LMHR neznamená imunitu vůči infarktu

Nedávno jsem slyšel o případu aktivního muže, který byl pět let na carnivore (masožravé) stravě, hladiny cholesterolu měl odpovídající LMHR fenotypu (nízké triacylglyceroly, vysoký HDL a super vysoký LDL) a přesto ve 45 letech dostal infarkt. Tento příběh mě přiměl zamyslet se nad vlastním pohledem hlavně na LDL „cholesterol“, který mám dlouhodobě zvýšený. Jestli vás zajímá, k čemu jsem došel, čtěte dál.

Příběh ze života

Nedávno jsem poslouchal novou epizodu svého oblíbeného podcastu The Healthy Rebellion Radio, kde Robb Wolf se svou ženou Nicki většinou odpovídají na nejrůznější otázky posluchačů ohledně zdraví. Poslední otázka (od času 34:25) byla od 45letého muže, který před 13 lety přešel na keto stravu a posledních 5 let je z 95 % carnivore. K tomu je už od puberty velmi atletický, posiluje, má pouhých 10 % tělesného tuku a žádné jiné předpoklady k srdečním chorobám. Přesto ho postihl infarkt a 10minutová srdeční zástava. Z naprosto zdravého člověka, který se cítil skvěle, se tak mrknutím oka stal člověk na 6 lécích, kterých se hodlá co nejdřív zbavit. Hladiny lipoproteinů, které mu při příjmu do nemocnice naměřili byly takové, že by se mohl účastnit LMHR studie (velmi vysoká hladina LDL, vysoká hladina HDL, nízká hladina TG). Hladinu LDL mu naměřili 18 mmol/l což je opravdu extrémně vysoká hodnota.

O svých vysokých hladinách „cholesterolu“ věděl 6 měsíců před infarktem. Protože mu naměřené hodnoty dělaly starosti, zeptal se na názor několika carnivore lékařů a autorit. Ti jen krčili rameny a řekli mu, že je zdravý jako kůň.

Robba se posluchač ptá, jaké ukazatele má sledovat, aby zjistil, jestli se jeho stav zlepšuje. A jak postupovat, aby mohl bezpečně časem vysadit léky.

Jsem na tom podobně?

Když jsem tento příběh slyšel, donutilo mě to zamyslet se nad vlastním pohledem na vysokou hladinu LDL. Hned mě napadlo, že jsem v podobné situaci. Když o tom teď ale přemýšlím, zas tak podobná není. I když podle lékařů moje nejvyšší naměřená hodnota LDL je hodně vysoká, není ani třetinová v porovnání s hladinou tohoto muže. Jsem jen o rok mladší, relativně fyzicky aktivní, mám o 2 % víc tělesného tuku a ve stravě jsem mnohem méně striktní. Hlavní rozdíl vidím ve stravě, kde si dopřávám víc volnosti, někdy si dám zeleninovou přílohu nebo trochu kvalitní bramborové kaše, občas si upeču nějaký dezert (samozřejmě primal) a ke kafíčku si párkrát týdně dám „termix“, který vyrábím z domácího kefíru.

I když jsem to už leta neměřil, svůj průměrný denní příjem sacharidů odhaduji někam mezi 30 a 100 gramy denně. Předpokládám, že tato průměrná denní dávka sacharidů drží moji hladinu LDL mnohem níž, než má spousta striktních carnivore strávníků.

Má vůbec LDL vliv na kornatění tepen?

Existuje několik důvodů, proč se i přes svou nadprůměrnou hladinu LDL nebojím o stav svých cév.

Prvním je práce Davea Feldmana a týmu lidí, které dokázal shromáždit kolem výzkumu tzv. LMHR fenotypu. LMHR je zkratka anglického výrazu Lean Mass Hyper Responder označujícího štíhlé aktivní lidi, kterým na nízkosacharidové stravě velmi stoupne hladina LDL. Jedním z posledních výstupů tohoto týmu je nedávná studie zkoumající takové lidi. Jejím výsledkem bylo prohlášení, že ani LDL-C ani ApoB nesouvisely se změnami aterogenního plaku v tepnách.

LDL nemusí škodit?

Zadruhé, samotná hodnota LDL nic nevypovídá o povaze nebo typu LDL částic. Prof. Oravec vysvětluje, že u LDL záleží na jeho frakcích. Dnes se dá měřit až 7 frakcí (typů) LDL od velkých nadýchaných (typ 1 a 2, které nepůsobí aterogenně čili nepodporují tvorbu plaku v tepnách) až po malé husté, které jsou silně aterogenní. Můžete mít vysokou hladinu LDL, kterou ale tvoří jen subtypy 1 a 2 a tudíž nízké riziko kardiovaskulárních onemocnění. Nebo můžete mít normální hladinu LDL, ale pokud ho budou tvořit z podstatné části malé husté částice, bude vaše riziko kardiovaskulárních onemocnění podstatně vyšší.

Bohužel toto měření subtypů lipoproteinů je zatím velmi vzácné (jestli víte o laboratoři, která ho provádí, napište mi prosím). Nezbývá nám tedy než odhadovat škodlivost našich lipoproteinů z běžněji dostupných měření (hladina HDL, Triacylglycerolů a jejich vzájemný poměr). Jak si z těchto běžněji dostupných čísel můžete odhadnout, zda máte víc neškodných LDL částic nebo těch škodlivých malých hustých, zjistíte v tomto článku.

Než hádat, raději měřit

Pořád jde jen o odhad. Proto jsem na něj nespoléhal a nechal si udělat vyšetření tzv. CT kalciového skóre. To měří tzv. kalcifikovaný plak v koronárních tepnách. Hodnoty se pohybují od nuly až po několik set. Nula znamená nízké riziko, a s narůstajícím číslem roste i riziko kardiovaskulárních onemocnění (KVO). V rámci naší zdravotní péče se k tomuto vyšetření nejčastěji dostanete až na doporučení kardiologa. Ale pokud máte vysoké hladiny „cholesterolu“ a praktického lékaře, se kterým se můžete domluvit, možná ho přesvědčíte, aby vám napsal žádanku. Nebo si můžete najít CT pracoviště, kde vám vyšetření udělají i jako samoplátci.

Můj názor je, že než lékař začne pacientovi vypisovat recept na statiny, měl by ho nejdřív poslat na CT vyšetření kalciového skóre. Já jsem si vyšetření (i vzhledem k rodinné historii KVO) nechal udělat poprvé ve 44 letech a vyšla mi nula. To mě utvrzuje v přesvědčení, že má strava a životní styl mě v nejbližších pár letech k infarktu nepřivedou.

Robbův opatrný přístup

Ale zpátky k onomu posluchači Robbova podcastu. Co mu tedy doporučil? Zaprvé ho nasměroval k doktoru Williamu Cromwellovi.To je skvělý lipidolog, který je fanouškem nízkosacharidových stravovacích stylů včetně keto a carnivore. Byl třeba spoluautorem známého Oreo experimentu Nicka Norwitze. Při něm Nick snížil svou hladinu LDL za necelé 3 týdny o 71 % pouze tím, že denně ke své běžné nízkosacharidové stavě snědl 12 Oreo sušenek. Oproti tomu, když 4 týdny užíval statiny, hladinu LDL snížil pouze o 32 %. Dr. Cromwell podle Robba přiznává, že u LMHR lidí můžou existovat nějaké faktory, které je chrání před KVO, přestože mají často astronomické hodnoty LDL. Jedním dechem však dodává, že to neznamená imunitu před KVO pro všechny tyto lidi. Zároveň si je vědom toho, že neexistuje jedno univerzální řešení pro všechny, a že k pacientům musí přistupovat jednotlivě s ohledem na jejich specifickou situaci.

Robb dále zmiňuje práci doktora Malcolma Kendricka, který prosazuje tzv. trombogenní teorii vzniku KVO. Jak Dr Kendrick píše v úvodu své knihy The Clot Thickens, dnes známe víc než tisíc rizikových faktorů vzniku KVO. Mimo jiné v knize vysvětluje, proč částice LDL nemůžou přímo způsobovat růst aterosklerotických plátů.

Nakonec Rob zmiňuje, že přidání 50-100 gramů sacharidů do jídelníčku LMHR lidí často sníží jejich hladinu LDL více než o polovinu. Ať už hodně vysoké hladiny LDL můžou nebo nemůžou přispívat k růstu aterosklerózy, proč je pro jistotu nesnížit? Obzvlášť pokud by to znamenalo jen přidat trochu kvalitních sacharidů do jídelníčku?

Jak se dívám na své riziko

Jak vidíte, co se týká názoru na vztah LDL k riziku rozvoje kardiovaskulárních onemocnění, najdete širokou škálu názorů. Většina lékařů vám napíše statiny jen na základě vyšší naměřené hodnoty LDL. Pak najdete odborníky, kteří rozlišují různé typy LDL částic s různým vlivem na riziko vzniku KVO. A na opačném konci spektra oproti té většině lékařů existuje pár odborníků, kteří se snaží dokázat, že LDL nemá vztah k růstu aterogenního plaku v cévách. Pravda je tam někde venku.

Osobně neberu názor ani jednoho z těchto táborů jako dogma. I když se přikláním k názoru té hrstky odborníků, kteří nevidí LDL jako rizikový faktor KVO, nespoléhám se na to. Jak ukazuje případ Robbova posluchače, poměr TG a HDL může ukazovat na nízké riziko vzniku KVO, a přesto můžete dostat infarkt. Proto nespoléhám jen na vzoreček, který mi ukazuje nízké riziko. A raději jsem si nechal rovnou změřit množství plaku (i když jen kalcifikovaného). A toto měření hodlám opakovat každých 3-5 let.

Statiny nebo životní styl?

Dr. Kendrick zase poukazuje na fakt, že existuje mnoho silnějších rizikových faktorů, než je „vysoký cholesterol“. Nehodlám se spoléhat na to, že by statiny (doporučené jen na základě vyšší hladiny LDL) snížily mé riziko rozvoje KVO. (Mimochodem, o účinnosti statinů si můžete přečíst tady.)

Raději budu jíst a žít tak, abych co nejvíc omezil spoustu silnějších rizikových faktorů rozvoje srdečních onemocnění. To znamená jíst výživné jídlo, které nezpůsobuje záněty v těle a pomůže mi udržet stabilně nízkou hladinu krevního cukru. Nekouřit a chodit na čerstvý vzduch. Často se hýbat a párkrát týdně posilovat. Dbát na dostatek kvalitního spánku. Odpočinout si a trávit kvalitní čas s rodinou a přáteli.

Při tomto životnímu stylu mi zvýšená hladina LDL dělá mnohem menší starosti, než kdybych jedl klasickou stravu plnou ultra zpracovaných potravin založenou na obilí, cukru a semínkových olejích, k tomu měl cukrovku typu 2, velkou nadváhu, vysoký krevní tlak nebo inzulínovou rezistenci. Ale pro jistotu si jednou za pár let zajdu na přeměření CT kalciového skóre.

Jak se na „vysoký cholesterol“ díváte vy? Děsí vás? Nechává vás klidnými? Nebo vám záleží na kontextu?