Jak jsem v barefootech konečně trefil na Lysou

Chodíte v minimalistických (barefoot) botách nebo dokonce naboso? Já jsem pár posledních let obouval klasické boty jenom jednou za rok při zimním výstupu na Lysou horu. Loni v prosinci jsem zjistil, že už ani ty pohorky do sněhu nepotřebuji. Ale že mi to trvalo 🙂

Jak jsem přešel na minimalistické boty

Od té doby, co jsem si v knize Primal Blueprint přečetl o přínosech chození naboso, jsem tomu propadl. Hned jsem začal doma chodit jen v ponožkách a na zahradě naboso. Ale venku po štěrku nebo kamíncích to taková sranda nebyla. Brzy jsem si proto pořídil svoje první minimalistické (nebo taky barefoot) boty – vibram fivefingers. Jsou úžasně pohodlné, prsty mají volný pohyb a chodidlo je přitom dostatečně chráněné před ostřejšími kamínky. Ty jsem nosil v podstatě od jara do podzimu všude, kde nebyla potřeba společenská obuv. Na horskou turistiku jsem si pořídil další pětiprsťáky s trošku silnější, outdoorovou podrážkou. V těch chodím jen na hory od jara do podzimu.

Takže dokud nebylo venku mokro, bláto nebo sníh, mohl jsem si užívat minimalistické botky. Ale na zimu to chtělo něco odolnějšího – boty, ve kterých by noha netrpěla ani za mokrého a chladného počasí. Když nám ve městě otevřeli obchůdek s barefoot botami, zašel jsem se tam takhle na podzim podívat a odcházel jsem s novým párem bot na zimu – kotníkové, kožené, s tenkou, rovnou, dokonale ohebnou podrážkou a s odnímatelnou tenkou korkovou vložkou na zimu – prostě láska na první obutí. V těch dodnes chodím téměř kamkoli v podstatě celou zimu. Svou sbírku minimalistických bot jsem ještě doplnil slušnými botami do práce, které si můžu vzít i k obleku – super pohodlná černá kožená polobotka. Loni v létě jsem si ještě vyrobil huarache sandály, které jsem nesundal skoro celé léto – výborné do města i k vodě.

Nepotřebuji ještě minimalistické pohorky?

S tímto arzenálem jsem si vystačil skoro celý rok, ale jednou v roce jsem si vždycky obul staré pohorky. A to, když jsme před Silvestrem se známými zamířili na Lysou horu. Cesta tam většinou bývá zasněžená, místy zledovatělá, takže je dobré mít na nohou nesmeky. A ty jsem si nedovedl představit na barefoot botách. Navíc jsem se bál, aby mi v nich při teplotách pod nulou a na sněhu neomrzly prsty. Bohužel se mi pravidelně stávalo, že jsem si v těch tvrdých pohorkách otlačil palec takovým způsobem, že mi z toho slezl nehet (ano, nehty jsem měl ostříhané). Možná jsem měl nohy moc zhýčkané celoročním chozením v měkoučkých minimalistických botách.

Jednu dobu jsem dokonce přemýšlel, že si pořídím barefoot pohorky právě pro tyto zimní výstupy, ale nabídka nebyla nic moc, a to co jsem našel se mi za ty peníze nelíbilo. Když jsme loni v lednu plánovali další výstup na Lysou, řekl jsem si, že to zkusím v těch kotníkových, co v nich beztak chodím celou zimu. Kdo ví, třeba to půjde.

Jde to i v lehčích botách

Vybavil jsem se silnějšími ponožkami, další náhradní jsem si vzal do batohu spolu s nesmeky a vyrazili jsme. S přítelkyní jsme zaparkovali na posledním parkovišti pod stezkou, kde jsme se měli sejít s dalšími dvěma účastníky výšlapu, kteří přijedou autobusem. Na místě jsme byli v domluvený čas, za chvíli dorazil autobus, vystoupili asi tři turisti, ale ti naši dva nikde. No nic, zavoláme a zjistíme, kde jsou. „Jó, nás sem nakonec hodili autem, tak jsme vyšli dřív. Však vy nás dohoníte.“ Tak fajn, sice jsme touto cestou ještě nešli, ale instrukce byly jasné – na rozcestí běžte rovně.

Vyrazili jsme, na rozcestí pokračovali rovně a ocitli se na zjevně ne moc frekventované, čerstvě zasněžené stezce. Kousek před námi šel jeden turista, takže to vypadalo, že jdeme správně. Hodně mě překvapilo, když jsme na stezce narazili na stopy bosých nohou. Zjevně na lysou chodí vyznavači zimního bosování. Skoro jsem se zastyděl, když jsem si vzpomněl, jak jsem si chtěl kupovat barefoot pohorky 🙂 Po pár desítkách metrů jsem ve svahu na své měkké botky nasadil nesmeky a … ono to šlo! I když nejsou tak velké a tvrdé jako pohorky, nesmeky na nich držely a fungovaly, jak mají. Hurá.

Abych to zkrátil, ukázalo se, že cestička nakonec na Lysou nevedla. Ústila na cestu, ze které jsme se mohli asi 2 kilometry vrátit na správnou stezku, nebo pokračovat po vrstevnici nějakých 400 metrů pod vrcholem. Rozhodli jsme se pro tentokrát vzdát dobytí vrcholu a udělat si hezkou procházku po Beskydské magistrále. Procházka to nakonec byla nádherná – zasněžená krajina, nikde ani živáček, prostě zimní pohádka. Já jsem ten den měl největší radost ze zjištění, že i v barefootech můžu do sněhu a na led s nesmeky na nohou. Chodidla sice prochladla víc než v klasických pohorkách, ale nebylo to nic hrozného. Už jsem se těšil na další zimní výstup.

Napodruhé úspěch

Ten přišel v prosinci při tradičním předsilvestrovském výstupu s naší bandou. Z domu jsem šel sám, tak jsem to vzal po známé stezce, abych zase nezabloudil. Se zbytkem party jsem se měl sejít asi v polovině cesty. Když jsem tam dorazil, dozvěděl jsem se, že pro změnu autobus zastavil o zastávku dřív, než měl, takže chlapi budou mít chvíli zpoždění. Nakonec z toho bylo 40 minut čekání kdy jsem zjistil, že v minimalistických botách nemůžu na sněhu jen tak stát na místě. Když jsem aspoň přešlapoval, prsty se zahřály a šlo to. Na vrchol jsme se dostali bez problémů a dolů to i s nesmeky šlo taky dobře. Byl z toho další vydařený výstup a já jsem se konečně mohl rozloučit s myšlenkou na nákup barefoot pohorek – fakt se bez nich obejdu.

Co vám může dát chození naboso nebo v barefoot botách?

Aby tento článek nebyl jenom o tom, jak se dá zabloudit při cestě na kopeček, pojďme si povědět proč stojí za to, občas boty vyzout nebo vyzkoušet minimalistickou obuv.

Takže jestli jste ještě minimalistické botky nevyzkoušeli, vězte, že vás čeká tohle:

• Svoboda pro nohy – úžasný pocit pohodlí. Boty nikde netlačí, jsou měkoučké a prsty mají spoustu místa. Nehrozí žádné otlaky nebo deformace prstů.
• Posílíte svaly, o kterých jste ani nevěděli, že je máte. Všechny svaly v chodidle ale i v celé noze můžou pracovat tak, jak mají.
• Posílíte nožní klenbu.
• Mnohem víc vjemů na chodidlech – cítíte každou nerovnost, každý kamínek, větvičku. Ostrý kamínek nemusí být úplně příjemný, ale obecně je to super pocit.
• Odlehčíte kloubům, protože se naučíte pružněji došlapovat na celé chodidlo namísto došlapu přes patu.
• Někomu minimalistické boty můžou pomoct od bolestí zad.
• U někoho se zlepší stabilita a rovnováha.

Na co si dát pozor

• Pokud máte ortopedický nebo neurologický problém (např. v důsledku diabetu), konzultujte vhodnost bosé chůze s lékařem.
• Začínejte zvolna – nesnažte se poprvé obout barefoot boty a hned vyrazit na 3hodinovou túru. Zkuste nejdřív doma chodit bosky, třeba jen 10–15 minut nebo dokud vám to nezačne být nepříjemné. Když máte tu možnost, choďte po měkkém povrchu, jako je třeba posečený trávník.
• Opatrně s prvními výšlapy po horách – i když už jste zvyklí v minimalistických botách chodit po rovině, chůze do kopce a z kopce je něco trošku jiného. Když jsem poprvé v pětisprsťácích vyrazil na Lysou, zažil jsem odpoledne po sestupu euforii z čerstvých chodidel, kdy mě nikde nic netlačilo a chodidla byla jako v bavlnce. Zato druhý den byl očistec, protože mě lýtka bolely takovým způsobem, že jsem měl problém chodit 🙂
• Ze začátku střídejte barefoot boty s těmi klasickými. Dokud vás noha po nějaké době v barefoot botách bolí, nechte ji občas odpočinout a nesnažte se chodit jenom v barefoot botách.

Jaké jsou vaše zkušenosti s chůzí naboso nebo v minimalistických botách? Líbí? Nelíbí? Měli jste nějaké problémy, když jste s tím začínali? Nestyďte se napsat do komentářů 😉

Chcete bez námahy shodit přebytečná kila, být zdravější a mít spoustu energie? Zarezervujte si nezávazný 30 minutový hovor, kde zjistíte, jak vám můžu jako kouč pomoct. Nebo to můžete zkusit sami.