Napadlo vás někdy, že to, jestli budeme zdraví a fit, nezáleží ani tak na našich genech nebo věku, ale spíš na našem chování? Jestli si budeme užívat pevného zdraví a pohody až do pozdního věku je mnohem méně výsledkem náhody (sem si klidně dosaďte slovíčko „genů“) a mnohem více výsledkem vědomého každodenního procesu rozhodování. Stojí za tím desítky rozhodnutí, která děláme každý den. Rozhodnutí tak malinkých a zdánlivě nevýznamných, že si je často ani neuvědomujeme.

Když nám tohle docvakne, najednou z jistíme, že my sami máme největší vliv na své zdraví. Není to náš lékař, geny zděděné po předcích, nebo osud. My sami si můžeme zvolit, jestli budeme zdraví, energičtí a spokojení nebo ne. A pak pro to něco udělat. Anebo taky ne. Co si zvolíte?  

Nejdůležitější volba – v hlavě

Pokud nejsem spokojený se svým zdravím, mám dvě volby. Buď s tím chci něco udělat nebo ne. Někomu může být „dobře“ s nějakou konkrétní diagnózou, kvůli které třeba nemůže provádět některé fyzické úkony, běhat nebo cokoli dalšího. Život se může zdát o něco jednodušší. Aspoň do doby, než se ona diagnóza zhorší, nabalí se na ni další a člověku najednou začnou hrozit různé medicínské zákroky, kterým by se většina z nás raději vyhnula. Pro většinu lidí až tohle bývá ten bod, kdy začnou zjišťovat, jestli pro své zdraví nemůžou sami něco udělat. A některým ani v tomto bodě nedojde, že nemusí být obětí situace a můžou vzít situaci aspoň částečně do svých rukou.

Slyšeli jste někdy termín „mentalita oběti“? Taková oběť je někdo, kdo si myslí, že nemá vůbec žádnou kontrolu nad svou situací. Jeho život ovládá někdo jiný. Jeho zdravotní stav je výsledkem zděděných genů, popřípadě náhody. Pokud trpí nějakými chronickými obtížemi, nevidí z nich cestu ven vlastními silami. Jediný, kdo takové oběti může pomoct, je nějaký lékař, popřípadě zázračná pilulka, která ale nikdy nepřijde.

A i když moderní západní medicína je skvělá pro zvládání akutních stavů (např. zlomená ruka nebo zánět slepého střeva), na většinu moderních civilizačních chorob (obezita, cukrovka typu 2, demence, srdeční onemocnění, střevní potíže atd.) je krátká.

Nebuďte takovou obětí.

Chcete žít zdravěji? A chcete pro to i něco udělat? Pokud jste si dvakrát odpověděli „Ano“, tak si můžete pogratulovat, protože ty nejtěžší volby už máte za sebou.

Teď už stačí jen dělat lepší volby pro zdraví v jídle, pohybu, spánku, a všem ostatním, co denně děláte.

Nezačínejte s tím až od příštího měsíce nebo týdne. Začít můžete hned teď. Pěkně krůček po krůčku. Nemusíme hned celý svůj život obrátit o 180 stupňů (jestli vám vyhovují radikální změny, klidně můžete). Jak se rozhodnete?

Strava

Jídlo nás buď může léčit nebo trávit. Doslova ovlivňuje fungování každé buňky v našem těle. Tohle věděl už Hippokratés. Dnes to bohužel většina z nás zapomněla a jídlo bere jen jako palivo. A úplně absurdní je, že většina lékařů specialistů vám dnes řekne, že se stavy, které oni léčí, nemá jídlo nic společného.

„Všechny nemoci začínají ve střevech“ ~ Hippokratés

Obrovskou sílu jídla dobře ilustrují příběhy milionů lidí po celém světě. Lidi, nad kterými moderní západní medicína zlomila hůl, se i díky změně stravy dokázali vyléčit nebo aspoň výrazně zlepšit svůj stav. Například doktorka Terry Wahlsová kvůli roztroušené skleróze skončila až v kolečkovém křesle. V této pokročilé fázi nemoci se rozhodla změnit svůj životní styl – ve kterém strava hrála zásadní roli – aby zpomalila průběh nemoci a byla dobrým příkladem pro své děti. S překvapením zjistila, že postup nemoci dokázala zastavit. A ještě větší úžas byl, když se její stav začal zlepšovat. Dnes jezdí do práce na kole a po celém světě přednáší lékařům i laikům o nesmírném vlivu stravy na lidské zdraví.

Na blogu jste si mohli přečíst příběh Ala Danenberga. Tomu v 71 letech diagnostikovali agresivní formu rakoviny kostní dřeně a dávali mu 3-6 měsíců života. Nevzdal se a rozhodl se udělat všechno, co bude moct, aby posílil své zdraví. Dnes, o několik let později, si užívá života a lékaři s nejmodernějšími přístroji v jeho těle nedetekují žádné známky rakoviny. I v jeho případě na prvním místě nekonvenčního léčebného protokolu stálo zdravé, výživné jídlo.

Když tedy připustíme, že jídlo může našemu zdraví pomáhat, ale i škodit, otevírá se nám celá škála možností. Logicky bychom potom měli chtít jíst co nejvíce takového jídla, které dodá tělu maximum živin a co nejmíň toho, které tělu spíš škodí. Každý jsme trochu jiný a začínáme z jiného výchozího bodu, ale základní principy platí pro téměř každého.

Primal strava – jednoduchá volba

Primal strava je jednoduchým výchozím bodem pro většinu lidí. Najdete v ní pár základních principů.

• Vyhněte se ultra zpracovaným průmyslovým potravinám a raději si vařte ze základních surovin (doporučení „jezte zvířata a rostliny“).
• Vyhněte se průmyslově vyráběným semínkovým olejům (řepkový, slunečnicový), přidanému cukru a obilí ve všech formách (doporučení „vyhněte se jedovatým věcem“).
• Jezte, až máte hlad. Když máte hlad, dejte si pořádné výživné jídlo a najezte se do sytosti (ne k prasknutí).

Tohle všechno znamená víc úsilí při přípravě jídla a není to tak pohodlné, jako zajít někam do fast foodu nebo si ohřát pizzu v mikrovlnce, ale jídlo je opravdu základem zdraví. Takže si zase musíme vybrat mezi zdravím nebo pohodlím.

Nakupování, vaření, restaurace – samá volba

Lepší volby v jídle můžeme dělat všude. Začíná to v obchodě při nakupování. Jdeme nakoupit konkrétní výživné potraviny nebo korzujeme celým supermarketem a do košíku vhodíme všechno, co se nám zrovna zalíbí? Pamatujte, že to, co nekoupíme, to potom doma nemůžeme sníst.

Chápu, že ne každý si může denně doma vařit. Když jdete na meníčko do restaurace, můžete si místo jídla s hromadou knedlíků vybrat třeba něco se zeleninovou přílohou. Nebo být odvážnější a číšníka dokonce poprosit, aby vám kuchař standardní přílohu vyměnil za něco zdravějšího. A existuje spousta skvělých jídel, které si můžete dát i bez přílohy. Třeba guláš je skvělý i bez knedlíků nebo bez chleba. Stejně tak třeba vepřo knedlo zelo i bez toho knedla chutná výborně, a přitom je tak o poznání zdravější.

I při takové obyčejně objednávce jídla v restauraci si můžete vybrat. Chcete udělat něco pro své zdraví nebo raději nebýt za podivína.

Spánek

Spánek je obrovsky důležitým kouskem skládačky našeho zdraví. Ovlivňuje naši hladinu energie, hormony, imunitu, a dokonce může i narušit naše snahy o hubnutí.

Ale dnešní uspěchaná doba spíš glorifikuje lidi, kteří údajně dokážou spát jen 4 nebo 5 hodin denně, aby mohli o to déle pracovat.

Před sto lety, kdy naši předkové chodili spát se slepicemi, nebylo dobře se vyspat nic složitého. Dnes nás večer láká spousta digitální zábavy ve formě televize, streamovacích platforem, her, sociálních sítí atd. Modré světlo vyzařované obrazovkami nám brání rychle usnout. Stejně tak večerní mlsání.

I tady si můžeme vybrat, že dáme přednost kvalitnímu spánku, tak důležitému pro zdraví, výkon i pohodu, a půjdeme spát v 10 večer. Nebo si můžeme vybrat nějakou tu zábavu a před televizí nebo počítačem sedět do dvou ráno a druhý den být jako mátohy.

Pokud chcete pro zdravý spánek něco udělat, mrkněte na tento starší článek s hromadou tipů.

Pohyb

Naše tělo pro správné fungování potřebuje pohyb. To je prostě fakt. Od určitého věku nám svaly rostou jen když je zatěžujeme. A právě objev svalové hmoty je jedním z nejsilnějších ukazatelů dlouhověkosti.

Stejně tak šlachy a klouby fungují lépe, když je pravidelně procvičujeme.

To nutně neznamená, že bychom denně museli trávit hodinu v posilovně nebo ve fitku. Tato zařízení jsou skvělá, pokud vás baví posilování nebo skupinové cvičení. Ale jestli vám jde o zdraví, ta hodina intenzivní aktivity denně to nezachrání.

Větší vliv na zdraví bude mít, když si aktivně budete během celého dne hledat možnosti, jak se častěji hýbat.

Třeba při cestě MHD do práce nemusíte jet až na poslední zastávku, ale vystoupit o zastávku dřív a kousek se projít. Při parkování před obchodem můžete parkovat co nejdál od vchodu a zase se kousek navíc projít. Když přitom v každé ruce ponesete těžkou tašku, máte k tomu posilování jako bonus. Doma můžete občas nechat oddychnout vysávacímu robotu a místo toho vyluxovat ručně. A když potřebujete uklidit třeba rozsypaný hrách, můžete dokonce vzít do ruky lopatku a smetáček, jít do dřepu nebo kleku a při práci trochu protáhnout nohy.

I při kancelářské práci se můžete víc hýbat. Fajn třeba je, co půl hodiny vstát ze židle a kousek se projít. Třeba pro čaj, kávu nebo vodu. Nebo jít něco probrat s kolegou. Možná se dokonce můžete procházet během pracovních telefonních hovorů.

Prostě během celého dne můžeme hledat příležitosti k mikro tréninkům.

Jak vidíte, celý den máme spoustu příležitostí vybírat si mezi pohodlím a trochou námahy, která představuje krůček ke zdravějšímu, funkčnějšímu, silnějšímu, pružnějšímu tělu.

Volba je jen na nás.

Stres nebo relax?

Zdraví nemá jen fyzickou, ale i psychickou složku. Často máme tendenci na to zapomínat, jedeme pořád na plné obrátky, od rána do večera pořád řešíme něco kolem domácnosti, dětí, práce. Pořád máme plnou hlavu povinností, úkolů, závazků. Tento neustálý kolotoč vede časem k chronickému stresu, který narušuje i naše fyzické zdraví.

Proto je potřeba vědomě se občas uvolnit, umět si odpočinout a na chvíli vypnout. K tomu je fajn nějaká forma hry.

Pokud chceme být oporou pro naše nejbližší, musíme mít z čeho dávat. A pokud jsme bez energie a ve stresu ani našim vztahům to nepomůže.

Takže zvolit si, že nějaký čas věnuji sobě a zapracuji na své pohodě, než se budu starat o všechny ostatní okolo, není vůbec sobecká volba.

Chci raději trávit kvalitní čas se svými nejbližšími nebo brouzdat po sociálních sítích? Další volba, kterou můžeme dělat každý den.

Snad se mi aspoň trochu podařilo ukázat, že každý den máme hromadu příležitostí udělat něco pro zdraví. Často to představuje volbu mezi pohodlím a trochou námahy nebo vykročením z komfortní zóny.

Tyto obtížnější volby (aspoň ze začátku) bývají impulsem k našemu růstu. Udělat poprvé nějakou zdravější volbu může být docela výzva. Ale časem to bude čím dál snadnější až se z toho stane nový zdravější návyk a nebude vás to stát v podstatě žádnou námahu.

Zdraví není něco, co pár šťastlivcům spadne do klína, ale vědomý dlouhodobý proces.

Tento článek inspiroval následující skvělý citát:

„Těžké volby, lehký život. Lehké volby, těžký život.“ ~ Jerzy Gregorek

Dává vám to celé smysl?
Věříte, že máte zdraví ve svých rukou?
Jaké lepší volby děláte pro své zdraví nebo zdraví celé rodiny?
Pište prosím do komentářů a buďte zdrávi 😉

Někdy ke správnému rozhodnutí potřebujeme i ty správné informace nebo podporu parťáka.

Zarezervujte si zdarma nezávazný 30minutový hovor, kde zjistíte, jak vám jako váš kouč můžu pomoct.
Rád vás provedu vaší jedinečnou cestou za zdravím.

Nebo si sami zkuste, jak skvěle se můžete cítit už za pár týdnů v rámci 21denní výzvy.