Vláknina a zdraví je desítky let staré téma. Jak je to s naší potřebou vlákniny? Musíme ji denně přijímat, abychom byli zdraví? Nebo to jde i bez ní? Pokud ano, jak je možné, že ve studiích vyšší příjem vlákniny koreluje s lepším zdravím? Co když větší vliv na zdraví, než samotný příjem vlákniny má něco jiného, mnohem jednoduššího? Brian Sanders v tom má jasno. A ve svém novém článku na toto téma vůbec nešetří odborníky na výživu, kteří klientům stále doporučují nějaké minimální denní množství vlákniny. Sám bych až tak kritický nebyl, ale v podstatě s Brianem souhlasím. Proto vám přináším svůj překlad jeho nového článku.
Když se řekne „superpotravina“, co vás napadne jako první? Tipuji, že něco rostlinného původu. Není divu, když do nás už dlouhá léta ze všech stran hustí, jak je jednou tahle bobule, podruhé tohle semínko, jindy zase tenhle džus nejlepší pro hubnutí, zdraví a kdo ví co ještě. Málokdo si pak uvědomí, že pokud jde o zdraví, víc než na nějakých „superpotravinách“ (které někdy skutečně můžou pomoct řešit nějaký jeden konkrétní zdravotní problém), záleží na tom, co tvoří základ našeho jídelníčku. A ať už se to někomu líbí nebo ne, faktem zůstává, že většina základních živočišných potravin obsahuje víc kvalitních a pro naše tělo dobře stravitelných živin než rostlinné potraviny. Přesto vám 9 z 10 lidí na ulici řekne, že zdravější je rostlinná strava než živočišná. V jednom ze svých Substack příspěvků zkouší Brian Sanders rozptýlit mýtus o rostlinných potravinách jako všeléku na veškeré neduhy.
