Že jsou rakovinné buňky žravé (anglicky Ravenous), jste asi už slyšeli. Ale víte, že rakovinu dnes spousta vědců považuje za metabolické onemocnění? K tomuto názoru vědci dospěli až v posledních dvaceti letech po dekádách výzkumu genetických příčin rakoviny, který sám o sobě bohužel nedokázal objasnit, jak rakovina vzniká a jak tomu předcházet. Už před sto lety tuhle metabolickou podstatu rakoviny zkoumal německý vědec Otto Warburg, na jehož práci moderní výzkumníci navázali. Kniha Ravenous velmi poutavě odkrývá historii výzkumu rakoviny od jeho prvopočátků na konci 19. století až po současnost.
Sam Apple dokázal skvěle propojit příběh Otto Warburga s nástupem a pádem nacizmu v Německu a historií výzkumu rakoviny. Výsledek si stojí za to přečíst. Dnes vám nabízím recenzi knihy Ravenous.
Mléčný kefír je lahodný, lehce perlivý, nakyslý nápoj, který sám o sobě skvěle osvěží nejen v létě. A v kuchyni z něj můžete vykouzlit nejrůznější dobroty. Lidé mu přisuzují spoustu příznivých zdravotních účinků včetně posílení imunity, zlepšení střevního mikrobiomu a dokonce i protinádorové účinky. Dnes už existují stovky studií, které tyto přínosy zkoumají a některé už i potvrdily.
Kefír si přitom velmi jednoduše můžete vyrobit doma a nezabere vám to víc než pět minut denně.
Chvilku brouzdáte po internetu a vyskočí na vás reklamy na nejrůznější diety pro zdraví, keto programy, zázračné zelené doplňky stravy, cvičební programy, hubnoucí programy atd. Přijdete k lékaři a dostanete další doporučení co jíst a čemu se vyhnout. Pak se dočtete o nejnovější studii, která potvrzuje polovinu toho, co už víte a zcela odporuje druhé polovině. A když už se rozhodnete vyzkoušet konkrétní stravovací styl, zjistíte, že i sami odborníci na tuto stravu se mezi sebou hádají, jak se to má dělat správně. Čemu potom máte věřit?
V létě se vám do ruky dostane každou chvíli jiný druh ovoce. Obzvlášť pokud máte zahrádku. Začne to jahodami, pak třešně, maliny, ostružiny, borůvky, ryngle švestky a další. A když zahrádku nemáte, stačí zajít na trh nebo do obchodu a jen si vybrat. Když už nevíte, jak ovoce zpracovat, zkuste tento skvělý koláč . Určitě nebudete litovat.
Ať chceme nebo ne, některá jídla máme spojená se vzpomínkami na dětství. Typicky to bývá krupicová kaše, na které si společně s dětmi pochutná nejeden dospělák. I ti, co krupici (či veškeré obilí) z nějakého důvodu nejí, si často rádi dají nějakou náhradu v podobě kaše kokosové, chia, kešu atd. Na tom není nic špatného, pokud po těchto "sladkostech" nesáhneme automaticky kdykoli nás něco rozčílí, rozesmutní nebo dostane do jiné stresové situace. To už bychom se bavili o emočním jedení a o tom dnes psát nechci.
Dnes se s vámi chci podělit o jedno nevšední jídlo, které mám spojené se svým dětstvím. Jsou to velmi jednoduché placičky z bramborového těsta s tvarohem, kterým Němci říkají quarkkeucheln.
Všichni se občas ptáme „Co bych měl jíst?“, ale stejně důležitá – ne-li ještě důležitější – otázka zní „Jak bych měl jíst?“. Tohle je základní premisa knihy, jejíž název by se dal přeložit jako Jez jako člověk, od experimentálního archeologa a šéfkuchaře Billa Schindlera. Správná příprava časem prověřenými metodami dokáže pro člověka jinak nestravitelné potraviny přeměnit ve výživné jídlo. Bill během své kariéry vysokoškolského učitele archeologie procestoval celý svět a zdokumentoval tradiční postupy zpracování nejrůznějších potravin od obilí, přes mléčné výrobky, maso, až po brouky nebo třeba využití popela při přípravě jídla.
Napadlo vás někdy, že to, jestli budeme zdraví a fit, nezáleží ani tak na našich genech nebo věku, ale spíš na našem chování? Jestli si budeme užívat pevného zdraví a pohody až do pozdního věku je mnohem méně výsledkem náhody (sem si klidně dosaďte slovíčko „genů“) a mnohem více výsledkem vědomého každodenního procesu rozhodování. Stojí za tím desítky rozhodnutí, která děláme každý den. Rozhodnutí tak malinkých a zdánlivě nevýznamných, že si je často ani neuvědomujeme.
Když nám tohle docvakne, najednou zjistíme, že my sami máme největší vliv na své zdraví. Není to náš lékař, geny zděděné po předcích, nebo osud. My sami si můžeme zvolit, jestli budeme zdraví, energičtí a spokojení nebo ne. A pak pro to něco udělat. Anebo taky ne. Co si zvolíte?
Slyšeli jste někdy anglický výraz "nose-to-tail"? A co třeba český "od rypáku po ocas"? Označuje to styl stravování, kdy ze zvířat jíme skoro všechno, co se sníst dá. Dřív to bývala samozřejmost a při takové domácí zabíjačce se nevyhodilo skoro nic. Dnes je většina z nás zvyklá jíst jen svalovinu. Při představě, že bychom mohli jíst nějaké orgány nebo dokonce věci jako jsou vepřové nožky, na mnohé z nás jdou mdloby. A to je velká škoda.
Vaječná tlačenka se skvěle hodí třeba na rodinné oslavy, když chcete nabídnou něco zdravého k zakousnutí. Je plná kolagenu, bílkovin a zdravých tuků. A přípravu zvládnete za půl hodiny.
Chtěli byste, aby se vaše děti (a s nimi i celá rodina) hýbaly víc, ale netušíte, jak s tím začít? Pak je právě vám určená kniha Grow Wild. Je to praktická příručka, jak rozhýbat děti a celou rodinu nejen doma, ale i v přírodě, ve škole a vlastně kdekoli jinde. Zjistíte, že kvalitní pohyb můžete přidat do situací a činností, kde jste si to vůbec nedokázali představit.
