Dnes vám přináším ne úplně stručný přepis posledního dílu podcastu Peak Human, kde známý britský kardiolog Aseem Malhotra dává přednášku o skutečných přínosech Covid-19 vakcín, škodách, které způsobují a hlubším problému vlivu farmaceutických společností na naše životy.
Doktor Malthotra zpočátku neměl žádné pochybnosti o bezpečnosti a účinnosti nových mRNA vakcín, ale pod vahou stále přibývajících důkazů postupně musel svůj názor na ně otočit téměř o 180 stupňů.
Po této úpravě názorů strávil devět měsíců přezkumem dostupných dat o mRNA vakcínách a své nálezy publikoval ve dvoudílné práci nazvané stejně jako tento článek. Přečíst si ji můžete tady (část 1) a tady (část 2). Je to lékař praktikující medicínu založenou na důkazech, takže v jeho práci ani prezentaci nenajdete žádné konspirační teorie, ale pouze ověřitelná fakta. V tomto článku najdete textový přepis jeho velmi důležité přednášky.
V druhé polovině listopadu jsem se vrhnul do dvoutýdenního PKD experimentu, kdy jsem jedl jen maso, živočišné tuky a vejce a pil jen vodu (teda skoro). Přitom jsem dodržoval daný poměr bílkovin a tuků a jedl jsem jen, když jsem měl hlad a pil, když jsem měl žízeň. Proč jsem se do něčeho tak „radikálního“ pustil, jak to šlo, a co všechno jsem se o sobě dozvěděl se dočtete v dnešním článku.
Pokud se zajímáte o zdravou stravu, v posledních dvou týdnech jste mohli zaregistrovat zprávy o nové studii, která podle některých měla jednou provždy vyvrátit mýtus o škodlivosti konzumace červeného masa. Pikantní na tom je, že autoři studie stále věří, že červené maso škodí zdraví, a svou studií to chtěli dokázat.
Je tato studie opravdu tak světoborná a přináší definitivní odpověď? Nebo je to jen další kousek v dlouhé řadě prací, které nic nového nepřinesly? Přečtěte si, co o ní napsal Mark Sisson.
Že jsou rakovinné buňky žravé (anglicky Ravenous), jste asi už slyšeli. Ale víte, že rakovinu dnes spousta vědců považuje za metabolické onemocnění? K tomuto názoru vědci dospěli až v posledních dvaceti letech po dekádách výzkumu genetických příčin rakoviny, který sám o sobě bohužel nedokázal objasnit, jak rakovina vzniká a jak tomu předcházet. Už před sto lety tuhle metabolickou podstatu rakoviny zkoumal německý vědec Otto Warburg, na jehož práci moderní výzkumníci navázali. Kniha Ravenous velmi poutavě odkrývá historii výzkumu rakoviny od jeho prvopočátků na konci 19. století až po současnost.
Sam Apple dokázal skvěle propojit příběh Otto Warburga s nástupem a pádem nacizmu v Německu a historií výzkumu rakoviny. Výsledek si stojí za to přečíst. Dnes vám nabízím recenzi knihy Ravenous.
Studená sprcha, ponory do vany s ledovou vodou nebo do jezera, ve kterém si nejdřív musíme vysekat díru do ledu. Zimní procházka bez bundy, ranní venkovní rozcvička při teplotách pod nulou nebo jen stažení termostatu na nižší teplotu, než by se nám líbilo. Pokud vás mrazí už jen při čtení tohoto seznamu metod terapie chladem, pak právě vy můžete mít z otužování největší užitek. Otužování nás totiž umí posílit jako na těle, tak na duchu. Jaké konkrétní přínosy získáte? Jaká jsou rizika? A není to všechno jenom nejnovější módní trend? Všechno se dozvíte v dnešním článku.
Mléčný kefír je lahodný, lehce perlivý, nakyslý nápoj, který sám o sobě skvěle osvěží nejen v létě. A v kuchyni z něj můžete vykouzlit nejrůznější dobroty. Lidé mu přisuzují spoustu příznivých zdravotních účinků včetně posílení imunity, zlepšení střevního mikrobiomu a dokonce i protinádorové účinky. Dnes už existují stovky studií, které tyto přínosy zkoumají a některé už i potvrdily.
Kefír si přitom velmi jednoduše můžete vyrobit doma a nezabere vám to víc než pět minut denně.
Chvilku brouzdáte po internetu a vyskočí na vás reklamy na nejrůznější diety pro zdraví, keto programy, zázračné zelené doplňky stravy, cvičební programy, hubnoucí programy atd. Přijdete k lékaři a dostanete další doporučení co jíst a čemu se vyhnout. Pak se dočtete o nejnovější studii, která potvrzuje polovinu toho, co už víte a zcela odporuje druhé polovině. A když už se rozhodnete vyzkoušet konkrétní stravovací styl, zjistíte, že i sami odborníci na tuto stravu se mezi sebou hádají, jak se to má dělat správně. Čemu potom máte věřit?
Máte rádi maso, ale pod tlakem mediální masáže a přesvědčování od známých nebo rodinných příslušníků už to nedáváte a chystáte se masa raději vzdát? Vždyť přece chcete ochránit zvířata i životní prostředí. Proti tomu nemůže nikdo nic namítat. Jenže když se na vegetariánství a veganství podíváte trochu zblízka, zjistíte, že není tak zelené, jak se tváří. A to, že na talíři se zeleninou nevidíte žádnou krev, zdaleka neznamená, že při jejím pěstování nezemřelo žádné zvíře. Takový talíř dokonce pravděpodobně stál víc životů, než kdybyste si dali steak z krávy chované na pastvě. Existuje spousta dobrých důvodů, proč jíst maso. Pojďme se na ně podívat.
Pokud nepatříte mezi miliardáře, pravděpodobně jste laboratorně pěstované maso ještě neochutnali. A jestli jste o něm ještě ani neslyšeli, pravděpodobně se to brzy změní. Stojí za ním totiž obrovský kapitál a skvělý marketing. Podle samotných výrobců i spousty novinářů je to budoucnost výroby a konzumace masa, která je šetrná ke zvířatům, životnímu prostředí i spotřebě energie. Ale když se podíváte kousek hlouběji pod marketingové fráze, zjistíte, že ono to laboratorně pěstované maso zas tak růžové není.
V létě se vám do ruky dostane každou chvíli jiný druh ovoce. Obzvlášť pokud máte zahrádku. Začne to jahodami, pak třešně, maliny, ostružiny, borůvky, ryngle švestky a další. A když zahrádku nemáte, stačí zajít na trh nebo do obchodu a jen si vybrat. Když už nevíte, jak ovoce zpracovat, zkuste tento skvělý koláč . Určitě nebudete litovat.
