Chcete se podílet na blogu? Napište mi.
LDL cholesterol většina lidí zná jako ten špatný cholesterol, který ucpává cévy a způsobuje srdeční onemocnění. Kromě toho, že sám o sobě je to velmi špatný prediktor rozvoje srdečních onemocnění, má LDL cholesterol v těle i spoustu důležitých funkcí. Je tedy jeho vysoká hladina vždycky špatně nebo může mít i nějaké přínosy? A může záležet i na širším kontextu? O tom všem ve své přednášce na Youtube mluví doktor Nadir Ali. Dovolil jsem si obsah přednášky sepsat do článku, doplnit odkazy na zmiňované studie a přidat pár zajímavých obrázků z přednášky. Věřím, že se po přečtení článku budete na LDL dívat úplně jinak.
Na celou přednášku se můžete podívat tady.
Víc o cholesterolu obecně se můžete dozvědět ze skvělé přednášky doktora Paula Masona nebo z tohoto staršího článku na blogu.
Tuk v krvi koluje ve formě triglyceridů (též triacylglyceroly nebo TG). Představte si, že jíte spoustu tuku, ale nejíte sacharidy.
Co se stane s vašimi triglyceridy v krvi? Jejich hladina se sníží, protože tělo je nuceno spalovat tuky, a tak nenechává tuto energii v krvi, ale raději ji využije.
Co se stane s tzv. dobrým cholesterolem čili HDL? Hladina s zvýší.
Co se stane s hladinou krevního cukru? Půjde dolů.
Co se stane s hladinou inzulinu? Sníží se.
A co ukazatele zánětu v těle? Taky půjdou dolů.
Takže zažíváte spoustu přínosů včetně poklesu krevního tlaku a hmotnosti, ale všichni se starají o jeden jediný ukazatel – tzv. špatný cholesterol čili LDL. Co se s stane s jeho hladinou? Půjde nahoru.
Otázka zní – pokud hladina LDL vzroste, je to nutně špatně? Celá přednáška je o tom, ukázat, že v kontextu nízkosacharidové stravy nemusí být vysoká hladina LDL tak špatná, jak si spousta lidí myslí.
Někdy lékaři i veřejnost zapomínají, že cholesterol je pro naše tělo velmi důležitý. Každá buňka v těle obsahuje cholesterol. Buněčným membránám dává strukturu a pružnost a brání průniku škodlivých chemikálií do buňky. Dá se říct, že bez cholesterolu by nebyl žádný život, protože by buňky nemohly fungovat.
Pro fungování mozku je cholesterol nezbytný. V membráně mozkových buněk je cholesterol důležitou součástí tzv. lipidových raftů. Uvnitř těchto raftů probíhá komunikace pomocí neurotransmiterů (signální molekuly mozku). Bez dostatku cholesterolu nemůžou neurotransmitery správně fungovat.
Cholesterol je pro mozek dokonce tak důležitý, že si ho mozek vyrábí sám místo toho, aby spoléhal na dodávku cholesterolu z jiných orgánů. V mozku máme uloženo asi 25 % veškerého cholesterolu v těle.
Kortizol je steroidní hormon, který naše nadledviny produkují ve stresových situacích. Kostra tohoto hormonu je tvořena cholesterolem.
Naši svalovou hmotu, u mužů mužnost a u žen ženskost ovlivňují pohlavní hormony. Základním stavebním kamenem těchto hormonů je opět cholesterol. Vaječníky, které u žen produkují estrogen a varlata, která u mužů produkují testosteron, neumí vyrábět vlastní cholesterol. Musí proto spoléhat na LDL (tzv. špatný cholesterol), který jim cholesterol pro výrobu pohlavních hormonů dodává.
Tělo se přebytečného cholesterolu zbavuje pomocí kyseliny žlučové, kterou tělo opět vyrábí z cholesterolu. Játra denně vyrobí 2,5 až 5 gramů žluči, která se hromadí ve žlučníku, z toho se denně asi 10–20 % ztratí ve výkalech. Při vyšší produkci cholesterolu tělo více nepotřebného cholesterolu touto cestou i eliminuje.
70 % Američanů trpí nedostatkem vitaminu D. Kde se bere vitamin D? Cholesterol v kůži při styku s určitým spektrem slunečních paprsků naše kůže přemění na vitamin D.
I fungování našich svalů závisí na cholesterolu. Ze stejné metabolické dráhy, která stojí za výrobou cholesterolu se odvíjí i produkce koenzymu Q10 (CoQ10). A CoQ10 ve svalech funguje podobně jako zapalovací svíčka v motoru.
Když vám lékař nechá změřit cholesterol v krvi, ve skutečnosti vám v laboratoři změří hladinu různých druhů lipoproteinů. Jak cholesterol, tak triglyceridy jsou tukové látky, které jsou tím pádem nerozpustné ve vodě. A protože naše krev existuje na vodní bázi, cholesterol se nemůže rozpustit ani krvi. K přepravě cholesterolu do celého těla naše tělo využívá geniální systém postavený na tzv. lipoproteinech. Ty v sobě obsahují tuk i cholesterol.
Když vám někdo řekne „Máte vysoký LDL cholesterol.“, jen málo lidí si uvědomí, že jde o ten samý cholesterol, který obsahuje HDL, jen nesený jinou nosnou molekulou.
Tady Dr. Ali ukazuje výsledky studie z roku 1999, které se zúčastnilo 10 zdravých lidí. Ti sedm dní pili jen vodu se solí a nepřijímali žádné kalorie. Každé dva dny jim měřili hladinu LDL, celkového cholesterolu, IGF-1 (vyšší hladiny IGF-1 jsou spojovány s vyšším rizikem rozvoje rakoviny) a Apo-B. Nadir také připomíná, že půsty jsou naší biologii vlastní, protože naši prapředci často při shánění potravy museli několik dní vydržet bez jídla. Po týdnu půstu se hladina LDL u účastníků studie zvýšila o 70 %. Hodnoty IGF-1 významně poklesly. Celková hladina cholesterolu narostla díky nárůstu LDL.
Otázka zní „Proč během půstu roste hladina LDL?“ Doktor Ali přiznává, že až do konce roku 2018 neznal odpověď. Po prostudování mnoha prací může sebevědomě říct, že mechanismus tohoto jevu je následující.
Jediná věc, kterou člověk v půstu konzumuje je dříve uložený tělesný tuk. Pokud by vás napadlo, že přece můžete pálit i uložený cukr, pak vězte, že tělesné zásoby uloženého cukru jsou velmi malé a dají nám energii pouze na 6 až 8 hodin provozu. Při spalování uloženého tuku pro energii vnikají i ketony. Když nejíte sacharidy, mozek může až dvě třetiny potřebné energie přijímat ve formě ketonů.
Takže člověk, který nejí moc sacharidů přirozeně vyrábí spoustu ketonů.
Jak doktor Ali ukazuje na diagramu ze 40. let minulého století, enzymy, které vyrábí ketony jsou ty samé, které vyrábí cholesterol. Takže když zvýšíte produkci ketonů v těle, zároveň zvýšíte produkci cholesterolu. Nepotřebný cholesterol tělo vyloučí. Existují studie provedené mezi lety 1940 a 2010, které ukazují, že během ketózy tělo vylučuje větší množství cholesterolu (tím že recykluje méně žluči). Cholesterol z krve se skrz střeva vyloučí ve stolici.
Zároveň klesne aktivita LDL receptorů v játrech. LDL cholesterol odvádí cholesterol z krve do jater. Když už játra vyrábí dostatek cholesterolu, nemusí přijímat tolik cholesterolu od LDL lipoproteinů. Sníží se tedy počet LDL receptorů v játrech.
Takže by se dalo říct, že nárůst LDL v krvi je přirozený důsledek přechodu na nízkosacharidovou stravu nebo půstu.
Jak už bylo zmíněno, koenzym Q10 v mitochondriích pomáhá přeměňovat palivo na energii. Doktor Ali popisuje studii z roku 2016, při které výzkumníci rozdělili laboratorní potkany do 4 skupin – kontrolní skupina, druhá skupina, které podávali CoQ10, potkanům ve třetí skupině podávali kombinaci CoQ10 a léku Atorvastatin a poslední skupina dostávala pouze Atorvastatin. Na začátku potkany zvážili, aby vypočítali jejich svalovou hmotu. Nechali je běhat na speciálním zařízení, aby zjistili, jak dlouho dokáží cvičit. A provedli určité krevní testy, aby objevili známky chemického poškození svalů v důsledku podávání léků na snižování cholesterolu.
Po 22 dnech potkani v kontrolní skupině a skupině s CoQ10 zvýšili svou hmotnost (tudíž i svalovou hmotu) o cca 15 %. Potkani, kteří dostávali kombinaci CoQ10 + Atorvastatin zvýšili hmotnost o cca 6 %. A potkanům pouze na Atorvastatinu klesla hmotnost o cca 5 %.
Když dojde k poškození svalů, ty do krevního oběhu vypustí enzym zvaný kreatinkináza (CK). Ve skupině s Atorvastatinem byly po dvou i třech týdnech naměřené nejvyšší hladiny CK. Dalším látkou, která při vyšších hladinách v krvi může ukazovat na poškození svalů je myoglobin. Opět u potkanů, kteří dostávali Atorvastatin došlo k pětinásobnému nárůstu myoglobinu v porovnání s kontrolní skupinou, což ukazuje na poškození svalů.
Po 14 dnech se výkonnost snížila pouze u skupiny s Atorvastatinem. Po 3 týdnech došlo k poklesu u všech skupin, ale nejvyšší pokles byl zaznamenaný u obou skupin s Atorvastatinem.
Co se týká účinků statinů u lidí, uvádí Dr. Ali studii, které se účastnilo 420 zdravých lidí, kteří nikdy předtím statiny neužívali. Během 6 měsíců dostávali Atorvastatin. Jak muži, tak ženy byli rozděleni do stejně velkých skupin podle věku (20–39, 40–54 a 55+). V každé věkové skupině byla kontrolní skupina s placebem a skupina, která dostávala Atorvastatin. Jedním ze závěrů studie bylo, že ve skupině 50+ podstatně klesla úroveň denní aktivity ve skupině, která dostávala statiny. Sami autoři v závěrech studie uvádí „Nicméně tato zaslepená, kontrolovaná studie potvrzuje domněnku, že statiny zvyšují svalové obtíže. Atorvastatin také zvýšil průměrnou hladinu kreatinkinázy, což naznačuje, že statiny způsobují mírné svalové poškození i u asymptomatických osob.“
Jaká je odpověď na otázku „Jak dlouho bych měl brát statiny?“ Podle jedné anglické webové stránky „Pravděpodobně po zbytek života, protože statiny fungují jen dokud je užíváte.“
V roce 1936 ve skotské oblasti Lothian autoři studie naverbovali kolem tisícovky dětí. V jedenácti letech jim udělali testy IQ a pak je sledovali až do 70 let věku, kdy provedli řadu měření. Kromě hladiny celkového cholesterolu, HDL and triglyceridů, měřili i IQ v 70 letech, celkové kognitivní schopnosti, rychlost zpracování informací, paměť a verbální schopnosti. Zjišťovali i zda účastníci užívali statiny. Výzkumníci podle naměřených hodnot rozdělili účastníky do skupin podle pohlaví, profesí a dalších kritérií. Rozdělili je i do tří kategorií podle hladiny celkového cholesterolu. Mezi zjištění patřilo například:
Jde o demografickou studii, která nemůže prokázat kauzální vliv, ale určitě vykazuje souvislost vysokého cholesterolu s lepší pamětí, lepšími kognitivními schopnostmi a s celkově lepším fungováním.
LDL cholesterol, který tak pomlouváme, pomáhá bojovat s infekcemi, tím, že potlačuje tzv. quorum sensing proces. Ten bakterie používají k detekování vhodnosti prostředí pro své množení. Bakterie do svého okolí vypouští agr protein a čekají, kolik se ho vrátí zpět. Když se ho vrátí dost, bakterie se začne množit. LDL tomuto procesu brání tím, že pohltí částice agr proteinu. Bakterie se nemůže množit a nakonec umírá.
Bakterie také uvolňují prozánětlivé molekuly LTA a LPS, které vedou k zánětu v těle a mohou vést až k úmrtí buněk. Zase jsou to LDL částice, které umí pohltit LTA a LPS a bránit tak rozvoji zánětu v těle.
Familiární hypercholesterolémie je skupina poruch, které vedou k poruše vychytávání LDL částic z krve, v důsledku čehož mají lidé s touto diagnózou 3-5krát vyšší hladinu LDL cholesterolu. Příčinou poruchy je, že receptory LDL v játrech buď chybí nebo nefungují správně.
Doktor Ali ukazuje studii na myších, kdy jedna skupina měla hladinu LDL kolem 10 mmol/l (kvůli snížené funkci LDL receptorů) a druhá měla normální hladinu LDL kolem 2,5 mmol/l. Vědci jim buď podali prozánětlivé molekuly (LPS) nebo jim rovnou do krve vstříkli bakterii způsobující zápal plic. Poté zkoumali, ve které skupině zvířata dřív zemřou. Myši s vysokou hladinou LDL umírali až při osminásobné dávce LPS v porovnání s normálními myšmi.
Po vstříknutí bakterie způsobující zápal plic byly už po dvou dnech všechny myši s normální hladinou LDL mrtvé. Ze skupiny s vysokou hladinou LDL 30-40 % myší přežilo 14 dní (do konce experimentu).
Mezi roky 1896 a 1996 probíhala v Nizozemském městě Leiden studie mezi 724 pacienty ve věku 85 let a víc. Výzkumníci je 10 let sledovali a zjišťovali statistiky úmrtnosti z kardiovaskulárních příčin, na rakovinu nebo infekce. Všechny účastníky rozdělili do tří skupin podle hladiny celkového cholesterolu: nízká hladina (<194 mg/dl), střední (195-249 mg/dl) a vysoká hladina (>250 mg/dl).
Celková úmrtnost během 10 let byla nejnižší u lidí s vysokou hladinou cholesterolu. Úmrtnost z kardiovaskulárních příčin byla nejvyšší ve skupině s vysokým cholesterolem, ale rozdíl nebyl statisticky významný. Lidé s nejvyšším cholesterolem měli nejnižší úmrtnost na rakovinu. Stejně tak lidé s nejvyšším cholesterolem nejméně umírali na respirační infekce.
Tak co, dozvěděli jste se něco nového nebo překvapivého?
Přesvědčil vás doktor Ali, že vysoký LDL cholesterol nemusí být vždycky špatně a může dokonce mít i nějaké přínosy?
Podělte se o své postřehy v komentářích.