Chcete se podílet na blogu? Napište mi.
17. března 2025 byl v časopise Nutrients publikován vynikající článek s názvem Myths and Facts Regarding Low-Carbohydrate Diets čili Mýty a fakta o nízkosacharidové stravě. Kromě jasné definice nízkosacharidové a keto stravy v článku najdete i důkazy vyvracející nejčastější obavy z těchto stravovacích stylů. Obáváte se, že by vám na této stravě chyběly sacharidy, přivodili byste si srdeční onemocnění, špatný cholesterol, přestali zvládat svou cukrovku, přetížili si ledviny, poškodili štítnou žlázu, uhnali si žlučové kameny nebo si prostě kvůli ní zkrátili život? Je to podle vás drahé a moc dlouho se to nedá vydržet? Myslíte, že veganská strava je zdravější? Nelíbí se vám myšlenka konzumace živočišných výrobků kvůli možnému vlivu na klima? Ať už jsou vaše obavy jakékoli, tento článek je rozptýlí.
Obrovskou devizou této práce je, že veškerá v něm uvedená tvrzení jsou podložena kvalitními vědeckými daty (v článku najdete odkazy na 88 prací). Článek tak skvěle funguje i jako jakýsi rozcestník vědecké literatury na téma nízkosacharidová strava.
Já vám v dnešním příspěvku nabízím český překlad této vynikající práce.
Než se dostaneme k samotnému překladu, musím vyjasnit pár pojmů. Strava, dieta a stravovací styl jsou všechno výrazy, které v angličtině vyjádří jediné slovíčko – diet. V textu překladu jsou tyto výrazy volně zaměnitelné. Pouze v kontextu „terapeutická dieta“ by se jednalo o význam odpovídající českému slovu dieta ve smyslu stravy s přísně definovaným rozsahem potravin a/nebo velikostí porcí.
Hlavní autorkou této práce je nezávislá výzkumnice a žurnalistka Nina Teicholzová, mj. autorka skvělé knihy Tuk – Velké překvapení. Nebyla na to ale sama. Spoluautory článku je 18 výzkumníků a lékařů, kteří se dlouhodobě zajímají o účinky nízkosacharidové stravy na lidské zdraví. Kompletní seznam autorů je následující:
Nina Teicholz, Steven M. Croft, Ignacio Cuaranta, Mark Cucuzzella, Mariela Glandt, Dina H. Griauzde, Karen Jerome-Zapadka, Tro Kalayjian, Kendrick Murphy, Mark Nelson, Catherine Shanahan, Jodi L. Nishida, Robert C. Oh, Naomi Parrella, Erin M. Saner, Shebani Sethi, Jeff S. Volek, Micalla Williden a Susan Wolver.
Toto je můj překlad původního článku, který najdete tady. Pod čarou začíná překlad.
EN: This is a translated article. Here you can find the original.
Vzhledem k tomu, že výskyt chronických onemocnění dosahuje epidemických rozměrů, čelí zdravotníci neustálým výzvám při poskytování účinné léčby svým pacientům pomocí změny životního stylu. I pro pacienty užívající GLP-1 agonisty zůstává výživové poradenství klíčovou strategií pro dlouhodobé zvládání léčby. Cílem tohoto článku je reagovat na obavy pacientů a praktických lékařů, kteří se zajímají o nízkosacharidovou nebo ketogenní dietu, ale mají obavy o její účinnost, bezpečnost a dlouhodobou udržitelnost.
Autoři tohoto článku jsou odborníci z praxe, kteří tento přístup používají, a výzkumní pracovníci, kteří se zabývají jeho studiem. Článek odráží náš názor a jeho cílem není systematicky přezkoumávat nízkosacharidové diety. Doufáme, že odpovědí na nejčastější obavy ukážeme, že tento přístup byl dobře prozkoumán a že jej již nelze považovat za „módní dietu“ s nepříznivými zdravotními účinky, jako je zhoršená funkce ledvin nebo zvýšené riziko srdečních onemocnění.
Zabýváme se také neustálými otázkami týkajícími se dodržování diety pacienty, cenové dostupnosti a ekologické udržitelnosti. Tento článek odráží náš pohled jako lékařů a výzkumníků zabývajících se studiem a aplikací nízkosacharidových dietních intervencí. Přestože článek není systematickým přehledem, všechna faktická tvrzení jsou podložena citacemi z recenzované literatury a nejpřísnějšími a nejnovějšími vědeckými poznatky. Pokud je nám známo, je tento článek prvním, který se komplexně zabývá možnými mylnými představami o nízkosacharidové a ketogenní dietě.
Prevalence chronických onemocnění stále roste a podle nedávného odhadu má 93 % dospělých Američanů rizikové faktory nebo užívá léky na obezitu, cukrovku či srdeční choroby [1]. Tato mimořádná situace v oblasti veřejného zdraví vyžaduje, aby lékaři a další odborníci zůstali otevřeni novým na důkazech založených přístupům k těmto neustupujícím epidemiím.
Nízkosacharidové diety se studují již téměř tři desetiletí a počet prací o klinických studiích se nyní počítá na tisíce [2,3]. Tyto studie prokázaly významné přínosy v prevenci a léčbě obezity, diabetu, kardiovaskulárních onemocnění, hypertenze a duševních poruch a mnoha dalších chronických onemocnění [4]. Americká diabetologická asociace (ADA) [5], Diabetes Canada [6], Evropská asociace pro studium diabetu [5], Australská diabetologická asociace [7] a konsenzuální zpráva podporovaná ADA [8] nyní uznávají nízkosacharidové stravovací styly jako přijatelné pro léčbu diabetu 2. typu, i když obecně tyto skupiny stále považují za vhodnější nízkokalorický přístup. Obesity Medicine Association ve svém nejnovějším vědeckém prohlášení uvedla, že „mnoho pacientů s pre-obezitou/obezitou, kteří podstoupí redukci hmotnosti prostřednictvím diety s omezením sacharidů, pozoruje zlepšení tukové hmoty, symptomů onemocnění a/nebo zlepšení či ústup diabetu mellitu, hypertenze, dyslipidemie (tj. triglyceridů), a tím snížení rizikových faktorů KVO“ [9]. Dále Americká kardiologická asociace (AHA) uvedla, že dieta s velmi nízkým obsahem sacharidů „oproti dietě s mírným obsahem sacharidů přináší větší pokles A1c, větší úbytek hmotnosti a užívání menšího počtu léků na cukrovku u osob s diabetem“ [10]. Biologické mechanismy jedinečných přínosů omezení sacharidů byly rozsáhle popsány [11].
Přestože jsou nízkosacharidové diety oficiálně uznávány, současná literatura často neodráží nejnovější vědecké poznatky. Například AHA při diskusi o ketogenní dietě ve vědeckém prohlášení z roku 2023 upozornila na problém „keto chřipky… [která se] časem zlepšuje“, ale dietě bylo přiřazeno nízké hodnocení, částečně proto, že se mělo za to, že příznaky podobné chřipce pravděpodobně zhoršují dodržování diety [12]. V článku nebylo zmíněno, že metody, jak se vyhnout keto chřipce, byly publikovány od roku 2011 [13] a v recenzované vědecké literatuře od roku 2018 [14].
Podobně desítky epidemiologických studií uvádějí zvýšenou úmrtnost v souvislosti s nízkosacharidovou dietou. Analýza 14 prací z roku 2021 [4] však zjistila, že diety v těchto pracích nebyly „nízkosacharidové“ podle definice používané vědci v této oblasti od roku 2015, která omezuje sacharidy na 25-26 % kalorií [15]. Těchto 14 prací připouštělo až 37 %. Zajímavé je, že největší světová observační studie, která zahrnovala 135 335 osob v 18 zemích, zjistila, že vyšší příjem sacharidů byl spojen se zvýšeným rizikem celkové úmrtnosti [16].
Tento článek se zabývá těmito a dalšími nedorozuměními, aby pacienti a lékaři, kteří se zajímají o nízkosacharidovou dietu, byli o této volbě lépe informováni. Jakýkoli výživový přístup by měl být zvolen na základě aktuálních informací a měl by respektovat přání a preference pacienta. Doporučuje se také vyhledat vedení zkušeného lékaře specializujícího se na nízkosacharidovou dietu. Tento článek odráží názor jeho autorů a neměl by být považován za systematický přehled těchto témat.
Jakákoli diskuse o stravovacím přístupu vyžaduje použití přesných a aktuálních definic. Ačkoli existují různé standardy, přední výzkumníci a odborníci v této oblasti se shodli na definici „nízkosacharidové“ diety jako diety, která připouští maximálně 130 g sacharidů denně nebo 25 % kalorií [4,17] (viz tabulka 1 níže). „Ketogenní“ nebo „keto“ dieta je definována jako dieta s 20-50 g sacharidů denně, tedy méně než 10 % kalorií. V tomto článku bude pro oba přístupy používán termín „nízkosacharidová dieta“.
Dieta/strava | Sacharidy jako % z denních kalorií | Gramy sacharidů denně |
Nízkosacharidová | 25 % | 130 nebo méně |
Ketogenní (“keto”) | 10 % | 20–50 |
Tabulka 1. Definice nízkosacharidových diet.
Nízkosacharidová strava může zahrnovat širokou škálu základních potravin (viz obrázek 1).
obrázek
Autory tohoto článku jsou především lékaři s bohatými zkušenostmi s aktivním poradenstvím pacientům na nízkosacharidové stravě. Autoři identifikovali níže uvedené obavy jako ty, se kterými se nejčastěji setkávají při rozhovorech s pacienty a dalšími lékaři a které si tento dokument klade za cíl řešit. Všimněte si, že tento dokument se především vyhýbá používání observačních nebo epidemiologických studií k doložení tvrzení, protože tento typ studií sice zjišťuje souvislosti, ale nemůže spolehlivě stanovit vztah příčiny a následku. Většina údajů uvedených v článku pochází z klinických studií, což je mnohem spolehlivější forma důkazů.
Jak již bylo zmíněno výše, příznaky podobné chřipce, včetně únavy, bolestí hlavy a svalů, se již dlouho týkají lidí, kteří začínají s nízkosacharidovou stravou. Tyto příznaky jsou obvykle způsobeny vylučováním sodíku močí a následným diuretickým účinkem omezení sacharidů, který se projeví při snížení objemu krve (hypovolémie). Tento stav lze snadno zmírnit nebo mu předejít jednoduše tím, že denně vypijete dva šálky vývaru (nebo dokonce i polévky získané z bujonové kostky) nebo získáte jiné zdroje sodíku a nezbytných minerálních látek.
Jako další možný nežádoucí účinek je často uváděna ketoacidóza, která se však vyskytuje především u osob s diabetem 1. typu při nedostatečném množství inzulínu [18]. Vzácně se u osob s diabetem vyskytuje jiný stav, tzv. euglykemická ketoacidóza, která je nežádoucím účinkem spojeným s inhibitory sodíko-glukózového kotransportéru-2 (SGLT2i) [19]. Stav nutriční neboli fyziologické ketózy, kdy jsou přítomny ketolátky a tělo spaluje tuk jako palivo, je však normálním stavem lidské fyziologie a tento stav nezpůsobuje [20].
Mnoho lékařů se obává, že nízkosacharidová strava není „vyvážená“. Důležitým konceptem je, že lidé s metabolickými onemocněními, jako je obezita a diabetes 2. typu, nemohou konzumovat stejný rozsah potravin jako ti, kteří jsou zdraví, tj. člověk se zavedeným diabetem 2. typu nemůže jíst stejně volně jako zdravý devatenáctiletý. Koncept individualizované výživy odráží skutečnost, že výživa musí být přizpůsobena individuálním potřebám; to zahrnuje i stupeň metabolické dysfunkce člověka. Mnoho studií prokázalo, že lidé s chronickými onemocněními trpí intolerancí sacharidů. Stejně jako se tedy lidé s intolerancí lepku vyhýbají lepku, musí lidé s intolerancí sacharidů omezit sacharidy.
Dokonce ani při úplné absenci sacharidů ve stravě nedochází k žádným příznakům z jejich nedostatku [21]. Malé množství glukózy potřebné pro fungování mozku, červených krvinek a očí lze vytvořit pomocí jiných substrátů procesem zvaným glukoneogeneze [22]. Národní akademie věd dospěla ve své zprávě z roku 2005 k závěru, že nezbytné množství sacharidů je nulové [23].
Názor, že nasycené tuky zvyšují riziko srdečních onemocnění, byl podroben kritice. V souvislosti s nižším příjmem sacharidů několik studií prokázalo, že zvýšení konzumace nasycených tuků o dvoj až trojnásobek buď nemá žádný vliv, nebo snižuje množství nasycených mastných kyselin v krvi [24]. Kromě toho přehled nejnovějších poznatků o nasycených tucích z roku 2020 v prestižním časopise Journal of the American College of Cardiology (JACC) zjistil, že „snížení příjmu SFA [nasycených tuků] nemá žádný příznivý vliv na kardiovaskulární onemocnění a celkovou úmrtnost“ a má malý až žádný vliv na kardiovaskulární příhody [25]. Tato zjištění byla potvrzena v téměř dvou desítkách systematických přehledů a metaanalýz velkých klinických studií [26]. Pacienti, kteří nechtějí konzumovat živočišné tuky, by měli vědět, že stravovat se nízkosacharidově je možné i s rostlinnými tuky [27].
Souvisejícím problémem je zvýšení LDL-cholesterolu (LDL-C), které je často pozorováno při nízkosacharidové dietě. Nedávná metaanalýza 41 studií s nízkosacharidovou stravou však zjistila, že tento typ zvýšení cholesterolu zaznamenávají převážně štíhlí lidé (BMI < 25) [28]. Dokonce ani zvýšení u této skupiny nemusí znamenat zvýšené riziko srdečních onemocnění, protože nedávná studie v časopise JACC Advances zjistila, že u těchto štíhlých jedinců s vysokým LDL-C nedošlo po 4,7 letech k významnému nárůstu plaku ve srovnání s odpovídající kontrolní skupinou [29]. Tato studie naznačuje, že zvýšený LDL cholesterol při nízkosacharidové dietě nemá pozorovatelný vliv na srdeční onemocnění. Naproti tomu značný počet publikovaných prací za posledních 20 let dokumentuje, že nízkosacharidová strava vyvolává příznivé změny mnoha markerů kardiovaskulárního rizika, včetně vysokých triglyceridů, nízkého HDL-cholesterolu, zvýšeného množství malých, hustých LDL částic, vysoké hladiny cukru v krvi, hyperinzulinémie, hypertenze a chronického zánětu, a navíc snižuje riziko cévní mozkové příhody. Rozsáhlá klinická studie s ketogenní dietou po dobu jednoho roku zjistila, že z 20 měřených rizikových faktorů srdečních onemocnění došlo u 17 k významnému zlepšení, zatímco 2 zůstaly beze změny [30]. Jediným rizikovým faktorem, který se zhoršil, byl LDL-C. Celkově se desetileté skóre rizika aterosklerotického kardiovaskulárního onemocnění (ASCVD) u těchto osob snížilo o 11,9 %. V jiné malé nízkosacharidové intervenci, která neomezovala příjem nasycených tuků, se desetileté kardiovaskulární riziko snížilo o 44 % [31]. Celkově lze tato zlepšení považovat za kompenzaci případného znepokojivého zvýšení LDL-C.
Předpokládá se, že vyšší konzumace červeného masa, která je běžná při nízkosacharidové stravě, je také příčinou srdečních onemocnění a rakoviny. Nejpřísnější komplexní přehledy údajů o červeném mase s použitím zlatého standardu metodiky zvané „GRADE“ (Grading of Recommendations Assessment, Development and Evaluation) však dospěly k závěru, že existuje jen velmi málo kvalitních důkazů, které by odůvodňovaly jakékoli zdravotní obavy z červeného masa [32,33,34,35]. Tyto přehledy zjistily, že dostupné důkazy mají „nízkou“ až „velmi nízkou“ míru jistoty, pokud jde o zdravotní výsledky, včetně srdečních onemocnění, cukrovky 2. typu a rakoviny jakéhokoli druhu. Jinými slovy, nejlepší dostupné hodnocení existujících důkazů nepodporuje obavy, že červené maso způsobuje tato onemocnění. Novinové titulky a mnohé studie uvádějící opačné informace jsou založeny téměř výhradně na nekvalitních důkazech z pozorovacích nebo mechanistických studií, nikoli na kvalitních důkazech z klinických studií týkajících se červeného nebo zpracovaného masa.
Ačkoli se lékaři běžně domnívají, že diabetes 2. typu je nezvratné onemocnění, ADA stanovila, že remise tohoto onemocnění je možná [36] a že snížení příjmu sacharidů jako nástroj pro kontrolu glykémie je „nejvíce podloženo důkazy“ [8]. Klinická studie na 238 účastnících s diabetem 2. typu po dobu v průměru 8 let zjistila, že více než 50 % z nich tuto nemoc na ketogenní dietě zvrátilo, přičemž většina z nich snížila nebo vysadila léky během pouhých 10 týdnů [37]. Tyto výsledky se udržely po dobu dvou let trvání studie [38]. Audit v jedné ordinaci primární péče v Anglii rovněž zjistil více než 50procentní remisi u 186 pacientů, kteří se rozhodli dodržovat ketogenní dietu [39].
Při snižování množství sacharidů u pacienta je důležité pečlivě sledovat hladinu inzulinu. Pro praktické lékaře jsou k dispozici recenzované příručky týkající se snižování dávek inzulinu při používání nízkosacharidové diety [40,41,42].
Užívání léků k léčbě diabetu 2. typu je často považováno za vhodnější přístup než změna stravy. Mnohé léky, včetně inzulinu, sulfonylurey a thiazolidindionů, však často vedou k nárůstu hmotnosti [43] a progresi onemocnění, přičemž u velmi malého počtu pacientů dochází k remisi. Léky na bázi GLP-1 agonistů sice mohou být užitečné, ale jsou spojeny se závažnými nežádoucími účinky, včetně gastroparézy a pankreatitidy [44], a v některých studiích byla zjištěna vysoká míra přerušení léčby (> 50 %) [45].
Tradičně se předpokládá, že při nízkosacharidové dietě se zhoršují různé další zdravotní potíže, například stav střev. U pacientů s gastroezofageální refluxní chorobou (GERD) však došlo při ketogenní dietě ke zlepšení jejich příznaků [46,47]. Pilotní studie na ženách s obezitou zjistila, že vyšší množství sacharidů zhoršuje GERD, zatímco nízkosacharidová dieta s vysokým obsahem tuků příznaky snižuje [48]. V jedné studii bylo zjištěno, že dieta s nulovým obsahem vlákniny řeší zácpu ve srovnání s dietou s vyšším obsahem vlákniny, která ji neřeší [49]. A konečně nedávná švédská klinická studie publikovaná v časopise The Lancet Gastroenterology and Hepatology zjistila, že nízkosacharidová dieta je stejně účinná jako známý přístup „low-FODMAP“ pro snížení příznaků syndromu dráždivého tračníku (IBS) [50] (FODMAP je zkratka pro „fermentovatelné oligosacharidy, disacharidy, monosacharidy a polyoly“).
Další obavou je poškození ledvin, které souvisí s názorem, že nízkosacharidová strava obsahuje více bílkovin. Správně sestavená nízkosacharidová dieta má však vysoký obsah tuků a mírný obsah bílkovin. Nedávný systematický přehled poukázal na několik studií, které ukazují, že ketogenní dieta může být terapeutická pro onemocnění ledvin [51]. Autoři také dospěli k závěru, že dietu „lze bezpečně předepisovat pacientům s diabetem 2. typu k léčbě a ústupu diabetu, i když mají chronické onemocnění ledvin 2. nebo 3. stupně nebo sníženou funkci ledvin“. V metaanalýze z roku 2018 se ukázalo, že dokonce ani diety s vyšším obsahem bílkovin nepoškozují zdravé ledviny [51].
Existují otázky ohledně vlivu na funkci štítné žlázy a zejména snížení plazmatického T3 (trijodthyroninu), které se vyskytuje při nízkosacharidové dietě. Důkazy jsou omezené, protože studie byly krátkodobé a omezené jen na určité skupiny obyvatel. Zkřížená klinická studie zjistila, že navzdory sníženému T3 si osoby na nízkosacharidové dietě udržely rychlost metabolismu a zhubly více než při dietě s vysokým obsahem sacharidů [52]. Nedávný systematický přehled o dysfunkci štítné žlázy související s obezitou dospěl k závěru, že „důkazy v současné době podporují používání [diety s velmi nízkým obsahem sacharidů], protože mohou přinášet příznivé výsledky“ [53]. Je zapotřebí dalšího výzkumu.
Pokud jde o žlučové kameny, bylo v mnoha klinických studiích zjištěno, že strava s vyšším obsahem tuků zabraňuje tvorbě žlučových kamenů [54,55]. Naopak diety s nízkým obsahem tuku zvětšují objem žlučníku a mohou zvyšovat riziko vzniku žlučových kamenů [56].
Někteří odborníci se domnívají, že nízkosacharidová dieta zkracuje délku života (zvyšuje úmrtnost). Pozorovací studie uvádějící vyšší úmrtnost při nízkosacharidové dietě však za nískosacharidovou nesprávně označují stravu, která obsahuje 37 % nebo více kalorií ve formě sacharidů. Jak bylo uvedeno výše, to není „nízkosacharidová“ dieta. Tyto studie jsou také slabou formou důkazů, jen zřídka mohou prokázat vztah příčiny a následku a jsou v rozporu s experimenty na myších na ketogenní dietě, které zjistily sníženou úmrtnost ve středním věku [57] a prodloužení celkové délky života ve srovnání s kontrolními skupinami [58].
Ačkoli je veganská strava často považována za nejlepší pro zvrácení různých onemocnění, existuje překvapivě málo klinických studií o tomto přístupu a stávající studie bývají chybné. Například proslulá studie Ornishe a kol., která uvádí, že veganská strava zvrátila srdeční onemocnění, byla zkreslena jinými intervencemi než stravou, včetně cvičení, tréninku zvládání stresu, odvykání kouření a vitaminových doplňků [59], zatímco kontrolní skupině nebyla poskytnuta žádná z těchto intervencí. Systematické přehledy a metaanalýzy zjistily, že rostlinná strava často snižuje HDL-C [60,61,62] nebo nemá žádný účinek [61], což znamená zvýšené kardiovaskulární riziko. Převážná většina důkazů používaných na podporu veganské stravy pochází z observačních studií, které, jak bylo vysvětleno, poskytují údaje nízké kvality. Vzhledem k tomu, že vegani jsou často lidé, kteří dbají na své zdraví, mají tendenci méně kouřit, konzumovat méně alkoholu, více cvičit a mají vyšší socioekonomický status [63], je pro studie obtížné izolovat účinek samotné stravy.
Lékařský systém také dlouhodobě upřednostňuje nízkotučnou stravu na základě hypotézy ze 70. let, že tento způsob stravování může zabránit obezitě, protože tuk má devět kalorií na gram oproti čtyřem kaloriím na gram v bílkovinách nebo sacharidech [64]. Několik velkých dlouhodobých kontrolovaných experimentů však nedokázalo potvrdit, že nízkotučná strava vede k významnému úbytku hmotnosti [65,66]. Ve srovnávacích studiích s nízkosacharidovými dietami vedly tyto diety téměř vždy k většímu úbytku hmotnosti než diety s nízkým obsahem tuků [67,68,69]. Navíc americká dietní doporučení pro Američany již od roku 2015 nezahrnují do svých dietních doporučení pojem „nízkotučný“ [70].
Ačkoli se mnoho lékařů domnívá, že nízkosacharidová strava je neudržitelná, průzkum z roku 2017, kterého se zúčastnilo 1580 osob, zjistil, že většina z nich držela nízkosacharidovou dietu, definovanou jako <100 g sacharidů denně, déle než rok a 34 % uvedlo, že dietu drží déle než dva roky [71]. Navíc ti, kteří drželi nízkosacharidovou dietu dva roky nebo déle, uvedli, že si úbytek hmotnosti z velké části udrželi. Dieta je udržitelná, protože bílkoviny a tuky jsou vysoce sytící, což pacientům umožňuje, aby mezi jídly neměli hlad. Respondenti uváděli, že jsou vysoce motivováni držet dietu díky viditelnému zlepšení zdravotního stavu.
Názor, že nízkosacharidová strava je příliš drahá, zpochybňuje analýza nákladů z roku 2019, která srovnávala nízkosacharidovou stravu s doporučenými pokyny novozélandské vlády (které jsou téměř totožné s doporučeními v USA [72]) a která zjistila, že v prvním případě se jedná pouze o 1,27 USD (cca 30 Kč, pozn. překladatele) na osobu a den navíc [73]. Mleté hovězí maso a vejce jsou příkladem levných zdrojů potravin při této dietě. Kromě toho se v nedávném článku časopisu Medscape s názvem „Pro bohatší i chudší: Nízkosacharidová strava funguje pro všechny příjmy“ popisuje pilotní studii 100 účastníků s nízkými příjmy v jižním Bronxu, nejchudší čtvrti New Yorku, včetně jedné ženy z útulku pro bezdomovce, kteří tuto stravu úspěšně zavedli [74]. Ke stažení je zdarma k dispozici kniha Low-carb For Any Budget (Low-carb při jakýchkoli příjmech, pozn. překladatele) [75].
Názor, že nízkosacharidová strava je nutričně nedostatečná, je v rozporu se studiemi, které zjistily, že tento způsob výživy je bohatý na všechny základní minerály a vitaminy [76,77], a to i pro děti [78]. Případné obavy z nedostatku vitaminu C lze rozptýlit konzumací nízkosacharidového ovoce bohatého na vitamin C, jako jsou citrony, limetky a rajčata. Protože glukóza brání vstřebávání vitaminu C [79], předpokládá se, že nízkosacharidová strava s nízkým obsahem glukózy snižuje potřebu tohoto vitaminu. Naproti tomu stravovací návyky doporučené v amerických výživových doporučeních pro Američany „nesplňují cíle doporučené výživové dávky nebo přiměřeného příjmu [pro] následující: železo, vitamin D, vitamin E, cholin a folát“, uvádí se ve zprávě vládních odborníků ke směrnicím [80].
Obavy o klima jsou častou námitkou proti vyšší spotřebě hovězího masa. Nízkosacharidová strava nemusí obsahovat velké množství červeného masa. Kromě toho vědci diskutují o důsledcích pro udržitelnost klimatu a ochranu ekosystémů, přičemž mnozí půdoznalci považují hospodářská zvířata za nezbytná pro životní prostředí, zejména pokud jsou chována pomocí regeneračních postupů [81]. Zpráva americké Agentury pro ochranu životního prostředí z roku 2019 vypočítala, že hospodářská zvířata produkují pouze 3,9 % celkových emisí skleníkových plynů v USA [82]. I kdybychom přijali často uváděná mnohem vyšší čísla emisí z chovu hospodářských zvířat, pacienti by měli mít možnost volby, zda budou jíst maso, nebo ušetří na emisích jiným způsobem, například ujedou méně kilometrů autem nebo omezí cestování letadlem.
A nakonec, nebylo ani prokázáno, že by nízkosacharidová dieta byla nevhodná pro sportovce. Studie ukazují, že ketogenní dieta pomáhá sportovcům zlepšit složení těla, snížit množství tuku, udržet výkonnost a zlepšit regeneraci. Tyto studie se týkaly maratonských běžců [83], CrossFit sportovců [84], elitních gymnastů [85] a dalších, kteří provádějí vysoce intenzivní cvičení [86] nebo intervalový trénink [87], a také vojenského personálu [88].
Tento článek se snaží reagovat na hlavní obavy týkající se nízkosacharidové stravy. Vzhledem k probíhající krizi obezity a cukrovky a dalším chronickým onemocněním by měli zdravotníci znát aktuální a na důkazech založené metody boje proti těmto chorobám. Tento článek ukazuje, že běžné obavy z toho, že nízkosacharidová strava je nebezpečná, nezdravá nebo neudržitelná, nejsou podloženy nejpřísnější vědeckou literaturou. Diety založené na důkazech, včetně diet s nízkým obsahem sacharidů, by měly být podporovány u pacientů, kteří se pro ně rozhodnou.