacharidové stravy a mnoha přednáškách na související témata se z něj stal mezinárodně uznávaný odborník v této oblasti. Umí skvěle mluvit a má jedinečnou schopnost složitá témata přeložit do jazyka srozumitelného i pro laiky.

Přednášku si můžete prohlédnout tady:

Ve zbytku článku najdete časové značky k videu a výpisky obsahu. Do textu jsem doplnil i odkazy na prezentované studie a několik obrázků z přednášky.

Vtípek na úvod

• Paul začíná tím, že statiny jsou moderní medicínou uctívány. Vedoucí organizace Heart UK, příznačně přezdívaný „doktor Bezohledný“, prý dokonce prohlásil, že bychom je měli přidávat do vody. Jak na to Paul ukazuje na následujícím obrázku 😉

00:42 z historie statinů?

• Faktem je, že miliony uživatelů statinů po celém světě z nich nemají absolutně žádný přínos, ale naopak jim dost možná škodí. Důvodem jsou podle doktora Masona peníze. Konkrétně kolem bilionu dolarů (v číslech to je 1 000 000 000 000) – tolik za ně lidi utratili od jejich uvedení na trh v roce 1987.
• První lék na snižování hladiny cholesterolu, který se na trh dostal v roce 1959, ve skutečnosti nebyl statin. Jmenoval se triparanol. V čase 1:29 uvidíte fotku obličeje 6letého kluka s trvalým šedým zákalem v jednom oku. Mezi další vedlejší účinky tohoto léku patřilo vypadávání vlasů, vážné kožní záněty a ironické je, že dokonce i zrychlená ateroskleróza. V roce 1962 byl tento lék stažen z trhu a v roce 1963 soud výrobce uznal vinným z poskytnutí zfalšovaných dat pro schvalovací proces léku. Data třeba měla obsahovat zmínku o tom, že 43 ze 44 pokusných potkanů zemřelo po tom, co 9 týdnů dostávali lék. Daná farmaceutická společnost dostala pokutu pouhých 80 tisíc dolarů.

02:39 První statiny

• I dlouho po tom, co byl triparanol zakázaný, se vědci snažili najít lék na snižování hladiny cholesterolu. V roce 1973 japonský vědec Akira Endo extrahoval mykotoxin, ze kterého se stal první experimentální statin. V roce 1979 závodila japonská farmaceutická společnost Sankyo a americký Merck o to, kdo na trh uvede první statin.
• V roce 1980 Sankyo najednou z tohoto závodu odstoupila. Záznamy naznačují, že asi u poloviny jejich testovacích psů se rozvinula rakovina. Pravděpodobně došli k závěru, že daný mykotoxin je příliš nebezpečný. Později odstoupil i Merck, snad kvůli vysokým rizikům tohoto experimentálního léku.
• Během následujících let ale někdo v Mercku změnil názor, zahodil data od Sankya a obnovil výzkum. Merck nakonec v roce 1987 dostal povolení od FDA k uvedení prvního statinu na trh. Rychle jím nasytili trh a výsledkem byl první lék, který vydělal miliardu dolarů.
• Pořád ale pokračovala debata o bezpečnosti statinů a v roce 1997 farmaceutický obr Bayer uvedl svůj vlastní statin (Lipobay). Jednalo se o nejsilnější statin, který kdy byl uveden na trh. Jeho síla naneštěstí znamenala, že i vedlejší účinky byly závažnější. Přestože Bayer ze začátku odmítal připustit vedlejší účinky, v roce 2001 byl lék po sérii úmrtí konečně stažen. Bayer dosud zaplatil přes miliardu dolarů na urovnání souvisejících soudních sporů.

05:05 Vedlejší účinky statinů

• Faktem je, že vedlejší účinky statinů existují, můžou být velmi závažné, a zpravidla jsou hodně bagatelizované. Vemte si například demenci. Když se po internetu rozhlédnete po tom, zda statiny souvisí s demencí, budete zmatení. Existuje tolik domněnek, že dokonce ani lékaři neví, co si mají myslet. Stačí, když vydáte pár vágních studií s neprůkaznými závěry a zametete pod kobereček studie se skutečnými výsledky.
• 05:37 – jedna z těch přínosnějších studií zkoumala lidi s Alzheimerovou nemocí, kteří na 6 týdnů přestali brát statiny. Po této době se zlepšily jejich kognitivní schopnosti. Pak jim výzkumníci dalších 6 týdnů zase podávali jejich statiny a co se stalo? Jejich kognitivní schopnosti se opět zhoršily. Což naznačuje, že některé případy diagnostikované demence ve skutečnosti mohly být vedlejší účinky statinů.
• 6:13 – novější studie zjistila, že užívání statinů může souviset s více než dvojnásobným rizikem demence. I přesto spousta lékařů neochvějně věří tomu, že statiny nemůžou mít jakýkoliv vliv na kognitivní schopnosti.
• 06:32 – další studie zjistila u žen beroucích statiny o 71% vyšší riziko cukrovky typu 2.
• 06:43 – jestli se chcete dozvědět víc o širokém spektru možných vedlejších účinků statinů, Paul doporučuje podívat se do příbalového letáku statinu s názvem Crestor. V textu najdete zmínky o poškození jater, poškození svalů, krvi v moči, horším zvládání cukrovky, pokud jí trpíte, a vyšším riziku jejího rozvoje, pokud ještě ne. Budete nabádáni, abyste s tímto lékem byly opatrní, pokud je vám přes 65 let, bezpochyby kvůli vyššímu riziku vedlejších účinků. V sekci o vedlejších účincích nahlášených po uvedení léku na trh (Postmarketing Experience) se dočtete o množství vedlejších účinků včetně fatálního selhání jater, poškození nervů, demence a destrukce svalů.  
• 07:28 – data od FDA naznačují, že při užívání statinů se riziko rozvoje amyotrofické laterální sklerózy zvyšuje 107krát, což je o více než 10000 %.
• Další statin je spojovaný s 57násobným zvýšením rizika rozvoje onemocnění motorického neuronu. Navzdory těmto šokujícím číslům pořád nemáme žádné prospektivní studie, které by se tím dál zabývaly. Z nějakého záhadného důvodu se zdá, že výrobce léků tento výzkum nezajímá.

08:13 Dlouhověkost

• Někteří z vás se můžou ptát, jaké přínosy pro vás můžou statiny mít, když máte riskovat všechny ty potenciální vedlejší účinky. Podle doktora Masona je dlouhověkost nejlepší metrikou pro zodpovězení oné otázky. Čili budete díky statinům žít déle? Odpověď zní „To záleží.“
• Záleží na tom, jestli už trpíte srdečním onemocněním nebo ne. Pokud ještě ne, pak by cílem primární prevence mělo být udržet vás v této fázi co nejdéle. Cílem sekundární prevence je zabránit druhé epizodě srdečního onemocnění (např. infarktu).

10:05 Studie

• 10:08 – co se týká primární prevence, tam statiny opravdu skoro nic nedělají. Podle metaanalýzy randomizovaných kontrolních studií, pokud jste ještě neměli srdeční příhodu a netrpíte anginou pectoris, mezi věkem 50-75 let vám užívání statinů nijak život neprodlouží.
• 10:44 – z 8 zkoumaných studií pouze jedna zjistila menší úmrtnost. Jednalo se o tzv. JUPITER studii, která měla poněkud zvláštní kritéria. Podle Paula jde o nejcitovanější studii kardiology, kteří se snaží přesvědčit své pacienty, aby začali brát statiny. Jak si možná vzpomínáte, hlavní premisou hypotézy o vztahu cholesterolu a zdraví srdce je, že vysoká hladina LDL způsobuje onemocnění srdce. A proto se od statinů čeká, že snížením hladiny LDL sníží i riziko srdečních onemocnění. Z tohoto pohledu je zvláštní, že studie vyřadila účastníky s vysokou hladinou LDL. K přijetí do studie museli účastníci zároveň mít vyšší CRP, ukazatel zánětu, silně související s onemocněním srdce. To z těchto účastníků dělá spíš kandidáty na sekundární prevenci a rozhodně to nejsou představitelé široké veřejnosti. Ještě zvláštnější je, že tato studie byla ukončena předčasně, přestože nedosáhla předem stanovených kritérií pro předčasné ukončení. Výzkumníci tak porušili svá vlastní pravidla, která si nastavili před začátkem studie.
• 11:45 – systematický přezkum studií zjistil, že studie, které jsou zastaveny předčasně, zpravidla zveličují přínosy léků. JUPITER studie přestavuje také učebnicový příklad chybné prezentace výsledků studie veřejnosti. Například článek v New York Times hlásal, že uživatelé statinů měli o téměř 50 % nižší riziko srdeční příhody. Co to znamenalo v absolutních číslech si můžete prohlédnout na přiloženém obrázku. Zjistíte, že v absolutních číslech šlo o minimální přínos. Použití relativního rizika je tak velmi zavádějící.

• 12:21 – ukázka dalších 4 odborných článků, které vychvalují přínosy statinů pro primární prevenci. Všechny se týkají nezpůsobilých studií, které tvrdí, že zkoumají primární prevenci, přestože ve skutečnosti pracují s kandidáty na sekundární prevenci. V podstatě dělají závěry o přínosech statinů pro lidi bez srdečních onemocnění na základě zjištění studií prováděných mezi lidmi s existujícím srdečním onemocněním.
• 12:51 – faktem je, že když vyřadíte nezpůsobilé studie, nenajdete žádné přínosy statinů pro primární prevenci.
• 13:03 – nedávná odborná analýza tématu došla k závěru, že malé snížení rizika srdeční příhody převažují vážné vedlejší účinky. Pro starší lidi je výsledek ještě horší, protože přínosy pro ně neexistují a hrozí jim vyšší riziko vedlejších účinků.

13:37 Přínosy pro sekundární prevenci

• V sekundární prevenci mají statiny určité přínosy, ale nevíme jak velké. O kolik nám užívání statinů prodlouží život? O 1 měsíc?  O 10 let? Tohle bychom měli vědět, abychom mohli dát skutečně informovaný souhlas s užíváním léku.
• 13:56 tady vstupuje do hry revize 11 randomizovaných kontrolních studií dohromady s více než 90 tisíci účastníky. Průměrné prodloužení života u studií sekundární prevence bylo 4,1 dne po letech užívání statinů. Někteří zjevně z užívání statinů budou mít mnohem větší přínos, než je tento průměr. Ale existují nějaká měřítka, která nám ukážou, pro koho budou statiny pravděpodobně mít největší přínos? Krátká odpověď zní „Ano“. Můžete použít ta samá měřítka, která nám ukazují riziko rozvoje srdečních onemocnění (HDL and triglyceridy na přiloženém obrázku). Ta nám můžou prozradit i kdo může těžit z užívání statinů. Má to cenu zjišťovat pouze pro účely sekundární prevence, protože jak si vzpomenete, u lidí bez existujících srdečních onemocnění statiny žádné přínosy nemají.

• 15:04 – zajímavým zjištěním randomizované kontrolní studie starších mužů s vysokým rizikem srdečních onemocnění nebo s už existujícím onemocněním bylo, že hladina HDL vyšší než 1,4 mmol/l souvisela s ochranou před srdeční příhodou bez ohledu na hladinu LDL. Co je důležitější, zřejmý přínos statinů se projevil jen u těch, kteří měli nízké hladiny LDL.
• 15:37 – tzv. 4S studie ukazuje na užitečnost poměru TG:HDL jako prediktoru přínosů statinů. Byla to velká randomizovaná kontrolní studie s více než 4000 účastníky, kteří měli historii infarktů nebo anginy pectoris. Pozdější analýza dat z této studie zjistila, že pouze účastníci, která měli špatnou hodnotu tohoto poměru měli aspoň nějaký přínos z užívání statinů. Jinými slovy účastníci, kteří měli dobrý poměr TG:HDL neměli téměř žádný přínos z užívání statinů (rozdíl vidíte na níže přiloženém obrázku). Toto zjištění bylo naprosto nezávislé na hladině LDL (o které už víte, že jako ukazatel rizika srdečních onemocnění je k ničemu).

• 16:35 – to vše rozebírá práce, na které Paul Mason spolupracoval, Benem Bikmanem a Davidem Diamondem. Mimo jiné tam rozebírají nedostatek důkazů pro užívání statinů lidmi, kteří mají vyšší hladinu LDL na nízkosacharidové stravě.
  Faktem je, že neexistují žádné pádné důkazy o tom, že v kontextu dobrého poměru TG:HDL by statiny prodlužovaly život. A to ani v sekundární prevenci. A na nízkosacharidové stravě se poměr TG:HDL zpravidla zlepší. Pro primární prevenci neexistují žádné dobré důkazy ve prospěch statinů. Tečka.

17:20 Závěr

• Zdá se, že jakékoli zjistitelné přínosy statinů, dokonce i v sekundární prevenci, nesouvisí se snížením hladiny LDL. Tato studie zjistila, že pacienti na statinech, kteří měli nejnižší hladiny cholesterolu měli vyšší riziko úmrtí. Přesto jsou lékaři podporováni k tomu, aby statiny předepisovali stále více lidem. Nejvíc k tomu přispívá snižování cílové doporučené hladiny cholesterolu. Tato doporučená hladina byla už několikrát snížena. A zjevně to funguje. Mezi lety 2007 a 2016 se počet pacientů vhodných pro léčbu statiny (na základě doporučených hodnot cholesterolu) zvýšil 6x. Tím se 6x zvýšil potenciální trh se statiny.
• Další věc, která kolem statinů trochu smrdí, je tajnůstkaření kolem dat z klinických zkoušek financovaných farmaceutickým průmyslem. Tato data jsou držena v tajnosti organizací s názvem The Cholesterol Treatment Trialists’ Collaboration a přes spoustu žádostí a veřejný tlak na jejich zveřejnění původní data zůstávají tajná. Takže nezávislí výzkumníci dodnes nemůžou přezkoumat data o účinnosti a vedlejších účincích statinů. Paulův závěr je, že transparentnost těchto dat, která by umožnila opravdu informovaný souhlas by mohla zničit celý průmysl kolem statinů.

Poslední slova o statinech Paul přenechává objeviteli statinů Akirovi Endovi. Tomu v roce 2004 zjistili zvýšenou hladinu LDL. A jeho doktor, netušíc, o koho se jedná, mu doporučil brát statin. Akira to odmítnul. Když se ho později jeden novinář zeptal proč, odpověděl záhadně pomocí japonského pořekadla „Indigový barvíř nosí bílé kalhoty“. Ono pořekadlo odkazuje na toxické a korozivní účinky barvířského postupu, který v minulosti používal formaldehyd a kyanid. Nikdy už se nedozvíme, jestli Akira věřil, že statiny byly stejně nebezpečné jako ony chemikálie.

Úprava jídelníčku a životního stylu má často na cholesterol větší vliv než léky. Ukážu vám, jak na to.

Chcete mít energie na rozdávání, skvělou náladu a postavu jako ze žurnálu? Můžete!
Nebojte se požádat o pomoc.

Rád vám pomůžu na vaší jedinečné cestě ke zdraví a pohodě. Nemusí to být žádná velká věda, dřina a odříkání. Jde to i jednoduše.
Chce to jen správné informace a parťáka, který vás vyslechne, podpoří a poradí, když bude potřeba.

Zarezervujte si zdarma nezávazný 30minutový hovor, kde zjistíte, jak vám jako váš kouč můžu pomoct.
Nebo si sami zkuste, jak skvěle se můžete cítit už za pár týdnů v rámci 21denní výzvy.