Chcete se podílet na blogu? Napište mi.
Koronavirus, kam se podíváte. V novinách, ve zprávách, každý den od rána do večera. Kolik lidí kvůli němu umřelo, jaké jsou příznaky, kdo pracuje na vývoji vakcíny a kdy by mohla konečně dorazit? Než bude vakcína, nemůžeme dělat nic jiného než čekat, sociálně se distancovat, nosit roušky a poslouchat, co nám vláda nařídí (když se v nastalém zmatku zrovna nesnaží protlačit podivné zákony). Aspoň takový dojem člověk získá ze sledování médií. A přitom toho sami pro ochranu nejen před COVIDem můžeme udělat mnohem víc. Ale o tom skoro nikdo nepíše.
Než se pustím do samotného článku, rád bych upozornil, že nejsem žádný lékař ani epidemiolog. Tento článek je pohledem laika, který se zajímá o zdraví, na současnou situaci. Souhlasím s tím, že zranitelné skupiny obyvatelstva je potřeba v dnešní době chránit. A ani si nemyslím, že všechno, co vláda dosud udělala by bylo špatně.
Slyšeli jste někdy o mentalitě oběti? Oběť si myslí, že do své nepříjemné situace se dostala kvůli někomu jinému nebo nějakým vnějším okolnostem. Nad svou situací nemá žádnou kontrolu, sama si z ní nedokáže pomoct a spoléhá na záchranu od někoho zvenčí.
Takhle nějak bychom se asi dnes měli cítit kvůli situaci kolem koronaviru. Čím víc lidí si bude myslet, že sami proti němu nic nezmůžou, tím jednodušší to bude vláda mít s prosazováním restriktivních opatření, tím víc se prodá ochranných prostředků (i za astronomické ceny), testů a vakcíny. Prostě až bude vakcína, život se vrátí do normálu. Do té doby poslouchejte, co říkáme. Nic jiného dělat nemůžete.
Když na tuhle hru přistoupíte, možná se líp smíříte se všemi negativy současného stavu. A že jich není málo.
Že jsme se v zájmu zplošťování křivky museli všichni na pár týdnů zavřít doma a vycházet jen v nutných případech, to se dá pochopit. Možná dokonce můžete z domu i pracovat. Teda pokud máte to štěstí, že pořád ještě máte práci, protože váš zaměstnavatel nemusel zavřít provozovnu a ještě nezkrachoval.
Máte doma školáky? Pak vám k práci z domu přibyla ještě role učitele. I když počkat, ony se přece znovu budou otevírat školy (aspoň pro žáky prvního stupně). Nevím, jak je na tom ta vaše, ale naše škola děti rozdělí do skupinek, kde se nemusí ani potkat se svými spolužáky a dost možná je nebude ani učit jejich třídní paní učitelka. K tomu děti nesmí bez dovolení opustit lavici, celý den mají mít na puse roušku a po každé hodině si dezinfikovat ruce. Než tohle, to si dceru raději necháme doma a nějak to už doklepeme.
Po domácí izolaci od pondělka do pátku aspoň o víkendu lidi hromadně vyrážení do přírody nadýchat se čerstvého vzduchu. Zkuste si vyjít někam do parku nebo na hory. Tam se to promořuje jedna radost. Mezi zástupy lidí, které potkáte, bude jen sem tam někdo mít nasazenou roušku. Jestli je někde lidi nosí, tak ve frontě na pivo u výdejního okénka.
Z obyčejného ranního nákupu se stala loterie. I když si přivstanete a do supermarketu dorazíte v 7:00, neznamená to ještě, že máte vyhráno. Klidně můžete ztvrdnout ve frontě u pokladen i půl hodiny. Že je v té frontě polovina lidí starších 65 let vás možná nepřekvapí, když si uvědomíte, že ti lidi jsou celý život zvyklí nakupovat hned po ránu, a navíc se spousta z nich nějakého COVIDu zjevně nebojí. Proč by měli s nákupem čekat o hodinu dýl, když nemusí? Co vám zbývá, když se z obchodu konečně dostanete až v 7:55 a z nákupního seznamu vám pár věcí zbylo? Pokud vám ještě nebylo 65 let, můžete buď rychle přehodnotit plány na oběd nebo za dvě hodiny vyrazit do obchodu znovu. Tohle opatření nedopadlo nejlíp.
Na letní dovolenou v zahraničí se prý letos taky raději nemáme moc těšit. Místo toho zkusme podpořit místní hoteliéry (snad jich většina přežije) a poohlídnout se po tuzemském ubytování, dokud se ještě dá sehnat.
Nedávno jsem dokonce v rádiu zaslechl, že podle statistik nemocnic to vypadá, že někteří vystrašení lidi se srdeční příhodou radši zůstávají doma a „přechodí to“, než aby se nechali odvézt od nemocnice.
K čemu tohle všechno vedlo? Skvělé je, že jsme zploštili křivku, nepřetížili zdravotnictví a těm neohroženějším se dostalo péče, kterou potřebovali. Za dva měsíce si podle státem organizovaného výzkumu nemocí COVID-19 prošlo maximálně kolem 3% obyvatelstva. Zpráva o předběžných výsledcích říká: „Stupeň imunizace české populace je velmi nízký a ani v nejvíce zatížených lokalitách nedosahuje hodnoty cca 4% – 5%.“
Kdy tenhle podivný stav skončí a budeme se zase moct vrátit k normálnímu životu? Až bude imunizace 10, 30 nebo 60%? Nebo až bude k dispozici vakcína? To může být až za dlouhé měsíce. A jestli to s proočkovaností proti novému koronaviru bude vypadat podobně jako s očkováním proti chřipce, pak nás ani ta vakcína nespasí.
A vrátíme se vůbec k životu, jak jsme ho znali před COVIDem? Řekněme, že současnou situaci překonáme a věci se vrátí do starých kolejí. Ale co až se objeví nějaký jiný virus? Rozjede se celý tenhle kolotoč nanovo?
Zavírat všechny lidi doma a čekat na zázračnou vakcínu mi připadá jako přístup sedláka, který při bouřce najde na střeše děravé jak ementál jen tu největší díru, zalátá ji, a pak čeká do další bouřky, aby se zase mohl podívat, kde to nejvíc teče. Nebylo by lepší se o střechu průběžně starat a nemuset se pak bát každé bouřky?
Opravdu dnes nemůžeme dělat nic jiného než čekat na vakcínu? Podle nejrůznějších výzkumů mezi rizikové faktory těžkého průběhu COVID-19 patří vedle vysokého věku hypertenze, obezita, cukrovka, kardiovaskulární onemocnění. To jsou všechno onemocnění, kterým můžeme předcházet a některé do určité míry i zvrátit změnou životního stylu. Jednoduše tím, že budeme jíst opravdové jídlo, rozumně se hýbat, nepodceňovat spánek, dělat něco proti stresu a pracovat na kvalitních vztazích.
Nedávno se objevila zajímavá studie, která ukazuje, že pacienti s nízkou hladinou vitamínu D umírají mnohem častěji než ti, kteří ho mají dostatek. Možná to bude tím, že vitamín D má, mimo jiné, silný vliv na naši imunitu. Jaký je nejlepší zdroj vitamínu D? Opalování. To vám ale žádná farmaceutická společnost prodat nemůže, tak proč o něm mluvit, že?
Když budeme všichni zdravěji jíst, trochu se hýbat (což neznamená nutně chodit do fitka nebo začít běhat), dbát na dostatek spánku, pobývat na sluníčku (a když to nejde, tak aspoň brát vitamín D ve formě doplňků stravy) a najdeme si způsob, jak ventilovat každodenní stres, budeme jako společnost zdravější a odolnější. Je to jednoduché – čím zdravější člověk, tím nižší riziko nákazy nejrůznějšími virovými nebo bakteriálními nemocemi, a lehčí průběh, když už k nákaze dojde. Čím jsme zdravější, tím míň se bojíme čehokoli, co zrovna létá vzduchem. A tím menší potřeba restriktivních zásahů vlády, pro naše vlastní blaho.
Bohužel, o roli kvalitního jídla, pohybu, spánku, slunce a kvalitních vztahů pro zdraví se ani dnes, až na výjimky, v médiích nemluví. A přitom kdy jindy by se o tom mělo mluvit, když ne dnes? Tohle mi připadéá jako obrovská promarněná příležitost. Pojďme o tom mluvit a ještě líp, něco s tím dělat.
Nejvíc pro své zdraví můžeme udělat my sami. Stačí se jen zbavit mentality oběti, přestat spoléhat na zázračné pilulky, které možná jednou přijdou (a možná taky ne), a začít na svém zdraví pracovat už dnes – sousto po soustu, krok za krokem. Není to ani náš praktický lékař, a dokonce ani naše geny, kdo nejvíc ovlivní, jak budeme zdraví a jaká bude kvalita našeho života. Tohle je práce pro každého z nás. Nikdo jiný to za nás neudělá.
A víte co? Ona to ani nemusí být žádná velká věda. Přestat jíst vysoce zpracované potraviny a místo toho tělu dopřát skutečné jídlo, trochu se hýbat, pořádně se vyspat a přestat se bát sluníčka dokáže každý. Když si k tomu najdete způsob, jak zmírnit stres (ať už je to meditace, čtení, hudba, tanec, týmový sport, deskové hry nebo příjemný večer s rodinou nebo přáteli), máte bonusové body navíc. A jestli se vám zdá, že se toho na vás valí moc, zkuste míň sledovat zprávy a víc se věnovat sobě.
Lidské tělo má úžasnou schopnost regenerace a když ho přestanet ládovat potravinami, které mu škodí a dopřejetemu skutečné jídlo plné živin, budete se cítit líp už za pár týdnů. Není třeba čekat dlouhé měsíce nebo roky.
Schválně na těchto věcech zkuste trošku zapracovat a uvidíte, co se bude dít. Nesnažte se měnit všechno najednou, ale dělejte malé změny, krůček po krůčku. Nesrovnávejte se s nikým jiným. Každý máme svou vlastní cestu ke zdraví a co skvěle funguje jednomu nemusí tak dobře fungovat u druhého. Zajímejte se o zdraví, čtěte, sledujte videa, poslouchejte podcasty. Nevěřte hned každému (ani mně) a informace si ověřujte z více zdrojů.
Informací je spousta, jen se o nich v médiích nemluví. I v češtině vychází spousta zajímavých knih o zdravé stravě a životním stylu. A vznikají i kvalitní osvětové projekty, jako třeba Neslazeno.cz. Kdo chce, informace si najde.
Chcete na svém zdraví zapracovat, ale nevíte, kde začít nebo nemáte čas sami hledat informace? Rád vám pomůžu jako váš osobní kouč.
Jestli jen potřebujete lehce nasměrovat, zkuste 21denní Primal výzvu, která je pořád zdarma.
To je asi všechno, co jsem měl na srdci. Jak to vidíte vy? Taky vám už z toho trochu hrabe a těšíte se, až to všechno skončí? Zaregistrovali jste, že by se víc mluvilo o tom, jak posílit imunitu?
Úvodní fotka je od cottonbro z Pexels.