Důležitost vlastních pravidel, ze kterých neslevíte ať se děje, co se děje

Patříte mezi lidi, co by se rozdali pro ostatní, ale na sebe si čas udělat nedokážou? Děti, práce, nákupy, péče o domácnost, rozbité auto nebo pračka atd. atd. Kde si v tom kolotoči najít čas pro sebe, že? Může se zdát, že vlastní zdraví je to poslední na co byste v tom blázinci měli čas. Ať už je váš denní rozvrh sebešílenější, vždycky můžete udělat něco málo pro své zdraví. Uvařit si jedno zdravé jídlo nebo se půl dne postit, jít se na chvíli projít nebo si pár minut zacvičit, nebo třeba jít spát před desátou. Začít můžete kdekoli. Když začnete pečovat o sebe, budete mít víc energie a elánu pro práci i pro své nejbližší. I malinký závazek může mít časem obrovské pozitivní dopady. Chce to jen začít.

Toto je můj překlad původního článku z Mark’s Daily Apple od Marka Sissona, který najdete tady. Pod čarou začíná překlad.

EN: This is a translated article. Here you can find the original post.

Všechny naše dobré úmysly – dlouhodobé vize, velké cíle, krátkodobé strategie nebo každodenní rutiny – stojí na našich spodních limitech. Co je to absolutní minimum, které sami od sebe v daný den očekáváme? Tato otázka je pravděpodobně tou nejdůležitější, kterou si kdy položíte.

Zkušenost mi říká, že největší překážkou pro lidi je jejich vnímání – vnímání okolností, vnímání času, vnímání těla, vnímání potenciálu. Každý si může vysnít cíle, ale záleží na tom, jak své záměry proměníme v každodenní realitu.

Život může být chaos

Během dne vnímáme své vlastní nároky na sebe jako důležité, ale zároveň cítíme, že z nich můžeme slevit. Současně vědomě či nevědomě vnímáme nároky druhých vůči nám (např. na náš čas a energii) jako pevné, jako něco, o čem se nediskutuje. A tady se to celé začíná rozpadat.

Jde o tohle… pokud jsme o všech našich každodenních cílech ochotni vyjednávat, všechny jsou postradatelné.

Chápu to. Všichni máme životy, ve kterých se pořád něco děje. Kvůli práci musíme vycestovat nebo dělat dlouhé přesčasy. Onemocní nám děti – nebo paní na hlídání. Tento měsíc – nebo rok – se musíme uskromnit s penězi. Počasí nám nepřeje. Auto je v opravně. Dochází nám energie nebo nadšení. V životě zažíváme období velkých změn, které se stanou v okamžiku, ale ovlivňují nás ještě celé měsíce.

Ale tohle se nikdy nezmění. Život vždycky, vždycky, vždycky bude nahoru a dolů. Pokud budeme čekat se zaváděním zdravých návyků, dokud se situace „neuklidní“, nikdy ničeho nedosáhneme. Pokud si budeme říkat, že začít něco dělat bude jednodušší až budeme mít klidnější týden, vzdáme se tím šance dělat pokroky. Realita je taková, že do našich plánů nám vždycky něco vleze. Lidé po vás budou chtít věci na poslední chvíli. Než budete mít čas udělat něco pro sebe, dojde vám energie. A pak se musíme rozhodnout, jestli se vzdáme věci x, y, nebo z z toho, co jsme si naplánovali.

Život od nás do jisté míry vyžaduje flexibilitu. Pokud se budeme příliš upínat k předvídatelnosti, buď uděláme nešťastnými sebe a všechny kolem nás, nebo nám ze života skoro nic nezbude. Navíc rozhodně existují dny, kdy vynechat trénink nebo se jinak šetřit, je to nejlepší rozhodnutí, které můžete udělat.

Na druhou stranu, pokud cítíme, že je to pro nás důležité, můžeme si stavit hranice, pod které nepůjdeme.

Myslím tím pravidla, přes která nejede vlak, ať se děje, co se děje (s výjimkou těch nejextrémnějších okolností).

Co pro sebe můžu udělat?

Co je tím, ať je zní jakkoli šíleně, co pro sebe daný den určitě uděláte? Faktem je, že pokud si na část svého dne neuděláte nekompromisní nárok, zbytek světa (se svými nekonečnými potřebami a potížemi) vám ho celý slupne.

Teď nemám na mysli žádné vzdušné zámky. Ona pravidla, o kterých nebudete vyjednávat, by měly být jednoduché činnosti, které se zavážete dělat každý den, ať se děje cokoli. Mluvím tu o nejmenším společném jmenovateli – minimálním úsilí, pod které se podepíšete krví. A tento závazek budete brát opravdu vážně. To neznamená, že byste neměli každý den dělat víc než tuto jednu činnost, ale „pod“ ni nikdy nepůjdete. Když se vrátíme k otázce z úvodu, tak tohle je to nejmenší, co od sebe budete v daný den očekávat.

Klíčem ke stanovení takové pravidla, o kterém nebudete vyjednávat, je představit si jediný, jasný cíl, který budete denně plnit – bez výmluv. Představte si ho jako pilíř, kolem kterého si uspořádáte celý den, nebo dokonce jako mantru, podle které budete žít. Ať tak nebo tak, každý den vás povede ke zdraví.

Například milovník fitness si může říct: „Udělám všechno pro to, abych se každý den zapotil – bez výjimky.“

Někdo jiný si může říct: „Budu denně půl hodiny meditovat nebo cvičit jógu.“

Nebo si můžete říct „Každý večer budu v posteli před 22:30.“

Další možností může být, že ať se děje cokoli, každý den ujdete 5 kilometrů/1 hodinu/10 000 kroků.

Pro někoho jiného to může být každý den 20 minut cvičení s vlastní vahou.

Pokud cítíte, že tento svůj závazek potřebujete vidět v jiném světle, můžete se třeba rozhodnout, že v pondělí, ve středu a v pátek nikdy nevynecháte trénink v posilovně. I kdybyste si daný den měli trénink upravit, uděláte všechno pro to, abyste se v ty dny v posilovně ukázali.

Pokud se teď zaměřujete spíš na stravu, můžete se zavázat, že každý den sníte určité množství bílkovin, tuků nebo sacharidů.

Další možností, co se týče jídla, je přerušovaný půst po část každého dne (nebo tři stanovené dny v týdnu), i kdyby to jen mělo znamenat, že po sedmé večer už nebudete nic jíst.

Nebo by to mohlo znamenat jíst jedno nízkosacharidové jídlo denně.

Každý den o kousek lepší

Tato pravidla mají samozřejmě hned několik přínosů. Jistě, okamžitým a zřejmým přínosem je, že každý den děláte něco konkrétního pro své zdraví – tím si tvoříte pevný základ své cesty ke zdraví. Zároveň tak máte stále na očích své dlouhodobé zdravotní cíle. Každý den uděláte další krok k tomu, aby se vám dařilo. Budete však také těžit z dopadu spojování zdravých aktivit: jedna pozitivní volba posiluje další.

Pokud víte, že pro sebe uděláte něco zdravého – zvlášť pokud to uděláte začátkem dne – automaticky podpoříte určité vnímání sebe sama a celého dne. Dnes žiji podle Primal Blueprint. Grok by na mě byl hrdý. A najednou máte větší motivaci pokračovat v podobném duchu.

Výše uvedené příklady se vám můžou zdát až příliš jednoduché. Pokud jsou, klidně si stanovte ambicióznější pravidla, přes která nejede vlak, ale nezapomeňte, že se jedná o spodní hranici, nikoli o horní limit. Dát si závazek, že minimálně tohle pro sebe uděláte, vám nebrání v tom, abyste toho dělali víc, protože faktem je, že byste pro sebe téměř každý den měli udělat víc.

Stejně tak se tato vaše pravidla, ze kterých neslevíte, můžou – a pravděpodobně by se měla – měnit. Ta moje jsou nyní jiná, než když jsem přecházel z elitního tréninku na Primal životní styl. Tehdy jsem zkracoval délku tréninku, protože jsem víc času věnoval koučování klientů. Měnil jsem svůj jídelníček a kondici, abych se zbavil dlouhodobých problémů související se záněty. Víc jsem se zotavoval a míň cvičil. Od té doby jsem své vnímání zdraví rozšířil na spoustu věcí, které nemají nic společného ani se stravou, ani s kondicí, a občas změním svá vlastní pravidla, aby odrážela tyto nové věci.

Největším přínosem těchto našich nepřekročitelných závazků by mohl být prostý fakt, že na ně dbáme. Čím líp dokážeme vnímat své vlastní cíle jako nezbytné a ostatní požadavky na náš čas jako něco, o čem se dá vyjednávat, tím víc si ceníme závazku pečovat o sebe – a tím kreativněji přistupujeme k plnění všech ostatních povinností a závazků.

Svůj čas a energii investujeme líp, když víme, že musíme něco ušetřit pro své vlastní cíle, ze kterých neslevíme. Zvažujeme pak čas, který trávíme s rodinou nebo přáteli, a ptáme se, jestli opravdu dáváme přednost zážitkům, které nás sbližují a jsou pro nás skutečně důležité. Začneme přemýšlet o tom, co skutečně přispívá ke kvalitě práce a vztahů, a taky o tom, jak můžeme podpořit své zdraví, abychom dlouhodobě svému okolí mohli ze sebe dávat to nejlepší. V tomto duchu si zkuste představit stanovení vlastních pravidel, ze kterých nehodláte slevit, jako každodenní činnosti s minimálním cílem, které mají časem mnohem větší dopad na váš život.

Díky všem za přečtení. Jaké je vaše pravidlo, přes které nejede vlak? Podělte se o něj v komentářích. Pokud žádné nemáte, dejte si nějaký závazek hned teď.

Chcete mít energie na rozdávání, skvělou náladu a tělo, na které se můžete spolehnout a budete si v něm cítit fajn? Můžete!
Nebojte se požádat o pomoc.

Rád vám pomůžu na vaší jedinečné cestě ke zdraví a pohodě. Nemusí to být žádná velká věda, dřina a odříkání. Jde to i jednoduše.
Chce to jen správné informace a parťáka, který vás vyslechne, podpoří a poradí, když bude potřeba.

Zarezervujte si zdarma nezávazný 30minutový hovor, kde zjistíte, jak vám jako váš kouč můžu pomoct.
Nebo si sami zkuste, jak skvěle se můžete cítit už za pár týdnů v rámci 21denní výzvy.