Proč zvýšený cholesterol nezpůsobuje srdeční choroby

Hypotéza o nasycených tucích způsobujících vysokou hladinu cholesterolu, který vede k srdečním onemocněním, je stále populární. Přitom už před 50 lety vznikly dvě studie, které ji vyvrací. Bohužel, jejich autoři své nálezy na dlouhá léta pohřbili. Trvalo přes 40 let než původní data někdo nalezl a zanalyzoval. Nejen o těchto studiích, které by měly být hřebíčky do rakve cholesterolové hypotézy, píše Dr Malcolm Kendrick ve své knize The Clot Thickens. A to v kapitolce se stejným názvem jako má tento článek. Najdete ji na stranách 23-30 a je součástí 40stránkového úvodu knihy. Ve zbytku knihy autor podrobně popisuje veškeré aktéry a mechanismy vzniku aterosklerotických plátů. Až knihu dočtu, určitě sepíšu její recenzi.

Pod čarou najdete můj přepis toho nejzajímavějšího z této kapitoly.

Kdyby to někoho zajímalo, ilustrační obrázek jsem vygeneroval na stablediffusionweb.com.

Na první poslech hypotéza o cholesterolu způsobujícím srdeční onemocnění zní věrohodně. Aterosklerotické pláty jsou přece plné cholesterolu – jak nám pořád dokola vykládají (i když to tak úplně není pravda). Jediné místo, odkud se tam cholesterol mohl dostat, je krevní řečiště, že? Takže vyšší hladina cholesterolu v krvi zjevně povede ke kardiovaskulárním onemocněním (KVO).

Experti z různých zemí jsou v tomto za jedno. Cholesterol – nebo LDL nebo jakkoli se tomu rozhodnete říkat – způsobuje kardiovaskulární onemocnění.

Když Dr Kendrick nabyl přesvědčení, že cholesterol nemá s kardiovaskulárními chorobami nic společného, byl si vědom, že se stal členem velmi malého klubu. Netušil, tehdy, že před ním existovali odborníci, kteří došli ke stejnému názoru, ale historie je pohřbila.

Před několika dekádami Dr George Mann založil Veritas, společnost zpochybňující cholesterolovou hypotézu (vzniku srdečních onemocnění). Stejně jako další, kteří nesouhlasili, byl přehlížený a ignorovaný. A podobně dopadly silné důkazy proti cholesterolové hypotéze, které prostě v době vzniku nebyly publikovány.

Minnesota Coronary Experiment

Například v letech 1968-1973 probíhala významná nutriční studie. Nazývala se Minnesota Coronary Experiment (MCE). Šlo o velkou studii s více než 9000 účastníky a byla to dvojitě zaslepená randomizovaná klinická zkouška (RCT) čili zlatý standard výzkumu.

Jak už zjistily předchozí studie, nahrazení nasycených tuků vícenenasycenými tuky (kukuřičný olej a margarín z kukuřičného oleje) snížilo hladinu cholesterolu. Ale, a to je důležité, nemělo to žádný vliv na kardiovaskulární onemocnění.

A co bylo znepokojující, čím větší byl propad hladiny cholesterolu, tím více lidí umíralo. Každé 1 % poklesu hladiny cholesterolu znamenalo 1 % nárůstu rizika úmrtí.

„Riziko úmrtí stouplo o 22 % za každých 30 mg/dl (0,78 mmol/l) poklesu cholesterolu v séru.“

Sami autoři studie do výsledků napsali, že:

„Dostupné důkazy z randomizovaných klinických zkoušek ukazují, že nahrazení nasycených tuků ve stravě kyselinou linolovou (vícenenasycená mastná kyselina) účinně snižuje cholesterol v séru, ale nepodporuje hypotézu, že to povede k nižšímu riziku úmrtí na kardiovaskulární onemocnění nebo z jakýchkoli příčin.“

Dr Kendrick by si nebral servítky a rovnou by napsal “Pokud snížíte hladinu cholesterolu pomocí vícenenasycených tuků, lidé budou častěji umírat.“

Tato studie byla dokončena v roce 1973. Ale publikována byla až v roce 2016. Proč to trvalo déle než 40 let? Příběh o tom, jak původní data ze studie byla teprve nedávno objevena, popisuje článek „Records found in dusty basement undermine decades of dietary advice.“

Tato studie dokončená v 70. letech úplně vyvrátila cholesterolovou hypotézu vzniku kardiovaskulárních onemocnění. Ve zkratce zjistila tohle:

Vyšší příjem vícenenasycených tuků -> snížení hladiny cholesterolu -> zvýšení rizika úmrtí.

Jiné studie si všimly následujícího: „Rostlinné steroly snižují cholesterol, ale zvyšují riziko ischemické choroby srdeční.“

Černá labuť

Karl Popper zavedl pojem, který popisuje typ zjištění, k jakému došel Minnesota Coronary Experiment. Říkal jim černé labutě.

Pokud máte hypotézu, že všechny labutě jsou bíle, pak nález jediné černé labutě okamžitě a absolutně vaši hypotézu vyvrátí. Tečka.

Ale ono je těžké nějakou hypotézu vyvrátit, když její černou labuť někdo 40 let skrývá ve sklepě. A přesně to se stalo s MCE studií. Důležité je zmínit, že vedoucím výzkumníkem MCE studie nebyl nikdo jiný než samotný Ancel Keys. Pročpak asi studii nepublikovali?

Sydney Diet Heart Study

Další nepublikovaná data ze stejného období zjistila úplně to samé. Sydney Diet Heart studie byla menší (458 účastníků), ale stále to byla randomizovaná klinická zkouška. I zde výzkumníci nahradili nasycený tuk ve stravě vícenenasyceným tukem (světlicový olej a margarín ze světlicového oleje). A hladina cholesterolu opět klesla. Opět výsledky nebyly v době vzniku publikovány. Zjištění byla následující.

U těch účastníků, kterým nasycené tuky nahradili vícenenasycenými:

• Úmrtí ze všech příčin = 1,62 (nárůst o 62 %)
• Úmrtí na kardiovaskulární choroby = 1,70 (nárůst o 70 %)
• Úmrtí na ischemickou chorobu srdeční = 1,74 (nárůst o 74 %)

Závěr, když studii nakonec publikovali, zněl:

„Nahrazení nasycených mastných kyselin kyselinou linolovou zvýšilo úmrtnost ze všech příčin, úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění i úmrtnost na ischemickou chorobu srdeční. Nabádání k vyššímu příjmu kyseliny linolové nebo blíže nespecifikovaných vícenenasycených tuků si zaslouží opětovné zvážení.“

Otázkou zůstává, kolik podobných studií zůstává pohřbených jen proto, že je nikdo nenašel.

K čemu je nám cholesterol

Cholesterol hraje kritickou roli v našem zdraví. Kdyby tomu tak nebylo, játra by se neobtěžovala chrlit ho do oběhu asi 5 gramů denně. Celý den, každý den.

Cholesterol stabilizuje buněčnou membránu všech buněk v těle, aby mohly provádět tisíce důležitých metabolických procesů. Je kriticky důležitý pro podporu a zdraví neuronů. Využívá se při vzniku nových synapsí v mozku. Tvoří páteř vitaminu D, esenciálních hormonů, včetně pohlavních atd.

Dr Kendrick se začal obávat, že pokud by hladina cholesterolu klesla moc nízko, mohli bychom začít pociťovat různé problémy. Narazil například na genetickou vadu známou jako Smith-Lemli-Opitz Syndrom (SLOS), která vede k velmi nízké produkci cholesterolu, nízké hladině LDL apod. Není nijak rozšířená, ale může vést k tak nepříjemným věcem, jako je mikrocefalie (velmi malý mozek), mentální retardace, defekty srdce, srostlé prsty, prsty navíc, nedovyvinuté genitálie u mužů, předčasná smrt apod. Takže cholesterol určitě potřebujete.

HUNT2 studie

V Norsku v devadesátých letech 20. století proběhla studie známá pod zkratkou HUNT2. Účastnilo se jí 50 tisíc lidí po dobu 10 let. Byla to tedy masivní studie.

Výzkumníci zjistili, že u mužů vysoká hladina cholesterolu neznamenala žádnou skutečnou změnu v očekávané délce dožití. Ale když se podívali na ženy, zjistili, že čím vyšší hladinu cholesterolu měly, tím déle žily – a také mnohem méně trpěly kardiovaskulárními chorobami. Rozdíl byl významný. Ženy s nejvyššími hladinami cholesterolu měly o 40 % nižší riziko úmrtí. Závěr studie byl sepsán velmi politicky opatrně:

„Naše studie poskytuje aktuální epidemiologickou indikaci možných chyb v algoritmech pro stanovení rizika KVO v mnoha klinických doporučeních. Pokud se naše zjištění dají zobecnit, současná doporučení o ‘nebezpečích’ cholesterolu by měla být přezkoumána. To platí obzvláště pro ženy, u kterých by se mohlo ukázat, že pro ně lehce zvýšený cholesterol (podle současných standardů) může být nejen neškodný, ale dokonce prospěšný.“

Lehce zvýšeným mysleli až 7 mmol/l, což dnes spousta lékařů považuje za nebezpečně vysokou hladinu.

Který „cholesterol“ je dobré sledovat

To, že vyšší hladina LDL neukazuje automaticky na vysoké riziko kardiovaskulárních onemocnění, neznamená, že bychom hladiny cholesterolu (přesněji různých druhů lipoproteinů) měli úplně ignorovat.

Silnější predikční hodnotu, než hladina LDL pro riziko rozvoje KVO mají hladiny HDL, triacylglycerolů nebo jejich poměr. Skvěle o tom v jedné ze svých přednášek (jejíž český přepis najdete tady) mluví Dr. Paul Mason.

Tak co? Přesvědčily vás tyto černé labutě nebo stále věříte, že „zvýšený cholesterol“ vede ke kardiovaskulárním onemocněním, a tudíž bychom ho měli za každou cenu léčit?