Chcete se podílet na blogu? Napište mi.

Proč je potřeba jíst zvířata?

proč je potřeba jíst maso

Máte rádi maso, ale pod tlakem mediální masáže a přesvědčování od známých nebo rodinných příslušníků už to nedáváte a chystáte se masa raději vzdát? Vždyť přece chcete ochránit zvířata i životní prostředí. Proti tomu nemůže nikdo nic namítat. Jenže když se na vegetariánství a veganství podíváte trochu zblízka, zjistíte, že není tak zelené, jak se tváří. A to, že na talíři se zeleninou nevidíte žádnou krev, zdaleka neznamená, že při jejím pěstování nezemřelo žádné zvíře. Takový talíř dokonce pravděpodobně stál víc životů, než kdybyste si dali steak z krávy chované na pastvě. Existuje spousta dobrých důvodů, proč jíst maso. Pojďme se na ně podívat.

Toto je můj překlad původního článku Diany Rodgers, autorsky skvělé knihy Sacred Cow. Původní článek najdete tady. S autorčiným souhlasem jsem ho pro vás přeložil. I když je článek už šest let starý, dnes je možná aktuálnější než kdy dřív.

EN: This is a translated article. Here you can find the original post.


Spousta lidí věří, že jíst maso není „humánní“. Chápu je. Na první pohled se může zdát, že to nejhumánnější, co můžeme udělat, je maso nejíst. Můžete mít i dojem, že vyhýbání se masu je to nejlepší z hlediska udržitelnosti, a že je to „nejčistší“ způsob stravování. Chápu, že na první pohled soucit se zvířaty a jejich konzumace nejdou dohromady. Proto taky nepodporuji maso z velkochovů.

Existuje několik důležitých environmentálních důvodů, proč potřebujeme býložravce.

Nedávno jsem napsala článek, kde jsem vysvětlovala, jak jsou zvířata na pastvě prospěšná pro půdu. Jejich okusování trávy stimuluje nový růst, jejich kopyta, moč a hnůj zapracovávají do půdy důležité mikroby, čímž zvyšují biodiverzitu podzemního života, což pomáhá v procesu vázání uhlíku. Vysvětlila jsem, že většina studií, které ukazují spotřebu vody na výrobu jednoho hamburgeru, ve skutečnosti započítává i zelenou vodu (zahrnuje i dešťovou), a nikoli jen modrou vodu (voda, kterou dobytek pije). Když se podíváte na tuto studii, která používá metodiku modré vody, zjistíte, že při „běžné“ výrobě hovězího masa spotřebujeme podobné množství vody jako u rýže, avokáda, vlašských ořechů a cukru. Vysvětlila jsem také, že když se podíváte na množství půdy, která se nehodí pro pěstování plodin a je použitelná pouze jako pastviny, pak zjistíte, že dobytek a další býložravci nemusí soupeřit o prostor se zeleninou.

Existuje další nedávná studie Tuftsovy univerzity, která ukazuje, že veganská strava není nejudržitelnější z hlediska využívání půdy. Obdělávání veškeré využitelné půdy za účelem produkce zeleniny prostě není efektivní využití prostoru. Studie se zabývala využitím půdy. A opět když si uvědomíme, že velká část zemského povrchu není vhodná pro pěstování zeleniny, je zřejmé, že zařazení živočišných bílkovin do lidské stravy je efektivním využitím půdy. Možnost, se kterou studie vůbec nepočítala, byli býložravci chovaní na pastvinách jako hlavní zdroj bílkovin. Zohlednila pouze „typický“ příjem masa. Kuřata, která chováme ve velkochovech, jejichž konzumace celosvětově narostla o téměř 400 %, krmíme obilím. Pokud bychom kuřecí maso vyměnili za hovězí maso zvířat krmených a dokrmovaných na pastvě, pak by rovnice vypadala úplně jinak.

spotřeba kuřecího
Spotřeba kuřecího masa (v gramech na osobu a den) za 50 let mezi roky 1961 a 2011. Nárůst o 388 %.

Nedávno jsem k onomu článku dostala následující komentář:

Proč musíme zvířata jíst? Nechápu, proč to lidé považují za přijatelnou součást celého procesu. Když už máme býložravce „využívat“, nemohli by prostě dožít svůj život a zúrodnit při tom půdu pro efektivnější produkci plodin?“

Tento komentář zjevně zaslouží vlastní příspěvek, takže tady je můj názor:

Je „humánnější“ nechat zvíře zemřít „přirozenou cestou“? Co si vlastně lidi představí pod pojmem „přirozené“ umírání? V přírodě zvířata umírají mnoha různými způsoby. Přirozená smrt neznamená bezbolestnou smrt. Ne všechna zvířata umřou ve spánku stářím. Ve skutečnosti (stejně jako u lidí) to tak bývá málokdy.

Sežrání jiným zvířetem je běžná smrt. To obvykle představuje stresující zážitek a bolestivé umírání. Většinou je to relativně pomalé ve srovnání s rychlou kulkou do hlavy nebo podříznutím hrdla, jak je tomu v tomto krátkém filmu, s jehož výrobou jsem pomáhala. Malá jatka, která používají humánní techniky zacházení, dbají na to, aby zvíře zemřelo rychle a s co nejmenší bolestí. Lidem, kteří tam pracují, na tom upřímně záleží a jsou hrdí na to, že zvíře provedou do „další fází jeho existence“: nakrmení spousty lidí. Naproti tomu hyeny si při zacházení s pakoňmi nepočínají moc „humánně“.  Na naší farmě občas kojoti sežerou nějakou ovci. Má tato ovce nějaká práva? Pokud ano, porušil kojot její práva tím, že ji sežral? Kojoti hrají v přírodě důležitou roli a také potřebují žrát. A co jestřábi, kteří žerou naše kuřata nebo loví polní myši?

Kromě násilné smrti může zvíře přemoci a usmrtit i nemoc. Ani to není bezbolestné. Řekněme však, že zvíře je v bezpečí před predátory, nezemře na nemoc ani infekci a dožije se vysokého věku. Ke konci života mu začnou selhávat orgány a ono zvíře již nemůže jíst ani pít. Možná oslepne. Je tento proces bezbolestný a rychlý? Máme raději nechat zvíře trpět? Život je skvělý, když je člověk mladý a zdravý, ale nic nezůstane mladé a zdravé navždy. Když vidíte záběry stád zdravě vypadajících zeber nebo jelenů ve volné přírodě, vypadají zdravě jen proto, že nemocné a staré kusy vybili predátoři. Měli bychom tedy odstranit predátory? Bylo by to „humánnější“?

Řekněme, že se všichni rozhodneme nechat jen býložravce obnovovat naši půdu a nejíst je jako zdroj bílkovin. Musíme si pak položit otázku, jak budeme kontrolovat jejich počty. Je lepší nechat vlky a hyeny, aby kontrolovali jejich populace, a přitom se kvalitně nažrali, zatímco my budeme jíst tofurky a pít soylent? (Tofurky a soylent jsou americká veganská náhražka masa a nutričně kompletní nápoj, pozn. překladatele.) Měli bychom určité procento těchto býložravců sterilizovat, aby se nemohli rozmnožovat? Je sterilizace více nebo méně humánní než zabití hyenou?

Dál se musíme ptát, jak bude systém pastvy krav pouze pro podporu zdravé půdy finančně udržitelný. Krávy mají velkou cenu jako zdroj masa a mléčných výrobků. Jako pouhé „zlepšovače půdy“ pro zemědělce takovou cenu nemají. Zodpovědní zemědělci/chovatelé se ke svým zvířatům chovají správně a zároveň přitom vydělávají peníze. Kdo by se staral o to, aby měla zvířata čerstvou pastvu, vodu a byla ošetřena, když se zraní nebo onemocní, kdyby za to nedostával peníze? Jakýkoli systém musí být i finančně udržitelný.

Ale jde přece o dobré úmysly.

Uvědomme si, že i kvůli bezmasé stravě umírají zvířata. Při pěstování zeleniny přichází o život mnoho zvířat. Ptáci a motýli tráví chemikálie, králíci a myši končí pod koly traktorů a obrovská monokulturní pole zeleniny vytlačují původní populace zvířat, která na této půdě dříve žila. Pěstování zeleniny není humánní vůči králíkům.

Slyšela jsem některé lidi říkat, že když ty králíky nechtěli zabít, aby si mohli dát svůj sójový hamburger, je to morálně v pořádku. Otázka úmyslů je složitá, ale pokud víte, že vedlejším účinkem vaše jednání je smrt, a stejně to uděláte, pak pořád způsobujete smrt.

Když jedu do obchodu pro tofu a cestou omylem přejedu myš, zabila jsem ji? Ano. Ale měla bych se kvůli tomu obviňovat? Ne. Je jasné, že jsem předem nevěděla, že ji přejedu, a ani jsem tu myš nechtěla zabít.

Co kdybych vám řekla, že kdykoli se vydáte do obchodu koupit tofu, určitě cestou přejedete celou myší rodinku. Že je to nevyhnutelné. Pokud víte, že cestou do obchodu pro tofu ty myši zabijete, je pořád morálně v pořádku jet na nákup, i když nemáte v úmyslu ty myši zabít?

Připadá mi, že pokud jste si vědomi toho, že vaše jednání má jasně známý důsledek, pak jednáte úmyslně.

Znovu oficiálně prohlašuji, že i při produkci zeleniny umírají zvířata. Je tedy stále z morálního hlediska lepší jíst zeleninu?

Pokud má život králíka nebo myši stejnou hodnotu jako život krávy a skutečně se snažíte zabít co nejméně zvířat, abyste uživili sebe a své blízké, pak si dovolím tvrdit, že zabití jedné krávy, která žila na pastvě, ve skutečnosti způsobí méně úmrtí, než počet zvířat, která umřou při moderních technikách pěstování zemědělských plodin. Podle principu nejmenší škody bychom měli jíst velké býložravce (červené maso).

Tady je několik dalších odpovědí, které často slýchám od lidí, kteří chtějí „co nejméně uškodit“. 

Já jím jen mléčné výrobky a vejce.

Jasně, chápu to. Nechcete, aby zvířata umírala, ale nemáte problém konzumovat jejich mléko a vejce. Z morálního hlediska se to může zdát lepší. Pochází to mléko od krav ze 100 % krmených na pastvě? Pokud ne, jste si vědomi toho, že se tyto krávy pravděpodobně moc nepohybují a většinu života tráví v uzavřených prostorách? Víte, jak krávu přimět k produkci mléka? Musíte ji zabřeznout. Jak si myslíte, že se to stane? Přirozeně? Víte, co se děje s mláďaty těchto krav? A co ta vajíčka? Jsou od slepic stoprocentně chovaných na pastvě? Pokud ne, pak tyto slepice, stejně jako ony dojnice, ve skutečnosti nežijí svým „přirozeným“ způsobem. Co myslíte, že se děje malým kohoutkům, kteří nenesou vejce? Myslím si, že je určitě zdravější konzumovat mléčné výrobky a vejce než jíst 100 % rostlinnou stravu, ale pokud máte morální problém se smrtí, měli byste hledat odpovědi na spoustu dalších podobných otázek.

Dobře, budu jíst ryby a možná kuře, ale rozhodně ne červené maso.

Zajímalo by mě, proč si lidé, kteří jedí „čistě“, myslí, že jíst ryby a kuřecí maso je z morálního hlediska „lepší“ než jíst červené maso. Je to proto, že rybí a kuřecí maso je bílé? Je jednodušší jíst ho, když v něm nejsou kosti a není vidět „krev“? (Červená šťáva v balení steaku ve skutečnosti není krev, ale myoglobin.) Je snazší kupovat menší kousky bílého masa než velké červené kusy hovězího s kostí? Má život kuřat a ryb z nějakého důvodu menší cenu než život krav? Je to proto, že hovězí maso má na sobě tuk? Zapomínají snad všichni, že nasycené tuky už nejsou špatné?

Skutečně „zvýšená“ konzumace červeného masa způsobuje všechny naše se stravou spojené zdravotní potíže? Když se podíváte na to, co lidé skutečně jedí, zjistíte, že spotřeba červeného masa se za posledních 50 let nezvýšila, ale spotřeba kuřecího masa vzrostla téměř o 400 %. I ryb jíme spousty. Studie, které očerňují konzumaci červeného masa, jsou pozorovací a využívají údaje, které účastníci sami nahlásí. Lidé si možná vzpomenou na hamburger, který snědli minulý týden, ale obvykle „zapomenou“ uvést smažený jablečný koláč, 2 litry limonády a velké hranolky, které si k tomu hamburgeru dali. Neškodí nám samotné maso, ale spíš způsob, jakým ho chováme, jak ho připravujeme a s čím ho jíme.

spotřeba hovězího
Spotřeba hovězího masa (v gramech na osobu a den) za 50 let mezi roky 1961 a 2011. Nárůst o 0 %.

Cítím se víc (ctnostně, čistě, neposkvrněně atd.), když jím jen rostliny.

Mám pro vás pár dalších otázek k zamyšlení. Kromě zvířat, která umírají při obdělávání půdy a sklizni vaší zeleniny, přijde mnoho zvířat k újmě i při výrobě mnoha vegetariánských výrobků. Skvělým příkladem je palmový olej. Nejsem si jistá, že bychom si o palmovém oleji ve veganské stravě měli myslet, že je „v pořádku“, když uvážíte, jaký dopad má jeho získávání na orangutany. A co lidé, kteří sklízejí vaši zeleninu? Ze strany zastánců rostlinné stravy vidím jen velmi málo pozornosti věnované otázkám sociální spravedlnosti. Co těch 400 000 dětí přistěhovalců, které pracují na farmách? Jíte banány, čokoládu nebo pijete kávu? Potravinářský průmysl má spoustu problémů, které dalece přesahují to, jestli je „v pořádku“ jíst maso.

Jaký způsob stravování je „nejmorálnější“?

Pokud skutečně chcete co nejméně škodit zvířatům, být co nejudržitelnější a eticky zodpovědní při konzumaci potravin, pak se vaše optika musí trochu rozšířit a zahrnout i další otázky.

Když víte, že kvůli vašemu sójovému nápoji zemřou zvířata, je v pořádku ho pít?

Pokud víte, že postřik nebio banánů znamená, že toxické chemikálie, které způsobují neuvěřitelné nemoci a vrozené vady, zasáhnou i školy a místní domácnosti, je stále v pořádku je jíst?

Je v pořádku jíst rajčata, když nevíte, kdo je sklidil? Kdybyste věděli, že dvanáctiletá holka místo školy dvanáct hodin denně pracovala, abyste si v lednu mohli dát červená rajčata, jsou rajčata ctnostnější a čistší než jehněčí?

Pokud v plastovém balení kuřete nevidíte „krev“ nebo kosti, je pro vás snazší ho sníst? Je bílé maso „čistší“ jídlo? Jsou ptáci méněcennější zvířata než krávy?

Je v pořádku pít mléko od dojnice z uzavřeného chovu, ale už není v pořádku jíst maso z krávy, která strávila celý život na pastvě? Který chov umožňuje krávě prožít dobrý život (dobře, možná má kráva krmená trávou jeden špatný den, ale ta dojnice také jednou zemře.) Který systém je lepší podporovat?

Mají bezmasé pondělky (mezinárodní kampaň, která lidi vyzývá, aby v pondělí nejedli maso v zájmu svého zdraví i životního prostředí; pozn. překladatele) nějaký vliv na zacházení s krávami?

Když ze systému úplně vystoupíte a vůbec nebudete jíst maso, změníte tím způsob, jakým se maso vyrábí?

Velkochovy nejsou řešením, ale podle mého osobního názoru, kdybychom se všichni více zajímali o udržitelnou produkci potravin, bylo by mnohem méně nejasností ohledně toho, co je správné. Kdyby si každý mohl vyzkoušet práci nebo život na malé ekologické farmě, která využívá chov zvířat na pastvě (jako já), pak by odpovědi na tyto otázky hledal mnohem jednodušeji. Jsme součástí přírody. I když na to neradi myslíme, život bez smrti není možný.

Pokud se shodneme na tom, že krávy mají zásadní význam pro zdraví půdy, měli bychom je také jíst.

Další zdroje k tématu: Caroline Watsonová napsala skvělý článek o morálním pohledu na konzumaci masa. Kniha The Vegetarin Myth (vegetariánský mýtus, pozn. překladatele), kterou napsala bývalá veganka, také dobře vysvětluje morální argumenty pro konzumaci masa. Já jsem si právě koupila knihu Vegan Betrayal (veganská zrada, pozn. překladatele) od Mary Kahn a těším se, až se do ní ponořím. Na druhou stranu jsem si také nedávno koupila knihu The Humane Economy (Humánní ekonomika, pozn. překladatele) od vegana a šéfa The Humane Society Wayna Pacelleho, abych lépe pochopila, z čeho vycházejí aktivisté za práva zvířat. Věřím totiž, že pro úplné pochopení tématu je důležité prozkoumat argumenty obou názorových stran. I když oceňuji „úmysly“ lidí, kteří se rozhodli nejíst maso, s jejich logikou prostě nesouhlasím.

Co si o tom myslíte vy?


Chcete se jednoduše zbavit kil navíc a získat hromadu energie?
Stačí k tomu pár jednoduchých změn v jídelníčku a životním stylu.
Nebojte se požádat o pomoc.

Rád vám pomůžu na vaší jedinečné cestě ke zdraví a pohodě. Nemusí to být žádná velká věda.
Chce to jen správné informace a parťáka, který vás vyslechne, podpoří a poradí, když bude potřeba.
Zarezervujte si zdarma nezávazný 30minutový hovor, kde zjistíte, jak vám jako váš kouč můžu pomoct.
Nebo si sami zkuste, jak skvěle se můžete cítit už za pár týdnů v rámci 21denní výzvy.


Mirek Kec
Jsem nadšený vyznavač Primal životního stylu, zapálený kuchař amatér a certifikovaný Primal Health Coach. Mým cílem je šířit informace o tomto jednoduchém a zdravém životním stylu, díky kterému můžeme předcházet a někdy i zvrátit spoustu neduhů dnešní doby jako je např. nadváha, chronická únava, cukrovka typu 2, výkyvy nálad nebo zažívací potíže.
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů