Začněte s lednovou výzvou rok 2019 zdravěji, s větší energií a méně kily.  Zjistit víc!

Proč půsty? Díl čtvrtý – zdraví mozku

půst

Taky se chcete dožít stáří ve skvělé formě, kdy vám to bude myslet jako za mlada a nebudete si plést jména dětí a vnoučat? V dnešním díle seriálu, věnovaném zdraví mozku, se dozvíte, jak k bystré mysli můžou pomoct půsty.

Původní článek je tady.

EN: This is a translated article. Here you can find the original post.

Pod čarou začíná překlad.


V podstatě jakoukoli schopnost lidského těla můžete v nějaké formě najít u jiných živočišných druhů. Protilehlý palec? Výborný pro stavění a používání nástrojů, ale ten mají i opice. Dokonce i panda velká má protilehlou sesamoidní kost, která funguje jako palec. Schopnost chodit po dvou? Pomohla nám vyhnout se přímému odpolednímu slunci a při pohybu nosit různé věci (kromě dalších výhod). Ale spousta dalších tvorů také chodí vzpřímeně, včetně ptáků a Bigfoota. Lidská noha? Fajn, naše nohy jsou docela jedinečné, ale spousta dalších tvorů má nohy (jenom jiného druhu) a ty jim všem dobře slouží k pohybu. Tak čím se teda lišíme od ostatních zvířat (protože něco to být musí)?

Mozek, ten úžasný orgán

Co nás opravdu odlišuje od zbytku království zvířat je náš mozek. Jiná zvířata mají dost velký a vyvinutý mozek na to, aby jim pomohl najít potravu, skrýš a vodu, zatímco zpracovávají a reagují na smyslové vjemy z prostředí („vyhni se překážce“ nebo „tohle voní jako jídlo“ nebo „mám žízeň, kde je nějaká voda?“). Ale nesdílí s námi schopnost sebereflexe a abstraktního uvažování. Je to právě ten masitý myslící shluk tučných závitů a zářezů sedící na páteři, který nám dal a stále dává umění, literaturu, architekturu, zemědělství, jadernou energii, hudební skladby, filozofii, reklamu, společnost, laptop, na kterém píši tento článek, a chytrý telefon, na kterém ho čtete. Zkrátka náš mozek z nás dělá lidi. Bez něj bychom to nebyli my.

Nevím jak vy, ale já si užívám být člověkem. Rád rozjímám o své existenci, hodiny se nechávám bavit podivnými čmáranicemi na svázaných listech ze sušené, lisované dřevěné buničiny a hraju Ultimate Frisbee. A jestli si tohle všechno mám ještě nějakou dobu užívat, potřebuji svůj mozek chránit a udržovat ho zdravý. A jestli si život chci užívat naplno, dokud nepadnu mrtvý, budu během stárnutí potřebovat maximálně funkční mozek (protože ten se stará, abych přežil všechno to experimentování). Naštěstí, jak se zdá, půsty poskytují tři hlavní ochranné a léčebné výhody pro mozek:

Půst posiluje autofagii neuronů

Tuhle studii už jsem dřív zmiňoval, ale udělám to znovu, protože je důležitá pro dnešní téma: „krátkodobý půst vyvolává hlubokou autofagii neuronů“. Autofagie nebo „samopojídání“ je proces, kterým buňky recyklují svůj vlastní odpadní materiál, potlačují odpadní procesy a opravují se. Zdraví mozku je vysoce závislé na autofagii neuronů. Nedávná studie dokonce ukázala, že vymazání „genu potřebného k autofagii“ z neuronů v hypotalamu myších zárodků vedlo k metabolickým poruchám (víc tělesného tuku, špatná glukózová tolerance) a nesprávnému vývoji neuronů. Jiná studie ukazuje, že narušení autofagie neuronů vyvolává neurodegeneraci. Jednoduše řečeno, bez autofagie se mozek ani správně nevyvíjí, ani nefunguje, jak by měl.

Půst zvyšuje hladinu mozkového neurotrofního faktoru (BDNF)

BDNF je bílkovina, která reaguje s neurony v hipokampu, mozkové kůře a v předním mozku (částech mozku, které regulují paměť, učení, a vyšší kognitivní funkce – ty, kterými se lidé odlišují od zbytku zvířat). Pomáhá přežít existujícím neuronům, a zároveň stimuluje růst nových neuronů (neurogeneze) a vývoj synapsí (komunikační linky mezi neurony). Nízké hladiny BDNF jsou spojovány s Alzheimerovou chorobou a u zvířecích modelů Alzheimerovy choroby doplňkové podávání BDNF brání odumírání neuronů, ztrátě paměti a kognitivním poruchám.

Půst zvyšuje produkci ketonů

Ketony, jako beta-hydroxybutyrát, jsou známé pro své neuroprotektivní vlastnosti. A půsty často vyvolávají ketózu.

Co říká výzkum

Vyšší autofagie, BDNF a ketony díky půstům zní úžasně, ale vedou opravdu k lepšímu zdraví mozku? Pojďme se podívat, co říká výzkum.

Žádná diskuze ohledně výzkumu vlivu půstů na zdraví mozku by se nedala uzavřít (nebo dokonce začít) bez zmínky o Marku Mattsonovi. Mattson, vedoucí neurovědec Národního institutu pro stárnutí (anglicky National Institute on Aging, pozn. překladatele), za posledních dvanáct let publikoval spoustu materiálů o neurologických účincích přerušovaných půstů. Podařilo se mu nashromáždit impozantní množství materiálů, které naznačují, že přerušovaný půst může spouštět neurogenezi a chránit mozek před poškozením a chorobami. V následujících odstavcích popíšu důkazy – od Mattsona a dalších výzkumníků – o prospěšných účincích půstu na zdraví mozku u různých chorob nebo poškození.

Mrtvice

Nejběžnějším druhem mrtvice je ischemická mrtvice (tvoří přibližně 88 % všech případů mrtvice) – cévní mozková příhoda, při které je tepna dodávající krev do mozku, zablokována sraženinou. Bez krve mozek nedostává vzduch a živiny a může dojít k (často trvalému) poškození mozku. U zvířecího modelu ischemické mrtvice půst zvyšoval hladinu BDNF a dalších neuroprotektivních bílkovin, snižoval úmrtnost a záněty a zlepšoval kognitivní zdraví a funkce. Ale stojí za zmínku, že půst byl jako ochrana před mrtvicí nejúčinnější u mladých zvířat, u kterých vedl ke čtyřnásobnému zvýšení hladiny neuroprotektivního BDNF. Myši ve středním věku zaznamenaly dvojnásobný nárůst BDNF, zatímco u starších myší nedošlo k žádnému nárůstu.

Úroveň kognitivních funkcí po mrtvici byla věkem a stravou ovlivněna podobně. Mladé myši a ty ve středním věku, které byly na půstech, si zachovaly mnohem více schopností než pravidelně krmené myši. Myši na půstech vykazovaly nižší hladiny zánětlivých cytokinů, ale tento jev byl ovlivněn i věkem. Když to shrnu, půsty zvyšovaly hladinu neuroprotektivních bílkovin a snižovaly zánětlivé cytokiny u mladých myší a těch ve středním věku, čímž snižovaly poškození mozku způsobené mrtvicí.

Poranění mozku

Výzkum naznačuje, že půst je účinný i proti fyzickému poškození mozku. Není to tak, že by půst nějak fyzicky odvrátil hrozící poranění pomocí silového pole napájeného ketony. Jde o to, že půsty snižují oxidativní poškození, narušenou funkci mitochondrií a oslabení kognitivních funkcí, které se běžně při poranění mozku vyskytují. Za použití speciálních zařízení výzkumníci u postících se potkanů vyvolali „kontrolovaný kortikální náraz“ a zjistili, že 24hodinový půst byl neuroprotektivní (ale 48hodinový už ne). Možná, že snížená chuť k jídlu, která běžně doprovází otřes mozku, je spíš ochranným mechanismem než nepříjemným vedlejším účinkem?

Poranění krční páteře

„Obdenní“ půst měl neuroprotektivní účinky u potkanů s poraněním krční páteře. I přes rozsáhlé poškození došlo u potkanů na půstu ke zlepšení chůze, byli aktivnější ve vertikálním zkoumání a zlepšila se funkce předních končetin (všechno tohle je závislé na funkci mozku). Byla zachována celistvost neuronů, objem kortikálních lézí se snížil a obnova kortikospinálního axonu (nervové vlákno) se zrychlila. Ten samý tým provedl podobnou studii na myších s poraněním míchy, ale došel k velmi rozdílným výsledkům. Obdenní půst nevedl u zraněných myší k vůbec žádným neuroprotektivním nebo funkčním pozitivním účinkům. Jak si máme vyložit tyto zjevně protichůdné výsledky? U potkanů, u kterých se objevily neuroprotektivní účinky, se zvýšila produkce ketonů dvoj až trojnásobně. Postící se myši nikdy nebyly v ketóze. Ketóza zde byla klíčová.

Alzheimerova choroba

U myšího modelu Alzheimerovy choroby jak přerušovaný půst, tak snížení kalorií o 40 % (!) mělo pozitivní kognitivní a behaviorální účinky ve srovnání s kontrolní skupinou myší na běžné stravě. Myši na přerušovaném půstu a se sníženým příjmem kalorií byly zkoumavější, a když byly umístěny do Morrisova vodního bludiště, našly východ rychleji než myši v kontrolní skupině. Ale pouze myši na přerušovaném půstu vykazovaly známky ochrany před odumíráním synapsí – charakteristickým znakem této nemoci.

Huntingtonova choroba

Charakteristickým znakem Huntingtonovy choroby je také vyčerpání hladiny BDNF. U potkaního modelu choroby přerušovaný půst vedl k obnovení normální hladiny BDNF, zatímco běžné krmení hladinu nijak nezvedlo. Postící se potkani žili déle, a dokonce se těšili lepší glukózové toleranci než potkani krmení podle libosti. Půst podle všeho zpomalil rozvoj Huntingtonovy choroby.

Oslabení kognitivního výkonu související s věkem

Všichni jsme měli babičku, která na nás volala jménem sourozence, nebo dědu, který si zapomněl rozbalit bonbón, než si ho dal do pusy – tohle jsou nevinné, jednoduché, komické příklady zdánlivě nevyhnutelného poklesu kognitivních funkcí spojeného s procesem stárnutí. No, možná není nevyhnutelný. Ačkoli se většina výzkumu zaměřuje na neurologické poškození a onemocnění, existují důkazy, že přerušovaný půst pozitivně působí na pokles kognitivního výkonu spojený se stárnutím. Přijde mi zajímavé, že šlo o „pozdní“ přerušované půsty. To znamená, že starší potkani, kteří začali s půsty až po tom, co se zhoršily jejich kognitivní funkce, stále zaznamenali pozitivní účinky. Porovnejte to se studií mrtvice, kde starší hlodavci skoro vůbec netěžili z půstů, a objeví se zajímavý obrázek: i starší mozek může těžit z půstu, přestože nepomáhá zvrátit omezující stavy, jako je ischemická mrtvice nebo poranění.

Deprese?

Deprese byla dlouho spojována s nízkou hladinou BDNF jako prognózou tohoto onemocnění. Ale nedávno vědci začali zkoumat možnost, že mezi nízkou hladinou BDNF a depresí by mohl být kauzální vztah (příčina a následek, pozn. překladatele). A opravdu, antidepresiva zvyšují signalizaci BDNF a jeho syntézu v hipokampu (části mozku, kde k depresi „dochází“). Mohly by půsty pomoct při depresi tím, že zvednou hladinu BDNF a podpoří neurogenezi? Možná. Řekl bych, že to stojí za zkoušku, zvlášť když k vynechání jídla nepotřebujete žádný předpis.

Půstem nejen ke zdraví mozku

Samozřejmě, jelikož jde většinou o studie na hlodavcích a ověřené důkazy neuroprotektivních a neurogenerativních účinků půstu u lidí ještě nemáme, jenom tu spekulujeme. Ale podle mě jde o věrohodné spekulace. Příslušné mechanismy existují. Spekulace o dalších prospěšných účincích půstů – na všeobecné zdraví, rakovinu, dlouhověkost a hubnutí – jsou potvrzovány výzkumem na lidech. Rizika a překážky půstů jsou nízké. A půsty dávají smysl i ve světle evolučního vývoje lovců a sběračů. V nedávném rozhovoru se dokonce Mattson vyjádřil k neuroprotektivním účinkům půstu v souvislosti s evolucí. Řekl, že v hubených časech před vynalezením zemědělství lidé „jejichž mozky reagovaly nejlíp – kteří si pamatovali, kde by mohli najít jídlo, nebo jak se vyhnout predátorům – byli těmi, kdo se dostal k jídlu“ a přežil, aby mohl předat dál své geny.

Jak stárnu, zvyšuje se riziko, že můj jedinečný mozek se pomátne a bude sabotovat mé sobecké touhy zůstat ve formě a naplno si užívat života až do konce. To není žádný uspěchaný závěr – znám spoustu bystrých lidí s ostrým jazykem o třicet let starších než já – ale ta šance se zvyšuje. A protože nechci, aby se to stalo, a občasný půst je téměř bez rizika a má prokazatelné přínosy v jiných oblastech, budu pokračovat s tím, že jednou za čas vynechám pár jídel. Zatím mi to nijak neublížilo a může to být jedna z těch věcí, díky kterým budu žít dlouho a padnu mrtvý. A protože moje tělo umí dobře spalovat tuk, ani při tom nijak netrpím.

A co říkáte vy, čtenáři? Zajímají vás neuroprotektivní účinky půstu? Proč nebo proč ne?

Díky za přečtení.


Všechny díly seriálu:

Kdo by měl (a neměl) zkusit půst?

Proč půsty? Díl první – hubnutí

Proč půsty? Díl druhý – rakovina

Proč půsty? Díl třetí – dlouhověkost

Proč půsty? Díl čtvrtý – zdraví mozku

Proč půsty? Díl pátý – cvičení

Proč půsty? Díl šestý – vybíráme metodu


Rádi byste přešli na Primal životní styl a nevíte, jak začít nebo se bojíte, že to sami nezvládnete? Zarezervujte si nezávazný 30 minutový hovor, kde zjistíte, jak vám můžu jako kouč pomoct.

A pokud nehledáte kouče, ale sami chcete přejít na Primal, zvažte 21denní výzvu, ať v tom nejste úplně sami.

Mirek Kec
Jsem nadšený vyznavač Primal životního stylu, zapálený kuchař amatér a certifikovaný Primal Health Coach. Mým cílem je šířit informace o tomto jednoduchém a zdravém životním stylu, díky kterému můžeme předcházet a někdy i zvrátit spoustu neduhů dnešní doby jako je např. nadváha, chronická únava, cukrovka typu 2, výkyvy nálad nebo zažívací potíže.
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů

  • Kategorie
  • Chceš dostávat upozornění na nové články emailem?

    Pokud ano, nech mi svůj email a každé dva týdny dostaneš upozornění na novinky na blogu. Jako malé poděkovaní ti pošlu 5dílný emailový kurz o tucích a cholesterolu, kde se dozvíš, proč jsou živočisné tuky zdravé, proč se nemusíš bát cholesterolu a další.

  • Nejnovější příspěvky