Ať už to plánujeme nebo ne, většina z nás se prostě jednou za čas přejí. Třeba na rodinných oslavách, během svátků nebo si prostě někdy nedokážeme upřít ten poslední kousek skvělého jídla k obědu nebo k večeři. Co dělat před takovým velkým jídlem, během něj i po něm, abychom minimalizovali negativní účinky přejedení a možná dokonce ze situace vytěžili i nějaká pozitiva, popsal v nejnovějším článku Mark Sisson. Vydal ho pár dní před největším americkým svátkem, Dnem díkůvzdání. Když si odmyslíte tradiční pokrmy zmiňované v článku a nahradíte je třeba našimi tradičními vánočními dobrotami, článek je stejně platný i pro nás.
Na světe je dnes moc krav, které vydechují a prdí metan. Takže když je pobijeme a místo masa všichni přejdeme na více rostlinnou stravu, zachráníme tím světové klima. Takhle nějak si to asi představují politici, kteří v různých částech světa buď už přímo nařizují farmářům snižovat svá stáda skotu nebo zavádějí tak likvidační politiky, že farmářům nezbývá než místo chovu dobytka raději na pastvinách vysazovat stromy a prodávat uhlíkové odpustky opravdovým emitentům skleníkových plynů. Skutečnost je ale úplně jiná a samotné krávy žádné nový uhlík do atmosféry nepřidávají. Jsou totiž součástí pradávného uhlíkového cyklu. Toto téma skvěle popsala Diana Rodgers (autorka úžasné knihy Sacred Cow) v krátkém článku, jehož překlad si dnes můžete přečíst.
Již několik desetiletí se šíří názor, že veganská a vegetariánská strava je tím nejlepším řešením zdravotních problémů společnosti. Tyto stravovací styly jsou často vychvalovány jako nejlepší způsob, jak zhubnout, a nejsnazší cesta k dosažení dobrého zdraví.
Tento pohled je v rozporu nejen s lidskou historií, ale i s osobními zkušenostmi většiny lidí, kteří si tento článek přečtou. Když se podíváte na jednoduchá výživová fakta, je jasné, že potraviny živočišného původu představují biologicky dostupnější a plnohodnotnější výživu.
Proč tedy tento mýtus o rostlinné stravě přetrvává?
Oblíbené tvrzení říká, že naši předkové žili krátký a krutý život a dožívali se sotva 35 let. Jejich strava bohatá na červené maso, vejce a mléčné výrobky pro nás proto přece nemůže být zdravá. Tato úvaha není jen chybná. Zároveň je to jedna z největších lží všech dob, podporující moderní potravinový systém, který je diametrálně odlišný od našich biologických potřeb.
S tím, jak narůstají počty dospělých i dětí s nadváhou, postupně dochází k normalizaci nadváhy a obezity. Lidem prostě připadá normálnější mít nějaká kila navíc. K tomu se přidávají influenceři, kteří svému publiku říkají, ať se mají rádi takoví, jací jsou (s tím souhlasím), že jsou krásní i s kily navíc (pro někoho určitě ano) a bohužel taky to, že můžou být zdraví ať už jsou jakkoli velcí. To poslední nemá s realitou nic společného. Nadváha (způsobená přebytečnými tukovými zásobami, nikoli větším objemem svalů) je spojená se spoustou zdravotních komplikací. S nadváhou se vždycky dá něco dělat a základem úspěchu je změna stravy. Ale ne v podobě další diety, při které budete hladovět, než zjistíte, že to zase nefunguje. Úspěch přijde když tělu dodáte živiny, které ho zasytí bez hromady energie navíc. Skvěle to popsal Brian Sanders v článku, jehož překlad vám dnes nabízím.
Určitě jste už slyšeli, že byste měli konzumovat určité potraviny, jako jsou bobuloviny a víno, protože obsahují antioxidanty (jako byste k tomu potřebovali důvod). Možná jste se dokonce někdy v obchodě nechali přesvědčit ke koupi drahých doplňků stravy kvůli silným tvrzením o jejich antioxidačních účincích. Ale co jsou to ty antioxidanty a co vlastně dělají?
Koncept stravy našich předků není jen romantickou představou dávných časů. Je to důležitá skutečnost, která potvrzuje zásadní věc: všichni živočichové prospívají na stravě, na které se vyvinuli, a člověk není výjimkou. My jsme však z této cesty sešli a naše zdraví na to doplatilo. Řeknu vám proč.
Politici stále dokola dle, rad expertů, vymýšlí nejrůznější způsoby, jak bojovat se změnou klimatu. Od šílených strojů, které mají v polopouštních oblastech sázet trávu, přes vysazování stromů do pouští, omezování fosilních paliv, výrobu zelené energie, až po prosazování náhražek masa a nejnověji dokonce nucené vybíjení stád dobytka. Nic z toho problém opravdu neřeší. Allan Savory už desítky let nabízí řešení pravděpodobně té největší příčiny stále se zhoršujících extrémů počasí. Tou příčinou jsou neustále se rozrůstající pouštní oblasti po celém světě (viz titulní obrázek tohoto článku). Allan skrze práci svého institutu už mnohokrát ukázal, jak můžeme pomocí správně řízených stád dobytka tyto pouštní oblasti znovu zazelenit. V dnešním článku vysvětluje, jak na to.
Pokud věříte, že vám stačí 6 hodin spánku, často rádi ponocujete, i když ráno musíte vstávat, a spánek pro vás není nijak extra důležitý, dnešní kompletní průvodce spánkem je přesně pro vás. Po jeho přečtení se na spánek budete dívat úplně jinak. Zjistíte, jak si škodíte, když se dostatečně nevyspíte, a jaké blahodárné účinky na vaše zdraví a výkon má kvalitní spánek. A jsou k něčemu dobré odpolední šlofíky? I to se dnes dozvíte. Čtěte dál.
Patříte mezi lidi, co by se rozdali pro ostatní, ale na sebe si čas udělat nedokážou? Děti, práce, nákupy, péče o domácnost, rozbité auto nebo pračka atd. atd. Kde si v tom kolotoči najít čas pro sebe, že? Může se zdát, že vlastní zdraví je to poslední na co byste v tom blázinci měli čas. Ať už je váš denní rozvrh sebešílenější, vždycky můžete udělat něco málo pro své zdraví. Uvařit si jedno zdravé jídlo nebo se půl dne postit, jít se na chvíli projít nebo si pár minut zacvičit, nebo třeba jít spát před desátou. Začít můžete kdekoli. Když začnete pečovat o sebe, budete mít víc energie a elánu pro práci i pro své nejbližší. I malinký závazek může mít časem obrovské pozitivní dopady. Chce to jen začít.
