Dr. Paul Mason – Pravda o vysokém cholesterolu

Cholesterol je pro většinu lidí stále velký strašák. Bohužel i pro spoustu lékařů. Přitom o něm stále nevíme všechno. Většině z nás stačí slyšet „máte vysoký cholesterol“ a aniž bychom zkoumali, co to vlastně znamená, necháme si poslušně předepsat léky, které to mají napravit. Jen málokdo se pídí po tom, co ten „vysoký cholesterol“ vlastně znamená, a jestli ve skutečně ohrožuje jeho zdraví. A to je velká škoda.

Lékař, který otevřené tvrdí, že vyšší hladiny LDL-cholesterolu (který většina lidí zná jako ten „zlý“ cholesterol) souvisí s delším životem, pak může působit jako zjevení. Ono ale všechno, co říká, má hlavu a patu, opírá se o pádné důkazy, a tento lékař zdaleka není jediný, kdo o tom mluví.

Podívejte se na skvělou přednášku doktora Paula Masona, kde se dozvíte všechno potřebné o cholesterolu, včetně toho, jestli ten váš je nebezpečný nebo ne. A jestli nerozumíte anglicky, přečtěte si dnešní článek, který celou přednášku shrnuje.

O cholesterolu jsem tu psal už několikrát. O tom, co různá označení znamenají, o důležitosti LDL pro naše tělo nebo jak mi Primal strava bohatá na cholesterol ani po 7 letech neucpala cévy. Přesto jsem sepsal tento další článek, protože přednáška Paula Masona je prostě skvělá a měl by ji vidět každý. Ať už jste laik, který o cholesterolu nic neví, nebo praktický lékař, který musí denně pacientům vysvětlovat výsledky lipidového panelu.

Všechno, co potřebujete vědět o cholesterolu, ve 20 minutách

Tohle je první ze tří přednášek doktora Masona z posledního ročníku australské nízkosacharidové konference Low Carb Down Under.

Dr. Paul Mason je australský praktický lékař se zaměřením na sport, cvičení a nemoci z povolání. Po letech léčby pacientů s pomocí nízkosacharidové stravy a mnoha přednáškách na související témata se z něj stal mezinárodně uznávaný odborník v této oblasti. Umí skvěle mluvit a má jedinečnou schopnost složitá témata přeložit do jazyka srozumitelného i pro laiky.

Přednášku si můžete poslechnout tady.

Ve zbytku článku najdete časové značky k videu a výpisky obsahu. Do textu jsem doplnil i odkazy na všechny prezentované studie a několik obrázků z přednášky.

00:25 co způsobuje ucpávání cév?

• Úryvek z reklamy proti kouření, kdy lékař z aorty 32letého kuřáka vymačkává spoustu tukových usazenin.
• Donedávna jsme za ukládání tuku v cévách vinili tuk a cholesterol v našem jídelníčku. Tento názor se nazývá „lipidová hypotéza“. Zjednodušeně říká, že konzumace tuku zvyšuje hladinu LDL cholesterolu v krvi, a ten pak ucpává tepny. Bohužel, když v roce 1955 americký prezident Eisenhower utrpěl infarkt, s touto hypotézou vyrukovali jedni z nejhlasitějších vědců té doby. Od té doby nás tato hypotéza straší.

01:18 Jaké jsou důkazy, že vás vysoká hladina LDL zabije?

• Odpověď nabízí systematická revize z roku 2016, zkoumající 19 kohortových studií s 68 tisíci účastníky. Nejčastějším zjištěním bylo, že jedinci s nejvyšší hladinou LDL žili nejdéle.
  16 z 19 zkoumaných studii zjistilo, že čím vyšší byla hladina LDL, tím nižší bylo riziko úmrtí.
  Závěry této systematické revize jsou pádné a jejich odmítání nebo ignorování se rovná vědeckému podvodu.

02:25 co je vlastně LDL?

• Jde o složitou strukturu, zvanou lipoprotein, skládající se z tuku, cholesterolu a bílkovin. Tělo vynakládá značné množství prostředků na její výrobu.
• Spousta lékařů nesprávně zaměňuje pojmy LDL a cholesterol. LDL je mnohem víc než jen cholesterol.
• LDL nese cholesterol svázaný s mastnými kyselinami jako svůj náklad. Cholesterol také tvoří část vnějšího obalu LDL. Jak LDL, tak cholesterol můžeme najít v aterosklerotických plátech.
• To, že dvě věci existují na stejném místě ve stejnou dobu, ale neznamená, že jedna způsobuje druhou. Musíme rozlišovat asociaci a kauzalitu.

03:50 stručný přehled všech lipoproteinů

• LDL je jen jedna z pěti hlavních tříd lipoproteinů (chylomikron, VLDL, IDL, LDL, HDL), které se od sebe nejvíc liší svou velikostí. 
• Největší druh, chylomikron, se vytváří po jídle. Za pár hodin ale z krve mizí, takže se jím nebudeme zabývat.
• HDL se hovorově říká „dobrý cholesterol“.
• VLDL znamená Very Low Density Lipoprotein (lipoprotein s velmi nízkou hustotou), IDL je Intermediate Density Lipoprotein (lipoprotein se střední hustotou) a LDL je Low Density Lipoprotein (lipoprotein s nízkou hustotou). Čím je lipoprotein menší, tím je hustější.
• VLDL, IDL a LDL jsou v podstatě ty samé částice. LDL si můžete představit jako vyfouklejší verzi VLDL. VLDL se zmenšuje s tím, jak cestou po těle vykládá svůj lipidový náklad.
• Kde se bere VLDL? Vyrábí ho játra. Cestou po různých částech těla VLDL ztrácí svůj náklad, stává se z něj IDL, pak LDL, který se vrací do jater, která ho zrecyklují.

5:40 starý mýtus o tom, že tuk a cholesterol ve stravě zvyšují hladinu LDL

• Studie prokázaly, že ani cholesterol ve stravě, ani nasycený tuk nezvyšují hladinu LDL.
• VLDL, IDL i LDL k sobě mají přichycený stejný identifikační protein zvaný Apo B100. Apo B100 funguje jako identifikační kartička, díky které tyto lipoproteiny rozeznají receptory na povrchu jater i buněk po celém těle. Pokud nemůžou být identifikovány, protože jejich Apo B100 je poškozený, nemůžou doručit svůj důležitý náklad cholesterolu.
• Molekuly LDL s poškozeným Apo B100 se pak hromadí v krvi, protože je nepřijímají ani játra ani další tkáně. To vede ke stavu, kterému se říká zvýšený počet LDL. Protože jsou malé, celkový objem těchto částic není příliš vysoký. Výsledkem je velké množství částic s nepříliš vysokou hladinou LDL cholesterolu, kterou nejčastěji měříme. To je důvodem, proč je počet LDL částic mnohem lepším prediktorem kardiovaskulárních onemocnění než celkový objem LDL cholesterolu. Studie z roku 2018 tento závěr potvrzuje. Účastnice s vysokým počtem LDL částic měly téměř 2,5x vyšší riziko rozvoje srdečních chorob.

9:08 můžeme zjistit, jestli máme poškozené částice LDL?

• Odpověď zní Ano. Při poškození se LDL zmenšuje. Čím větší poškození, tím je částice LDL menší. K poškození většinou dochází postupně v různých fázích.
• Studie z roku 2014 ukázala, že velké načechrané částice LDL (ty nejsou poškozené) nezvyšují riziko srdečních onemocnění. Čím vyšší ale byl počet malých hustých (poškozených) částic LDL, tím bylo vyšší riziko srdečních onemocnění. I když naměřená hladina LDL cholesterolu byla nízká, přítomnost malých hustých LDL částic předpovídala riziko srdečních onemocnění. Další studie z Japonska zjistila, že lidé ve skupině s nejvyšším počtem malých hustých LDL částic měli více než 5x vyšší riziko rozvoje ischemické choroby srdeční než ti ve skupině s nejnižším počtem.
• Přítomnost malých hustých částic LDL umíme zjistit pomocí odstředivek. Od času 10:50 doktor Mason ukazuje, jak vypadají výsledky měření počtu LDL částic u zdravého a nezdravého člověka.
• Studie z roku 2021 zjistila, že pouze z pohledu celkového LDL cholesterolu nebyl rozdíl mezi lidmi s ischemickou chorobou srdeční nebo bez ní. Když se ale vědci podívali na jednotlivé podskupiny LDL, zjistili, že výskyt částic ve čtvrtém nebo vyšším pásmu (ze sedmi) téměř vždy souvisel s ischemickou chorobou srdeční.

13:00 Posouzení rizika srdečních onemocnění na základě standardního lipidového panelu

• Bohužel, toto přesné testování struktury LDL je nákladné. Naštěstí slušnou představu o zdravém rozložení LDL částic můžeme získat i na základě výsledků běžného lipidového panelu. Nejdůležitějším ukazatelem jsou triglyceridy (TG). Analýza více než 5000 pacientů s onemocněním srdce našla jasnou korelaci mezi hladinou triglyceridů a přítomností malých hustých částic LDL. U osob s hladinou triglyceridů pod 0,8 mmol/l existovala pouze 4,2 % pravděpodobnost výskytu malých hustých LDL částic. Naopak 100 % lidí s hladinou triglyceridů nad 2,8 mmol/l mělo malé husté částice LDL.
• Podobně, hladiny HDL cholesterolu pod úrovní 1,3 mmol/l souvisí s významně vyšším rizikem výskytu malých hustých částic LDL.
• Ještě lépe než samotné hladiny LDL a HDL cholesterolu jako prediktor výskytu malých hustých částic LDL slouží poměr (TG/HDL). Poměr TG/HDL (hodnot v mmol/l) nad hodnotou 0,9 souvisí s vyšší pravděpodobností výskytu malých hustých částic LDL.
• V čase 15:38 doktor Mason představuje jednoduchý algoritmus posouzení, zda lipidový profil je aterogenní (pattern B, při kterém můžete mít vyšší riziko ucpávání tepen a měli byste zvážit další testy) nebo není (pattern A, při kterém byste měli mít malé riziko srdečních onemocnění).

15:56 průměr versus individuální případy

• To, že vysoké hladiny LDL v průměru souvisí s dlouhověkostí, neznamená že vyšší hladina LDL je dobrá pro každého.
• Studie z roku 2020 ukázala, že vztah hladiny LDL cholesterolu a rizika úmrtí z jakéhokoli důvodu má tvar písmene U, kdy nízké hladiny souvisí s lehce vyšším rizikem úmrtí než vysoké hladiny. (Nejmenší riziko autoři zjistili kolem hladiny LDL-C 3,5 mmol/l.)
• Produkci LDL může zvyšovat několik faktorů. Jedním z nich je inzulínová rezistence.

16:42 mléčné výrobky a inzulínová rezistence

• Možná vás překvapí, že i na nízkosacharidové stravě se inzulínová rezistence může zvyšovat. Často ruku v ruce s rostoucí hladinou LDL a obvykle na jídelníčku s vysokým obsahem mléčných výrobků. Vysoký příjem mléčných výrobků může přispívat k inzulínové rezistenci.
• Studie z roku 2015 zjistila, že u žen ve středním věku vysoký příjem mléčných výrobků ukazoval na inzulínovou rezistenci. Další experimentální studie, porovnávající stravu s vysokým příjmem mléčných výrobků se stravou bohatou na maso, tento závěr potvrdila. Přestože si účastníci v obou skupinách během 4 týdnů udrželi svou hmotnost, u těch s vysokým příjmem mléčných výrobků, došlo k nárůstu hladiny inzulínu na lačno.
• Je třeba zmínit, že přestože mléčné výrobky můžou zhoršit inzulínovou rezistenci, pořád nejsou tak špatné jako většina potravin v běžném jídelníčku západního světa.
  To je důvod, proč v epidemiologických studiích na úrovni celých populací můžou být mléčné výrobky spojovány s lepší inzulínovou rezistencí – prostě z jídelníčku vytlačí horší potraviny.
• Mléčnými výrobky se také můžeme lehce přejíst. Doktor Mason věří, že jedním z důvodů pro to je, že přirozeně obsahují jistou formu morfinu. U lidí, kterým chybí cukr, se tak z mléčných výrobků může stát náhražka cukru, která vede k produkci dopaminu v mozku.

18:23 nedostatek vitaminu B12 a zvýšená hladina LDL

• Existují dobré důkazy o tom, že nedostatek vitaminu B12 má kauzální souvislost se zvýšenou hladinou LDL.

18:53 zánět jako důvod zvýšené hladiny LDL

• Signální molekula, která při zánětu často koluje krví (zvaná tumor necrosis factor-α) zvyšuje u zlatých křečků (jejichž lipidový systém velmi připomíná ten lidský) produkci VLDL až 8x. Proto kdykoli doktor Mason vidí neobvykle vysoké hladiny LDL, hledá možné zdroje zánětu.

19:31 možné příčiny zvýšené hladiny triglyceridů

• Vedle nadmíry cukru a alkoholu existuje řada možných příčin zvýšené hladiny triglyceridů. Mezi nejběžnější patří: snížená funkce štítné žlázy, onemocnění ledvin, cukrovka, hemochromatóza a různé léky včetně betablokátorů a kortikosteroidů.
• Stejně jako v případě LDL, pokud vidíte nečekaně zvýšené hladiny triglyceridů, zvažte vedle stravy i jiné možné příčiny.

20:00 shrnutí

• Příběh o LDL jako hlavní příčině srdečních chorob je zjevně nesmysl.
• Když ale LDL zoxiduje, může být problémem. Zda se tohle stane dokáže spolehlivě předpovědět poměr TG/HDL.
• I když LDL není zoxidovaný, hodně zvýšené hladiny LDL můžou ukazovat na nějaký jiný problém, který by neměl být přehlížen.

Dodatek o mléčných výrobcích

Tak to bylo vše k obsahu samotné přednášky. Když jsem tohle shrnutí zveřejnil v naší FB skupině Primal Život, zcela pochopitelně se objevily otázky ohledně onoho zmiňovaného vysokého příjmu mléčných výrobků. Jak vysoký příjem mléčných výrobků vedl k inzulínové rezistenci a o jaké výrobky šlo? Nahlédl jsem do obou zmiňovaných studií a zjistil následující a dohledal informace o účastnících a denním příjmu mléčných výrobků.

Osobně mě nejvíc zaujalo, že většina účastníků měla buď nadváhu nebo obezitu (ve druhé studii to dokonce byli všichni) a v první skupině byl průměrný denní příjem sacharidů skoro 300 gramů. Zajímavé by bylo vidět podobnou studii u lidí na nízkosacharidové stravě s denním příjmem sacharidů řekněme do 150 gramů denně. Zatím ale nic takového nemáme.

Takže doktor Mason sice tvrdí, že i na nízkosacharidové stravě může vysoká konzumace mléčných výrobků vést ke zvýšené inzulínové rezistenci, ale stravě ve zmiňovaných studiích bych nízkosacharidová rozhodně neříkal. To, ale neznamená, že to tak nemůže být, a třeba má doktor Mason i praktické zkušenosti se svými pacienty na podporu tohoto tvrzení. Přeberte si to sami.

První studie:

• 272 žen ve středním věku, které neměly diabetes. Střední hodnota tělesného tuku byla 31,7 %, což je mírná nadváha.
• Celkový denní příjem mléčných výrobků byl rozdělen do 3 pásem. Zaujalo mě, že účastnice v nejvyšším pásmu průměrně snědli 296 gramů sacharidů denně (k tomu 78 g bílkovin a 67 g tuku). Ženy ve skupině s nejnižším příjmem mléčných výrobků denně snědly v průměru jen o 22 gramů sacharidů méně.
• Ženy ve skupině s nejvyšším příjmem mléčných výrobků, průměrně denně snědly 2,4 +/- 0,9 porce mléčných výrobků. Za mléčné výrobky se považovalo kravské mléko, sójové mléko, podmáslí, odpařené mléko, acidofilní mléko, kozí mléko, kefír a bílý jogurt. To vše ve variantách odtučněné, polotučné, plnotučné. Sýry nesledovali, protože ty mají z pohledu makroživin příliš odlišné složení od vyjmenovaných potravin.
• Jedna porce nízkotučných/odtučněných, polo i plnotučných mléčných výrobků vždy obsahovala 12 g sacharidů a 8 g bílkovin a lišila se pouze v obsahu tuku. Nízkotučné výrobky obsahovaly 0-3 g tuku, polotučné 5 g a plnotučné mléčné výrobky měly 8 g tuku.   

Druhá studie:

• Všichni účastníci (celkem 45) měli buď nadváhu nebo obezitu.
• Během týdnů s vysokým příjmem mléčných výrobků měli účastníci denně sníst 4-6 porcí primárně nízkotučných mléčných výrobků (mléko, jogurt, tvaroh) a sýrů.
• Velikost porce byla stanovena podle australské normy (např. 250 g mléka, 200 g jogurtu, 40 g tvrdého sýru nebo 120 g ricotty).
• Průměrný denní příjem sacharidů byl v týdnech s vysokou konzumací masa 182 gramů a v týdnech s vysokým příjmem mléčných výrobků 231 gramů.
• Citace ze závěrů studie: „… výsledky naznačují, že vysoká konzumace mléčných výrobků v porovnání se stravou bohatou na libové maso snižuje citlivost na inzulín u lidí s nadváhou a obezitou, z čehož někteří měli glukózovou intoleranci.„

Jak se vám článek líbil? Překvapilo vás v něm něco? A chtěli byste tu vidět podobné články i o zbývajících dvou přednáškách doktora Masona (o statinech a rostlinných olejích)?

Napište mi prosím do komentářů.

Úprava jídelníčku a životního stylu má často na cholesterol větší vliv než léky. Ukážu vám, jak na to.

Chcete mít energie na rozdávání, skvělou náladu a postavu jako ze žurnálu? Můžete!
Nebojte se požádat o pomoc.

Rád vám pomůžu na vaší jedinečné cestě ke zdraví a pohodě. Nemusí to být žádná velká věda, dřina a odříkání. Jde to i jednoduše.
Chce to jen správné informace a parťáka, který vás vyslechne, podpoří a poradí, když bude potřeba.

Zarezervujte si zdarma nezávazný 30minutový hovor, kde zjistíte, jak vám jako váš kouč můžu pomoct.
Nebo si sami zkuste, jak skvěle se můžete cítit už za pár týdnů v rámci 21denní výzvy.