Svět, ve kterém dnes žijeme, je z evolučního hlediska pro člověka naprosto neznámé prostředí. Oproti tomu, jak se naše tělo vyvíjelo po 99,9 % času, co je člověk na Zemi, je dnes snad všechno jinak. Současné jídlo je na hony vzdálené tomu, co lidé jedli před pouhými 200 lety, natož před dvanácti tisíci lety a celou hlubší minulost.
Hýbeme se, nebo spíš nehýbeme, úplně jinak. Životní prostředí je mnohem horší, a dokonce i naše společenské vztahy prošly obrovskou proměnou. Smutné je, že co ještě před pár desítkami let bylo výjimečné (např. procento lidí s nadváhou nebo autoimunitním onemocněním) nebo dokonce nemyslitelné (např. domácí roboti na všemožné práce), to dnes lidi pokládají za normální.
Překvapí pak někoho, že naše těla (geneticky z velké části zaseknutá v době kamenné) všechny ty změny často nezvládají a spousta lidí podléhá nejrůznějším fyzickým nebo psychickým onemocněním? Jak si v takovém světě zachovat zdraví, vitalitu a psychickou pohodu? Možná je cestou nebýt normální, být zvídavý a nebát se jít proti zaběhnutým trendům.
Těžko dnes najdete člověka, který nikdy neslyšel o tzv. modrých zónách. Jde o několik oblastí na Zemi, kde se lidé dožívají neobvykle dlouhého věku v relativním zdraví a dobré kondici. Člověk, který tyto zóny původně určil, celý koncept zpopularizoval a dokázal ho dobře zpeněžit. V několika aspektech životního stylu uhodil hřebíček na hlavičku. Aktivní styl života, silná komunita, pohyb na sluníčku a v čisté přírodě pomáhají dlouhověkosti. Kde se úplně netrefil, bylo vykreslení stravy obyvatel modrých zón jako převážně rostlinné. Na téma skutečné stravy obyvatel modrých zón najdete další články na blogu tady (článek od Dr. Cate Shanahan) a tady (od Diany Rodgers). Brian Sanders porovnal tři populační údaje o zdraví se stravou různých národů a jako nejzdravější se ukázaly být národy, které svou tradiční stravu staví na základních živočišných potravinách. Vzhledem k podílu konzumace červeného masa jde tedy spíš o červené zóny. Lidé se tam dožívají nejvyššího věku ve zdraví a v porovnání se zbytkem světa tyto národy trpí nižší mírou výskytu obezity.
Nový krátký dokument Fed A Lie, na který se můžete podívat zdarma, ukazuje základní poznatky o historii semínkových olejů. Odhaluje důkazy o jejich škodlivosti a poukazuje na souvislost obrovského nárůstu jejich konzumace a vyššího výskytu obezity, srdečních onemocnění, cukrovky i dalších chronických onemocnění. V dnešním článku najdete podrobný přepis dokumentu i s obrázky několika zajímavých statistik.
S tím, jak narůstají počty dospělých i dětí s nadváhou, postupně dochází k normalizaci nadváhy a obezity. Lidem prostě připadá normálnější mít nějaká kila navíc. K tomu se přidávají influenceři, kteří svému publiku říkají, ať se mají rádi takoví, jací jsou (s tím souhlasím), že jsou krásní i s kily navíc (pro někoho určitě ano) a bohužel taky to, že můžou být zdraví ať už jsou jakkoli velcí. To poslední nemá s realitou nic společného. Nadváha (způsobená přebytečnými tukovými zásobami, nikoli větším objemem svalů) je spojená se spoustou zdravotních komplikací. S nadváhou se vždycky dá něco dělat a základem úspěchu je změna stravy. Ale ne v podobě další diety, při které budete hladovět, než zjistíte, že to zase nefunguje. Úspěch přijde když tělu dodáte živiny, které ho zasytí bez hromady energie navíc. Skvěle to popsal Brian Sanders v článku, jehož překlad vám dnes nabízím.
Koncept stravy našich předků není jen romantickou představou dávných časů. Je to důležitá skutečnost, která potvrzuje zásadní věc: všichni živočichové prospívají na stravě, na které se vyvinuli, a člověk není výjimkou. My jsme však z této cesty sešli a naše zdraví na to doplatilo. Řeknu vám proč.
Chcete jíst zdravě, ale nemůžete si vybrat mezi primal, paleo, lowcarb, vegetariánstvím nebo carnivore? Jste zmatení z přívalu informací pro i proti každému z těchto stravovacích stylů? Možná vás osloví P:E strava, známá také jako nízkoenergetická dieta, za kterou stojí lékař Ted Naiman. V knize The P:E Diet představuje nejen tento velmi praktický stravovací styl, ale i jednoduchý a účinný přístup ke cvičení. Tato zajímavá kniha má hodně co nabídnout.
Dětská obezita. Jaké má příčiny? Jak se s ní vypořádat? A hlavně, co proti ní sami můžeme dělat? Mark Sisson ve skvělém článku vrací diskusi z vědeckých kruhů zpět na zem. Nebo spíš k rodinnému stolu. Úžasná kombinace selského rozumu a Primal přístupu k věci. Toto je můj překlad původního článku z Mark’s Daily Apple, který najdete tady. EN: This is a translated article. Here you can...
