Je med bezpečné sladidlo?

Jak je to s medem? Že je dobrý při nachlazení věděly už naše prababičky. Ale jak je na tom v porovnání s jinými sladidly? Jaký má vliv na hladinu krevního cukru? Je vhodný při Primal stravování? Jaký med si vybrat? Čtěte dál.

Toto je můj překlad původního článku z Mark’s Daily Apple, který najdete tady.
EN: This is a translated article. Here you can find the original post. Pod čarou začíná překlad.

Jsem pyšný na to, jak jednoduchý je Primal Blueprint životní styl. Kdybyste s ním zrovna začínali, stačí vám přečíst si pár článků, pár hodin studovat, a okamžitě můžete začít dělat pozitivní změny ve vašem jídle, cvičebním programu, spánkovém režimu a každodenním životě. Kdybyste jenom přestali jíst obilí nebo vyměnili část chronického kardia za silový trénink nebo začali jíst maso od zvířat krmených na pastvě a neudělali žádné jiné změny, pořád by to znamenalo velké zlepšení vašeho života a zdraví. Často dostávám děkovné emaily za to, že jsem dal dohromady program, kterému rozumí i babičky a dědečci, kteří neví nic o internetu. Ale některé věci jsou pořád dost matoucí.

Jako třeba med.

Rafinovaná sladidla nebrat

Víte, obecně jsem proti konzumaci rafinovaných cukrů, zvlášť sacharózy a vysoce-fruktózového kukuřičného sirupu. Abyste pochopili proč – pokud to ještě nevíte – mrkněte na můj kompletní průvodce tímto tématem. Ale jak je to s tím výtečným nerafinovaným přírodním sladidlem – nádherným jantarovým nektarem, který lidi znají od nepaměti (i když je chráněný armádou létajících sebevražedných bodavých potvůrek)? Jak se k medu postavit? Protože rafinovanému cukru a zvlášť fruktóze bychom se měli vyhnout. Samy o sobě to jsou rafinované, umělé, zpracované „potraviny“. Bílý cukr je jenom sacharóza, což není nic jiného než fruktóza a glukóza. Vysoce-fruktózový kukuřičný sirup zase jenom fruktóza a glukóza. Izolovaná fruktóza je jenom fruktóza. Není to ani jídlo, i když jíst se to dá. Jsou to jenom disacharidy a monosacharidy s nulovým obsahem minerálů, vitamínů, fytonutrientů, flavonoidů a dalších mikroživin.

Med, to je jiná

Na druhou stranu med kromě fruktózy a glukózy obsahuje stovky různých složek. Má malý obsah minerálů aminokyselin a vitamínů, ale hlavní je, že to není jenom cukr. Přežívají díky němu celé kolonie včel. Je to prostě jídlo. A opravdové jídlo se podstatně liší od rafinovaného jídla a zvlášť od zpracovaných, jídlu podobných produktů. Když je sníte mají jiné účinky. Když sníte mandli, bude to mít jiný účinek než lžička žluklého rostlinného oleje. Hrst borůvek není to samé jako sklenice sodovky s borůvkovým sirupem.

Otázkou je, jestli to samé platí pro med. Je med „lepší“ než cukr nebo vysoce-fruktózový kukuřičný sirup? Jsou některé škodlivé účinky obsaženého cukru kompenzované přítomností bioaktivních složek? Pojďme to zjistit.

(Když už o tom mluvíme, nebudu tu rozebírat jednotlivé složky medu, protože každá dávka medu je jiná. Kromě té věci s vyvrhováním medu včely nemají žádné přísné výrobní postupy a jaké složky v medu nakonec skončí závisí na rozmanitosti květin, které včely navštíví, a na ročním období. Mohl bych zmínit některé druhy medu, jako je pohankový nebo luční. Ale pamatujte, že třeba i pohankový med bude mít různou koncentraci pylu a jiné vlastnosti v závislosti na oblasti nebo době stáčení.)

Prastará pochoutka

Lidé se snaží vymyslet, jak se k té lepkavé hmotě dostat od dob, co jsme zjistili, jak skvěle chutná: 8000 let stará jeskynní kresba ze Španělska dokonce zobrazuje sběrače medu šplhajícího po žebříku, s holí v ruce a brašnou u boku, jak sbírá med a včely se rojí kolem něj. Moderní lidé, jako jsou křováci Sanové nebo indiáni Ache v Paraguayi, jsou lovci medu a příslušníci kmene Ache získávají až 10 % kalorií z medu (a larev v plástvích). Abyste si udělali živou představu o tom, co jsou někteří lidé ochotní pro med udělat, podívejte se na toto neuvěřitelné video kmenového příslušníka z Konga, který šplhá na 40metrový strom, aby se dostal k úlu. Myslím, že po takovém výkonu byly jeho zásoby glykogenu ve svalech a játrech dost vyčerpané a med byl vítaným zdrojem energie.

Co říkají studie

Studie vlastně vykreslují dost pozitivní obrázek medu. Zvlášť ve srovnání se stolním cukrem nebo dalšími více zpracovanými sladidly. Podíváme se na pár z nich?

V jedné studii (PDF) výzkumníci zkoumali účinky u potkanů krmených medem a rafinovanou fruktózou. Za použití stejné dávky fruktózy – jenom z jiného zdroje – autoři zkoumali účinky na několik zdravotních ukazatelů. Krmení fruktózou zvedlo triglyceridy víc než krmení medem. Krmení fruktózou narozdíl od medu snížilo hladinu vitamínu E v krvi, což naznačuje menší oxidativní poškození v případě medu. Krmení fruktózou také vedlo k větší zánětlivosti než med. Celkově si med vedl dobře.

Jiná sada studií porovnávala účinky medu, falešného medu (směs fruktózy a glukózy), dextrózy (což je jenom glukóza) a sacharózy na několik zdravotních ukazatelů u různých skupin lidí. Musíte se prokousat spoustou informací, ale podstatou je, že med si vedl dobře. Med způsobil menší nárůst krevní glukózy (+14 %) než dextróza (+53 %). Falešný med zvýšil triglyceridy, zatímco pravý med je snížil (a navíc zvýšil HDL a snížil LDL). Po 15 dnech užívání medu, došlo ke snížení CRP a LDL. Když to shrneme, med zlepšil krevní lipidy, snížil ukazatele zánětů a měl minimální účinek na hladinu krevní glukózy.

U potkanů med ve srovnání se sacharózou vedl k nižším triglyceridům, menšímu množství tělesného tuku a většímu nasycení (což se poznalo na nižším příjmu potravy).

Vypadá to, že med z lučního kvítí se hodí i do marinád k masu: med z lučního kvítí potlačil oxidaci lipidů v hotových hovězích hamburgerech. Nejsem si jistý, co to jsou ty hotové hovězí hamburgery a asi to ani nechci vědět, ale ta informace o medu je zajímavá. Med z lučního kvítí, který vyrábí včely hodující na mnoha různých divokých květinách, porazil ve studii jetelový med.

Jaký si vybrat?

I když identifikace všech účinků jednotlivých složek medu je hudba hodně vzdálené budoucnosti, vypadá to, že med s menším množstvím bioaktivních složek se chová víc jako obyčejný cukr, zatímco med s vyšším množstvím složek funguje víc jako opravdové jídlo. Jiná studie (PDF) zjistila, že pohankový med má nejvyšší obsah fenolových látek a flavonoidů, zatímco řepkový med má nejmenší množství složek. Výzkumníci nezkoumali účinky těchto medů na metabolismus, ale jiná studie zjistila, že lidé, kteří jedli řepkový med, ale ne akáciový med, vykazovali zvýšenou hladinu fruktózy v séru. To samé se děje, když jíte vysoce-fruktózový kukuřičný sirup. Podle toho soudím, že za „příznivé účinky“ medu budou zodpovědné právě jeho bioaktivní složky.

Tmavší medy mají zpravidla víc bioaktivních složek a vykazují vyšší antioxidační aktivitu. Podle mě taky líp chutnají. Můj oblíbený je pohankový, který obsahuje i dost antioxidantů, a dokonce u lidí, kteří ho jedí, má pozitivní účinek na sérovou hladinu antioxidantů. Když nevíte který, berte tmavší med.

Sice nemívám chutě na sladké, takže nemusím nořit tlapy do soudku s nápisem „Medík“, ale vždycky mám po ruce sklenici pravého pohankového medu. Poslední, kterou jsem koupil, mi vydržela přes šest měsíců, a ještě v ní spousta medu zbývá. A zrovna nedávno se hodila.

Jíst ho nebo ne?

Můžete ho jíst? Určitě. Nakonec, můžete si dělat, co chcete. Měli byste ho jíst? To záleží. Jste aktivní a potřebujete doplnit glykogen v játrech jako ten chlápek, co v Kongu šplhá na stromy? Pak občas za odměnu může být pravý med ta správná volba. Med je určitě lepší než rafinovaný cukr a zdá se, že negativní účinky spojované s příjmem cukru se na něj nevztahují.

Co myslíte vy? Má med místo ve vašem jídelníčku? Je Primal? Napište mi svůj názor.

Chcete bez námahy shodit přebytečná kila, být zdravější a mít spoustu energie? Zarezervujte si nezávazný 30 minutový hovor, kde zjistíte, jak vám můžu jako kouč pomoct. Nebo to můžete zkusit sami.

Úvodní fotka je od Danika Perkinson z Unsplash