V minulém článku jsem sepsal, jak vypadá má strava, pohyb a další aspekty životního stylu po 11 letech na Primal a jak jsem se k současnému stavu dopracoval. Dnes mám míň tuku, víc svalů, předpisový krevní tlak, lepší pleť i zažívání a cítím se mnohem líp. Jak to ale vypadá uvnitř? Mám dost testosteronu nebo vitaminu D? Neucpávají se mi ze všeho toho tuku cévy? Abych si tohle ověřil, nechal jsem si udělat pár testů. A dnes se s vámi podělím o výsledky.

Upozornění: V článku sdílím své výsledky a můj názor na jejich interpretaci. Nikomu tím neradím, jak interpretovat vlastní data. Ideální je zdravotní stav konzultovat se svým lékařem. Prosím, berte tento článek jako příklad jednoho z mnoha podobných osobních příběhů.

Cholesterol

Většina lékařů při hodnocení hladin různých druhů „cholesterolu“ (ve skutečnosti jde o různé druhy lipoproteinů, které pouze roznáší cholesterol a další potřebné látky krví do celého těla) vychází z dlouho zažitého předpokladu, že LDL-C (tzv. špatný cholesterol) je nezávisle na dalších faktorech sám o sobě škodlivý a jeho zvýšená hladina způsobuje aterosklerotický plak (kornatění tepen).

Proto, když lékař ve výsledcích vyšetření základního lipidového panelu (tj. celkový cholesterol, LDL cholesterol, HDL cholesterol, triacylglyceroly) vidí vysokou hladinu LDL-C a nezkoumá stravu, životní styl a další rizikové faktory pacienta, velmi často rovnou doporučí nasazení statinů ke snížení hladiny LDL-C, což teoreticky má snížit riziko kardiovaskulárních onemocnění (KVO). Stejné doporučení jsem před pár lety dostal také, ale statiny jsem odmítl.

Nový pohled na LDL?

V té době jsem už věděl i o jiném pohledu na LDL, který přiznává i jeho kriticky důležitou roli ve spoustě fyziologických procesech, od tvorby hormonů, přes správnou funkci imunitního systému až po podporu antioxidačního procesu. O těchto důležitých funkcích LDL a cholesterolu si můžete přečíst v tomto článku shrnujícím přednášku Dr. Aliho (kardiolog s 30letou praxí).

Tento novější názor na LDL říká, že LDL se usazuje pouze v místech, kde dojde k poškození cévní stěny. K tomu může dojít třeba v důsledku dlouhodobého zánětu např. v důsledku kouření, stravy příliš bohaté na sacharidy nebo nestabilní oxidované tuky (čti „ultra zpracované semínkové oleje“). A pokud člověk netrpí systémovým zánětem, žije zdravým životným stylem a nemá další rizikové faktory srdečních onemocnění (vysoký krevní tlak, cukrovka typu 2, vysoká glykemie, inzulínová rezistence, nízký HDL-C a vysoké triglyceridy) neměla by mu ani vysoká hladina LDL-C ucpávat cévy.

Nízkosacharidová strava (včetně primal) je tím nejsilnějším nástrojem k omezení všech těch dalších rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění. Jediné, co u většiny lidí po přechodu na nízkosacharidovou stravu založenou na základních potravinách neklesne, je hladina LDL cholesterolu. A u malého procenta lidí dokonce hladina LDL-C stoupne.

Doktoři Paul Mason, David Diamond a Ben Bikman v roce 2022 sepsali tuto práci, kde předkládají důkazy pro své tvrzení, že nasazení statinů není vědecky podložené u lidí na nízkosacharidové dietě s vysokým LDL-C, kteří mají příznivé hodnoty ostatních rizikových faktorů (zejména nízký poměr triglyceridů/HDL). Pokud se dlouhodobě stravujete nízkosacharidově a patříte mezi ty z nás, kteří mají vyšší hladinu LDL, moc doporučuji si tuto práci pročíst. Přinejmenším si přečtěte aspoň její krátké shrnutí od AI.

Jednoduchý ukazatel TG:HDL

Právě poměr triglyceridů k HDL je tím nejjednodušším ukazatelem, který člověk může použít k posouzení rizika rozvoje kardiovaskulárních onemocnění. Jak ukazuje Dr. Mason ve své přednášce, pokud má člověk HDL nad 1,3 mmol/l, Triglyceridy pod 0,8 mmol/l a poměr TG:HDL pod 0,9, jeho riziko rozvoje KVO by mělo být malé. Pokud byste si chtěli spočítat svoje aterogenní riziko, můžete využít tuto online kalkulačku.

Tomu, proč se lidé s vysokou hladinou LDL na nízkosacharidové stravě nemusí automaticky bát o zdraví svého srdce, věnoval Dr. Dimond celou přednášku. Její přepis si můžete přečíst tady.

Vývoj mého cholesterolu

K lékaři posledních 10 let chodím v podstatě jen na preventivní prohlídky. A vždycky na nich poprosím o provedení základního lipidového panelu (nechám si změřit cholesterol včetně LDL-C, HDL-C a triglyceridů). Naměřené hodnoty si zapisuji do této tabulky. Po celou dobu, co svůj cholesterol sleduji, jsou hodnoty dost podobné. A poměr TG:HDL mi tam stále vychází skvěle.

Co ten Lp(a)?

Poslední rozbor jsem si sám zaplatil v laboratoři Spadia a mimo jiné si nechal změřit i hodnotu Lipoproteinu (a) čili Lp(a). Při zběžném průzkumu online zdrojů o Lp(a) zjistíte, že jde o částici velmi podobnou LDL, jejíž hladina je dědičná a v podstatě ji nemůžeme ovlivnit. A taky, že má silnější aterogenní potenciál než LDL. Pak jsou ale lékaři, kteří říkají, že Lp(a) pouze plní své fyziologické funkce a v kontextu zdravého organismu bez systémového zánětu a poškozených cév nepředstavuje nebezpečí. Tady je třeba zajímavé video na toto téma od kardiologa Dr. Aliho a tady stejné téma v podání chirurga Dr. Cywese.

Jak vidíte na výsledkové zprávě z mého nedávného měření, moje hodnota je více než 240 nmol/l (přesné číslo netuším) přičemž referenční interval je 20-75 nmol/l.

Takže pokud mám přes deset let vysokou hladinu LDL a Lp(a) dokonce nad měřitelným číslem a oba tyto ukazatele by byly nezávislým rizikovým faktorem KVO, pak by mé tepny měly být do určité míry zasaženy atergoenním plakem.

CAC jako lepší ukazatel KVO rizika

Toto riziko neberu na lehkou váhu (i vzhledem k rodinné anamnéze KVO u babičky a otce). „Odhadovat“ riziko kalcifikace srdečních tepen z poměru TG:HDL je sice fajn, ale dnes máme možnost rovnou se „podívat“ dovnitř. Tak proč toho nevyužít? A tak jsem se rozhodl nechat si udělat přímo CT vyšetření kalcifikace věnčitých tepen (tzv. CAC, kalciové skóre nebo CA skóre).

Po letech jsem našel nedalekou nemocnici, kde toto vyšetření provádí, zavolal tam a ověřil si, jestli CAC provádí i pro samoplátce. Dozvěděl jsem se, že ano, stojí to kolem 2000 korun, ale stejně potřebují doporučení od praktického lékaře. To kvůli anamnéze a prognóze. Praktický lékař mi tedy napsal doporučení a už mi nic nebránilo objednat si termín vyšetření. Při tom mi sestra řekla, že když mám doporučení od lékaře, proč bych si to měl platit jako samoplátce. Trochu Hlava XXII, ale nestěžuji si. Pro mě to znamenalo ušetřené dva tisíce. Každopádně vyšetření to bylo bezbolestné a zabralo asi 5 minut.

Po týdnu jsem si mohl vyzvednout výsledky u svého praktického lékaře. Výsledek zněl
Celkové koronární CT kalciové skóre: 0

Čili žádná kalcifikace koronárních tepen se u mě ani po 10 letech s „vysokým cholesterolem“ nekoná. Alespoň zatím. Za nějakých 5 let (v padesáti) bych si CAC rád zopakoval, ať vidím, jestli se něco změnilo.

Testosteron a vitamin D

V poslední době ve svém okolí vnímám, že i někteří chlapi mého věku mají nízkou hladinu testosteronu a řeší jeho zvyšování terapeuticky. Když už jsem byl v tom měření ukazatelů z krve, nechal jsem si změřit i testosteron. Výsledek 21,86 je v normě a blíží se spíš k horní hranici referenčního intervalu. Takže fajn výsledek.

A zajímala mě i hladina velmi důležitého vitaminu D. Toho beru od podzimu do jara většinou 5000 I.U. denně v této formě. Krev mi brali asi týden po tom, co jsem kapky vysadil a hodnoty byly slušných 178 nmol/l. Takže tyto kapky asi fungují.

Mastné kyseliny

A když už jsem byl v tom měření všeho možného z krve, zajímalo mě i složení mastných kyselin v krvi. Vzhledem k faktu, že posledních pár let se stravuji s větším důrazem na živočišné potraviny a rostlinné potraviny mám spíš výjimečně, čekal jsem vyšší zastoupení nasycených mastných kyselin. A taky slušný poměr Omega-6/Omega-3 mastných kyselin.

Prvním překvapením bylo, že z 15 měřených ukazatelů jsem se jen v jednom (kyselina olejová) vlezl do referenčního intervalu. Zbytek čísel zářil červeně. Nasycených mastných kyselin mám nad referenční hodnoty. Naopak pod nimi mám všech omega-6 mastných kyselin a téměř všech omega-3 mastných kyselin (s výjimkou ALA, které mám pro změnu nad referenční interval). Takže poměr O6/O3 mi stále vychází na ne úplně špatných 6,1.

Cítím se fajn, takže tu červenou stránku papíru beru s rezervou.

Žádné doplňky omega-3 neberu, ale stejně si říkám, že bych poměr O6/O3 chtěl trochu vylepšit. A bez doplňků to půjde jen úpravou stravy. Jedním z nejbohatších potravinových zdrojů omega-3 jsou tučné mořské ryby. Tak jsem nakoupil krabici sardinek ve vlastní šťávě a po tři měsíce se snažím každý den sníst jednu konzervu. Po třech až čtyřech měsících braní tohoto sardinkového doplňku stravy si nechám mastné kyseliny znovu změřit.

Jen tak dál?

Když to shrnu, po více než deseti letech Primal životního si vedu celkem slušně. Ve 44 letech se cítím fajn, nemoci se mi vyhýbají, tělesnou váhu mám na optimu, svalů nad standard, krevní tlak předpisový, s výjimkou LDL and Lp(a) skvělé hodnoty cholesterolu. Vzhledem k nízkosacharidové stravě předpokládám i stabilní hladinu krevního cukru a absenci inzulínové rezistence.

Díky nulovému CAC skóre a osvětě od lékařů jako jsou Ben Bikman, Paul Mason, David Diamond nebo Nadir Ali si nedělám ani starosti kvůli vysokým hodnotám LDL and Lp(a).

Dokud budu žít tak jako posledních 10 let nemám strach ze srdečních ani jiných chronických onemocnění.

Ale pro jistotu do budoucna budu dál sledovat vývoj CAC hodnot.

Jak to máte s nízkoscharidovou stravou a cholesterolem vy? Měříte si ho? Máte z něj obavy? Taky jste si nechali změřit CAC? Jaký byl váš výsledek? Podělte se o svou zkušenost a názor v komentářích.